Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 9

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  Rusko
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

Až půjdem po Václaváku…  : obraz návratu československých legionářů do vlasti v jejich vzpomínkách a autobiografických románech

100%
Vácha D.
Soudobé dějiny (Contemporary History)
|
2018
|
vol. 25
|
issue 1-2
55-84
EN
The study stems from the author’s long-time interest in the history of the Czechoslovak foreign resistance during the Great War, particularly in Russia. As to its sources, it draws from a collection of published recollections of Czechoslovak legionnaires and their autobiographic novels and other texts of prose. The author attempts to reconstruct the picture of the return of Czechoslovak legions from Russia to their home country; due to the nature of his sources, however, his intention is not to convey an authentic experience of the return in the fi rst days and weeks, but rather to examine the construct created by the legionnaires’ memories and novels. In this respect, he makes use of, in particular, Anglo-Saxon historical literature dealing with similar topics. The key issues include how individuals or whole social groups were coping with the reality of the newborn republic, which was rather different from the visions of the home country they had been dreaming about while away. An important factor affecting their refl ections was also the required political nonaffi liation of organizations of legionnaires, as well as the criticism of the situation not just among the veterans, but in the entire society. The extent of the idealization of Russia, which was a fairly frequent phenomenon among them, was directly proportional to the disillusionment after their return, and was a mirror image of their previous idealization of home while they had been in Russia. In the author’s opinion, the topic of the return of Czechoslovak legions home and their life in their home country is far from exhausted; this is why the present study should be just a springboard to further broadly conceived research.
CS
Tato studie navazuje na dlouholetý odborný zájem autora o dějiny československého zahraničního odboje za první světové války, zejména v Rusku. Pramenně je založena na souboru vydaných vzpomínkových textů československých legionářů a také na jejich autobiograficky laděných románech a dalších prózách. Autor se snaží rekonstruovat obraz návratu československých legií z Ruska do vlasti, vzhledem k povaze použitých pramenů však není jeho záměrem zprostředkovat autentický prožitek návratu z prvních dnů a týdnů poté ani předložit nějaký „objektivní“ obraz této události, ale spíše nahlédnout konstrukci vytvořenou legionářskými vzpomínkami a romány. Využívá přitom zejména anglosaské historické literatury zpracovávající podobná témata. Ke klíčovým bodům zde patří vyrovnávání jednotlivců či celé sociální skupiny s realitou v nově vytvořené republice, která byla dosti odlišná od představ o domově, který si legionáři vysnili v cizině. Důležitým faktorem, který se promítal do jejich reflexí, je též požadavek apolitičnosti legionářských organizací a kritika poměrů nejen mezi veterány, ale především ve společnosti nového státu. Míra idealizace Ruska, která se u nich často projevovala, přitom byla přímo úměrná zažívanému zklamání po návratu a zrcadlově kopírovala jejich dřívější idealizaci domova v Rusku. Autor nepovažuje téma návratu československých legií domů a jejich pobytu ve vlasti zdaleka za vyčerpané, tato studie by měla být pouze odrazovým můstkem k dalšímu, široce koncipovanému zkoumání.
2
Publication available in full text mode
Content available

Russia’s space defence from its beginning to the present time

84%
Deák J.
Dvacáté století - The Twentieth Century
|
2015
|
vol. 7
|
issue 2
9-23
EN
Moscow commemorated the Victory Day with the greatest parade83 since the disintegration of the Soviet Union. Russia, a nuclear power, still counts as a military superpower. The military forces, which were founded to carry out space tasks — but their very first task was to construct a scientific-experimental shooting range — has become the guarantee of this retarding force during the six years of their existence.84 Their name today is Aerospace Defence Forces (Voyska Vozdushno- Kosmicheskoy Oborony, VVKO) and their effectiveness according to president Putin is “fundamentally the guarantee of the firmness of our retarding force and at the same time the defence of the territory of our country from aerial and cosmic attacks”.
CS
Moskva si připomněla Den vítězství největší vojenskou přehlídkou86 od rozpadu Sovětského svazu. S Ruskem, jadernou mocností, se musí stále počítat jako s vojenskou supervelmocí. Vojenské jednotky, jež vznikly za účely spojenými s vesmírem — ale jejich prvním úkolem bylo zkonstruovat vědecko-experimentální střelnici —, se během své šestileté existence staly zárukou vzdušné brzdné síly.87 Jejich dnešní název je Vzdušné obranné síly (Voyska Vozdushno-Kosmicheskoy Oborony, VVKO) a podle prezidenta Putina je jejich účinnost „základní garancí pe
3
Publication available in full text mode
Content available

Ruská pravoslavná církev a „pravá“ víra na počátku 19. století

84%
Vlček R.
Svět literatury – Časopis pro novodobé literatury (World of Literature – Journal for Modern Literatures)
|
2017
|
vol. 56
131-146
EN
For centuries, the Russian Orthodox Church played an extraordinary role in promoting the moral code of the individual and the collective of the Russian Empire. In the 18th century, however, the Russian Orthodox Church underwent fundamental organizational changes. Above all, it was the establishment of a Sacred Synod through which the Russian Orthodox Church was controlled by the state. The Church responded to this by modernizing its organization. However, the stereotypical life of Russian society did not change. Faith remained the same, with the result that the dividing gap between the identity required by the state and the identity unfolding from the masses, as a link to their ancestors, became wider. A significant change was caused by the existential threat to the Russian Empire at the time of Napoleon‘s invasion of Russia in 1812. The state was able to create such conditions that the Church, after clutching for several decades to its dirigisme, could resume its activities and act in a patriotic spirit to rescue the Orthodox Faith, reportedly the only real and right faith, with the full commitment of each individual. The ideology of the Church coincided with the ideology of the state, which proclaimed the forthcoming struggle as an immense effort to save the homeland. It was the Patriotic War.
4
Content available remote

Autokratický legalismus a vývoj postavení nevládních organizací v právním systému Ruské federace:

84%
Laryšová N.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2021
|
vol. 160
|
issue 2
105-120
EN
The article presents the theory of autocratic legalism by Professor Kim Lane Scheppele. In the first part, the article describes main characteristics of this theory. In the case study, it examines, how the autocratic legalism impacts the freedom of association with focus on the status of non-governmental organisations in the legal system of the Russian Federation. In conclusion, the article deals with the European dimension of the autocratic legalism and measures undertaken by different actors to mitigate its impact.
CS
Článek představuje teorii autokratického legalismu profesorky Kim Lane Scheppele. V první části popisuje hlavní charakteristiky této teorie. V druhé části teorii aplikuje na konkrétní případ, a to na výkon práva sdružovacího se zaměřením na postavení nevládních organizací v právním systému Ruské federace. V závěru se článek věnuje evropskému rozměru teorie autokratického legalismu a opatřeními, která přijímají jednotliví aktéři ke zmírnění jeho dopadu.
5
Content available remote

Church names in the urban toponymy (on Russian materials)

67%
Razumov R., Goryaev S.
Acta onomastica
|
2019
|
vol. 60
|
issue 1
94-111
EN
The article deals with Russian urbanonyms, street and square names, derived from the names of churches. It is noted that the emergence and especially the changing of these names have been brought about by the general change of the state policy in the religious sphere. In the first half of the 20th century, in Russia, as part of the Soviet Union, the atheistic ideology was adopted at the state level, which led to a widespread changing of “religious” names of urban objects, but in the post-Soviet time the withdrawal of the state atheistic ideology has not led to an automatic return to the original urban toponyms. The authors raise the question of how “church” urbanonyms reflect the religious preferences of the society.
CS
Text pojednává o ruských urbanonymech, jménech ulic a náměstí, odvozených ze jmen kostelů. Vznik a především změny těchto jmen jsou dány obecnými proměnami státní politiky v náboženské oblasti. V 1. polovině 20. století v Rusku jako součásti Sovětského svazu byl jako součást státní ideologie přijat ateismus. To vedlo k rozsáhlým změnám „náboženských“ pojmenování městských objektů, ale v postsovětském období ústup této ideologie neznamenal automatický návrat původních urbanonym. Autoři si kladou otázku, jak „kostelní“ urbanonyma reflektují náboženské preference společnosti.
6
Publication available in full text mode
Content available

Impéria ve střetu o Střední Asii Příčiny druhé britsko‑afghánské války v souvislostech mocenského boje Velké Británie a Ruska o vliv ve Střední Asii v letech 1873–18781

67%
Kárník J.
Dvacáté století - The Twentieth Century
|
2014
|
vol. 6
|
issue 1
103-125
EN
This study deals with power struggle between Great Britain and Russia over strategically important region of Central Asia in 70s of 19th century. The main objective of whole paper is to present complex explanation of causes of Second Anglo‑Afghan War and also to show simultaneous events which accompanied this process. It contains analysis of mutual correspondence among all main participants of this event: Great Britain, Afghanistan and Russia. The biggest part of study is dedicated to the last month before outbreak of the conflict. It would be almost impossible to understand the causes without insight to the inner political situation in Afghanistan and without analysis of difficult situation in which this country was forced to be by pressure of two imperial powers on its borders. These problems are part of the last section of the article.
CS
Tématem této studie je analýza mocenského střetu Velké Británie a Ruska o vliv ve strategické oblasti Střední Asie v sedmdesátých letech 19. století. Hlavním cílem textu je předložit čtenáři komplexní a prameny podložený výklad příčin druhé britsko‑ afghánské války a dějů, které tento proces provázely. Obsahuje analýzu vzájemné korespondence všech hlavních zúčastněných stran, Afghánistánu, Ruska a Velké Británie. Hlavní důraz je kladen na poslední měsíce před konečným rozhodnutím vlády Britské Indie o vstupu do konfliktu. Nezanedbatelný prostor je pak věnován také vnitřní situaci v Afghánistánu a složitosti pozice, ve které se země, ohrožena tlakem velmocí na svých hranicích, ocitla.
7
Content available remote

The Munich Agreement and the Molotov-Ribbentrop pact as a tool of Russian revisionist propaganda

67%
Beliaev I.
Soudobé dějiny (Contemporary History)
|
2022
|
vol. 29
|
issue 3
877-885
EN
Under Vladimir Putin’s regime Russia seeks to whitewash Soviet history and promote an anti-Western narrative in order to legitimize its territorial claims and political demands in Eastern Europe. Drawing on electronic sources such as social media posts, articles from the Russian media, newspaper comments and media statements, the author demonstrates that one of its tools is the exaggerated condemnation of the Munich Agreement of September 1938 and the emphasis on the historical guilt of the Western powers in the Nazi expansion, made to avoid discussion of the Molotov–Ribbentrop pact, signed less than a year later.
CS
Rusko se pod vládou Vladimira Putina snaží překreslovat sovětskou historii a propagovat protizápadní narativ, aby legitimizovalo své územní nároky a politické požadavky ve východní Evropě. Na základě elektronických zdrojů, jako jsou příspěvky na sociálních sítích, články z ruských médií, komentáře v novinách a mediální prohlášení, autor ukazuje, že jedním z nástrojů tohoto narativu je účelové zdůrazňování Mnichovské dohody v září 1938 a historické viny západních velmocí na nacistické expanzi, které má odvádět pozornost od diskuse o paktu Molotov–Ribbentrop, uzavřeném o necelý rok později.
8
Content available remote

The iron or rustproof Felix?: Felix Dzerzhinsky as a symbol of revolutionary fanaticism, trivialization of injustice and dubious democracy in Soviet and Post-Soviet era Russia

51%
Sniegon T., Medková B.
Soudobé dějiny (Contemporary History)
|
2022
|
vol. 29
|
issue 3
772-795
EN
The article discusses the cult associated with the personality of Felix Edmundovich Dzerzhinsky (1877–1926), a revolutionary and the founder of the political police in the Soviet Union, and the changing meanings of this cult in various stages of the history of the Soviet Union and post-Soviet Russia. Thanks to Dzerzhinsky, as the head of the most significant repressive component, Soviet state terror acquired a very specific institutionalized form. The image of Dzerzhinsky as the basis for the mythologizing of the Soviet political police became very useful in all stages of the development of the Soviet system, most significantly for the development of the cult being the period after the Twentieth Congress of the Communist Party of the Soviet Union in 1956. Even later, despite many revelations of the crimes of communism, the glorification of Felix Dzerzhinsky and the trivialization of the terror he introduced has not completely disappeared. The myth about the founder of the “Cheka” remained very similar or even identical in its main features in all these periods, but its functions varied in time. State security officials in Russia still call themselves “Chekists” in reference to Dzerzhinsky’s VChK/Cheka. The author therefore concludes that his cult has become more useful for state power in the Kremlin in the long run than the cults of other Soviet-era leaders, including Vladimir Lenin and Joseph Stalin.
CS
Studie se zabývá kultem spojeným s osobností Felixe Edmundoviče Dzeržinského (1877–1926), revolucionáře a zakladatele politické policie v Sovětském svazu, a proměnami tohoto kultu v různých etapách dějin SSSR a postsovětského Ruska. Jako vedoucí nejvýznamnější represivní složky, známé pod zkratkou Čeka, stál Dzeržinskij jasně v pozadí zcela konkrétní institucionalizované podoby sovětského státního teroru. Jak autor ukazuje, obraz Dzeržinského jako základ mytologizace sovětské politické policie se stal velmi užitečným ve všech etapách vývoje sovětského systému, přičemž nejvýznamnější pro rozvoj tohoto kultu bylo paradoxně období po dvacátém sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu v roce 1956. Glorifikace Felixe Dzeržinského a banalizace teroru, který zavedl, zcela nezmizely ani později, navzdory mnoha odhalením zločinů komunismu. Zatímco mýtus o zakladateli Čeky zůstával po celou dobu v hlavních rysech podobný, nebo dokonce totožný, jeho funkce se časem proměňovaly. Odkaz na Dzeržinského represivní organizaci je dodnes přítomný ve způsobu, jakým sami sebe označují příslušníci ruské státní bezpečnosti („čekisté“). Autor proto dochází k závěru, že kult tohoto muže se stal pro státní moc v Kremlu dlouhodobě užitečnějším než kulty jiných vůdců sovětské éry, včetně Vladimira Iljiče Lenina a Josifa Vissarionoviče Stalina.
9
Content available remote

The eternal legacy of the Great Patriotic War?: the political instrumentalization of the Soviet victory over fascism and its utilization in Czechoslovakia after 1968 and in the Czech Republic today

43%
Černá M., Jones P.
Soudobé dějiny (Contemporary History)
|
2022
|
vol. 29
|
issue 3
724-771
EN
Theoretically grounded in memory studies, this article reconstructs how the official Soviet-Russian myth of the Great Patriotic War has been politically instrumentalized and abused to promote and legitimize the Kremlin’s power intentions. It examines the forms, mechanisms and actors of this systematically applied politics of history and memory. First in the context of the Soviet intervention in Czechoslovakia in August 1968 and the justification of the subsequent Soviet Army’s stay in the country, then in the context of the propaganda activities of pro-Russian activists in the Czech Republic and the current Russian aggression against Ukraine. By the myth of the Great Patriotic War, the author understands the purposefully created, maintained and idealized image of the victorious campaign of the Red Army between 1941 and 1945, the selfless and unprecedented Soviet heroism that saved European nations from German fascism. This sacralized narrative, which suppresses other historical narratives, is monopolized in contemporary Russian state policy as an important tool to shape the historical memory of Russian society and to unite it against new and presumably hostile threats. The author demonstrates the strategy in which during the normalization of the 1970s and 1980s the soldiers of the Soviet Army, who allegedly provided “fraternal assistance” in the suppression of the counter-revolution in Czechoslovakia in August 1968, were presented as the successors and “sons” of the heroic liberators of 1945 and shows how they themselves used and participated in this cult in their “comradeship” with Czech society. After the collapse of the communist regime, this official narrative lost its weight, but the “Russian world” (russkii mir) as a conglomerate of ideas linking segments of Russian culture, Orthodoxy, nationalism and shared historical memory has penetrated the Czech Republic, serving as a “marketing brand” to spread Russia’s geopolitical influence during Putin’s rule. Through the Russian-language press, web platforms and social media, the author maps the actors and forms of the “Russian world” in the Czech Republic, whose background consists of part of the local Russian minority and local pro-Russian associations or initiatives. She pays particular attention to the nationalist motorcycle club Night Wolves (Nochnye volki) and the originally civic, but gradually becoming a state movement Immortal Regiment (Bessmertnyi polk), which revive and promote the myth of the Great Patriotic War in line with the Kremlin’s intentions and which establish their branches beyond the borders of Russia, including the Czech Republic.
CS
Autorka v této studii s teoretickým zakotvením v paměťových studiích rekonstruuje, jak byl a je oficiální sovětsko-ruský mýtus Velké vlastenecké války politicky instrumentalizován a zneužíván k prosazování a legitimizaci mocenských záměrů Kremlu. Podoby, mechanismy a aktéry této systematicky uplatňované politiky dějin a paměti konkrétně zkoumá nejprve v kontextu sovětské intervence do Československa v srpnu 1968 a ospravedlnění následného pobytu Sovětské armády v zemi, poté zejména v souvislostech propagandistického působení proruských aktivistů v České republice a současné ruské agrese proti Ukrajině. Mýtem Velké vlastenecké války se rozumí účelově vytvořený, udržovaný a idealizovaný obraz vítězného tažení Rudé armády v letech 1941 až 1945, nezištného a bezpříkladného sovětského hrdinství, které zachránilo evropské národy před německým fašismem. Tento sakralizovaný příběh, potlačující jiné historické narativy, je v současné politice ruského státu monopolizován jako důležitý nástroj, který má tvořit svorník historické paměti ruské společnosti a sjednocovat ji proti novým domnělým nepřátelským hrozbám. Autorka demonstruje strategii, v níž byli vojáci Sovětské armády, kteří údajně v srpnu 1968 poskytli „bratrskou pomoc“ při potlačení kontrarevoluce v Československu, během normalizace v sedmdesátých a osmdesátých letech prezentováni jako následníci a „synové“ hrdinných osvoboditelů z roku 1945, a ukazuje, jak se přitom sami podíleli na jejich kultu a zaštiťovali se jím při „družbě“ s českou společností. Po pádu komunistického režimu tento oficiální narativ ztratil váhu, do České republiky však pronikal „ruský svět“ (russkij mir) jako myšlenkový konglomerát spojující segmenty ruské kultury, pravoslaví, nacionalismu a sdílené historické paměti, který během Putinovy vlády slouží jako „marketingová značka“ k šíření geopolitického vlivu Ruska. Autorka prostřednictvím ruskojazyčného tisku, webových platforem a sociálních médií mapuje aktéry a formy působení „ruského světa“ v Česku, jehož zázemí tvoří část zdejší ruské krajanské menšiny a místní proruské spolky či iniciativy. Zvláštní pozornost přitom věnuje nacionalistickému motorkářskému spolku Noční vlci (Nočnyje volki) a původně občanskému, postupně však postátňovanému hnutí Nesmrtelný pluk (Bessmertnyj polk), které intenzivně oživují a propagují mýtus Velké vlastenecké války v intencích politiky Kremlu a zakládají své odnože za hranicemi Ruska včetně České republiky.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.