Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 2

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  živé právo
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

Eugen Ehrlich - zakladatel právní sociologie

100%
Osina P.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2022
|
vol. 161
|
issue 5
411-425
EN
The aim of the article is to introduce the important Austrian lawyer and Roman law teacher Eugen Ehrlich. In the introductory part, the author deals in detail with the main events of Ehrlich’s life, in which he presents the most important stage of his work at the Franz Josef University in Czernowitz. The next part focuses on the analysis of the basic elements of Eugen Ehrlich’s sociological conception. In Fundamentals of the Sociology of Law, Ehrlich identified three types or sources of law – state law, lawyers’ law, and social law. This is followed by a passage devoted to the concept of living law and its role in the operation of law in society. Living law is a system of rules that governs life itself, even if it has not been established in law. Ehrlich’s sociology of law did not call into question the legal validity of state law if it accepted the possibility of confronting it with living law or the law of lawyers. The next part of the article analyzes the critical remarks made by another Austrian lawyer, Hans Kelsen, on Ehrlich’s theory. The last part focuses on the role of public interest in the context of law. For Ehrlich, legal norms were not inanimate constructions that existed independently of social reality. They were part of a functioning order of social communication that protects certain interests preferred by society and discriminates against those interests that society does not approve of.
CS
Cílem článku je představení významného rakouského právníka a romanisty Eugena Ehrlicha. V úvodní části se autor podrobně věnuje hlavním událostem Ehrlichova života, v rámci nichž představuje nejdůležitější etapu jeho působení na Univerzitě Františka Josefa v Černovicích. Další část je zaměřena na rozbor základních prvků sociologické koncepce Eugena Ehrlicha. V díle Základy sociologie práva Ehrlich identifikoval tři druhy či prameny práva – státní právo, právo právníků a společenské právo. Poté následuje pasáž věnovaná pojmu živé právo a jeho roli v rámci působení práva ve společnosti. Živé právo je právo, které ovládá život sám, i když nebylo v právu stanoveno. Ehrlichova sociologie práva nezpochybňovala právní platnost státního práva, pokud připustila možnost jeho konfrontace s živým právem nebo právem právníků. Další část článku analyzuje kritické připomínky, které vůči Ehrlichově teorii vznesl další rakouský právník Hans Kelsen. Poslední část se soustředí na roli společenského zájmu v kontextu práva. Pro Ehrlicha nebyly právní normy neživými konstrukcemi, které by existovaly nezávisle na sociální realitě. Byly součástí fungujícího řádu společenské komunikace, který chrání určité zájmy preferované společností a diskriminuje ty zájmy, které společnost neschvaluje.
2
Content available remote

Od sociologie práva k ústavnímu pluralismu: Eugen Ehrlich a teorie společenského konstitucionalismu

100%
Přibáň J.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2022
|
vol. 161
|
issue 5
396-410
EN
The article analyses some theoretical ideas of European constitutional pluralism influenced by Ehrlich’s sociology of law. After the introductory analysis of the concept of EU constitutional pluralism and critique of its positivist understanding, the article focuses on theory of societal constitutionalism, normative plurality and heterarchies prevailing over the normative hierarchical concept of law. While more conventional legal theories frame these heterarchies and pluralism of transnational constitutionalism by monist approaches, theory of societal constitutionalism radicalises these heterarchies and considers the transnational system of law one of many societal systems of functionally differentiated global society. The importance of Erhlich’s sociology of law consists of its capacity to analyse this differentiated system of law which functions independently of state organisation with its monopoly of political power in both supranational EU law and transnational global law. The concluding part, therefore, focuses on Teubner’s theory of societal constitutionalism which draws on Ehrlich’s sociological notion of law in the most original way, analyses knowledge regimes as new constitutional subjects and understands them as a new constellation of relationships between social power and constitutional authority stretching beyond classic constructs of constitutional theory and cosmopolitan ethics as legitimation forces of global law and politics.
CS
Tento článek analyzuje některé teoretické myšlenky evropského ústavního pluralismu, ve kterých je přítomen vliv Ehrlichovy sociologie práva. Po úvodní analýze samotného pojmu ústavního pluralismu EU a kritice jeho pozitivistického pojetí článek analyzuje teorii společenského konstitucionalismu, normativní plurality a heterarchie převládající nad normativně hierarchickým pojetím práva. Zatímco konvenčnější právní teorie se tyto heterarchie a pluralismus transnacionálního konstitucionalismu snaží překrýt monismem a hierarchií kosmopolitních hodnot, teorie společenského konstitucionalismu naopak tyto heterarchie radikalizuje a chápe i transnacionální systém práva jen jako jeden z mnoha společenských systémů funkcionálně diferencované globální společnosti. Význam Ehrlichovy sociologie práva spočívá v tom, že umožňuje analýzu takto diferencovaného systému práva, který funguje nezávisle na státní organizaci s jejím monopolem politické moci, a to jak v podmínkách nadnárodní organizace EU, tak v širším kontextu globálního práva. Závěrečná část se proto zaměřuje na Teubnerovu teorii společenského konstitucionalismu, která originálním způsobem rozvíjí odkaz Ehrlichova sociologického pojetí práva, analyzuje režimy vědění jako nové ústavní subjekty a chápe je jako novou konstelaci vztahu mezi sociální mocí a ústavní autoritou, která přesahuje klasická schémata ústavní teorie i kosmopolitní etiky jako legitimizačního zdroje globálního práva a politiky.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.