Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 8

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  ústava
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

Formal and informal constitutional amendment in the Czech Republic

100%
Kindlová M.
The Lawyer Quarterly
|
2018
|
vol. 8
|
issue 4
512-525
EN
The paper, a substantially shortened version of the national report prepared for the congress of the International Academy of Comparative Law in 2018, analyses processes of formal and informal constitutional amendment in the Czech Republic. After outlining the basic relevant characteristics of the Czech constitutional amendment in the Czech Republic. After outlining the basic relevant characteristics of the Czech constitution (poly-legality, rigidity, etc.), the paper examines procedural issues of formal constitutional amendment and studies further requirements regarding such constitutional changes, esp. the role of Art. 9 of the Consttitution Several varieties of informal constitutional changes are then briefly presented. The paper assesses the current situation regarding processes of both formal and informal constitutional changes, finding the formal requirements prescribed for a constitutional amendment as sufficient for the relative stability of the constitutional system, being neither extremely strict not benevolent. The paper also points out several open questions regarding the practical application of the unamendability provision of Art. 9(2) of the Constitution in relation to potential constitutional amendments adopted through a constitutional referendum. Finally, the paper deals with the issue of how formal constitutional amendments can impact upon informal constitutional changes, using the example of the introduction of the direct election of the President of the Republic in 2012.
2
Content available remote

The  100th anniversary of Austria and Czechoslovakia special article by president emeritus of the Austrian federal council der Präsident im demokratischen Verfassungsstaat

100%
Schambeck H.
The Lawyer Quarterly
|
2018
|
vol. 8
|
issue 2
89-93
EN
This article was created to the occasion of Czech presidential election in 2018. In light of the 100th anniversary of Austria and Czechoslovakia the article offers a comparison of Austrian and Czech presidential powers. With regard to common history of both countries it reflects the development from monarchy to a republican system in Austria. The role of president as a representative of statehood is treated with regard to major state functions: legislation, judiciary and administration.
3
Content available remote

" Všeobecná práva státních občanů" v prosincové ústavě

84%
Cerman I.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2017
|
vol. 156
|
issue 12
1097-1108
EN
The article reconstructs the origins and the theoretical foundations of the Basic Law on Universal Civil Rights of the December constitution of 1867. The investigation is based on original legal treatises of the time and on unpublished documents in the estate of Adolf Pratobevera (HHStA Wien). I argue that the conception civil rights which Pratobevera and his colleagues realized was based on the Romantic organic conception of the constitutional monarchy which had been developed by South German legal theorists of the Vormärz era. This circumstance may explain the peculiarities of the December Constitution and also the optimism with which its framers were fighting for numerous constitutional civil rights. Pratobevera knew the modern critical trend in German public law but chose to ignore it.
CS
Článek rekonstruuje vznik a teoretické základy základního zákona o všeobecných právech státních občanů v prosincové ústavě z roku 1867.Výzkum je založen na dobových právních pojednáních a na rukopisném materiálu z pozůstalosti Adolfa Pratobevery (HHStA). Zastávám názor, že koncepce občanských práv, kterou uskutečnil Pratobevera a jeho kolegové, byla založena na romantické organické koncepci konstituční monarchie, kterou rozvinuli jihoněmečtí právníci doby předbřeznové. Tato okolnost může vysvětlit zvláštnosti této ústavy a také optimismus, s jakým tvůrci ústavy bojovali za početná ústavní občanská práva. Pratobevera znal i moderní kritický směr německého státního práva, ale rozhodl se nenásledovat ho.
4
Content available remote

Prosincová ústava v komparativním kontextu vývoje ústavnosti v Evropě

84%
Klíma K.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2017
|
vol. 156
|
issue 12
1060-1071
EN
The Constitution of the Habsburgian Monarchy from December 1867 (s.c. Constitution of December) is a document of constitutional signification. This document marks on of the most significant steps in the aftermath of the revolutional year of 1848, which brought the Austro-Hungarian Monarchy closer to constitutional Monarchy. The Constitution of December is also historically staying in comparison with other constitutional documents monarchies influenced by the constitutional documents of the English, American and French Revolutions. The Constitution of December is historically considered to be one of the elements of the newly emerging bipartial Austro-Hungarian federal state. From the perspective of the comparative analysis, what needs to be highlighted is foremost the fact of the liberalisation of the central power of the Austrian Monarchy by way of strenghtening the role of the Parliament and legislative power. The December Consitution was not a single legal document, it comprised of a group of a number of constitutional acts. Such a form, from the perspective of statutory law represents one of the models of the separation of powers (tripartial model) and the installation of new political rights. The limitation of the power of the monarch is connected with the construction of governmental form of executive power (cabinet), bicameral model of the parliamentary system, constitutional immunity of the deputies and independence of the judges. The Constitution of December (1867) has been valid untill the End of the Austro-Hungarian federal state.Without a doubt, we can conclude that this constitutional system also had some influence on the constitution of the Czechoslovakia (1920).
CS
Prosincová ústava z roku 1867 byla jedním z řady dokumentů ústavního charakteru, které po revolučním roce 1848 znamenaly cestu tehdejší rakousko-uherské monarchie ke konstituční monarchii. Byla též v řadě konstitucionalizace monarchických totalitárních systémů v Evropě, tak jak je ovlivnily revoluce anglická, americká a francouzská, jakož i vývoj dalších (například skandinávských) konstitučních monarchií. Prosincová ústava je historicky spojována především se vznikem dualistního rakousko-uherského soustátí jako federace velmi decentralizovaného typu.V ústavně komparativním pohledu však její význam vyniká především jako liberalizace systému monarchické moci zvýšením role parlamentu, a tudíž moci zákonodárné. Prosincová ústava nebyla jednolitým dokumentem, ale představovala z hlediska formálního vydání celé řady zákonů. Tyto zákony z pohledu ústavněprávního upravují určitý systém dělby moci tripartitního charakteru a úpravu (zavedení některých nových) politických práv. Určité omezení moci panovníka bylo spojeno se zavedením kabinetní formy vlády, bikamerálního modelu parlamentarismu, poslanecké imunity a nezávislosti soudcovské. Prosincová ústava (1867) platila až do zániku monarchie a nepochybně se v některých svých konstrukčních rysech projevila i v textu Ústavy Republiky Československé z roku 1920.
5
Content available remote

Okolnosti a techniky vzniku a změn ústav se zvláštním zřetelem ke vzniku ústavy České republiky

84%
Svoboda V.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2018
|
vol. 157
|
issue 1
1-13
EN
The presented paper responds to the recent debates on the possibilities of change of the Constitution of the Czech Republic and provides theoretical background for the question in which circumstances are constitutions changed in general, whether it is a partial change or new constitutional document is accepted. The aim of the paper is to provide readers with an insight into the issue and to open up some problematic questions among which the issue of the legitimacy of the changes made to the constitutions is crucial. Since the people are now generally perceived as the bearer of the sovereignty in terms of the dichotomy of the constituent power and constituted power, the people should be able to participate in the process of the change of state’s basic law. Such participation may be realized in a variety of ways. The paper deals with some cases where such possibility was given to the people. It focuses on the case of the Constitution of the Czech Republic which was adopted under specific historical circumstances. It is precisely the question of legitimacy that is attacked as insufficiently accented in the process of adopting this constitution. This paper therefore presents concepts that are able to overcome this deficiency which in 1992 was evident. At the same time, it deals with the question of how the future constitution should be adopted in the light of the issue of legitimacy.
CS
Předložený příspěvek reaguje na recentní debaty o možnostech změny Ústavy České republiky a poskytuje teoretické zázemí pro téma okolností změn ústav, ať už se jedná o změny dílčí, nebo o přijímání zcela nových dokumentů. Cílem příspěvku je poskytnout čtenářům vhled do zmíněné problematiky a otevřít některé problematické otázky, mezi nimiž je klíčovou otázka legitimity realizovaných změn ústav. Jelikož je v současné době lid všeobecně vnímán jako nositel suverenity ve smyslu dichotomie moci ustavující a moci ustavené, měl by mít možnost se na změně základního zákona státu podílet. Takový podíl přitom může být realizován rozličnými způsoby. Příspěvek se zabývá některými případy, kdy taková možnost lidu dána byla. Zaměřuje se na případ Ústavy České republiky, která byla přijímána za specifických historických okolností. Právě otázka legitimity je napadána jako nedostatečně akcentovaná v procesu přijímání této ústavy. Příspěvek proto uvádí koncepty, které jsou schopny překlenout tento nedostatek, jenž byl v roce 1992 zřejmý. Současně se zabývá otázkou, jakým způsobem by měla být přijímána budoucí ústava s ohledem na řešenou problematiku legitimity.
6
Content available remote

Ruská revolúcia, federalizmus a práva národnostných menšín (poznámky k problematike z perspektívy uplynulých sto rokov)

67%
Halász I.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2017
|
vol. 156
|
issue 11
949-960
EN
The paper deals with the short history of the Soviet minority policy from 1917 to 1991 and especially focuses on the historical and ideological aspects of this policy. One of the main pillars of this policy was the right of nations to self-determination. From this right followed Soviet federalism and the worldwide process of decolonisation. The paper shortly deals with the impact of Soviet Union on its minority policy towards its satelite states. The Soviet pattern has helped to revitalize the standard minority policy based on the right to education in mother tongues and to the using of this language in the public life. Paralelly with the process of the gradual decrease of the impact of the Soviet pattern after 1968, nationalism in several communist countries of the Central and Eastern Europe was reborn.
SK
Príspevok sa venuje krátkej histórii národnostnej politiky ZSSR od roku 1917 až po rok 1991. Osobitnú pozornosť venuje historickým a ideologickým aspektom tejto politiky. Jedným zo základných pilierov tejto politiky bolo ťažko uchopiteľné právo národov na sebaurčenie, ktoré vo vnútropolitickej rovine umožnilo vznik sovietskeho federalizmu, v medzinárodnoprávnej sfére zase zintenzívnilo proces dekolonizácie. Príspevok sa krátko venuje aj vplyvu sovietskej národnostnej politiky na jeho satelity po roku 1945. Tu tento vzor po určitý čas pomohol revitalizovať klasickú národnostnú politiku založenú na práve na vzdelanie vo vlastno jazyku a používanie tohto jazyka vo verejnom styku. Paradoxne, práve paralelne s ideologickým oslabovaním tohto vplyvu po roku 1968 sa začali intenzívnejšie prebúdzať nacionalistické tendencie v rámci jednotlivých štátov strednej a východnej Európy.
7
Content available remote

Přípustnost zvyklostních ústavních norem z hlediska ústavní teorie

67%
Dienstbier J.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2024
|
vol. 163
|
issue 7
653-675
EN
This article responds to the current Czech discourse on constitutional norms of customary character, emphasizing that the constitutional-dogmatic conclusion regarding the permissibility or non-permissibility of customary constitutional norms within the relevant constitutional community depends on the chosen constitutional-theoretical premises or assumptions. By framing three dilemmas in the form of questions from constitutional theory, the article suggests that, under certain configurations of answers to these questions, one can arrive at both a general conclusion regarding the inadmissibility of constitutional customs and their admissibility within the jurisdiction of the relevant constitutional order. Specifically, these dilemmas involve 1) a dispute over the origin of the constitution’s claim to special validity and binding force (the constitution as a voluntary expression of constituent power vs. as the embodiment of objective values), 2) a dispute over the significance of sources of constitutional norms of textual and non-textual nature, and 3) a dispute over the conception of the constitution as primarily a framework or an overall foundation for governance. In conclusion, the article broadly outlines which constitutional-theoretical concepts tend to prevail in the Czech constitutional discourse, with a preliminary conclusion that constitutional customs are not a priori excluded even in the Czech Republic.
CS
Článek reaguje na aktuální diskuzi o ústavních normách obyčejové povahy a poukazuje na skutečnost, že ústavnědogmatický závěr o přípustnosti či nepřípustnosti ústavních norem obyčejového charakteru v příslušné ústavní komunitě je závislý na zvolených ústavněteoretických východiscích, respektive předpokladech. Prostřednictvím stanovení 3 dilemat v podobě otázek z ústavní teorie pak článek nastiňuje, že za určité konstelace odpovědí na tyto otázky lze dospět k obecnému závěru jak o nepřípustnosti ústavních obyčejů, tak i o jejich přípustnosti v působnosti příslušného ústavního řádu. Jde konkrétně o 1) spor o původ nároku ústavy na zvláštní platnost a závaznost (ústava jako volní projev od ustavující moci vs. jako ztělesnění objektivních hodnot), 2) spor o význam zdrojů ústavních norem textuální a netextuální povahy, 3) spor o chápání ústavy jako převážně rámce, anebo celkového základu pro vládnutí. Závěrem je v článku povšechně nastíněno, které z ústavněteoretických koncepcí spíše převažují v českém ústavním diskurzu, přičemž dochází k předběžnému závěru, že ústavní obyčeje nejsou ani v České republice a priori vyloučeny.
8
Content available remote

Interpretace základních práv v Rakousku

59%
Potacs M.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2018
|
vol. 157
|
issue 5
407-416
EN
In 1867, 150 years ago, the "State Basic Act on the General Rights of Nationals" was adopted in the Habsburg Monarchy. This constitutional law was in effect for more than 50 years, also in Bohemia and Moravia. Even today, the State Basic Act is still applicable in Austria and constitutes the catalogue of fundamental rights of the Austrian constitution. In this paper, the State Basic Act serves as an example for the academic debate in the American Literature between "Originalism" or "Living Constitution". The author comes to the conclusion that a "Living Originalism" seems to be the appropriate approach for the interpretation of catalogues of fundamental rights.
CS
Před 150 lety, tedy v roce 1867, byl přijat základní státní zákon o obecných právech občanů, tzv. prosincová ústava pro habsburskou monarchii. Tento ústavní zákon byl v účinnosti déle než padesát let, mimo jiné též na území Čech a Moravy. Do dnešního dne je součástí platného práva v Rakouské republice a je součástí katalogu základních práv rakouské ústavy. V tomto článku slouží prosincová ústava jako příklad příspěvku do akademické diskuse podnícené americkou debatou o originalismu (originalism) a živoucí ústavě (living constitution). Autor ve svém článku dospívá k závěru, že kombinace obou, tedy živoucí originalismus, je tím žádoucím přístupem k výkladu základních lidských práv.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.