Search results

1

Alexander Dubček, najznámejší slovenský politik

100%

Sikora S., Faltinová L.

Soudobé dějiny (Contemporary History)

|

2018

|

vol. 25

|

issue 3-4

377-390

EN

The author describes and analyzes the political career of Alexander Dubček (1921–1992) and presents views of today’s Slovak society on his personality and historical role in the end of the essay. In the author’s opinion, Dubček’s personal and mainly political evolution was greatly infl uenced by the fact that he had grown up in the family of the Slovak Communist visionary Štefan Dubček (1892–1969). Dubček spent fourteen long years (1925–1938) in the Soviet Union, where his father was helping build Communism with the international cooperative Interhelpo. Later, in the 1950s (1955–1958), he studied the Political University of the Central Committee of the Communist Party of the Soviet Union in Moscow. The author claims that both stints that Dubček spent in the Soviet Union convinced him that the Soviet-type socialism needed a fundamental reform, particularly toward humanization and democratization. He was trying to implement these principles even between 1963 and 1967, when he held the position of the First Secretary of the Central Committee of the Communist Party of Slovakia. The author focuses his attention to the Prague Spring of which Dubček became the leading symbol, having been fi rst elected to the position of the First Secretary of the Central Committee of the Communist Party of Czechoslovakia in January 1968, and the crushing of the reform process by Warsaw Pact armies. He muses on Dubček’s political character and some questionable political steps, and discusses some arguments of Dubček’s critics. Having been banished from public life and tailed by the State Security for two decades (1969–1989), Dubček returned to politics as the Speaker of the Federal Assembly, and thus participated in the democratic transformation of Czechoslovakia. According to public opinion polls in Slovakia, whose results are presented by the author, a positive view on Dubček prevails in the society, but the interest in him is dropping, although he still remains the best- -known Slovak politician abroad.

CS

Autor přibližuje a bilancuje politickou kariéru Alexandra Dubčeka (1921–1992) a v závěru představuje názory současné slovenské společnosti na jeho osobnost a historickou roli. Dubčekův osobnostní, a hlavně politický vývoj podle něj zásadně ovlivnil fakt, že vyrůstal v rodině slovenského komunistického vizionáře Štefana Dubčeka (1892–1969. Dlouhých čtrnáct let (1925–1938) prožil v Sovětském svazu, kam jeho otec odešel budovat komunismus s mezinárodním družstvem Interhelpo. Později v padesátých letech (1955–1958) pak v Moskvě studoval na Vysoké škole politické Ústředního výboru KSSS. Oba tyto pobyty ho podle autora zásadně ovlivnily v přesvědčení, že socialismus sovětského typu potřebuje zásadní reformu, zejména ve směru humanizace a demokratizace. V tomto duchu se snažil působit už v letech 1963 až 1967 ve funkci prvního tajemníka Ústředního výboru Komunistické strany Slovenska. Největší pozornost autor věnuje období pražského jara, jehož symbolem se Dubček stal, poté co byl v lednu 1968 zvolen prvním tajemníkem Ústředního výboru Komunistické strany Československa, a krachu reformního procesu po intervenci vojsk Varšavské smlouvy. Zamýšlí se nad Dubčekovým politickým charakterem a některými spornými politickými kroky, diskutuje některé argumenty jeho kritiků. Po dvacetiletí 1970 až 1989, v němž byl vyloučen z veřejného života a sledován Státní bezpečností, se Dubček dočkal návratu do politiky jako předseda Federálního shromáždění a podílel se tak na demokratické transformaci Československa. Podle průzkumů veřejného mínění na Slovensku, které autor přibližuje, vcelku převažuje ve slovenské společnosti pozitivní hodnocení Dubčeka, zájem o něj ale postupně klesá, zatímco v zahraničí zůstává nejznámějším slovenským politikem.

2

Alexander Dubček - československý politik

100%

Tůma O.

Soudobé dějiny (Contemporary History)

|

2018

|

vol. 25

|

issue 3-4

391-399

EN

The author describes the evolution of views of the Czech society on Alexander Dubček (1921–1992) between 1968 and now in connection with political events in which Dubček himself participated. He sees the principal difference between the Czechs and the Slovaks in that the former do not perceive Dubček as a Slovak politician, but rather as a Czechoslovak one, in a broader, “common” sense of the word. In Tůma’s opinion, their view on Dubček evolved from initial, rather polite interest in the beginning of 1968, when Dubček became the First Secretary of the Central Committee of the Communist Party of Czechoslovakia, to growing sympathies in the spring up to admiration and almost adoration the levels of which were, in the tensest moments of August 1968, just as high as those in Slovakia; then to increasing embarrassment mixed with pity, and fi nally to a rather critical and reserved attitude. These different views were previously replacing each other, but now, as the time goes by, they exist alongside each other. At the time when Dubček was banned from public life, during the so-called normalization, the attitude of the society toward him was losing its realistic dimension; while he was still popular among people, the popularity was associated with Dubček as a symbol of “socialism with a human face”, lost hopes, and better times. At the same time, critical refl ections of Dubček’s policy during the Prague Spring appeared among Czech dissidents. Since 1989, the Prague Spring and Dubček became a part of the political fi ght for the form of the ongoing social and economic transformation, which sometimes brought sharp attacks against him. As a rule, Czech historians are more critical toward Dubček than their Slovak counterparts, although there are staunch supporters of Dubček among them as well. The author concludes that today’s Czech society perceives Dubček without any special emotions, with a cool reservation, but also in a differentiated manner. Dubček is perceived as a part of our own history, but perhaps not as a historical fi gure we would like to be proud of.

CS

Autor přibližuje, jak se vyvíjely náhledy české společnosti na Alexandra Dubčeka (1921–1992) od roku 1968 do současnosti v souvislosti s politickými událostmi, jejichž aktérem byl. Základní rozdíl v českém vnímání oproti slovenskému nachází v tom, že Češi nevidí v Dubčekovi politika slovenského, ale československého v širším, „společném“ smyslu slova. Jejich názor na něj se podle Tůmy vyvíjel od původního, spíše zdvořilého zájmu na začátku roku 1968, kdy se Dubček stal prvním tajemníkem Ústředního výboru Komunistické strany Československa, přes rostoucí sympatie během jara až po obdiv a takřka adoraci, jež si v nejvypjatějších momentech srpna 1968 nijak nezadala s pohledem ze Slovenska; a potom přes rostoucí rozpaky, promíšené s jistým politováním, až po poměrně kritický odstup. Tyto různé pohledy na Dubčeka se střídaly, ale s uplývajícím časem už existují souběžně. V době takzvané normalizace, kdy byl Dubček vyloučen z veřejného života, vztah společnosti k němu ztrácel reálnou dimenzi, a jestliže stále mezi lidmi přetrvávala jeho popularita, měla co dělat s Dubčekem jako symbolem „socialismu s lidskou tváří“, dřívějších nadějí a lepších časů. V českém disentu se zároveň objevily kritické reflexe Dubčekovy politiky za pražského jara. Po roce 1989 se pražské jaro a s ním i Dubček stali součástí politického boje o podobu probíhající společenské a ekonomické transformace, z čehož plynuly občas i ostré útoky na jeho osobu. Čeští historikové jsou k Dubčekovi celkově kritičtější než slovenští, i když i mezi nimi se najdou jeho pevní zastánci. Autor uzavírá, že dnes je Dubček v českém prostředí vnímán bez zvláštních emocí, s chladným odstupem, ale zároveň diferencovaně. Je vnímán jako součást našich vlastních dějin, přitom ale asi nikoli jako historická osobnost, jíž bychom se chtěli chlubit

3

The “Prague Spring” in the Documents of the Hungarian Radio

43%

Simándi I.

Prague Papers on the History of International Relations

|

2018

|

issue 1

153-174

EN

It was fifty years ago, in 1968 that the “Prague spring”, an experiment to create “Socialism with a human face” was born in Czechoslovakia. Through the documents of Hungarian radio broadcasts, this study will trace the most significant events of the reform movement led by Alexander Dubček. The broadcast information, in its various programs, was almost invariably based on the reports of TASS, the Soviet Telegraph Agency and MTI, the Hungarian News Agency. However, the news actually aired was often re-shaped and augmented by the editors. The radio broadcasts were careful in dealing with the role of party leaders, such as of Janos Kadar. The Czechoslovakian situation remained the principle topic of the Hungarian political and public life for several months, especially in connection with the introduction of the “new economic reform” in Hungary. In the radio, the editors kept avoiding any reference to any similarity between the “Prague Spring” and the new Hungarian economic reform. The goal of the silence was to protect the Hungarian reform from interference from Moscow.

Refine search results

2 Soudobé dějiny (Contemporary History)

1 Prague Papers on the History of International Relations

1 Faltinová L.

1 Sikora S.

1 Simándi I.

1 Tůma O.

3 2018

Alexander Dubček, najznámejší slovenský politik

Alexander Dubček - československý politik

The “Prague Spring” in the Documents of the Hungarian Radio