Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 39

first rewind previous Page / 2 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  Česká literatura (o ní)
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 2 next fast forward last
1
Content available remote

Kafkovy překlady za života (1909-1922)

100%
Soukup J., Szarková S., Mittnerová L.
Česká literatura (Czech Literature)
|
2015
|
vol. 63
|
issue 5
672-706
2
Content available remote

Od radikálních reprezentací k tělesnému stávání se : Feministická filosofie Genevieve Lloydové, Elizabeth Groszové a Moiry Gatensové

100%
Colebrooková C.
Česká literatura (Czech Literature)
|
2014
|
vol. 62
|
issue 4
600-618
3
Content available remote

Obrat k matérii a afektu. A jeho problémy

100%
Matonoha J.
Česká literatura (Czech Literature)
|
2014
|
vol. 62
|
issue 4
592-599
4
Content available remote

Vícejazyčnost v literatuře : Subjektivní kritéria pro volbu literárního jazyka

100%
Kremnitz G.
Česká literatura (Czech Literature)
|
2014
|
vol. 62
|
issue 6
807-813
5
Content available remote

Georg Kremnitz a jeho monografie o intertextové vícejazyčnosti

100%
Petrbok V.
Česká literatura (Czech Literature)
|
2014
|
vol. 62
|
issue 6
801-806
6
Content available remote

V šesti jazycích : nad knihou Pražská škola v korespondenci

88%
Pilščikov I.
Česká literatura (Czech Literature)
|
2015
|
vol. 63
|
issue 4
573-584
CS
Článek referuje o novější literatuře k dějinám pražského lingvistického kroužku, hlavní pozornost je věnována rozsáhlé edici dopisů Pražská škola v korespondenci: Dopisy z let 1924-1989, kterou připravili Vladimír Petkevič a Marie Havránková. Autor srovnává stav poznání dějin PLK s Moskevským lingvistickým kroužkem (MLK) a konstatuje, že ruské materiály jsou doposud vydány a komentovány jen částečně a nejnovější publikace o dějinách Pražské školy budou sloužit za vzor k nápodobě i soupeření.
7
Content available remote

Býti ismuistou! : Juvenilní básnická tvorba Vladimíra Macury = Being an ismist! : Vladimír Macura´s poetic juvenilia

75%
Janoušek P.
Česká literatura (Czech Literature)
|
2013
|
vol. 61
|
issue 6
854-882
EN
This study deals with Vladimír Macura, who went down in the history of Czech literature as a literary scholar and prose writer, i.e. primarily as the author of the book monograph Znamení zrodu (Signs of birth), which fundamentally transformed Czech perceptions of the National Revival, and as the creator of a number of prose works, particularly the tetralogy of historical novels Ten, který bude (He Who Will Be). However, material housed at the Museum of the Czech Literature shows that Macura was literarily active from his early childhood and became involved in Czech literature from the time of his secondary school studies in Ostrava, not only as a talented poet, but also as the co-founder of a completely original artistic school called Ismism. Hence the aim of this study is to document his early work from the first half of the 1960s and to indicate just where Macura is already "himself" at that time and also which features in his later literary activities are rooted in his human and pychological dispositions, which does nor fundamentally change.
CS
Studie je věnována Vladimíru Macurovi, který se zapsal do paměti české literatury jako literární vědec a prozaik, tedy především jako autor knižní monografie Znamení zrodu, která zásadním způsobem proměnila české vnímání národního obrození, a jako tvůrce řady próz, zejména románové historické tetralogie Ten, který bude. Materiály uložené v PNP však dokládají, že Macura literárně tvořil již od raného dětství a do české literatury zasáhl už ve věku svých ostravských středoškolských studií, a to nejenom jako talentovaný básník, ale také jako spoluzakladatel zcela původního uměleckého směru, nazvaného ismuismus. Cílem studie tak je tuto jeho ranou tvorbu z první poloviny šedesátých let dokumentovat a představit a také naznačit, v čem je Macura již v této době „sám sebou“ a tedy také, které rysy jeho pozdější literární činnosti koření v jeho lidském a psychologickém naturelu, který se s věkem zásadně nemění.
8
Content available remote

Drobné hrdinství : vzdor jakožto předmět nostalgie v díle Petra Šabacha a Michala Viewegha

75%
Pehe V.
Česká literatura (Czech Literature)
|
2015
|
vol. 63
|
issue 3
419-434
CS
Studie zkoumá, jakými způsoby se v populárnách prózách Báječná léta pod psa Michala Viewegha a Občanský průkaz Petra Šabacha projevuje nostalgie po období socialismu. Její hlavní projev spatřuje ve vzpomínání na možnosti vzdoru, které represivní režim před rokem 1989 nabízel a s nimi spojenou touhu po drobném, každodenním hrdinství. Práce zkoumá, jak je nostalgického vyznění obou textů dosaženo skrze využití humoru, který může figurovat jako prostředek i výsledek pokusů o vzdor. Zároveň si klade za cíl ukázat, že laskavé a humorné ladění obou textů se nevylučuje s odsouzením bývalého režimu. Tématizace vzdoru a narativní struktura těchto děl nabádají čtenáře k identifikaci s postavami, které zastávají antikomunistické postoje. Nostalgie těchto textů se tak obrací ne k době socialismu jako takové, ale k narativu o jejím úspěšném překonání.
9
Content available remote

Reprezentace "pravého Američana" a Spojených států amerických v českých cestopisech od sedmdesátých let 19. století po první světovou válku

75%
Švéda J.
Česká literatura (Czech Literature)
|
2015
|
vol. 63
|
issue 3
359-388
CS
Studie se zabývá analýzou cestopisné literatury o Spojených státech amerických v českém cestopisném diskurzu v období od sedmdesátých let devatenáctého století po první světovou válku. Argumentační osu tvoří dvě témata - reprezentace USA jako „země svobody“ a obraz „pravého Američana“. Kromě zpracování tohoto tématu si studie klade za cíl prozkoumat obrysy české identity v konfrontaci s americkým „jiným“. Metodologicky se tedy inspiruje saidovskými analýzami a zobrazováním „jiného“ v literatuře a kultuře. Studie argumentuje, že analyzovaní autoři (Josef Václav Sládek, František Herites, Josef Štolba, Jiří Guth, Josef Kořenský ad.) vidí USA jako inspirativní model svobodné a demokratické země. Stejně tak zobrazení „pravých Američanů“ je přes některé jejich negativní aspekty pozitivní. Jsou reprezentováni jako činorodí, pracovití a houževnatí jednotlivci, čestní a stateční. Autoři často kontrastují tyto pozitivní rysy amerického „jiného“ s „typicky“ českou malostí, absencí hrdosti, dynamičnosti a také údajnou závistivostí Čechů. I v těchto aspektech by si dle cestopisců Češi měli vzít z Američanů příklad. Jediným výraznějším pozitivním rysem Čechů v konfrontaci s Američany je jejich „kulturnost“ (rozvinutost v oblasti literatury, divadla, hudby, výtvarného umění apod.). Celkově můžeme konstatovat, že čeští cestovatelé v tomto období Spojené státy americké a její obyvatele obdivují a vidí je jako příklad hodný následování. Tento reprezentační modus také dokladuje postupný obrat českých intelektuálních a kulturních elit od východu na západ, ke kterému docházelo v tomto období.
10
Content available remote

Letní škola digitální medievistiky

75%
Jaluška M.
Česká literatura (Czech Literature)
|
2015
|
vol. 63
|
issue 6
985-987
11
Content available remote

Slunce vyhnanců : literatura a exil

75%
Guillén C.
Česká literatura (Czech Literature)
|
2015
|
vol. 63
|
issue 5
730-745
12
Content available remote

Myšlení ve fragmentech : španělská literárněvědná esejistika a Claudio Guillén

75%
Jaluška M.
Česká literatura (Czech Literature)
|
2015
|
vol. 63
|
issue 5
724-729
13
Content available remote

Iniciační cesta na Jih : příspěvek k intertextové interpretaci Holanovy Toskány

63%
Flanderka J.
Česká literatura (Czech Literature)
|
2015
|
vol. 63
|
issue 4
541-558
EN
Studie se zaměřuje na interpretaci Holanovy básnické skladby Toskána z intertextové perspektivy a sleduje především intertextové vztahy a souvislosti s Dantovou Božskou komedií. Putování lyrického hrdiny Toskány lze interpretovat jako iniciační cestu na Jih, na níž je vyzván a postupně dále veden dopisy od tajemné Gordany. Tato „la belle dame sans merci“ se však v závěru příběhu, kdy už se zdá, že je pro lyrického hrdinu nedosažitelná, objevuje v podobě Smrti. Hrdinova smrt v Mozartsburku otevírá další významový kontext, a sice vztah mezi poezií a hudbou a Holanovy úvahy o Mozartovi a hudbě vůbec.
14
Content available remote

Milostné listy Karla Havlíčka a Fany Weidenhoffrové I : vztah v korespondenčním dialogu

63%
Macurová A., Janáčková J.
Česká literatura (Czech Literature)
|
2015
|
vol. 63
|
issue 5
659-671
EN
The basis for these reflections on the ways contact is expressed and relationsare formed in correspondence is the material in the forthcoming complete critical edition of the correspondence of Karel Havlíček (Czech Grang Agency - project no. 406/12/0691). The formation of the relationship in an exchange of letters between Karel Havlíček and Fany Weidenhoffer (in the 1840s) is observed in terms of the (a)symmetry of their dialogue; the symmetry being associated mainly with the morphological and lexical elements signifying contact, the asymmetry mainly with language (i.e. Czech) and its use.
15
Content available remote

Literatura v perspektivě života, nebo život v perspektivách literatury?

63%
Češka J.
Česká literatura (Czech Literature)
|
2014
|
vol. 62
|
issue 5
785-800
EN
This article examines a chronicle of Bohumil Hrabal's life and work: Hlučná samota: sto let Bohumila Hrabala, 1914-2014, --Too Loud a Solitude: A Hundred Years of Bohumil Hrabal, 1914-2014, the most valuable of all the publications to have come out on Hrabal's centenary. This chronology is outstanding for its critical presentation of the rich and varied archive material, in which the authors place Hrabal's key biographical and literary details, as well as some marginalia too, on his timeline. This is the first truly critical examination of Hrabal's life, and the most systematically supported by a knowledge of the sources. The chronology also raises questions that go beyond its intended horizons, as the authors are not only solving the riddles of literature, but they are also presenting the twists and turns of his life. However, as Hrabal assumes a creative and sometimes an almost imperceptibly ironic view of history and various events in the past, it would be worth considering an examination of his life from the standpoint of literature (and not just of literature from the standpoint of his life), which in spite of his considerable literary stylization is normally considered to be realistic and authentic in its way. This article focuses on further use of alternative sources that might help us to reveal certain narrative strategies that can be summarized under the term "illusion of reality". "Realism" can be seen in Hrabal's case to be an illusion constructed by particular strategies, which we can understand better by taking into account the alternative contexts.
16
Content available remote

Teorie dramatu v přednáškách z estetiky Antona Müllera. Nástin obsahu

63%
Hlobil T.
Česká literatura (Czech Literature)
|
2014
|
vol. 62
|
issue 3
341-371
EN
For the first time ever, this study presents Anton Müller´s drama theory, which made up a principal part of his lectures in the academic year of 1830/31. It outlines the core of Müller´s theory by bringing together standpoints that are dispersed throughout the lecture series, as recorded in the handwritten notes taken down by Karl Holzinger. This approach aim to establish a suitable foundation for launching a comprehensive and systematic examination of Müller´s aesthetics, facilitating a deeper understanding of his position in pre-1848 Bohemian culture.
CS
Studie představuje poprvé teorii dramatu Antona Müllera, která tvoří stěžejní část jeho přednášek z estetiky držených na pražské univerzitě ve studijním roce 1830/31. Jádro Müllerovy teorie nastíní scelením stanovisek rozptýlených na různých místech přednáškového cyklu, jak ho zachytil rukopisný zápis pořízený Karlem Holzingerem. Cílem zvoleného postupu je vytvořit vhodné východisko k zahájení všestranného a důkladného zkoumání Müllerovy estetiky, umožňující hlubší porozumění jeho postavení v české kultuře doby předbřeznové.
17
Content available remote

Realismus v české literatuře 19. století. Pohledy současníků, historické interpretace a badatelské perspektivy

63%
Hrdina M.
Česká literatura (Czech Literature)
|
2014
|
vol. 62
|
issue 3
372-394
EN
This study aims to formulate a plan of research into reflections of realism in the history of Czech literature. Firstly the author briefly recapitulates the possibilities of conceptualizing literary realism in literary studies, focusing attention on perceptions of realism in Czech literature in latter half of the 19th century in the context of René Wellek´s ideas. It recalls the various literary history conceptions of realism, always bearing in mind the specific segment of period critical assessment of realism to which these models applied. The author finds the greatest discrepancy between critical and historical assessment of realism to be in Czech post-1848 literature, which with some exceptions, such as the work of Jan Neruda, is normally excluded from usage of the term "realism". On this basis the author then considers the need for discourse analysis to clarify the broad field of period assessment of realism in Czech literature after 1848 and to facilitate a more differentiated description of realism as a literary event than that previously offered by literary texbooks. The author bases the planned analysis on rejection of the concept of realism as a progressively developing literary method, particulary by taking into account the German-language context of Czech literary life, which has been neglected in works on realism to the detriment of the search for associations with French, Russian and English literature.
CS
Cílem studie je formulovat výzkumný záměr týkající se reflexe realismu v historii české literatury. Autor nejprve stručně rekapituluje možnosti konceptualizace literárního realismu v literární vědě a v návaznosti na úvahy René Welleka zaměřuje pozornost k vnímání realističnosti české literatury druhé poloviny 19. století. Nejprve připomíná různá literárněhistorická pojetí realismu se zřetelem na to, ke kterému segmentu dobového kritického souzení o realismu se tyto modely vztahují. Největší diskrepanci mezi kritickým a historickým souzením o realismu autor nachází v oblasti české pobřeznové literatury, jež bývá až na výjimky, jako je například dílo Jana Nerudy, vylučována z oblasti užití pojmu „realismus“. Na základě toho pak autor uvažuje o potřebě diskurzivní analýzy, jež by zpřehlednila široké pole dobového souzení o realismu v české literatuře po roce 1848 a umožnila diferencovanější popis realismu jako literární události, než jaký nabízejí dosavadní literární kompendia. Zamýšlenou analýzu autor podmiňuje odmítnutím pojetí realismu jako postupně se zdokonalující literární metody, a zejména přihlédnutím k německojazyčnému kontextu českého literárního života, jenž byl v pracích zabývajících se realismem opomíjen na úkor hledání souvislostí s literaturou francouzskou, ruskou či anglickou.
18
Content available remote

Obraz Salome v české literatuře druhé poloviny 19. století

63%
Šinclová S.
Česká literatura (Czech Literature)
|
2014
|
vol. 62
|
issue 4
549-571
EN
This study focuses on the ways the biblical story of John the Baptist´s beheading took on a new signifikance during the latter half of the 19th century. The focus of interest was the figure of Salome, the daugther of Herodias, whose dance in front of the tetrarch Herod brought about John´s death. Within the context of these works of world literature we shall follow the changes in the image of Salome in Czech literature, as our attention focuses on works representing various artistic schools. By examining works by such canonical authors as Jaroslav Vrchlický, Jiří Karásek ze Lvovic, Karel Hlaváček and Julius Zeyer, as well as less well-known writers, we shall attempt to present the various approaches to the biblical story, bearing in mind the realization of individual characters, the selection of the story segment that is stressed in the work, and the characteristic perspective whose use may affect the interpretation of the story and the figure of the dancer herself. By means of Algirdas Julien Greimas´s pair of actants (i.e. subject and object) we can distinguish the role played by Salome in individual narratives. We shall attempt to specify the basic trio of forms – Salome in the role of object, subject and absent within the narrative – in order to be able to depict the primary realizations of the character of Herodias´s daughter that are possible in art. Within the context of these distinctions, Salome emerges not only as a mute intermediary for her mother or a femme fatale, but also in less frequent forms in which the extent of the mother´s influence on her dancing daughter is of substantial importance, as is Salome´s realization in the form of a fille fatale, who does not even need the notorious dance to achieve her fatefulness and her influence on the tetrarch Herod.
CS
Předkládaná studie se zabývá aktualizacemi biblického příběhu stětí Jana Křtitele v druhé polovině 19. století. V centru zájmu stojí zejména postava Salome, dcery Herodias, která svým tancem před tetrarchou Herodem docílila Janovy smrti. Na pozadí děl světové literatury budeme sledovat proměny obrazu Salome v české literatuře, přičemž se naše pozornost zaměří na díla zastupující různé umělecké směry. Skrze zkoumání děl kanonických autorů, například Jaroslava Vrchlického, Jiřího Karáska ze Lvovic, Karla Hlaváčka či Julia Zeyera, stejně jako spisovatelů méně známých, se pokusíme přiblížit různé přístupy k biblickému příběhu s ohledem na realizaci jednotlivých postav, výběr úseku příběhu, jenž je v díle akcentovaný, či na příznačnou perspektivu, jejíž užití může ovlivnit interpretaci příběhu i postavy samotné tanečnice. Skrze dvojici aktantů (subjekt – objekt) Algirdase Juliena Greimase rozlišíme roli, již Salome v jednotlivých narativech obsazuje. Základní trojici podob – Salome v roli objektu, subjektu a absentující v narativu – se pokusíme dále specifikovat, abychom byli schopni postihnout základní možné realizace postavy dcery Herodias v umění. Na pozadí této distinkce se nám Salome představí nejen jako němý prostředek matky, či jako femme fatale, ale i v podobách méně častých, v nichž je podstatná míra vlivu matky na tančící dceru, či realizací Salome v podobě fille fatale, jež k své osudovosti a vlivu na tetrarchu Heroda nepotřebuje ani inkriminovaný tanec.
19
Content available remote

Pařížská léta Otty Mizery : několik drobných poznámek

63%
Košnarová V.
Česká literatura (Czech Literature)
|
2014
|
vol. 62
|
issue 5
774-784
EN
After the recapitulation of the wartime and immediate postwar activities of poet and artist Otta Mizera, this heuristically-based article focuses on the final years of his life (1948-1952), which he spent in Paris. The main aim is to show that in spite of the very limited extend of available sources it is relatively easy to demolish the romantic myth associated with Mizera during this period. The documentary evidence is derived primarily from the Parallèle 50 review – the history of which is briefly presented in the text – where one can find both author´s article on Czech and Slovak art and reports documenting Mizera´s artistic activity in Paris. With reference to the obituary in the émigré journal Tribuna, the date and location of Mizera´s voluntary death is clarified here for the first time.
CS
Heuristicky zaměřený článek se po rekapitulaci válečné a těsně poválečné činnosti básníka a výtvarníka Otty Mizery zaměřuje na závěrečná léta jeho života (1948-1952), která tento umělec strávil v Paříži. Hlavním cílem je ukázat, že navzdory velmi omezenému rozsahu dostupných pramenů lze poměrně snadno narušit romantický mýtus, s nímž bylo toto období Mizerova života spojováno. Dokladový materiál je čerpán především z revue Parallèle 50 – jejíž historie je v textu taktéž ve stručnosti představena -, kde lze najít jednak vlastní autorovy článku o českém a slovenském umění a jednak zprávy dokumentující Mizerovu výtvarnou aktivitu v Paříži. S odvoláním na nekrolog v exilovém časopise Tribuna je zde též poprvé objasněno datum a místo Mizerova dobrovolného úmrtí.
20
Content available remote

Vztah mezi příbytkem a niterným světem fikčních postav v díle Arnošta Lustiga

63%
Chytilová I.
Česká literatura (Czech Literature)
|
2014
|
vol. 62
|
issue 3
410-433
EN
In our study we have focused on the space of the attic room, which presented the characters not only with a vision of refuge from the outside world, but also a place for dreaming and remembering the times before World War II. Since somebody else´s intervention they have lost their birthplace, background, and sense of security, so little by little they are coming to find and create an existence in a new space, where they usually experienced feelings of anxiety, but also fear of what will happen in the coming days. The mental pain and emptiness are very profound in the attic, which is characterized by a darkness and uninviting appearance. The room or small chamber with a dormer window in Arnost Lustig´s openings becomes a dominant space where the stories take place of characters who reflect on the meaning of their lives. The attic room, or if we want to use the term, dwelling, is a provisional/temporary place in the author´s works, where the characters will not remain forever and will never have the opportunity to settle permanently. This area is mainly inhabited by the characters of Jewish victims whose existence has no meaning, which is reflected in its own way in the room´s furnishing. The room is furnished simply, and we find only the necessities for survival. There is never a lack of a table, chairs and a bed, but we will hardly ever find other props there. The parts of each space involve things which are also involved in the overall nature of the space and thus this object enters the awarness of the characters who will use the things not only for their own needs, but these things also become a means enabling the characters to think back to past times. In accordance with the performed analysis we can conclude that the objects are not mere props that fill the almost empty space, but they are bearers of substance and they also have their own ontological existence.
first rewind previous Page / 2 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.