Results found: 2

Search results

Search:
in the keywords: Roman-Catholic parish registers

Sort By:

Limit search:

Roman-Catholic parish registers as a source of information about Polish society living under the Russian rule in the period of partitions in the second half of the 19th century

100%

Dacewicz L.

Acta onomastica

2019

vol. 60

issue 2

186-198

The paper focuses on register books of the Biłystok and Grodno deaneries from the years 1865–1918. These deaneries used to form a part of the Vilnius diocese, located in the north-east of the former Polish territory. The 19th century presents a special period in the history of Poland; this country existed only in the minds of the Poles as it had been divided among Austria, Prussia and Russia and thus erased from the political map of Europe for a long time. The investigated territory belonged to the Russian Empire, and the Russian language, implemented by the Russian authorities, gradually penetrated more and more spheres of the social life. The aim of the paper is to point out the research value of the register books for the knowledge of the society in the given period, and also the general description of anthroponymy, characterizing the social strata after implementing Russian as an official language of the Roman Catholic Church administration. And also, because the 19th century anthroponymy of the given regions has been so far for several reasons paid little attention, there are also presented methods of identifying individuals registered in these books.

Předmětem zkoumání je soubor matričních knih děkanátů Białystok a Grodno z let 1865–1918. Tyto děkanáty byly součástí bývalé Vilniuské diecéze, nacházející se v severovýchodní části bývalého polského území. Devatenácté století představuje v dějinách Polska zvláštní období, tato země existovala pouze v myslích Poláků, protože v důsledku svého rozdělení mezi Rakousko, Prusko a Rusko byla na dlouhou dobu vymazána z politické mapy Evropy. Zkoumaná oblast patřila k Ruské říši a ruský jazyk, který zavedly carské úřady, postupně pronikal do dalších a dalších oblastí společenského života. Cílem článku je upozornit na výzkumnou hodnotu matričních knih pro poznání společnosti daného období, dále pak rovněž obecný popis antroponymie, která charakterizuje tehdejší společenské vrstvy po zavedení ruštiny jako úředního jazyka správy římskokatolické církve. Dále jsou prezentovány metody identifikace osob zaznamenaných v knihách, a to zvláště proto, že antroponymii daných regionů v 19. století bylo z různých důvodů dosud věnováno málo pozornosti.

The polyonymy in the baptismal records of the Deanery Łunna (the north-eastern territory of the former Poland) in a cultural and sociological context

100%

Dacewicz L.

Acta onomastica

2021

vol. 62

issue 1

7-17

The article focuses on the phenomenon of polyonymy in the north-eastern territory of former Poland in the 1920’s. This was a special period in Poland’s history as the country, until it regained its independence in 1918, had for many years been a part of the Russian Empire. The main purpose of this work was to show a special case of polyonymy in the context of high frequency of giving three to four baptismal names to the children in the aristocratic Bisping family in Wielkie Eysymonty parish (Łunna deanery, Wilno diocese). In the children’s baptismal records there were as many as 18 names of their mother Maria Józefa Bisping of the noble Zamoyski family, and three names of their father Jan Bisping Massalan’s entailer. The tradition of giving two or more Christian names to one person was rooted in the need of intercession with a larger number of patron saints, and also of honouring namesakes from among family and aristocratic protectors alike. Polyonymy in the Bisping family influenced the naming traditions cultivated by other W. Eysymonty parishioners; many children in this parish were baptized with two names. The anthroponymic material comes from metrical books kept in the Diocesan Archive in Białystok.

Článek je věnován fenoménu polyonymie v severovýchodní oblasti bývalého Polska ve dvacátých letech 20. století. Toto období je pro Polsko významné z toho důvodu, že až do té doby bylo po mnoho let součástí Ruska (k znovuzískání nezávislosti došlo v roce 1918). Hlavním cílem je ukázat výskyt polyonymie v kontextu tradice používání tří až čtyř křestních jmen ve šlechtické rodině Bispingů ve farnosti Wielkie Eysymonty (děkanství Łunna v diecézi Wilno). V záznamech pokřtěných dětí bylo doloženo až 18 jmen jejich matky Marie Józefy Bispingové ze šlechtického rodu Zamoyskich a tři jména jejich otce Jana Bispinga, dědice massalanského panství (farnost W. Eysymonty). Tradice dvou a více křestních jmen pro jednu osobu byla hluboce zakořeněna v potřebě mít svaté jako své přímluvce a patrony a také jako projev úcty vůči svým jmenovcům a ochráncům v rodině a v aristokratických kruzích. Polyonymie v rodině Bispingů měla vliv na tradici pojmenování mezi farníky ve W. Eysymonty a mnoho dětí v této farnosti dostalo při křtu dvě jména. Antroponymický materiál pochází z matričních knih uchovaných v diecézním archívu v Białystoku.

Refine search results

2 Acta onomastica

2 Dacewicz L.

1 2021

1 2019

Search results

Roman-Catholic parish registers as a source of information about Polish society living under the Russian rule in the period of partitions in the second half of the 19th century

The polyonymy in the baptismal records of the Deanery Łunna (the north-eastern territory of the former Poland) in a cultural and sociological context