Search results

1

Alois Rašín - temperamentní revolucionář ve službách kontinuity

100%

Čechurová J.

Střed. Časopis pro mezioborová studia Střední Evropy 19. a 20. století. / Centre. Journal for Interdisciplinary Studies of Central Europe in the 19th and 20th Centuries.

|

2011

|

vol. 3

|

issue Supplementum_1

9-15

EN

Beside Antonín Švehla, it was - without question - Alois Rašín, who influenced the process of the coup the most. His vision of the coup was not dull, simple or technological; it was a perfectly prepared and managed action, which was also to be enjoyed by its participants. In the centre of Rašín's thoughts were the preparations of the law drafts (also called The Founding Law of the State and above all The First Law), which should have given a legal framework to the new state. A coup that did not get out of hand and which was, once completed, immediately sealed by a law was his ideal but attainable vision. Rašín was probably the only one who tried to prepare such a law. No other proposal is known. All of this attests to his capabilities as statesman and his ability to act.

2

Románová reflexe 28. října 1918

67%

Moldanova D.

Bohemistyka

|

2019

|

issue 3

293-310

EN

The study Reflection of the October in Czech novels analyses several novels that originated in the twentieths of the twentieth century. Their authors, K.M. Čapek Chod, A.M. Tilschová and B. Benešová, reflect the change of social climate during the war and immediately after it. They connect the rise of the new State, a democratic Republic, with the notion of liberation from empty social norms connected with the world before the war. Characters of these novels are undergoing a catharsis that liberates them and opens new perspectives of life for them.

CS

Studie Románová reflexe 28. října 1918 se zabývá několika českými romány, vzniklými ve 20. letech 20. století, jejichž autoři, K.M. Čapek Chod, A.M. Tilschová a B. Benešová reflektují změnu společenského klimatu za války a bezprostředně po ní. Proměnu spojují nejen se změnou společenského zřízení, se vznikem demokratické republiky, ale především s představou osvobození se od společenských norem, spojených se světem před válkou. Postavy těchto románů procházejí katarzí, která je osvobozuje a otvírá jim nové životní perspektivy.

3

Interpreting the creation of Czechoslovakia between 1948 and 1989: shifts and changes in the politics of history and memory

59%

Hálek J., Štofaník J.

Soudobé dějiny (Contemporary History)

|

2022

|

vol. 29

|

issue 3

796-824

EN

The article focuses on the construction of historical narratives and the construction of memory regarding the emergence of Czechoslovakia (28 October 1918) in the second half of the twentieth century. It analyses Czech and Slovak historiography and the significance of direct and indirect political and ideological influences. It explores shifts in the official narrative from the establishment of the communist regime to its collapse through an analysis of party texts, scholarly publications and conferences. The authors pay equal attention to the Czech lands and Slovakia. They focus on the role of historians as a professional community and the importance of institutional networks and examine the positions and viewpoints of the new historical departments (within the Czechoslovak Academy of Sciences) and shifts in university education. While the existing universities were to concentrate exclusively on teaching, the newly established universities (such as the University of Political and Economic Sciences – Vysoká škola politických a hospodářských věd) were tasked from the outset with educating a new type of socialist intelligentsia that had a close relationship to the people and/or to (re)educate publicity workers and state administration employees. As for historians, the article points to their professional and publishing strategies and the changes in opinions they underwent. In the second part, the authors address the issue of commemorating the founding of Czechoslovakia in the public space. They pay special attention to the celebrations in 1948, which aspired to a nationwide character, the revival of this tradition in the 1960s, and finally the society-wide response in 1988, when the significance of the establishment of the independent Czechoslovak state was reasserted in the form of granting it the position of a national holiday, and also the symbolism associated with this date became the impetus or mass public protest against the communist regime.

CS

Studie se zaměřuje na budování historických narativů a konstrukci paměti o vzniku Československa (dne 28. října 1918) ve druhé polovině dvacátého století. Zkoumá posuny oficiální interpretace této události od doby etablování komunistického režimu až po jeho rozpad, a to prostřednictvím rozboru stranických textů a odborných publikací. Rovnocennou pozornost přitom vedle českých zemí věnuje Slovensku. Analyzuje českou a slovenskou historiografii a sleduje význam přímých i nepřímých politických a ideologických vlivů. Soustředí se především na roli historiků jako odborné komunity a na význam institucionálních sítí. Všímá si budování nových historických pracovišť (v rámci Československé akademie věd) a posunů na poli univerzitního vzdělávání. Zatímco stávající univerzity se měly zaměřit výhradně na výuku, nově zakládané vysoké školy (jako například Vysoká škola politických a hospodářských věd) měly od počátku vychovávat nový typ socialistické inteligence s blízkým vztahem k lidu a (do)vzdělávat propagační pracovníky a zaměstnance státní administrativy. Pokud jde o historiky, studie poukazuje na jejich odborné a publikační strategie i na názorové proměny, jimiž procházeli. Ve druhé části článku se autoři věnují tomu, jak se vznik Československa připomínal ve veřejném prostoru. Zachycují podobu oslav třicátého výročí v roce 1948, již v režii komunistického režimu, nahrazení svátku vzniku republiky Dnem znárodnění počátkem padesátých let a oživení původní tradice československé státnosti v šedesátých letech. Na závěr se zamýšlejí nad celospolečenskou odezvou sedmdesátého výročí v roce 1988, kdy byl význam vzniku samostatného československého státu znovu potvrzen v podobě uznání 28. října jako státního svátku, ale také se symbolika spjatá s tímto datem stala impulzem k masovému veřejnému protestu proti komunistickému režimu.

Refine search results

1 Bohemistyka

1 Soudobé dějiny (Contemporary History)

1 Střed. Časopis pro mezioborová studia Střední Evropy 19. a 20. století. / Centre. Journal for Interdisciplinary Studies of Central Europe in the 19th and 20th Centuries.

1 Hálek J.

1 Moldanova D.

1 Čechurová J.

1 Štofaník J.

1 2022

1 2019

1 2011

Alois Rašín - temperamentní revolucionář ve službách kontinuity

Románová reflexe 28. října 1918

Interpreting the creation of Czechoslovakia between 1948 and 1989: shifts and changes in the politics of history and memory