Results found: 1

Search results

Search:
in the keywords: Libušin sňatek

Sort By:

Limit search:

The portrayal of Princess Libuše in nineteenth-century German and Czech opera librettos

100%

Fránek M., Futtera L., Vomáčka I.

Hudební věda (Musicology)

2021

vol. 58

issue 4

471-510

Princess Libuše as a character in Central European operas from the 17th – 20th centuries represents a remarkable phenomenon which is yet to be comprehensively charted. The focus of the present study is on three German librettos dating from the 1810s and 20s (Heinrich Eduard Josef von Lannoy: Libussa, Böhmens erste Königin, 1819; Joseph Karl Bernard: Libussa, 1823; Johann Ludwig Choulant: Libussa, Herzogin von Böhmen, 1823), and three, or more precisely, four Czech librettos (Josef Krasoslav Chmelenský: Libušin sňatek, 1832; Josef Wenzig: Libuše, 1866/1881; Ema Destinnová: Kněžna Libuše, 1913; Nastolení Libušino, 1923). Using a comparative perspective, the text concentrates on motivic analysis of the librettos which it sets into the German and Czech literary contexts. At the same time, the study explores the differences of approach to the character of Princess Libuše between the German and Czech milieus. Whereas in the cases of the German-language librettos the main concern was with providing a thrilling and romantic plot, the Czech librettos tended towards the genre of coronation opera whose political message would address both the rulers, and even more relevantly the people and nation, as a vehicle of knowledge about themselves, their past history, present condition, and future. In this respect, Bernard’s libretto is already markedly distinct from Chmelenský’s text, after which the Czech tendency towards the ceremonial culminates in Wenzig’s libretto as the realization of a “glorious tableau”, to ebb in Ema Destinnová’s work at a time by when it was already regarded by the majority of critics (if not its audiences) as anachronistic.

Postava kněžny Libuše v opeře střední Evropy 17. až 20. století představuje pozoruhodný a komplexně dosud nezmapovaný fenomén. Přítomná studie se zaměřuje na tři německá libreta vzniklá v desátých a dvacátých letech 19. století (Heinrich Eduard Josef von Lannoy: Libussa, Böhmens erste Königin, 1819; Joseph Karl Bernard: Libussa, 1823; Johann Ludwig Choulant: Libussa, Herzogin von Böhmen; 1823), a na tři, resp. čtyři libreta česká (Josef Krasoslav Chmelenský: Libušin sňatek, 1832; Josef Wenzig: Libuše, 1866/1881; Ema Destinnová: Kněžna Libuše, 1913; Nastolení Libušino, 1923). Studie se ve srovnávací perspektivě soustředí na motivický rozbor libret, která zasazuje do německého a českého literárního kontextu. Studie zároveň sleduje odlišnou funkci, kterou postava kněžny Libuše zaujímala v německém a českém prostředí. Zatímco v případě německojazyčných libret jde především o napínavý romantický děj, česká libreta směřují ke korunovační opeře, jejíž politické poselství se obrací jak k vládcům, tak především k národu, jenž jejich prostřednictvím sleduje sebe sama, svou minulost, přítomnost i budoucnost. Tímto aspektem se od Bernardova libreta zřetelně odlišuje již Chmelenského text, tendence k reprezentativnosti pak vrcholí ve Wenzigově libretu jako realizace „slavného tableau“ a doznívá u Emy Destinnové v době, když již byla značnou částí kritiky (nikoli však diváky) vnímána jako anachronismus.

Refine search results

1 Hudební věda (Musicology)

1 Fránek M.

1 Futtera L.

1 Vomáčka I.

1 2021

Search results

The portrayal of Princess Libuše in nineteenth-century German and Czech opera librettos