Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 4

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  české země
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

Hřbitovní vzpoury. Odpor k pohřbívání sebevrahů a pojetí „nečistoty“ na českém a moravském venkově od pozdního 17. po první polovinu 19. století

100%
Tinková D.
Český lid: etnologický časopis (Český lid: Ethnological journal)
|
2020
|
vol. 107
|
issue 2
167-188
EN
Based on selected archival materials from the Bohemian and Moravian milieus, the study deals with the problems connected to the burial of people who committed suicide. The study seeks to demonstrate the extent to which the concept of ‘impurity’ and ‘tainting’ still played a crucial role in the period in question and how it established the legitimacy of a number of ‘parajudicial’ practices applied to the body of a suicide (cutting off the head and limbs, burning or burial of items that came into contact with the body of the suicide or objects which the person used to kill himself/herself). These practices, usually enshrined only in custom, might be interpreted as rudiments of purifying rituals with elements of protective magic that persisted in some localities up to the 18th century, often independent of the decisions of the secular and ecclesiastical courts.
CS
Studie se na základě vybraných archivních materiálů z českého a moravského prostředí zabývá problémy s pohřbíváním sebevrahů. Základ tvoří výslechové protokoly z velkostatkových a guberniálních fondů z pohraničních oblastí jižních Čech a moravskoslezského pomezí; jsou však konfrontovány i s případy z jiných oblastí. Studie se snaží ukázat, do jaké míry hrál ještě ve studovaném období klíčovou roli koncept „nečistoty“, „pošpinění“, který zjevně zakládal i legitimitu řady „parajudiciálních“ praktik aplikovaných na těle sebevraha.Do této souvislosti jsou pak zasazeny právě i „hřbitovní revolty“, které ukazují, že „lidové“ prostředí skutečně mezi „usvědčeným“ a „osvobozeným“ sebevrahem nerozlišovalo: zakopání do profánní, neposvěcené půdy se setkávalo s odporem jak u sebevrahů „odsouzených“, tak u osob zbavených viny pro duševní poruchu: obavy z nečasu, neúrody či poškození úrody panovaly evidentně u obou, a obou vládla představa možných „přízraků“ či „duchů“. Tento generalizovaný strach lze dát možná do souvislosti se zcela základními potřebami a obavami rurálních komunit, pro něž neúroda či projevy nepřízně počasí typu krup či velkého sucha představovaly události naprosto fatální. Chápání znesvěcení, „nečistoty“, pošpinění se tak mohlo v myšlení prostých poddaných zcela míjet s pojetím „oficiálním“, církevním či právním. Jeho logika – a s ním spojené „parajudiciální“ praktiky a strategie „vyloučení“ či naopak „očisty“ tvořily součást ochranné magie úzce spjaté se základními potřebami rurálních komunit – zejména těch odlehlejších a více ohrožených chudobou.
2
Content available remote

Panovnice na rozhraní epoch a cesta k modernímu státu a právnímu řádu : (Před třemi sty lety se narodila Marie Terezie)

100%
Vojáček L.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2017
|
vol. 156
|
issue 5
369-395
EN
The article commemorates the three hundredth anniversary of the birth of Maria Theresa, which falls on the 13th of May 2017. The author introduces Maria Theresa as a symbol of the times when Habsburg monarchy cautiously, yet determinedly took the path that lead to the modern state (to its more effective functioning with the use of professional staff and legal norms applicable to everyone), and to more just a society. In other words, to what we today call western society – with all its strengths and weaknesses.Maria Theresa started the revolutionary transformation of society, including the new perspective on the functioning of the state and of the role of law, with the help of her responsible attitude to her duties as a head of state and her ability to reflect the needs of society. The author deals with the motivations, content and consequences of the most important Theresian reforms. He mentions the reforms of state apparatus (new organisation and professionalization of advisory and administrative bodies, as well as judiciary), codification of the Czech-Austrian criminal and exchange law, as well as the efforts to codify civil law and to adopt financial, military, commercial, villeinage, church and school reforms.He appreciates that, although these reforms were less radical than those later introduced by Joseph II., they were often more permanent. The author also pays attention to how the Theresian reforms were assessed by her contemporaries as well as (legal) history textbooks of the end of 19th and the beginning of 20th century, of the times of the First Czechoslovak Republic and of the post- February Czechoslovakia and Czechoslovakia in the times of normalisation.
CS
Článek je připomenutím třístého výročí narození Marie Terezie, které připadá na 13. května tohoto roku. Autor panovnici představuje jako symbol doby, v níž habsburská monarchie opatrně, ale zároveň rázně nakročila na cestu vedoucí k modernímu státu, k jeho efektivnějšímu řízení prostřednictvím profesionálního aparátu a pro všechny platných právních předpisů a k sociálně spravedlivější společnosti, tedy k tomu, co dnes – se všemi klady i zápory – považujeme za západní civilizaci. Přicházející revoluční přeměnu společnosti, včetně nového pohledu na fungování státu a na roli práva, Marie Terezie odstartovala svým odpovědným přístupem k panovnickým povinnostem a schopností reflektovat potřeby společnosti. Autor přibližuje motivace, obsah a důsledky nejdůležitějších tereziánských reforem. Zmiňuje reformy státního aparátu (novou organizaci a profesionalizaci poradních orgánů, správních orgánů i soudnictví), kodifikaci jednotného česko-rakouského trestního a směnečného práva i pokus o kodifikaci práva občanského, finanční, vojenské, národohospodářské, poddanské, církevní i školské reformy. Oceňuje přitom, že reformy z tereziánského období nebyly tak razantní jako pozdější opatření Josefa II., často však byly daleko trvalejší. Stručně si také všímá, jak tereziánské reformy hodnotili současníci a učebnice dějepisu a právních dějin z konce 19. a začátku 20. století, z doby první Československé republiky a z poúnorového i normalizačního Československa.
3
Content available remote

Po stopách "krvavých průvodců" Jiřího Padevěta : Padevět, Jiří: Krvavé finále: Jaro 1945 v českých zemích; Padevět, Jiří: Krvavé léto 1945: Poválečné násilí v českých zemích

100%
Dvořák T.
Soudobé dějiny (Contemporary History)
|
2020
|
vol. 27
|
issue 1
116-126
EN
Both publications (The Bloody Finals: The spring of 1945 in the Czech Lands and The Bloody Summer of 1945: Post-war violence in the Czech Lands) are extensive historical textual-and-pictorial guidebooks mapping the geography of violence in the Czech Lands in the end of the Second World War and shortly thereafter, and as such fit well into the broader portfolio of works of this type written by Jiří Padevět. In the reviewer’s opinion, the books are primarily intended as documentary, popularization and educational publications and therefore lack many attributes of a regular historical work, but their reflections in the media and society, which make their author a respected authority in the interpretation of modern Czech history, justify and perhaps even necessitate subjecting the books to a critical review. While fully respecting the author’s intentions and motives, which aim at a remedial selfreflection of the nation’s past and which he has obviously succeeded to achieve, there is one outstanding problem, namely that the books do not contain any definition of the genre selected by the author and its principles; the same applies to the theoretico-methodological basis. In addition, they neither contain an adequate reflection of previous research results nor provide an adequate publishing service and give up any attempt at an interpretation. In the reviewer’s opinion, the guidebooks lack relevant instructions for use and a key allowing the reader to evaluate the accumulated empirical information they contain. The reviewer further focuses on whether and how the two books advance historical knowledge, the questions they open, what they bring from the viewpoint of historical culture, and on their editorial and publishing quality.
CS
Obě publikace mají charakter rozsáhlých historických textově-obrazových průvodců, mapujících geografii násilí v českých zemích v závěru druhé světové války a po jejím skončení, a řadí se do širší produkce tohoto typu z pera Jiřího Padevěta. Podle recenzenta tyto svazky mají sice primárně dokumentační, popularizační a osvětové cíle a postrádají řadu atributů odborné historické práce, avšak jejich mediální a společenský ohlas, který autorovi a jeho dílu propůjčuje velkou autoritu při výkladu moderních českých dějin, zakládá oprávnění a snad i nutnost podrobit je kritické reflexi. Při plném respektu k autorovým záměrům a motivům, které míří k ozdravné sebereflexi národní minulosti a které se mu zřejmě daří naplňovat, však zůstává problémem, že v uvedených pracích není nijak definován zvolený žánr a jeho zásady, stejně jako nejsou naznačena teoreticko-metodologická východiska. Vedle toho neobsahují dostatečnou reflexi dosavadního výzkumu ani nenabízejí náležitý ediční servis a zcela rezignují na snahu o interpretaci. Průvodcům tak podle recenzenta schází relevantní návod k použití i klíč k vyhodnocení nahromaděných empirických poznatků. Dále se recenzent soustředí na otázky, zda a jak obě publikace posunují historické poznání a jaké problémy otevírají, co přinášejí z hlediska historické kultury a jaká je úroveň jejich redakčního a edičního zpracování.
4
Content available remote

History of popular music research in the Czech lands and Hungary : contexts, parallels, interrelations (1918-1998)

80%
Blüml J., Ignácz Á.
Hudební věda (Musicology)
|
2022
|
vol. 59
|
issue 2-3
149-213
EN
Popular music scholars generally agree that the popular music studies discipline emerged between the mid-1970s and the early 1980s in Western Europe and North America, mainly on the initiative of young sociologists, and that it focuses primarily on modern pop-rock music. Many academics from the former Eastern bloc countries share this narrative. Consequently, the history of popular music’s systematic exploration in this region remains largely unknown. Recent years, however, have witnessed growing interest in the history of popular music research in East-Central Europe, as shown by a few (Czech, Slovakian, Polish, and Hungarian) texts, albeit focusing exclusively on local issues. The present study is the first to deal with the history of popular music research between 1918 and 1998 in a wider Central European context, and the Czech lands and Hungary in particular. It provides a detailed analysis of an extensive collection of Czech and Hungarian sources (archival materials and published texts of both an academic and non-academic nature – monographs, individual studies, articles in popular music magazines, and so on). It aims to show the specifics of theoretical reflection on popular music in both states and the manner and extent of the contacts between the respective scholarly communities in light of developments in popular music and cultural policy.
CS
Badatelé zabývající se populární hudbou se obecně shodují, že obor „Popular Music Studies“ vznikl zejména z iniciativy mladých sociologů na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let 20. století na Západě, a to jako disciplína primárně zkoumající moderní populární hudbu, jakou je rock a pop. Takový výklad sdílí také řada akademiků ze zemí bývalého východního bloku. V důsledku této skutečnosti zůstává historie systematického výzkumu populární hudby v původních socialistických zemích z velké části neznámá a neprobádaná. Zájem o dané téma registrujeme teprve v posledních letech, což dokládá několik dílčích textů (českých, slovenských, polských a maďarských), které se však zaměřují výhradně na lokální problematiku. Předložená studie je vůbec prvním uceleným pojednáním, které sleduje dějiny výzkumu populární hudby jak v širším středoevropském kontextu, konkrétně na příkladu české a maďarské situace, tak na delší časové ose 1918–1998. Studie se opírá o detailní analýzu rozsáhlého souboru českých a maďarských pramenů (archivních materiálů, publikovaných textů akademické i mimoakademické povahy – monografií, dílčích studií, článků v populárně hudebních magazínech apod.). Jejím cílem je ukázat specifika teoretické reflexe populární hudby v obou vybraných zemích, způsob a rozsah kontaktů mezi vědeckými komunitami daných zemí, to vše ve světle vývoje populární hudby i kulturní politiky.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.