Results found: 2

Search results

Search:
in the keywords: Slovak students

Sort By:

Limit search:

"Demokratizačná akcia" : študentské čistky na slovenských vysokých školách na prelome rokov 1948 a 1949

100%

Glossová M.

Soudobé dějiny (Contemporary History)

2019

vol. 26

issue 2-3

190-226

In her study, the authoress examines one of the ways the newly established Communist regime in Czechoslovakia was using since February 1948 in an attempt to build new loyal elites and to prevent the formation of non-conformist ones. The topic is the screening of study results and political reliability of Slovak university students, which took place at the turn of 1948 and 1949 under the euphemistic name “democratization campaign” or simply “democratization”. The authoress sets the campaign into a broader political framework and into the context of the ideological discourse of those days. In doing so, she compares it to a parallel, so-called “study screening” in the Czech Lands, and also sets it in the context of multiple waves of the “purging” of Slovak universities between 1948 and 1960, showing its connection with a subsequent purge launched in 1950 as part of a campaign against the so-called Slovak bourgeois nationalism. Using results of her research in Slovak archives, she describes and summarizes the organization, course, and outcome of the “democratization campaign”. The screening used both criteria related to study results (employed primarily to justify the screening) and political criteria (reflecting the true objective of the screening process); a combination of these two groups of criteria ultimately produced several categories of students. Every student was either cleared and allowed to study on, or expelled – either temporarily, for two to three semesters during which he or she was expected to work in production, or permanently. It should be noted that there existed substantial differences in numbers of expelled students among various universities and faculties, and the authoress is trying to find an explanation. Compared to the outcome of the “study screening” in the Czech Lands, that of the “democratization campaign” in Slovakia was generally more lenient, often falling short of radical expectations of its organizers. The authoress claims that Slovakia’s outcome reflects three factors: lack of and need for skilled experts in various fields compared to the Czech Lands, the weak position of the Communist Party among students and teachers at some Slovak universities, and the existence of an Appeal Commission at the Slovak Ministry of Education, Sciences and Arts which reversed or changed many expulsion rulings. The Appeal Commission’s chairman Ernest Otto and the Commissioner of Education, Communist writer Ladislav Novomeský (1904–1976), thus found themselves in a conflict with leaders of the University Committee of the Communist Party of Slovakia, their more liberal approach to the “democratization campaign” contributing to their political and criminal persecution in the 1950s.

Autorka v této studii sleduje jeden ze způsobů, jímž se nově etablovaný komunistický režim v Československu po únoru 1948 snažil vybudovat si nové loajální elity a zabránit vzniku elit nekonformních. Tématem je studijní a politická prověrka posluchačů slovenských vysokých škol, která se odehrála na přelomu let 1948 a 1949 pod eufemistickým názvem „demokratizační akce“ či „demokratizace“. Autorka tuto akci zasazuje do širšího politického rámce a dobového ideologického diskurzu. Přitom ji jednak porovnává s paralelní takzvanou studijní prověrkou v českých zemích, jednak ji vřazuje do několika vln „očisty“ vysokých škol na Slovensku v letech 1948 až 1960 a ukazuje její propojení s následující čistkou uskutečněnou v roce 1950 v rámci kampaně proti takzvanému slovenskému buržoaznímu nacionalismu. Na základě výzkumu ve slovenských archivech popisuje a shrnuje organizaci, cíle, průběh a výsledky „demokratizační akce“. V prověrce se uplatňovala jak studijní kritéria (sloužící primárně k jejímu zdůvodnění), tak politická kritéria (vystihující její skutečný záměr), a jejich kombinací vzniklo několik kategorií studujících. Každý posluchač pak podle svého zařazení byl buď prověřen, anebo vyloučen – dočasně na dva až tři semestry, během nichž měl pracovat ve výrobě, nebo natrvalo. Mezi jednotlivými školami a fakultami přitom byly značné rozdíly v podílu vyloučených studentů a studentek, pro které se autorka snaží najít možná vysvětlení. Nápadné je celkově mírnější vyznění „demokratizační akce“ na Slovensku oproti „studijní prověrce“ v českých zemích, které mnohdy nenaplnilo radikálnější představy organizátorů. Podle autorky se v tomto výsledku promítly především tři faktory: citelný nedostatek a potřeba kvalifikovaných odborníků z různých oborů ve srovnání s českými zeměmi, slabá pozice komunistické strany mezi studentstvem i učitelským sborem na některých slovenských školách a konečně činnost odvolací komise zřízené při pověřenectvu školství a osvěty, která řadu verdiktů o vyloučení studujících změnila. Vedoucí komise Ernest Otto i pověřenec školství, komunistický literát Ladislav Novomeský (1904–1976) se tím dostali do konfliktu s vedením Vysokoškolského výboru Komunistické strany Slovenska a tento liberálnější postup přispěl také k jejich politické i trestní perzekuci v padesátých letech.

War in Ukraine from the Perspective of Polish and Slovak University Students

80%

Kapsa I., Lubik-Reczek N., Ušiak J.

Athenaeum. Polskie Studia Politologiczne

2022

vol. 75

270-287

Na skutek rosyjskiej aneksji Krymu i wybuchu konfliktu na wschodzie Ukrainy w 2014 roku do Polski przybyły tysiące migrantów ukraińskich, z których wielu podjęło tu pracę i rozpoczęło życie. W dniu wybuchu wojny w Ukrainie w 2022 roku studenci narodowości ukraińskiej stanowili najliczniejszą grupę cudzoziemców kształcących się na polskich uczelniach. Wojna w ich ojczystym kraju miała także realny wpływ na życie ich rodzin oraz znajomych. Polska młodzież, ze względu na łączące ich więzi z koleżankami i kolegami z Ukrainy, traktuje to jako bardzo osobiste przeżycie. Percepcję tych wydarzeń przez ludzi młodych cechuje odrębna charakterystyka, którą autorzy niniejszego artykułu postanowili zbadać. Ponadto wydaje się, że wartością dodaną badania jest porównanie postaw polskich studentów ze słowackimi, ponieważ obie grupy mają różne doświadczenie w badanym zakresie. Głównym celem artykułu jest analiza opinii na temat wojny w Ukrainie studentów studiujących w Polsce i w Słowacji oraz ich postaw i zachowań względem uchodźców wyrażanych zarówno w świecie wirtualnym, jak i realnym. Wyniki zaprezentowane w artykule pochodzą z badania kwestionariuszem ankiety przeprowadzonego wiosną 2022 roku w grupie 459 studentów. Analiza ilościowa zgromadzonych danych ma na celu uzyskanie odpowiedzi na następujące pytania badawcze: Z jakich źródeł informacji na temat wojny korzystają młodzi ludzie? Co myślą o wojnie w Ukrainie, jej przyczynach i skutkach? Jakie formy aktywności podejmują młodzi względem uchodźców? Czy studenci zetknęli się z jakąkolwiek formą niechęci wobec poszczególnych grup narodowościowych w związku z wybuchem wojny?

In the aftermath of the Russia’s annexation of Crimea and the outburst of conflict in the eastern part of Ukraine in 2014, thousands of Ukrainian migrants came to Poland. Many of them settled down and found jobs. On the onset of war in 2022, Ukrainian students were the most populous group among foreigners at Polish universities. The war in their home country had an impact on their families and friends. Young Poles, who made friends with Ukrainian students, take the war personally. Due to its unique nature, the perception of the conflict among young people has attracted the authors’ research interest. Additionally, it seems to be an added value when we compare attitudes of Polish students with those of Slovakian ones, as the latter do not share the same experience. The main goal of this article is to analyse opinions about the war in Ukraine among students studying in Poland and Slovakia, and their attitudes and behaviours towards refugees expressed online and offline. Results presented in the article have been taken from a questionnaire survey involving a group of 459 students. The survey took place in Spring 2022. The quantitative analysis of data is designed to provide answers to the following research questions: What sources of information about the war do young people use? What do young people think about the war in Ukraine, its causes and consequences? What forms of refugee-oriented activity do young people resort to? Have students encountered any form of resentment towards particular nationality groups in connection with the outbreak of the war?

Refine search results

1 Athenaeum. Polskie Studia Politologiczne

1 Soudobé dějiny (Contemporary History)

1 Glossová M.

1 Kapsa I.

1 Lubik-Reczek N.

1 Ušiak J.

1 2022

1 2019

Search results

"Demokratizačná akcia" : študentské čistky na slovenských vysokých školách na prelome rokov 1948 a 1949

War in Ukraine from the Perspective of Polish and Slovak University Students