Results found: 2

Search results

Search:
in the keywords: Czechoslovak historiography

Sort By:

Limit search:

Na cestě k obecným dějinám: Josef Polišenský (1915–2001)

100%

Křížová M.

Český časopis historický (The Czech Historical Review)

2016

vol. 114

issue 2

446-467

The article remembers life and career of Josef Polišenský, a prominent representative of the post-war generation of Czechoslovak historians, of Marxist orientation, but at the same time of great openness towards methodological and thematic inspirations from the East as well as the West. Ever since his university studies (in the 1930s) he showed interest in the widest context of historical processes, together with linguistic capabilities. However, general history was marginalized in Czechoslovak academia, not only as an effect of the perceived “patriotic duty” of historians study the history of their nation, but also because of the lack of access to archival sources. This was true even before the year 1948; after that, the possibilities for research abroad constricted even further. The solution Polišenský suggested was to turn into domestic archival funds and search here for sources into the history of other lands and peoples. These sources were then also to be made accessible by scholars from other countries through editions and translations to help them explain the possible “blank spaces” in their national histories. These efforts, however, were halted by political pressures that finally forced Polišenský to leave the Department of General History. In 1967 he instigated the foundation of the interdisciplinary Center for Ibero-American studies within the frame of the Faculty of Arts of the Charles University, the first specialized Latin American studies department in Eastern Europe outside Moscow, and became its director. In this role, he continued pursuing further his idea of the study of general history, combining minacious case studies with broad overviews.

Interpreting the creation of Czechoslovakia between 1948 and 1989: shifts and changes in the politics of history and memory

51%

Hálek J., Štofaník J.

Soudobé dějiny (Contemporary History)

2022

vol. 29

issue 3

796-824

The article focuses on the construction of historical narratives and the construction of memory regarding the emergence of Czechoslovakia (28 October 1918) in the second half of the twentieth century. It analyses Czech and Slovak historiography and the significance of direct and indirect political and ideological influences. It explores shifts in the official narrative from the establishment of the communist regime to its collapse through an analysis of party texts, scholarly publications and conferences. The authors pay equal attention to the Czech lands and Slovakia. They focus on the role of historians as a professional community and the importance of institutional networks and examine the positions and viewpoints of the new historical departments (within the Czechoslovak Academy of Sciences) and shifts in university education. While the existing universities were to concentrate exclusively on teaching, the newly established universities (such as the University of Political and Economic Sciences – Vysoká škola politických a hospodářských věd) were tasked from the outset with educating a new type of socialist intelligentsia that had a close relationship to the people and/or to (re)educate publicity workers and state administration employees. As for historians, the article points to their professional and publishing strategies and the changes in opinions they underwent. In the second part, the authors address the issue of commemorating the founding of Czechoslovakia in the public space. They pay special attention to the celebrations in 1948, which aspired to a nationwide character, the revival of this tradition in the 1960s, and finally the society-wide response in 1988, when the significance of the establishment of the independent Czechoslovak state was reasserted in the form of granting it the position of a national holiday, and also the symbolism associated with this date became the impetus or mass public protest against the communist regime.

Studie se zaměřuje na budování historických narativů a konstrukci paměti o vzniku Československa (dne 28. října 1918) ve druhé polovině dvacátého století. Zkoumá posuny oficiální interpretace této události od doby etablování komunistického režimu až po jeho rozpad, a to prostřednictvím rozboru stranických textů a odborných publikací. Rovnocennou pozornost přitom vedle českých zemí věnuje Slovensku. Analyzuje českou a slovenskou historiografii a sleduje význam přímých i nepřímých politických a ideologických vlivů. Soustředí se především na roli historiků jako odborné komunity a na význam institucionálních sítí. Všímá si budování nových historických pracovišť (v rámci Československé akademie věd) a posunů na poli univerzitního vzdělávání. Zatímco stávající univerzity se měly zaměřit výhradně na výuku, nově zakládané vysoké školy (jako například Vysoká škola politických a hospodářských věd) měly od počátku vychovávat nový typ socialistické inteligence s blízkým vztahem k lidu a (do)vzdělávat propagační pracovníky a zaměstnance státní administrativy. Pokud jde o historiky, studie poukazuje na jejich odborné a publikační strategie i na názorové proměny, jimiž procházeli. Ve druhé části článku se autoři věnují tomu, jak se vznik Československa připomínal ve veřejném prostoru. Zachycují podobu oslav třicátého výročí v roce 1948, již v režii komunistického režimu, nahrazení svátku vzniku republiky Dnem znárodnění počátkem padesátých let a oživení původní tradice československé státnosti v šedesátých letech. Na závěr se zamýšlejí nad celospolečenskou odezvou sedmdesátého výročí v roce 1988, kdy byl význam vzniku samostatného československého státu znovu potvrzen v podobě uznání 28. října jako státního svátku, ale také se symbolika spjatá s tímto datem stala impulzem k masovému veřejnému protestu proti komunistickému režimu.

Refine search results

1 Soudobé dějiny (Contemporary History)

1 Český časopis historický (The Czech Historical Review)

1 Hálek J.

1 Křížová M.

1 Štofaník J.

1 2022

1 2016

Search results

Na cestě k obecným dějinám: Josef Polišenský (1915–2001)

Interpreting the creation of Czechoslovakia between 1948 and 1989: shifts and changes in the politics of history and memory