Search results

1

Partyzánský odboj na východní frontě za druhé světové války a jeho vliv na organizaci sovětských výsadků do Protektorátu Čechy a Morava

100%

Kynclová V.

Dvacáté století - The Twentieth Century

|

2015

|

vol. 7

|

issue 2

95-106

EN

The article deals with the partisan resistance movement on the Eastern Front during the World War II. It takes into consideration the impacts of the movement regarding the Nazi repressions against the direct participants of the resistance movement as well as against the civilians. The article describes the initial spontaneous phase in which also disorganised groups without any military support or even weapons appeared. These disconnected fighters later organized a consistent partisan movement and, besides the Red Army, became equal enemies of the hostile armies. The article also follows the climax of the partisan resistance — the creation of the Soviet partisan landings in Eastern and Central Europe. It emphasizes the preparations, training and structure of the partisan units in the Protectorate of Bohemia and Moravia.

CS

Článek pojednává o partyzánském odboji na východní frontě v období druhé světové války s ohledem na jeho důsledky v souvislostech nacistických represí proti přímým účastníkům odboje i proti civilnímu obyvatelstvu. Popisuje prvotní živelnou fázi, v níž se objevují neorganizované skupiny, které nedisponovaly žádnou vojenskou podporou a často ani zbraněmi. Později se tito neregulérní bojovníci organizovali v souvislé partyzánské hnutí a stali se nepřátelským vojskům rovnocenným protivníkem nad rámec Rudé armády. Článek dále pohlíží na vrcholnou fázi partyzánské rezistence — utváření sovětských partyzánských výsadků do oblastí zemí východní a střední Evropy. Klade důraz na přípravu, výcvik a složení partyzánských jednotek do Protektorátu Čechy a Morava.

2

"Tmavé jeho oči doslova fascinují": cesta českých kulturních pracovníků a novinářů do Německa a Holandska v září 1940

80%

Křesťan J.

Soudobé dějiny (Contemporary History)

|

2020

|

vol. 27

|

issue 3-4

538-575

EN

Having described the above facts, the author analyzes defence strategies which the abovementioned authors were using while writing made-to-order articles or showing their supposed loyalty in order to avoid being dragged into the Nazi propaganda machine. They were bypassing some topics, resorting to allegories and ambiguities, and making use of concealed irony. In the end of the study, the author follows the fates of those who took part in the trip to Germany and the Netherlands, pondering, in a more general manner, fuzzy boundaries and dilemmas of guilt and collaboration in a totalitarian regime. Attached to the article are short biographies of all thirty-five participants in the trip.

CS

V závěru studie sleduje autor další osudy účastníků zájezdu do Německa a Holandska a zamýšlí se na daném případu obecněji nad nejednoznačnými hranicemi a dilematy viny a kolaborace v totalitním režimu. Přílohu k článku tvoří stručné biogramy všech pětatřiceti účastníků výpravy.

3

Protahování předem prohrané partie: Ministerstvo zahraničních věcí v likvidaci (1939-1941)

80%

Putík D.

Soudobé dějiny (Contemporary History)

|

2023

|

vol. 30

|

issue 1

68-98

EN

The article focuses on the process of the liquidation of the Czechoslovak Foreign Service after the German occupation (15 March 1939) from the perspective of the Ministry of Foreign Affairs in Liquidation (Ministerstvo zahraničních věcí v likvidaci), which carried out its remaining agenda under the supervision of representatives of the Reich Foreign Office (Auswärtiges Amt). The author focuses on the functioning of the liquidated ministry as a part of the Protectorate administration, on the personnel and financial aspects of the liquidation process, and on its culmination in the final dissolution of the ministry in January 1941, when only about three percent of the original staff from before the German occupation remained in its Prague headquarters. Using the case of Czechoslovak diplomats who refused to sign a pledge of obedience to Adolf Hitler and return to their homeland from embassies abroad, he reconstructs the involvement of both the Czech and German bureaucracies in repressive measures, which included the stripping of these persons of their Protectorate citizenship. Particular attention is paid to the agency of the lawyer Robert Flieder (1883-1957) and experienced diplomat Václav Rejholec (1886-1967), who took over the leadership of the Ministry of Foreign Affairs in Liquidation after the removal of the incumbent minister, František Chvalkovský (1885-1945), a few days after the occupation. Rejholec, a legionnaire and former agrarian, headed the Presidium from the end of the First Republic until January 1941, while the national socialist Flieder became the "administrator" of the Ministry in Liquidation and was later imprisoned for his participation in the anti-Nazi resistance. The study is based on archival material from the years of occupation as well as sources from 1946 and 1947 which Flieder and Rejholec left behind. In addition to the testimonies before the post-war National Court, the extensive report on the liquidation of the Czechoslovak Foreign Service prepared in 1946 by Rejholec is particularly valuable. It must, however, be read critically, if only because of its partly apologetic character. The efforts of Rejholec, Flieder and their colleagues – who in the eyes of the Nazis were clearly associated with the democratic system and the tradition of the First Republic – to use certain manoeuvring space after the occupation to minimize the damage they themselves had contributed to by carrying out German orders, had only very limited results. But their defence of this action did meet with success in the period between the liberation of the country and the Communist takeover.

CS

Článek se zaměřuje na proces likvidace československé zahraniční služby po německé okupaci (15. března 1939) z perspektivy Ministerstva zahraničních věcí v likvidaci, jež zbývající agendy resortu v Praze vykonávalo pod dohledem zástupců říšského Zahraničního úřadu (Auswärtiges Amt). Autor se zaměřuje na fungování ministerské likvidatury jako součásti protektorátní administrativy, na personální a finanční aspekty likvidačního procesu a na jeho vyústění v podobě definitivního zániku ministerstva v lednu 1941, kdy v jeho pražském ústředí zůstávala jen asi tři procenta personálního stavu resortu z doby těsně před okupací. Na případě konkrétních československých diplomatů, kteří odmítli podepsat slib poslušnosti Adolfu Hitlerovi a vrátit se do vlasti z působení na zastupitelských úřadech v zahraničí, rekonstruuje zapojení české i německé byrokracie do represivních opatření, zahrnujících i zbavení protektorátní příslušnosti těchto osob. Zvláštní pozornost je věnována roli právníků a zkušených prvorepublikových diplomatů Roberta Fliedera (1883–1957) a Václava Rejholce (1886–1967), kteří vedení Ministerstva zahraničních věcí v likvidaci převzali po odstavení dosavadního ministra Františka Chvalkovského (1885–1945) několik dnů po okupaci. Legionář a bývalý agrárník Rejholec stál na ministerstvu od sklonku první republiky až do ledna 1941 v čele prezidia, národní socialista Flieder se stal „správcem“ resortu v likvidaci a později byl vězněn za svou účast v protinacistickém odboji. Studie se opírá o archiválie z let okupace i o prameny z let 1946 a 1947, jež po sobě zanechali Flieder a Rejholec. Vedle svědeckých výpovědí před poválečným Národním soudem je cenná zejména rozsáhlá zpráva o likvidaci československé zahraniční služby zpracovaná roku 1946 Rejholcem. Představuje cenný pramen k danému tématu, je ji však nutno číst kriticky, už pro její zčásti otevřeně apologetický charakter. Úsilí Rejholce, Fliedera a jejich kolegů, kteří byli v očích nacistů jasně spojeni s demokratickým systémem a tradicí první republiky, využívat po okupaci určitého manévrovacího prostoru k minimalizaci škod, na nichž se naplňováním německých rozkazů při likvidaci československé diplomatické služby sami podíleli, mělo sice jen velmi omezené výsledky, jejich obhajoba tohoto počínání se však v době mezi osvobozením země a komunistickým převratem setkala s úspěchem.

4

Sborník Prameny víry - pokus o protektorátní aktivistickou literaturu

80%

Šidáková Fialová A.

Česká literatura (Czech Literature)

|

2020

|

vol. 68

|

issue 1

40-64

EN

Almost omnipresent is the subject of the „New Europe“ and its construction. These stories often present the motif of children as the builders of the new world. Two texts also include an anti-Semitic element characterizing a racially pure Nazi Europe. This construction also involves the subject of workers’ labour and social justice: workers are better off in the New Europe, they work happily in a comradely collective and their work is valued appropriately. Several stories also attempt to interpret recent events in an activist spirit: the social contradictions of the First Republic, its collapse and the creation of the Protectorate. The issue of what was known as the new Czech patriotism remained vague. While activist journalists and propagandists conceived it to be identification with a united Nazi Europe, the authors of the stories under analysis stressed the motif of pragmatic defence of the nation and the longing to live to see a better future. No competition of this kind was ever repeated in subsequent years, so Sources of Faith remains a unique attempt to create a Czech activist literature.

CS

Budování je spojeno s tématem dělnické práce a sociální spravedlnosti: dělníci se mají v Nové Evropě lépe, radostně pracují v kamarádském kolektivu a jejich práce je spravedlivě oceněna. Několik povídek se snažilo také v aktivistickém duchu interpretovat nedávné události: sociální rozpory první republiky, její rozpad a vznik protektorátu. Nejasná byla otázka tzv. nového českého vlastenectví. Zatímco aktivističtí žurnalisté a propagandisté si pod ním představovali identifikaci s jednotnou nacistickou Evropou, autoři analyzovaných povídek zdůrazňovali motiv pragmatické záchrany národa a touhu dočkat se lepší budoucnosti. Podobnou soutěž se v následujících letech již nepodařilo zopakovat, a tak Prameny víry zůstávají ojedinělým pokusem stvořit českou aktivistickou literaturu.

Refine search results

2 Soudobé dějiny (Contemporary History)

1 Dvacáté století - The Twentieth Century

1 Česká literatura (Czech Literature)

1 Kynclová V.

1 Křesťan J.

1 Putík D.

1 Šidáková Fialová A.

1 2023

2 2020

1 2015

Partyzánský odboj na východní frontě za druhé světové války a jeho vliv na organizaci sovětských výsadků do Protektorátu Čechy a Morava

"Tmavé jeho oči doslova fascinují": cesta českých kulturních pracovníků a novinářů do Německa a Holandska v září 1940

Protahování předem prohrané partie: Ministerstvo zahraničních věcí v likvidaci (1939-1941)

Sborník Prameny víry - pokus o protektorátní aktivistickou literaturu