Results found: 2

Search results

Search:
in the keywords: Jan Klusák

Sort By:

Limit search:

Jan Klusák and Jan Novák’s inventions in the context of Czech music after 1960

100%

Flašar M.

Hudební věda (Musicology)

2024

vol. 61

issue 4

507-518

The text of this study concerning the form of invention in the output of two important composers, Jan Klusák (b. 1934), and Jan Novák (1921–1984), in the context of Czech music of the second half of the twentieth century, combines several methodological approaches. Apart from presenting a comparative analysis of each of the two composers’ key aesthetic and compositional principles in dealing with the form of invention, the author sets their output in a broader context in the chronology of the production of inventions by other Czech composers and their international models. In that respect the present study aims at pointing to the variety of approaches to the form of invention in Czech music of the twentieth century, as well as to the surprisingly extensive part of this production which has so far escaped comprehensive study. The present text is concluded by a comparative analysis identifying the completely different roles played by inventions in the compositional output of the two composers in its focus. Whereas for Jan Klusák, the model of invention has been a key compositional principle which constitutes a ubiquitous element of his lifelong pursuit, for Jan Novák inventions were a more or less episodic concern, somewhat paradoxically involving the employment of techniques of New Music. This study is dedicated to the composer Jan Klusák on the occasion of his 90th birthday.

Text studie věnované invencím v tvorbě významných skladatelů Jana Klusáka (1934) a Jana Nováka (1921–1984) v kontextu české hudby 2. poloviny 20. století kombinuje několik metodologické přístupů. Jednak komparativní analýzu základních estetických a kompozičních přístupů obou autorů k formě invence a také kontextualizaci jejich tvorby v chronologii produkce invencí dalších českých skladatelů a jejich zahraničních vzorů. Studie se tím snaží poukázat na rozmanitost přístupů k invencím v české hudbě 20. století a také na překvapivě bohatý objem jejich produkce, který doposud není uceleně zpracován. Komparativní analýza v závěru identifikuje zcela rozdílné role, které invence zaujímají v tvorbě obou vybraných skladatelů. Zatímco pro Jana Klusáka je model invence základním kompozičním principem, který univerzálně prostupuje jeho celoživotní tvorbou, pro Jana Nováka byly invence spíše epizodickou záležitostí využívající paradoxním způsobem techniky Nové hudby. Studie je věnována skladateli Janu Klusákovi u příležitosti jeho 90. narozenin.

Jan Klusák’s serial form as a sophisticated tectonic model

100%

Hons M.

Hudební věda (Musicology)

2024

vol. 61

issue 4

519-603

Jan Klusák ranks among the most distinctive contemporary Czech composers, in particular as regards music produced in the 1960s and ‘70s. Soon after studies at Prague’s HAMU (Music Academy), he already evolved an individual idiom grounded in the serial principle of composition, to which he has remained faithful to this day. His creative style has been characterized from the beginning by an exceptionally strong sense of rational reflection, marked among other factors by the influence of Karel Janeček whose seminars on the theory of composition had left a lasting impression on Klusák. His music offers a wide variety of elements attesting to his penchant for compositional and structural refinements drawing on miscellaneous mathematical operations and geometric rules. From these foundations he proceeded to build his individual compositional method and his concept of a serial form derived from the properties of the twelve-tone series. In this sense, his Sixth Invention, from 1969, embodies the accomplishment of Klusák’s theoretical and compositional endeavour at the end of which was a sophisticated tectonic model of a one-movement piece whose form and structure are not merely products of a random or unrestricted use of a series and its transpositions. The aim of the present study is to expound the principles and genesis of Klusák’s serial form, on the basis of research of source material, and in the final part by an analysis of two compositions: Invention No. 6 for Nonet, from 1969, and Concert Fantasy for Violin, Viola and Orchestra “Parting with Mozart”, from 2023.

Jan Klusák patří k nejoriginálnějším skladatelům české hudby zejména období 60. a 70. let minulého století. Již brzy po studiích na HAMU si vybudoval osobitou hudební řeč založenou na seriálním kompozičním principu, kterému zůstal věrný až dodnes. Jeho tvůrčí poetika se od počátku vyznačovala nevšedním smyslem pro racionální úvahu, v níž se projevoval i vliv Karla Janečka, jehož semináře nauky o skladbě a rozboru skladeb na něm zanechaly velký dojem. V Klusákově tvorbě nalezneme celou řadu dokladů, svědčících o oblibě kompozičních a strukturních fines, využívajících různé matematické operace a geometrické zákonitosti. Na těchto základech vznikala i jeho vlastní kompoziční metoda a koncepce seriální formy, odvozené z vlastností dvanáctitónové řady. Šestá invence z roku 1969 pak představuje úspěšné dovršení tohoto teoretického a kompozičního úsilí, kterým skladatel vytvořil sofistikovaný tektonický model jednovětého celku, v němž forma i stavba nejsou jen výsledkem náhodného či volně pojatého uplatnění řady a jejích transpozic. Cílem studie je vysvětlení podstaty a geneze Klusákovy seriální formy na základě výzkumu pramenného materiálu a v závěru analytickým výkladem dvou skladeb – VI. invence pro noneto z roku 1969 a Koncertantní fantazií pro housle, violu a orchestr „Loučení s Mozartem“ z roku 2023.

Refine search results

2 Hudební věda (Musicology)

1 Flašar M.

1 Hons M.

2 2024

Search results

Jan Klusák and Jan Novák’s inventions in the context of Czech music after 1960

Jan Klusák’s serial form as a sophisticated tectonic model