Results found: 2

Search results

Search:
in the keywords: Charter of Fundamental Rights of the EU

Sort By:

Limit search:

Listina základních práv EU jako nástroj budování sociálního modelu EU?

100%

Šmejkal V.

Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)

2016

vol. 155

issue 6

489-508

At the time of approval of the Lisbon Treaty, the legally binding Charter of Fundamental Rights of the EU raised both fears and hopes, mainly due to the inclusion of number of social rights to its content. Almost a decade later it is already possible, drawing on the post-Lisbon case law of the EU Court of Justice to assess whether the Charter has become a tool for building a more social EU or not. The result of this analysis leads rather to scepticism about the importance of the Charter for social reorientation of the EU.Due to the not entirely clear scope of applicability of the Charter, due to a limited horizontal direct effect of its provisions and in particular due to the limited powers of the EU in social issues, the Charter has not produced any major difference from the period when it was a non-binding declaration and the Court used some of its provisions as expressions of general principles of EU law.

V době schvalování Lisabonské smlouvy vyvolávala právní závaznost Listiny základních práv EU obavy i naděje, a to zejména kvůli začlenění řady sociálních práv do jejího reformulovaného textu. S odstupem téměř sedmi let od vstupu Lisabonské smlouvy v platnost je již možné s využitím post-lisabonské judikatury Soudního dvora EU a hodnotit, zda se Listina stala nástrojem budování sociální, respektive sociálně-tržní EU či nikoli. Výsledek takto zaměřené analýzy ústí spíše do skepse ohledně významu Listiny pro sociální reorientaci EU. Vzhledem k ne zcela jasnému rozsahu použití Listiny, omezenému horizontálnímu účinku jejích ustanovení a zejména limitovaným pravomocem EU v sociální oblasti nepřinesla Listina žádný zásadní posun oproti období, kdy byla jen nezávaznou deklarací a Soudní dvůr používal některá její ustanovení jako vyjádření obecných právních zásad EU.

Zásada ne bis in idem v unijním soutěžním právu

100%

Petr M.

Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)

2020

vol. 159

issue 2

186-191

The Court of Justice of the European Union interprets the ne bis in idem principle in cases concerning competition law differently, than it does in other areas of law, including the application of the Charter of Fundamental Rights of the European Union; this specific interpretation concerning competition law is arguably also contrary to the jurisprudence of the European Court of Human Rights. Based on the current case- law, it is thus in principle possible to investigate within the EU the same anticompetitive conduct by multiple competition authorities. It is argued that this approach needs to be abandoned for the future.

Při výkladu zásady ne bis in idem postupuje Soudní dvůr Evropské unie v soutěžních věcech odlišně, než je tomu v ostatních oblastech unijního práva, včetně výkladu Listiny základních práv Evropské unie; tento odlišný výklad je nadto podle mého názoru rozporný i s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva. Podle dosavadní judikatury je tak v zásadě možné, aby totéž protisoutěžní jednání týchž soutěžitelů bylo v rámci EU paralelně vyšetřováno ze strany více soutěžních orgánů. Mám za to, že tento přístup by měl být do budoucna opuštěn.

Refine search results

2 Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)

1 Petr M.

1 Šmejkal V.

1 2020

1 2016

Search results

Listina základních práv EU jako nástroj budování sociálního modelu EU?

Zásada ne bis in idem v unijním soutěžním právu