Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 5

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  Hussite wars
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

Štěpán ze Staňkova a kauza pokladu kapituly Všech svatých na Pražském hradě za husitských válek

100%
Vodička O.
Umění (Art)
|
2021
|
vol. 69
|
issue 1
92-98
EN
Master of the Liberal Arts Štěpán of Staňkov, chancellor of Queen Sophia of Bavaria and canon of several chapters and dean of the chapter of All Saints at Prague Castle, left Prague after the outbreak of the Hussite revolution and settled in Upper Lusatia in Budyšín (Bautzen), where apparently he remained until his death (before 1431). He also evacuated the chapter’s treasure from Hussitecontrolled Hradčany and had it guarded in the Cistercian Monastery Altzelle not far from Dresden. However, in 1426 the gradual decline of financial means for living in exile forced him to pledge the monastery’s valuables. For unknown reasons, a court case flared up between the two subjects regarding the state of the pawned items, which was soon transferred to Rome. Thanks to the survival of the interrogation protocol drawn up for the hearing of the case before Cardinal Julián Cesarini on 28 October 1427, we know roughly the composition of the chapter treasure in question. At that time it consisted of a silver head with the remains of St. Agnes, a silver gilt arm of St Ludmila, a silver gilt arm of St. George, several monstrances, two heavy silver paintings with remains, a silver gilt censer, and eleven silver gilt pectoral crosses which were approximately one inch long. A number of items however suffered damage of some sort, most probably connected with their second shift to the town of Grimm near Leipzig. It is however impossible to say on the basis of surviving sources whether it involved unwanted damage (loss, theft, damage) or was forced (payment of expenses for transport). The sources also remain silent concerning the wording of the final judgment, as well as the fate of the items after Štěpán’s death and the renewal of order in the Bohemian Lands.
CS
Mistr svobodných umění Štěpán ze Staňkova, kancléř královny Žofie Bavorské a kanovník několika kapitul a děkan kapituly Všech svatých na Pražském hradě, po vypuknutí husitské revoluce odešel z Prahy do Horní Lužice a usadil se v Budyšíně, kde patrně setrval až do své smrti (před rokem 1431). Z husity ovládaných Hradčan evakuoval též kapitulní poklad a nechal jej střežit v cisterciáckém klášteře Altzelle nedaleko Drážďan. Postupný úbytek finančních prostředků na exilové živobytí jej však v roce 1426 donutil dát cennosti klášteru do zástavy. Z neznámých příčin se však mezi oběma subjekty rozhořel soudní spor ohledně stavu zastavených předmětů, který se brzy přenesl do Říma. Díky dochování výslechového protokolu, který byl vyhotoven při projednávání kauzy před kardinálem Juliánem Cesarini 28. října 1427, se dovídáme přibližné složení uvedeného kapitulního pokladu. Ten tehdy obsahoval stříbrnou hlavu s ostatky sv. Anežky, stříbrnou pozlacenou paži sv. Ludmily, stříbrnou pozlacenou paži sv. Jiří, několik monstrancí, dva těžké stříbrné obrazy s ostatky, stříbrnou pozlacenou kadidelnici a jedenáct velkých stříbrných pozlacených pektorálních křížů, které byly dlouhé přibližně jednu píď. Počet předmětů či jejich stav však doznaly jisté újmy, která nejspíše souvisela s jejich druhotným přesunem do městečka Grimma poblíž Lipska. Na základě dochovaných pramenů však nelze říci, zda šlo o újmu nechtěnou (ztráta, loupež, poškození) či vynucenou (hrazení nákladů na transport). Mlčení pramenů rovněž halí jak finální znění rozsudku, tak i osud předmětů po Štěpánově smrti a obnově pořádku v českých zemích.
2
Publication available in full text mode
Content available

The functional analysis of the $15^{th}$ century fortification of the Grodno Castle

84%
Biel R.
Architectus
|
2021
|
issue 4 (68)
29-37
PL
Celem artykułu jest omówienie potencjalnego przeznaczenia, a następnie analiza funkcjonalna konstrukcji, której kamienne relikty odkryto w trakcie badań archeologicznych prowadzonych w 2018 i 2019 r. na międzymurzu zamku Grodno, położonym w Zagórzu Śląskim. Chronologię konstrukcji, w oparciu o analizę towarzyszącego mu zabytkowego materiału ruchomego, ustalono na 1. połowę XV w., wiążąc jej zniszczenie z trwającymi wówczas wojnami husyckimi. Analiza materiału ikonograficznego i wyników badań prowadzonych na analogicznych obiektach na Śląsku, w Czechach i na Morawach pozwoliła na wysunięcie hipotezy, wedle której omawiana konstrukcja stanowiła relikt parkanu – najstarszej, nieznanej dotąd linii dodatkowych umocnień. Tego typu drewniane lub kamienno-drewniane obiekty miałyby stanowić pierwszą odpowiedź na rozpowszechniającą się wówczas broń palną. Rozpatrywany jest teoretyczny model skuteczności tego typu umocnień, biorący pod uwagę wiele podstawowych czynników, takich jak ukształtowanie terenu, możliwości ówczesnego uzbrojenia oraz lokalizacja stanowisk atakujących i obrońców. W dyskusji omawiane są różne scenariusze, uwzględniające publikowane w literaturze przedmiotu wyniki eksperymentów praktycznych i teoretycznych związanych z wykorzystaniem wczesnonowożytnej broni palnej i artylerii. Wyniki przeprowadzonych analiz wydają się potwierdzać zarówno proponowaną funkcję konstrukcji, jak i szereg korzyści płynących z jej budowy.
EN
The aim of the article is to discuss the potential purpose, and then a functional analysis of the structure, the stone relics of which were discovered during the archaeological research conducted in 2018 and 2019, on the zwinger of the Grodno Castle, located in Zagórze Śląskie. The chronology of the structure, based on the analysis of the accompanying artefacts, was established in the first half of the $15^{th}$ century, linking its destruction with the Hussite wars that were going on at that time. The analysis of the iconographic material and the results of research carried out on similar sites in Silesia, the Czech Republic and Moravia allowed for a hypothesis that the structure in question was a relic of a so called parkan – the oldest, previously unknown line of additional fortifications. Such wooden or stone-and-wooden objects would be the first response to the firearms spreading at that time. The theoretical model of the effectiveness of this type of fortification is considered, taking into account a number of basic factors, such as the terrain, the possibilities of armaments at that time, and the location of attackers and defenders. Various scenarios are discussed, taking into consideration the results of practical and theoretical experiments related to the use of early modern firearms and artillery published in the literature on the subject. The results of the conducted analyses seem to confirm both the proposed function of the structure and a number of benefits of its construction.
3
Content available remote

Administrace dezintegrované pražské diecéze za hustiských válek

84%
Vodička O.
Mediaevalia Historica Bohemica
|
2017
|
vol. 20
|
issue 2
153-187
EN
The study summrizes the current knowledge concerning the performance of ecclesiastical administration in the Prague diocese disrupted by the Hussite wars from the Zittau exile centre. It also provides a number of scattered documents on the everyday worries, disputes and life strategies of the Catholic clerby. it particularly focuses on the organizational and communication aspects of the issues, hence on the personnel composition and functioning of the so-called Zittau consistory, the possibilities and limits of the delegation of authority, correspondence dealing with the cases using messengers and the movement of the clergy within the diocese. Another circle of questions is the financial situation, hence which financial resources were available to the consistory and in what way the obligatory payments from the diocese were collected and paid. Using the rare documents, it also attempts to illustrate the everyday stereotype of the life of a Catholic clergyman in the shadow of the "great history" of the Hussite revolution.
4
Publication available in full text mode
Content available

Archaeological research at Grodno Castle in Zagórze Śląskie from 2017 to 2019

67%
Biel R., Konczewska M., Konczewski P.
Architectus
|
2021
|
issue 4 (68)
21-28
PL
Choć zamek Grodno (Kynsburg), położony w południowej części Gór Wałbrzyskich, wskutek swej burzliwej historii cieszył się popularnością już od XIX w., nigdy nie przełożyła się ona na stopień zaawansowania poświęconych mu studiów naukowych. Jeszcze do niedawna badania naukowe, a szczególnie prace wykopaliskowe prowadzono tam w bardzo ograniczonym stopniu. Celem artykułu jest zaprezentowanie i omówienie wyników badań archeologicznych prowadzonych w latach 2017-2019 i ich korelacja z informacjami ze źródeł pisanych. W tym celu skrótowo omówiono najważniejsze znane wydarzenia historyczne związane z funkcjonowaniem zamku Grodno. Następnie zaprezentowano wyniki analiz charakteru i względnej chronologii nawarstwień stratygraficznych tworzących nasyp zlokalizowany na zamkowym międzymurzu oraz zalegających na dziedzińcu zamku górnego, a także podsumowano wnioski płynące z wykonanych analiz typologicznych, morfologicznych, chronologicznych i porównawczych ruchomego materiału zabytkowego, odkrytego w trakcie badań przeprowadzonych metodą wykopaliskową. W efekcie tych działań, w przypadku nawarstwień tworzących nasyp położony na międzymurzu, wyróżniono sześć faz aktywności antropogenicznej, które powiązano z historycznymi wydarzeniami, a także uzyskano obraz kultury materialnej mieszkańców zamku i zachodzących w niej zmian na przestrzeni przeszło siedmiu wieków.
EN
Although Grodno Castle (Kynsburg), located in the southern part of the Wałbrzyskie Mountains, due to its turbulent history has been popular since the $19^{th}$ century, this fact has never translated into the level of advancement of the scientific studies devoted to it. Until recently, scientific research, especially excavations, was carried out to a very limited extent. The aim of the article is to present and discuss the results of archaeological research conducted in 2017-2019 and its correlation with the knowledge provided to us by written sources. For this purpose, the most important historical events related to the functioning of Grodno Castle are briefly discussed. Then, the results of analyzes of the nature and relative chronology of the stratigraphic layers forming the embankment located on the castle zwinger and lying in the courtyard of the upper castle are presented, along with summarizing the conclusions of the typological, morphological, chronological and comparative analyzes of the archaeological finds discovered during the excavations. As a result of these activities, in the case of the layers forming the embankment located on the zwinger, 6 phases of anthropogenic activity were distinguished, which were related to historical events, and an image of the material culture of the castle inhabitants and the changes taking place in it over more than seven centuries were obtained.
5
Content available remote

Czech patriotism in an overture inspired by Brahms: Dvořák’s Husitská

43%
Beveridge D. R.
Hudební věda (Musicology)
|
2023
|
vol. 60
|
issue 1
23-34
EN
The importance of Czech patriotism for Dvořák and of the “Czech element” in his music has always been exaggerated; in reality he took a very cosmopolitan approach to music, as much as any other composer. Nevertheless a patriot he was, and when he composed a patriotic work he always infused it with deep conviction. In 1883 František Adolf Šubert asked him to write an overture to a trilogy of plays he envisioned based on the story of the Czech religious reformer Jan Hus – burnt at the stake as a heretic in 1415 – and on the armed battles between his followers and representatives of the Catholic Church, after which the Pope granted the Czechs the right to implement part of Hus’s reforms. Šubert never got beyond the first act in writing his trilogy, but Dvořák completed the overture, published as Husitská and known in English as the Hussite Overture. It employs two Czech religious songs from the Middle Ages: a plainchant appealing to St. Wenceslas, patron saint of the Czechs, and the Hussite battle hymn Ktož jsú boží bojovníci [Ye Who Are Warriors of God]. Throughout the overture passages from these two melodies intermingle, the battle hymn coming in waves of ever-greater terror in the middle section but in the end ushering in great rejoicing at the victory. A conspicuous precedent for Dvořák was the 1812 Overture by Tchaikovsky. But Dvořák is unlikely to have known that work at the time. By contrast he certainly knew and was inspired by the Academic Festival Overture of Brahms, not only in general plan, utilizing pre-existing melodies, but in some specific details. And, as usual with Dvořák, his method of developing motives is similar to that of Brahms. Some Germans, including Brahms, rejected the Hussite Overture, evidently opposed to what they felt were excessive displays of Czech nationalism in an era of tensions between the two nationalities. Nevertheless the overture took a firm place in international concert repertoire, championed for instance by conductor Hans von Bülow.
CS
Význam českého vlastenectví pro Dvořáka a „českého živlu“ v jeho hudbě byl vždy přeceňován a bývá to tak dodnes; ve skutečnosti měl k hudbě velmi kosmopolitní přístup, přinejmenším stejně jako kterýkoli jiný skladatel. Přesto vlastencem byl, a když komponoval vlasteneckou skladbu, vždy ji naplnil hlubokým přesvědčením. V roce 1883 ho František Adolf Šubert požádal, aby napsal předehru k zamýšlené trilogii divadelních her na motivy příběhu českého náboženského reformátora Jana Husa – upáleného pro údajné kacířství v roce 1415 – a ozbrojených bojů mezi jeho stoupenci a představiteli katolické církve, po nichž papež udělil Čechům právo provést část Husových reforem. Šubert se ve psaní své trilogie nedostal dál než asi do konce prvního dějství, ale Dvořák svou předehru dokončil a vydal pod názvem Husitská. Jsou v ní použity dvě české náboženské písně ze středověku: chorál k svatému Václavovi, patronu Čechů, a husitská bojová hymna Ktož jsú boží bojovníci. V průběhu předehry se prolínají úryvky z těchto dvou melodií, přičemž bitevní hymnus přichází v prostřední části ve vlnách stále většího děsu, ale v závěru přivádí velkou radost z vítězství. Nápadným precedentem byla pro Dvořáka Čajkovského Předehra 1812. Je však nepravděpodobné, že by Dvořák toto dílo v té době znal. Naproti tomu Brahmsovu Akademickou slavnostní předehru znal zcela jistě a inspiroval se jí, a to nejen v celkovém plánu s využitím již existujících melodií, ale i v některých konkrétních detailech. A jak je u Dvořáka obvyklé, jeho metoda rozvíjení motivů je podobná Brahmsově. Někteří Němci, včetně Brahmse, Husitskou odmítali, zřejmě se jim příčilo to, co považovali za přílišné projevy českého nacionalismu v době napětí mezi oběma národnostmi. Přesto si předehra získala pevné místo v mezinárodním koncertním repertoáru, prosazoval ji například dirigent Hans von Bülow.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.