Results found: 2

Search results

Search:
in the keywords: Pavel Büchler

Sort By:

Limit search:

Compression and riddlecraft: on Pavel Büchler's 'Small sculptures'

100%

Krčma E.

Umění (Art)

2020

vol. 68

issue 2

154-171

This article provides the first sustained exploration of an important group of works by the Czech artist, Pavel Büchler. Büchler’s ‘small sculptures’, produced between 2006 and 2015, employ remarkably modest means to bear tellingly upon a wide range of cultural, political, and philosophical problems. The works are composed of simple, everyday found objects — a pencil stub, a coin, a cigarette lighter, a discarded paint tube — all of which are inscribed with language and with traces of their former use. Enigmatic and elliptical, these works draw their significance from the shared histories, cultural traditions and social experiences to which they make reference, serving to pose precise questions regarding the meanings of such collective formations, and their relationship to art’s particular kind of work. Developing the idea of ‘compression’, a term borrowed from the analysis of poetry, the article elucidates the ways in which the ‘small sculptures’ open onto some of the most pressing problems for contemporary art: the relationship between art and aesthetic experience after the readymade and conceptualism; the transactions between visual art and literature, and particularly modern poetry; the problem of interpretation, its movements and its limits; and the tense relationship between artistic autonomy and political engagement. The ‘small sculptures,’ four of which are engaged with closely here, constitute a critique of both the reliance of much contemporary art upon big budgets and spectacular effects, and of the insistence that art directly articulate statements of ideological commitment. Drawing upon theoretical resources developed by Georges Perec, Theodor Adorno and Václav Havel, for example, the text articulates the ways in which Büchler’s works possess a strange kind of density, in the manner of a rebus or a riddle. They embody art’s capacity to speak otherwise and demonstrate how much can be done with what is apparently very little indeed.

Tento článek je první systematickou analýzou důležitého souboru děl českého umělce Pavla Büchlera. Büchlerovy „malé sochy” z let 2006–2015 se s využitím minimálního množství výrazových prostředků obracejí k široké škále kulturních, politických a filozofických problémů. Základem těchto prací jsou jednoduché, nalezené předměty každodenní potřeby — zbytek tužky, mince, zapalovač, vyhozené tuby od barev, které nesou stopy svého předchozího užívání. Význam těchto enigmatických a náznakových děl vychází ze sdílených historií, kulturních tradic a společenských zkušeností, k nimž odkazují. Büchlerovy artefakty kladou přesné otázky týkající se smyslu těchto kolektivních představ a jejich vztahu k určitému druhu práce, která je vlastní umění. Text vychází z pojmu zhuštění vypůjčeného z analýz poezie a osvětluje způsoby, jimiž se tyto „malé sochy“ dotýkají některých nejaktuálnějších problémů současného umění, jako například vztahu mezi uměním a estetickou zkušeností po vynálezu ready-made a po konceptualismu, interakcí mezi výtvarným uměním a literaturou a zejména moderní poezií, problému interpretace, jejích posunů a omezení, nebo napjatého vztahu mezi uměleckou nezávislostí a politickou angažovaností. „Malé sochy“, z nichž čtyři jsou zde podrobně analyzovány, představují kritiku závislosti většiny současného umění na velkých rozpočtech a vytváření velkolepých efektů a zároveň tvrzení, že umění má přímo vyjadřovat ideologické postoje. Na základě teoretické opory o texty Georga Perece, Theodora Adorna nebo Václava Havla text zkoumá zvláštní významovou hutnost Büchlerových děl, která připomíná rébus nebo hádanku. Tato díla ztělesňují schopnost umění mluvit vlastním jazykem a ukazují, jak mnoho se dá vytvořit ze zdánlivě nepatrných zdrojů.

Zwischen logos und icon

51%

Engel U.

Warszawskie Studia Teologiczne

2021

vol. 34

issue 1

36-52

In his contribution "Zwischen logos und icon. Gegenwartskunst als Anders-Ort der Theologie" (Between logos and icon. Contemporary art as other-place of theology) Ulrich Engel OP examines, starting from the iconic turn, the question what theology (which is primarily committed to the biblical WORD) can learn from IMAGES. Following Foucault's theory of heterotopias (other-places), the study focuses on works of contemporary visual art, which as other-places can expose and make visible hidden, overlooked, misunderstood mechanisms of exclusion. Four artistic positions (Pavel Büchler, Boris Mikhailov, Kris Martin, and Paloma Varga Weisz) are used to show how they cite Christian iconographic traditions and revisit them in a contemporary way. In the omissions and gaps that become apparent in these and structurally similar adaptations, de-emphasizations, and continuations, something appears that is already theologically inherent in the biblical prohibition of images. The Jewish prohibition of images is not an absolute one. For it reminds us that all positively painted images of God always need the theological negative sign, the aesthetic "empty space" in the image itself.

Refine search results

1 Umění (Art)

1 Warszawskie Studia Teologiczne

1 Engel U.

1 Krčma E.

1 2021

1 2020

Search results

Compression and riddlecraft: on Pavel Büchler's 'Small sculptures'

Zwischen logos und icon