Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 3

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  Listina základních práv EU
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

Listina základních práv EU jako nástroj budování sociálního modelu EU?

100%
Šmejkal V.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2016
|
vol. 155
|
issue 6
489-508
EN
At the time of approval of the Lisbon Treaty, the legally binding Charter of Fundamental Rights of the EU raised both fears and hopes, mainly due to the inclusion of number of social rights to its content. Almost a decade later it is already possible, drawing on the post-Lisbon case law of the EU Court of Justice to assess whether the Charter has become a tool for building a more social EU or not. The result of this analysis leads rather to scepticism about the importance of the Charter for social reorientation of the EU.Due to the not entirely clear scope of applicability of the Charter, due to a limited horizontal direct effect of its provisions and in particular due to the limited powers of the EU in social issues, the Charter has not produced any major difference from the period when it was a non-binding declaration and the Court used some of its provisions as expressions of general principles of EU law.
CS
V době schvalování Lisabonské smlouvy vyvolávala právní závaznost Listiny základních práv EU obavy i naděje, a to zejména kvůli začlenění řady sociálních práv do jejího reformulovaného textu. S odstupem téměř sedmi let od vstupu Lisabonské smlouvy v platnost je již možné s využitím post-lisabonské judikatury Soudního dvora EU a hodnotit, zda se Listina stala nástrojem budování sociální, respektive sociálně-tržní EU či nikoli. Výsledek takto zaměřené analýzy ústí spíše do skepse ohledně významu Listiny pro sociální reorientaci EU. Vzhledem k ne zcela jasnému rozsahu použití Listiny, omezenému horizontálnímu účinku jejích ustanovení a zejména limitovaným pravomocem EU v sociální oblasti nepřinesla Listina žádný zásadní posun oproti období, kdy byla jen nezávaznou deklarací a Soudní dvůr používal některá její ustanovení jako vyjádření obecných právních zásad EU.
2
Content available remote

Zásada ne bis in idem v unijním soutěžním právu

100%
Petr M.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2020
|
vol. 159
|
issue 2
186-191
EN
The Court of Justice of the European Union interprets the ne bis in idem principle in cases concerning competition law differently, than it does in other areas of law, including the application of the Charter of Fundamental Rights of the European Union; this specific interpretation concerning competition law is arguably also contrary to the jurisprudence of the European Court of Human Rights. Based on the current case- law, it is thus in principle possible to investigate within the EU the same anticompetitive conduct by multiple competition authorities. It is argued that this approach needs to be abandoned for the future.
CS
Při výkladu zásady ne bis in idem postupuje Soudní dvůr Evropské unie v soutěžních věcech odlišně, než je tomu v ostatních oblastech unijního práva, včetně výkladu Listiny základních práv Evropské unie; tento odlišný výklad je nadto podle mého názoru rozporný i s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva. Podle dosavadní judikatury je tak v zásadě možné, aby totéž protisoutěžní jednání týchž soutěžitelů bylo v rámci EU paralelně vyšetřováno ze strany více soutěžních orgánů. Mám za to, že tento přístup by měl být do budoucna opuštěn.
3
Content available remote

Evropský pilíř sociálních práv

80%
Břicháček T.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2018
|
vol. 157
|
issue 11
945-955
EN
On November 2017, the European Parliament, the Council and the Commission solemnly proclaimed the so-called European Pillar of Social Rights. They did so in the same way as in the case of the Charter of Fundamental Rights of the EU in 2000. The document, which resembles a new social charter, contains 20 principles and rights related to equal opportunities, access to the labour market, fair working conditions, social protection and inclusion. Although the Pillar itself is not legally binding it is projected to serve as a basis for future shaping of social policy at EU level and for the convergence of the Member States social models. Meeting the criteria of the EPSR shall represent a shared political commitment and responsibility of both the Union and its Member States. From a legal and political point of view, the EPSR is a very problematic project that raises a number of questions. The evident intention behind is to take advantage of this instrument to unify social policy across the continent, according to a uniform template. Moreover, the content of this template carries a heavy ideological burden. Lastly, this act was adopted entirely outside the decision-making procedures laid down by the EU’s founding treaties and irrespective of the extent of the Union’s powers. The significance and potential implications of the EPSR should not be underestimated by referring to its soft law nature. Given the precedent of the Charter of Fundamental Rights, as well as the strong tools in the hands of the EU institutions to push the implementation of the Pillar, means that this document should be treated seriously.
CS
Evropský parlament, Rada a Komise v listopadu 2017 slavnostně vyhlásily tzv. Evropský pilíř sociálních práv. Učinily tak stejnou formou, jaká byla použita v případě Listiny základních práv EU v roce 2000. Předmětný dokument, který se podobá jakési nové sociální chartě, obsahuje 20 zásad a práv souvisejících s rovnými příležitostmi, přístupem na trh práce, spravedlivými pracovními podmínkami, sociální ochranou a začleňováním. Ač Pilíř sám o sobě není právně závazný, měl by sloužit jako východisko pro další formování sociální politiky na úrovni EU a pro sbližování sociálních modelů členských států. Naplňování Pilíře má představovat sdílený politický závazek a odpovědnost Unie i členských států. Z právního i politického hlediska jde o velmi problematický projekt, který vyvolává řadu otázek. V pozadí je zřejmý záměr sjednocovat sociální politiku napříč kontinentem podle jednotné šablony. Obsah této šablony navíc nese silnou ideologickou zátěž. Konečně tento akt byl přijat zcela mimo rozhodovací postupy stanovené zakládacími smlouvami EU a bez ohledu na rozsah pravomocí Unie. Význam a potenciální dopady EPSP by neměly být zlehčovány poukazem na jeho povahu soft law. Precedens Listiny základních práv EU, jakož i silné nástroje, které mají v rukou unijní orgány pro jeho prosazování, z Pilíře činí dokument, který by měl být brán vážně.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.