Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 1

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  Mario Costeja Gonzáles
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

Komparace práva být zapomenut a placených alternativ

100%
Mach M.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2023
|
vol. 162
|
issue 7
644-656
EN
In the European Union, the right to be forgotten is legally enshrined in the Regulation on the protection of natural persons with regard to the processing of personal data and the free movement of such data, known as the GDPR. However, this right has territorial scope only within the EU and applies to its citizens. The Internet is a global phenomenon and so is the desire of internet users to protect their personal data. However, for non-EU users who are unable to exercise the European right to be forgotten, there are alternatives in the form of paid services. This article begins by identifying paid alternatives to the right to be forgotten, examining the area of the greatest prevalence of these services, the US, and the reasons for the greatest prevalence here, and examining the principle on which these paid services operate and how they compare in success with the right to be forgotten. It also addresses the question of whether the right to be forgotten can provide any inspiration for paid alternatives. One possibility that logically presents itself is exploring the potential for reducing the incidence of the Streisand effect. The Streisand effect is an undesirable phenomenon in which an individual’s active efforts to remove personal information paradoxically bring that information into even greater notoriety, as happened in the CJEU’s Mario Costeja González v Google judgment. The second section of the article thus examines the potential for the Streisand effect to occur in paid alternatives and compares it to the right to be forgotten.
CS
V Evropské unii je legislativně zakotveno právo být zapomenut v Nařízení o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů, známém jako GDPR. Toto právo však má územní působnost pouze na území EU a platí pro její občany. Internet je ovšem celosvětový fenomén, stejně tak touha uživatelů internetu po ochraně svých osobních údajů. Pro uživatele mimo EU, kteří nemohou uplatnit evropské právo být zapomenut, však existují alternativy v podobě placených služeb. Článek na svém počátku identifikuje placené alternativy k právu být zapomenut, zabývá se oblastí největšího výskytu těchto služeb, což jsou USA, a důvody největšího výskytu právě zde a zkoumá, na jakém principu tyto placené služby fungují a jak jsou úspěšné v porovnání s právem být zapomenut. Zároveň se zabývá otázkou, zda se právo být zapomenut může u placených alternativ něčím inspirovat a jednou z možností, která se logicky nabízí, je zkoumání snížení potenciálu výskytu efektu Streisandové. Efekt Streisandové je nežádoucí jev, při kterém fyzická osoba svou aktivní snahou o odstranění osobních informací tyto informace paradoxně uvede v ještě větší známost, což se stalo v rozsudku ESD Mario Costeja Gonzáles v. Google. Druhá kapitola článku tak zkoumá potenciál výskytu efektu Streisandové u placených alternativ a komparuje jej s právem být zapomenut.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.