Search results

1

Prizvis'ka jak charakteristiki movlenija ljudej u neoficijnij komunikaciji zachidnoho polissja

100%

Šul's'ka N., Matvijčuk N.

Acta onomastica

|

2018

|

vol. 59

|

issue 1

227-234

EN

A high number of nicknames motivated by people’s speech features has been analysed in the article. Main motivational microgroups of the given nicknames that are commonly used in the Western Polissia dialects have been delimited. Motivational features forming such nicknames, like excessive talkativeness of a person, person’s speech defect, usage of parasitic words, pronunciation distortion of certain words, children’s incorrect pronunciation, or usage of dialect words, have been highlighted. The negative gradation level of nicknames among the other informal names that are commonly used in Western Polissia has been analysed.

CS

Příspěvek analyzuje vysoký počet přezdívek motivovaných způsobem řeči. Podává vymezení hlavních motivačních skupin daných přezdívek, běžně užívaných v nářečích Západního Polesí. Poukazuje na motivační rysy takových přezdívek, jako je např. přílišná hovornost, vada řeči, užívání parazitních slov, pokřivená výslovnost konkrétních slov, chybná dětská výslovnost nebo užívání nářečních slov. Analyzována je i rovina negativního odstupňování přezdívek mezi jinými neformálními jmény běžně užívanými v Západním Polesí.

2

Adolf Portmann a jeho relevance pro filosofickou antropologii

88%

Novák A.

Filosofický časopis (Philosophical Journal)

|

2021

|

vol. 69

|

issue 4

737-757

EN

Adolf Portmann is counted among the key protagonists of philosophical anthropology, although he was formerly a biologist and zoologist. Thus, the paper presented here poses the question of the legitimacy of such a claim and investigates the philosophical relevance of Portmann’s work. Two of his most renowned conceptions serve as examples: First, the “extra-uterine” year in the “social uterus,” during which the human child grows into the upright carriage of body, learns of speech through words and signs and learns of “technical intelligence,” all of which together make the child become a genuine human being. Second, the conception of “Innerlichkeit,” which is rendered into English as “centricity,” is a common feature of all living beings and is significant through self-manifestation. The two conceptions are intertwined with one another and offer the basis for an eventual conception of the human being as a person. This is a fundamental tenant of classical philosophical anthropology, something which Portmann himself never elaborated on, and it thus remains a desideratum in the scholarship.

CS

Abstrakt: Mezi představitele filosofické antropologie bývá řazen také švýcarský biolog a zoolog Adolf Portmann. Studie zkoumá legitimitu tohoto zařazení prostřednictvím analýzy filosofické relevance Portmannova myšlení, a to na příkladu dvou nejznámějších motivů jeho díla: jednak původního a objevného konceptu „extra-uterinálního“ prvního roku života lidského mláděte v tzv. sociálním uteru, jednak převzatého konceptu „niternosti“, který je charakteristický pro všechny živočichy. Během „extra-uterinálního“ roku lidské mládě postupně vrůstá do lidského světa prostřednictvím osvojování tří základních lidských rysů. Jde o vzpřímené držení těla, které osvobozuje ruce a vede k zaujetí frontální pozice vůči nyní se otevírajícímu světu, dále o osvojování si řeči prostřednictvím slov a znaků a konečně o rozvíjení „technické“ inteligence či jednání na základě vhledu. V těchto třech výlučně humánních formách vedení života se podle Portmanna rovněž demonstruje i „niternost“, která je typicky lidským způsobem sebe-manifestace. Na základě definování souvislostí obou výše zmíněných Portmannových konceptů by bylo možné koncipovat takové určení člověka jakožto osoby, které by se stalo fundamentálním prvkem klasicky pojaté filosofické antropologie. Toto určení však Portmann sám nikdy nevypracoval, a zůstává tedy v odborné literatuře doposud pouhým desideratem.

3

„Trocha jen vody nás dělí!“ O ubíhání, úběžníku, o navigaci

63%

Kordík P.

Slovo a smysl - Word & Sense

|

2018

|

vol. 15

|

issue 29

67-86

EN

The topic of our deliberation is resonance as an issue of understanding ourselves and the world, — an understanding that is undoubtedly related to speech. Resonance, as an issue, opened by senses in the world; an issue opening for senses and in the world; resonance as a matter of senses, whose sensorium commune is the body: becoming of the body (the body-becoming), therefore always a question of identity and difference (identifying and identified, marking and marked, differentiating and differentiated). The subject of our deliberation is the undulation that shapes cannot be represented by the shape of the wave or by the sum of individual shapes of the waves (any confirmation, reassuring of My-self in a shape or by a shape is always seriously threatened by the disintegration of Me). So, if Eastern thought says “the shape is empty”, besides the philosopher of being and existence, besides the phenomenologist, besides the metaphysician, besides the philosopher of the body, besides the philosopher of significance, in our reflection we also recognize the philosopher of emptiness.

Refine search results

1 Acta onomastica

1 Filosofický časopis (Philosophical Journal)

1 Slovo a smysl - Word & Sense

1 Kordík P.

1 Matvijčuk N.

1 Novák A.

1 Šul's'ka N.

1 2021

2 2018

Prizvis'ka jak charakteristiki movlenija ljudej u neoficijnij komunikaciji zachidnoho polissja

Adolf Portmann a jeho relevance pro filosofickou antropologii

„Trocha jen vody nás dělí!“ O ubíhání, úběžníku, o navigaci