Search results

1

Komparatistika a bohemistika z maďarského úhlu pohledu

100%

Berkes T.

Slovo a smysl - Word & Sense

|

2015

|

vol. 12

|

issue 23

178-186

XX

In the field of comparative literature there is no theoretical solution for bridging the rift between the historical process and the individuality of the work of art. Thus, it is improper to exclude the earlier conception focusing on literary trends which concentrates on some common semantic and poetic traits, and it can be harmonized, in the practice of the analysis, with comparative operations based on intertextuality and reception research. It is argued, on the basis of these presuppositions, that comparative studies in Central Europe must cross the methodological barriers which restrict the literary histories of the region merely to a juxtaposition of singular national literary histories. In this framework, Hungarian Czech Studies can bring new information not only about the region but also about the processes of the Czech culture in general.

2

History of popular music research in the Czech lands and Hungary : contexts, parallels, interrelations (1918-1998)

80%

Blüml J., Ignácz Á.

Hudební věda (Musicology)

|

2022

|

vol. 59

|

issue 2-3

149-213

EN

Popular music scholars generally agree that the popular music studies discipline emerged between the mid-1970s and the early 1980s in Western Europe and North America, mainly on the initiative of young sociologists, and that it focuses primarily on modern pop-rock music. Many academics from the former Eastern bloc countries share this narrative. Consequently, the history of popular music’s systematic exploration in this region remains largely unknown. Recent years, however, have witnessed growing interest in the history of popular music research in East-Central Europe, as shown by a few (Czech, Slovakian, Polish, and Hungarian) texts, albeit focusing exclusively on local issues. The present study is the first to deal with the history of popular music research between 1918 and 1998 in a wider Central European context, and the Czech lands and Hungary in particular. It provides a detailed analysis of an extensive collection of Czech and Hungarian sources (archival materials and published texts of both an academic and non-academic nature – monographs, individual studies, articles in popular music magazines, and so on). It aims to show the specifics of theoretical reflection on popular music in both states and the manner and extent of the contacts between the respective scholarly communities in light of developments in popular music and cultural policy.

CS

Badatelé zabývající se populární hudbou se obecně shodují, že obor „Popular Music Studies“ vznikl zejména z iniciativy mladých sociologů na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let 20. století na Západě, a to jako disciplína primárně zkoumající moderní populární hudbu, jakou je rock a pop. Takový výklad sdílí také řada akademiků ze zemí bývalého východního bloku. V důsledku této skutečnosti zůstává historie systematického výzkumu populární hudby v původních socialistických zemích z velké části neznámá a neprobádaná. Zájem o dané téma registrujeme teprve v posledních letech, což dokládá několik dílčích textů (českých, slovenských, polských a maďarských), které se však zaměřují výhradně na lokální problematiku. Předložená studie je vůbec prvním uceleným pojednáním, které sleduje dějiny výzkumu populární hudby jak v širším středoevropském kontextu, konkrétně na příkladu české a maďarské situace, tak na delší časové ose 1918–1998. Studie se opírá o detailní analýzu rozsáhlého souboru českých a maďarských pramenů (archivních materiálů, publikovaných textů akademické i mimoakademické povahy – monografií, dílčích studií, článků v populárně hudebních magazínech apod.). Jejím cílem je ukázat specifika teoretické reflexe populární hudby v obou vybraných zemích, způsob a rozsah kontaktů mezi vědeckými komunitami daných zemí, to vše ve světle vývoje populární hudby i kulturní politiky.

3

The museal production of Hungary’s inorganic past and Poland’s postponed victory: the case of the House of Terror and the Warsaw Rising Museum

61%

Smith R.

Soudobé dějiny (Contemporary History)

|

2022

|

vol. 29

|

issue 3

825-851

EN

More than thirty years after the fall of communism, both Hungary and Poland are still trying to reinvent their national identity by understanding their pasts. As flagship museums of Viktor Orbán’s Hungary Civic Alliance (Fidesz) in Hungary and Jarosław Kaczyński’s Law and Justice Party (PiS) in Poland, the House of Terror (Terror Háza) in Budapest and the Warsaw Rising Museum (Muzeum Powstania Warszawskiego) have been used as epistemological tools in advancing the governing party’s respective memory politics. Within their portrayal of the nation’s contemporary past, these museums also endorse a particular national identity that serves the political desires of both Fidesz and PiS. This article traces how the museums present and signify the nation and how they articulate the national identity espoused by the museum. The author borrows methodological approaches from museum studies and formulates her own research protocol, which identifies three layers of national identity articulation: the presentation of the nation, the representation of the nation, and the political production of national identity.

CS

Více než třicet let po pádu komunismu se Maďarsko i Polsko snaží skrze minulost znovu a jinak uchopit svou národní identitu. Vládnoucí strany Maďarská občanská unie (Fidesz) v Maďarsku a Právo a spravedlnost (Prawo i Sprawiedliwość – PiS) v Polsku využívají svá „vlajková muzea“ – Dům teroru (Terror Háza) v Budapešti a Muzeum Varšavského povstání (Muzeum Powstania Warszawskiego) – jako epistemologické nástroje k prosazování vlastní politiky paměti. Obě muzea zobrazují soudobé dějiny „svých“ národů a zdůrazňují typ národní identity způsobem, který slouží politickým přáním Fidesz i PiS. Autorka si v článku klade otázku, jak tyto muzejní instituce prezentují a jakým významem naplňují kategorii národa a jak artikulují národní identitu, k níž se hlásí. Využívá přitom metodologických přístupů z oblasti muzejnictví a formuluje vlastní tezi o třech vrstvách artikulace národní identity: prezentace národa, reprezentace národa a politická produkce národní identity.

Refine search results

1 Hudební věda (Musicology)

1 Slovo a smysl - Word & Sense

1 Soudobé dějiny (Contemporary History)

1 Berkes T.

1 Blüml J.

1 Ignácz Á.

1 Smith R.

2 2022

1 2015

Komparatistika a bohemistika z maďarského úhlu pohledu

History of popular music research in the Czech lands and Hungary : contexts, parallels, interrelations (1918-1998)

The museal production of Hungary’s inorganic past and Poland’s postponed victory: the case of the House of Terror and the Warsaw Rising Museum