Search results

1

Gravierte Schleier von Madonnen und Vesperbildern : ein autochthones Motiv des böhmischen Schönen Stils und seine religiöse Funktion

100%

Hlobil I., Bartilla S.

Umění (Art)

|

2018

|

vol. 66

|

issue 1-2

2-35

EN

This article first of all deals systematically with the engraving of the Pietas and Madonnas of the Bohemian Beautiful Style, specifically the engravings on Mary’s head covering and Christ’s loincloth. It points out that this apparently merely decorative motif jointly formed the identity of the Bohemian Beautiful Style. The study of this enables us to trace, in greater detail than before, the spread of the Bohemian Beautiful Style to a wide area of Europe. The motifs of the Bohemian Beautiful Style are not original. Clearly the sole exception among the motifs of the Bohemian Beautiful Style is the autochthonic motif of the engraving of the cloths of Mary and Christ, unknown before this, but additionally documented in several variations. This engraving marks almost all the classical stone Madonnas of the Bohemian Beautiful Style. The engraved Madonnas of the Bohemian Beautiful Style executed in wood are of a later date. Relatively the oldest is the recently published torso of a Madonna in the Michigan Ann Arbor Museum (ca. 1395-1400), according to the presence of the engraving work of a carver more probably from Prague than Vienna. Engraving was found on all four of the Parléř Pietas of the so-called Brno group surmised by Albert Kutal. The most significant of these is the monumental Pieta in the Brno church of St Thomas (ca. 1385). There are dozens of stone Pietas from the supreme period of the Bohemian Beautiful Style with primarily verified engraving. The use of engraving techniques on the Bohemian Beautiful Madonnas and Pietas had a topical, later completely forgotten, iconographic, symbolic and religious function. It was linked with the veneration of the veil of the Virgin Mary kept in the treasury of St Vitus’ Cathedral and its ceremonial public display. Research on the engraving of the large number of preserved Beautiful Style statues represents a long-term task, the fulfilment of which to its full extent exceeds the possibilities of any individual and of the profession of art historian. Cooperation is essential with technologists, restorers and professional photographers on an international level.

CS

Stať se poprvé systematicky zabývá gravírováním piet a madon českého krásného slohu, konkrétně gravurami na vlasové roušce Marie a bederní roušce Krista. Upozorňuje na to, že tento zdánlivě pouze dekorativní motiv spoluvytvářel identitu českého krásného slohu. Jeho studium umožňuje sledovat podrobněji než doposud rozšíření českého krásného slohu na širokém teritoriu Evropy. Motivy českého krásného slohu nejsou původní. Zřejmě jedinou výjimku mezi motivy českého krásného slohu představuje autochtonní motiv gravírovaných roušek Marie a Krista, předtím neznámý, navíc doložený v několika variacích. Gravírování vyznačují téměř všechny klasické kamenné madony českého krásného slohu. Gravírované madony českého krásného slohu provedené ve dřevě jsou pozdější. Jako relativně nejstarší se jeví nedávno publikované torzo Madony v michiganském muzeu Ann Arbor (kolem let 1395-1400) podle výskytu gravírování práce spíše pražského než vídeňského řezbáře. Gravírování se podařilo zjistit u všech u čtyř parléřovských piet tzv. brněnské skupiny vytipované Albertem Kutalem. Nejvýznamnější z nich je monumentální Pieta v brněnském kostele sv. Tomáše (kolem roku 1385). Kamenné piety vrcholného období českého krásného slohu s primárně ověřeným gravírováním se počítají na desítky. Využití techniky gravírování mělo u českých krásných madon a piet aktuální, později zcela zapomenutou ikonografickou, symbolickou a religiózní funkci. Souviselo s uctíváním roušky Panny Marie, uložené v pokladnici katedrály sv. Víta, a s jejím slavnostním veřejným vystavováním. Výzkum gravírování velkého množství zachovaných krásnoslohových soch představuje dlouhodobý úkol, jehož splnění v plném rozsahu přesahuje možnosti jednotlivce a profesi historika umění.

2

"Religio" e "pietas" nell'età classica. Incontri e scontri tra pagani e cristiani

89%

Covolo E. d.

Vox Patrum

|

2006

|

vol. 49

125-134

EN

BRAK

3

Kultura w myśli św. Tomasza z Akwinu

45%

Kilan W.

Kultura i Wartości

|

2022

|

issue 34

209-233

DE

In diesem Artikel rekonstruiere und analysiere ich kritisch den Kulturbegriff des heiligen Thomas von Aquin. Die historische Rekonstruktion dient dem Zweck, (a) die Grenzen der Kulturtheorie des heiligen Thomas sowie (b) ihre Relevanz (und ihre Vitalität im Kontext anderer philosophischer Disziplinen, einschließlich der Wirtschaftsphilosophie) aufzuzeigen. Obwohl Thomas von Aquin die Frage der Kultur in seinen Schriften nicht direkt berücksichtigte, wird das beabsichtigte Ziel erreicht, indem das diskutierte Thema in den breiteren Kontext seiner Ethik der Tugenden gestellt wird. Indem ich zu Beginn anerkenne, daß die Kultur in gewissem Sinne die Seele der Gemeinschaft ist, zeige ich, daß die Kultur gerade als geistlicher Aspekt der communitas Adressat der Pflichten ist, die sich aus der Tugend der Gerechtigkeit ergeben. Dann stelle ich in einer detaillierten Analyse fest, dass die Tugend, die das Thema Kultur in einem Gemeinschaftskontext am besten erfasst, Pietas (in polnischen Übersetzungen als Patriotismus oder Pietismus bezeichnet) ist. Ihr Gegenstand ist das, was ein Mensch der Gemeinschaft schuldet, aus der er kommt. Ich bespreche die grundlegenden Wege der Verwirklichung der Tugend von Pietas – Ehrfurcht und Dienst – und zeige, wie sie unter dem Aspekt der Kultur verwirklicht werden.

EN

This study reconstructs and critically analyses the concept of culture that was articulated in the writings of St. Thomas Aquinas. The historical reconstruction served the primary purpose of showing (i) the limitations of Aquinas’ theory of culture, and (ii) the relevance of Aquinas’ theory (and its vitality in the context of other philosophical disciplines, among others-the philosophy of business). Although Aquinas did not directly reflect on the issue of culture in his writings, one can achieve a better understanding of his approach to culture by placing it within the broader context of Thomasian virtue ethics. Recognising at the outset that culture constitutes the soul of the community, it was shown that, precisely as the spiritual aspect of communitas, culture is, in a sense, the subject of the obligations arising from the virtue of justice. Then it was established that the virtue that best captures the issue of culture is pietas (in Polish translations referred to as patriotism or pietism), which has as its object the rights of the community and the obligations of an individual toward his or her motherland. The basic ways in which the virtue of pietas is realised-reverence and service-are discussed and it is indicated how they are carried out in the context of culture.

PL

W artykule rekonstruuję i poddaję krytycznej analizie koncepcję kultury św. Tomasza z Akwinu. Rekonstrukcja historyczna służy celowi, jakim jest ukazanie: (a) ograniczeń Tomaszowej teorii kultury, a także (b) jej aktualność (oraz jej żywotność w kontekście innych dyscyplin filozoficznym, między innymi – filozofii biznesu). Choć Akwinata w swoich pismach nie rozważał bezpośrednio zagadnienia kultury, to zamierzony cel zostaje osiągnięty przez wpisanie omawianego zagadnienia w szerszy kontekst Tomaszowej etyki cnót. Uznając na wstępie, że kultura stanowi niejako duszę wspólnoty, wykazuję, że właśnie jako duchowy aspekt communitas, kultura jest adresatem obowiązków wynikających z cnoty sprawiedliwości. Następnie, uszczegóławiając analizę, ustalam, że cnotą, która najlepiej uchwytuje zagadnienie kultury w kontekście wspólnotowym, jest pietas (w polskich tłumaczeniach określana jako patriotyzm lub pietyzm), której przedmiotem jest to, co człowiek winny jest wspólnocie, z której pochodzi. Omawiam podstawowe sposoby realizacji cnoty pietas – cześć oraz służbę – oraz wskazuję, jak realizują się one w aspekcie kultury.

Refine search results

1 Kultura i Wartości

1 Umění (Art)

1 Vox Patrum

1 Bartilla S.

1 Covolo E. d.

1 Hlobil I.

1 Kilan W.

1 2022

1 2018

1 2006

Gravierte Schleier von Madonnen und Vesperbildern : ein autochthones Motiv des böhmischen Schönen Stils und seine religiöse Funktion

"Religio" e "pietas" nell'età classica. Incontri e scontri tra pagani e cristiani

Kultura w myśli św. Tomasza z Akwinu