Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 6

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  úzkost
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

Effects of posttraumatic stress and combat losses on the combatants’ resilience

100%
Prykhodko I., Kolesnichenko O., Matsehora Y., Aleshchenko V., Kovalchuk O., Matsevko T., Krotiuk V., Kuzina V.
Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)
|
2022
|
vol. 66
|
issue 2
157-169
EN
Objectives. At the beginning of the War in East-ern Ukraine, military personnel of the Armed Forces, National Guard of Ukraine (NGU), and soldiers of volunteer battalions, who had no combat experience for the first time faced the death of their comrades. This study aims to de-termine the effects of posttraumatic stress and combat losses on the mental health of combat-ants and to develop the typology of their resil-ience to extreme events.Sample and settings.N = 117 NGU male offic-ers (76% of contract military members and 24% of officers) participated in the study. These com-batants were withdrawn from the combat zone in June 2014 due to combat losses and the death of the unit commander.Hypothesis. After participating in hostilities, military personnel developed different types of personality resilience to the effects of traumatic stress.Statistical analyses. The participants’ typification of resilience and adaptation to extreme events was determined by hierarchical cluster analysis. The differences between groups in mean values were determined using Student’s t-test.Results. Four types of personality resilience to combat stressors were identified: “Those who predicted danger” (68.38%), “Those who were open to danger” (21.37%), “Those who identified themself with the role of the vic-tim” (6.83%), and “Those who hid their fear” (3.42%). The results showed that self-identifi-cation of a personality with symptoms of acute stress disorder affects the features of the imple-mentation of the anxiety buffer role. Limitations. The conclusions on the anxiety buffer role for the formation of PTSD require clarification and further studies.
CS
Cíle. Na začátku války na východní Ukrajině vojáci ukrajinské armády (NGU – Národní gar-da Ukrajiny) a vojáci dobrovolnických praporů, kteří neměli bojové zkušenosti, se poprvé setka-li se smrtí svých spolubojovníků. Cílem tohoto výzkumu bylo zjistit dopady posttraumatického stresu a ztrát v boji na mentální zdraví vojáků a vytvořit typologii jejich resilience vůči extrém-ním událostem.Soubor. Výzkumu se zúčastnilo 117 mužů – dů-stojníků NGU (76 % smluvních vojáků a 24 % důstojníků z povolání). Tito vojáci byli staže-ni z bojové zóny v červnu 2014 kvůli ztrátám v boji a smrti velitele jednotky.Hypotéza. Po účasti v bojích si vojáci vyvinuli různé typy osobní resilience vůči dopadům trau-matického stresu.Statistická analýza. Typologizace resilience účastníků výzkumu a adaptace na extrémní události byla určena hierarchickou trsovou ana-lýzou. Získaná data byla popsána základními popisnými statistikami. Rozdíly mezi skupina-mi ve středních hodnotách byly zjištěny Studen-tovým t-testem.Výsledky. Byly vyčleněny čtyři typy resilience osobnosti vůči bojovým stresorům: „Ti, kdo predikovali nebezpečí“ (68,38 %), „Ti, kdo byli otevřeni nebezpečí“ (21,37 %), „Ti, kdo se identifikovali s rolí oběti“ (6,83 %), a „Ti, kdo skryli svůj strach“ (3,42 %). Výsledky ukázaly, že sebeidentifikace osoby se symptomy akutní stresové poruchy ovlivňuje prvky realizace ná-razníkové role úzkosti.Omezení studie. Závěry o nárazníkové roli úz-kosti pro utváření PTSD vyžadují objasnění a další výzkumy.
2
Content available remote

Úzkost a hněv v politické psychologii:

100%
Mužík M.
Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)
|
2020
|
vol. 64
|
issue 6
703-715
EN
Study summarizes political psychology research dealing with the effects of anxiety and anger based on theory of affective intelligence. In this field of study, emotions are understood as emotional categories that cluster similar affects. According to the theory of affective intelligence, anxiety and anger have different effects on political thinking and behavior, a fact that corresponds to most of the existing findings. Researches in this study are divided into three political psychology domains according to their research problems. These domains are acquiring information and thinking, forming opinions and attitudes, and political participation.
CS
Studie shrnuje výzkumy z oblasti politické psychologie zabývající se vlivem úzkosti a hněvu na politické myšlení a chování, které vycházejí z teorie afektivní inteligence. Tyto dvě emoce jsou chápany jako emoční kategorie shlukující v sobě více podobných afektů. Úzkost a hněv v tomto pojetí mají mít podle teorie afektivní inteligence odlišný vliv na politické myšlení a chování, což koresponduje s většinou dosavadních zjištění. Výzkumy zahrnuté v této studii jsou rozděleny do tří politicko-psychologických oblastí podle zaměření svého výzkumného problému. Konkrétně se jedná o oblasti získávání informací a uvažování, formování názorů a postojů a politické participace.
3
Content available remote

Inventář geriatrické úzkosti (GAI) a jeho zkrácená verze GAI-SF : česká normativní studie

100%
Heissler R., Kopeček M., Pachana N. A., Franková V., Štěpánková H.
Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)
|
2018
|
vol. 62
|
issue 5
462-476
EN
Objectives. The aim of this study is to examine psychometric properties (reliability, intercorrelations, distribution of scores, analyze the items, influence of demographic variables) and present the percentile norms of the Geriatric Anxiety Inventory (GAI) and its short form GAI-SF, which focus on detecting anxxiety in older persons. Sample and setting. 485 mentaly healthy persons older than 60 years of age from 12 regions of the Czech Republic have passed the GAI, which, using 20 items with Yes and No answers, examines anxiety in older individuals. The influence of age, education and sex was examined. Statistical analyses. Data were analyzed with Spearman's and point-biserial correlation coefficients, tetrachoric correlations, Mann-Whitney U test and McDonald's omega. Results. Statistical analysis revealed the effect of sex on the GAI and GAI-SF results, which is in line with the tehory that women are more anxious. The influence of education and age was not significant. The study provides normative GAI and GAI-SF data on a large sample of older persons from the Czech population adjusted by sex. Study limitations. The main limits of the study are non-administering of both versions but only the full version of GAI from which GAI-SF results were extracted, and examination of nonclinical sample.
CS
Cíle. Cílem studie bylo prozkoumat psychometrické vlastnosti (reliabilitu, interkorelace, distribuci skórů), analyzovat položky, vliv demografických proměnných a prezentovat percentilové normy inventáře Geriatric Anxiety Inventory (GAI) a jeho zkrácené verze GAI-SF, které se zaměřují na zjišťování úzkosti specificky u starší populace. Soubor a metoda. 485 duševně zdravých osob ve věku 60 a více let z 12 krajů České republiky vyplnilo inventář GAI, který pomocí 20 položek s odpověďmi Ano a Ne zkoumá úzkost u starších jedinců. Z demografických faktorů byl zkoumán vliv věku, vzdělání a pohlaví. Statistická analýza. Data byla analyzována pomocí Spearmanova a bodově-biseriálního korelačního koeficientu, tetrachorických korelací, Mann-Whitneyho U testu a McDonaldova omega. Výsledky. Statistickou analýzou byl zjištěn významný vliv pohlaví na výsledky v GAI i GAI-SF, což je v souladu s teorií považující ženy za úzkostnější. Vliv vzdělání a věku nebyl významný. Studie poskytla normativní data GAI a GAI-SF z velkého souboru starších osob z české populace rozděleně dle pohlaví. Limity. Hlavním limitem studie je neadministrování obou verzí, ale pouze plné verze GAI, z níž byly extrahovány výsledky pro GAI-SF, a zkoumání neklinického souboru.
4
Content available remote

Psychological management of COVID-19 respiratory anxiety: emotion-focused normalization, psychoeducation, and respiratory techniques approach

100%
Zajícová M., Reiley P., Fiala L., Vevera J.
E-psychologie (E-psychology)
|
2022
|
vol. 16
|
issue 3
39-46
EN
The COVID-19 pandemic has presented many challenges for healthcare workers and patients dealing with the physical and emotional toll of this disease. Patients suffering from the effects of COVID-19 pneumonia often experience dyspnoea, or breathlessness, which has increased the prevalence of respiratory anxiety among these cases. The symptoms of pulmonary disease and anxiety overlap, and the effects of these elements exacerbate one another. Drawing from the clinical psychological treatment of 68 COVID-19 patients in the acute phase of disease in standard- and intensive-care units, as well as those post-COVID, this study describes targeted interventions applied over 178 sessions during 3.5 months at the University Hospital in Pilsen, Czech Republic. This study outlines a three-step treatment process designed to address COVID-19-related respiratory anxiety using emotion- and breathing-focused techniques. As part of this brief review, two case studies are offered to illustrate the physiological and psychological experiences common among these patients. The presented three-phased approach may offer targeted and effective treatment for COVID-related respiratory anxiety.
CS
Pandemie covidu-19 představuje mnoho výzev pro zdravotnické pracovníky a pacienty, kteří se potýkají s fyzickými a emocionálními následky této nemoci. Pacienti trpící následky pneumonie covidu-19 často pociťují obtíže s dýcháním, což zvýšilo prevalenci respirační úzkosti v těchto případech. Příznaky onemocnění plic a úzkosti se překrývají, v jejich vzájemné interakci dochází ke zhoršení stavu. Tato studie, čerpající z klinicko-psychologické léčby 68 pacientů s covidem-19 v akutní fázi onemocnění na jednotkách standardní a intenzivní péče po onemocnění covidem, popisuje cílené intervence aplikované na 178 sezeních realizovaných v průběhu 3,5 měsíce ve Fakultní nemocnici v Plzni. Tato studie nastiňuje třístupňový léčebný model určený k řešení respirační úzkosti související s covidem-19 pomocí technik zaměřených na emoce a dýchání. V rámci stručného přehledu jsou nabízeny dvě kazuistiky, které ilustrují fyziologické a psychologické zkušenosti běžné u těchto pacientů. Prezentovaný třífázový přístup může nabídnout cílenou a účinnou léčbu respirační úzkosti související s covidem-19.
5
Content available remote

Long-term monitoring of heart rate variability and state anxiety in allergic patients : comparison of four stress protocols

80%
Soláriková P., Brezina I., Turoňová D., Rajčáni J., Mlynčeková S.
Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)
|
2018
|
vol. 62
|
issue 3
258-271
EN
Introduction. Heart rate variability (HRV) represents one of the most used biomarkers of cardiovascular health that offers insight on autonomic nervous system (ANS) activation. This study deals with the issue of abnormal functioning of the ANS in allergic individuals who were monitored during three consecutive years. Methods. Our aim was to analyze the influence of various stress protocols on HRV parameters, which could be used as markers of ANS activity and on subjective perception of stress described by STAI-X1 (State-Trait Anxiety Inventory). Four different stress protocols are compared here: 1. Psychosocial stress (PSST), 2. Cognitive stress, 3. Measurements in natural conditions and 4. PSST group test (GPSST). This study compares outcome of the four protocols also with referential HRV measurement. Results and Discussion. The findings show that the stress tasks which featured a social component (PSST a GPSST) triggered a more intensive physiological response in comparison to cognitive stress or with natural conditions measurements. We recorded an interesting and significant finding related to allergy: allergic subjects showed a tendency towards decreased heart rate frequency (HR) and increased overall HRV in all tests. However, in case of subjectively perceived stress, no differences between groups were recorded. Besides, the functioning of the ANS showed also gender differences represented by an increased HR and a decreased HRV in women. Conclusion. Our results show increased HR and decreased HRV in stress conditions in all stress protocols. Our data support the prior findings of sympathetic withdrawal and/or parasympathetic hyperactivation in individuals suffering from allergy, which could be one form of the dysregulation of the ANS.
CS
Cíle. Tepová variabilita je jedním z nejužívanějších biomarkerů kardiovaskulárního zdraví, který nabízí vhled do aktivace autonomního nervového systému (ANS). Tato studie se zabývá problémem abnormálního fungování ANS u alergiků, kteří byli sledováni po dobu tří let. Metody. Cílem bylo analyzovat vliv různých stresových protokolů na parametry tepové variability, které by mohly být použity jako markery aktivity ANS, a na subjektivní vnímání stresu popsané pomocí STAI-X1 (State-Trait Anxiety Inventory). Byly srovnány čtyři různé stresové protokoly: 1. Psychosociální stres (PSST), 2. Kognitivní stres, 3. Měření v přirozených podmínkách a 4. Psychosociální skupinový test PSST (GPSST). Výsledky čtyř protokolů byly také srovnány s referenčním měřením variability tepové frekvence. Výsledky a diskuse. Nálezy ukázaly, že stresující úkoly, které obsahovaly sociální složku (PSST a GPSST), vyvolaly intenzívnější fyziologickou odpověď ve srovnání s kognitivním stresem nebo s měřením v přirozených podmínkách. Ve vztahu k alergii byly zjištěny zajímavé a významné nálezy: alergické osoby projevovaly ve všech testech tendenci ke snížené tepové frekvenci a celkově zvýšené variabilitě tepové frekvence. V případě subjektivně vnímaného stresu však nebyly zjištěny žádné rozdíly mezi skupinami. Fungování ANS ukázalo kromě toho také mezipohlavní rozdíly reprezentované zvýšenou tepovou frekvencí a sníženou variabilitou tepové frekvence u žen. Závěry. Výsledky ukázaly zvýšenou tepovou frekvenci a sníženou variabilitu tepové frekvence ve stresových podmínkách ve všech stresových protokolech. Získaná data podporují dřívější nálezy stažení sympatiku a/nebo parasympatické hyperaktivace u osob trpících alergií, což by mohlo být jednou z forem dysregulace ANS.
6
Content available remote

Souvislosti nemoci Covid-19 a duševních poruch: pohled klinicko-psychologické praxe

80%
Lečbych M.
Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)
|
2021
|
vol. 65
|
issue 5
490-501
EN
In this study, the author focuses on three areas of problems that are observed in the direct ambulatory care of mental health in connection with COVID-19 disease. These are the issues of: 1) neuropsychological deficits; 2) anxiety and affective disorders; 3) psychotic disorders. The author tries to supplement the previous overview studies from the last year with observations from his own clinical practice and draw attention to the need for preparation and sufficient capacity of health services in the field of mental health care.
CS
V této studii se autor zaměřuje na tři okruhy problémů, které pozoruje v oblasti přímé ambulantní péče o duševní zdraví v souvislosti s nemocí covid-19. Jedná se o problematiku: 1) neuropsy-chologických deficitů; 2) úzkostných a afektivních poruch; 3) psychotických poruch. K dosavadním přehledovým studiím z posledního roku se snaží doplnit pozorování z vlastní klinicko-psychologické praxe a upozornit na nutnost přípravy a dostatečné kapacity zdravotních služeb v oblasti péče o duševní zdraví.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.