Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 4

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  Soudní dvůr
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

Rozhodování předběžných otázek Tribunálem - bortí se poslední nedotknutelný pilíř soudního systému Evropské unie?

100%
Otta Š.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2023
|
vol. 162
|
issue 4
326-336
EN
In early December last year (2022), the Court of Justice submitted a request to the European Parliament and the Council, pursuant to the second subparagraph of Article 281 TFEU, to amend Protocol No. 3 on the Statute of the Court of Justice of the European Union. The amendment to the Statute requested by the Court of Justice is intended to confer on the General Court, for the first time in the history of the European Union, jurisdiction to rule on certain preliminary questions referred by the Member States. This comes after almost twenty years of the formal existence of this possibility and several rejections by the Court of Justice, when the Court of Justice considers that the time has come for the General Court to rule on some preliminary questions. The proposed arrangement can be divided into four areas, namely the definition of the areas in which the General Court is to rule on questions referred for a preliminary ruling, a centralised system for the allocation of questions referred for a preliminary ruling, with the Court of Justice being given responsibility for their allocation, new procedural safeguards linked to the partial transfer of the decision on questions referred for a preliminary ruling and, lastly, safeguard mechanisms which are no longer new to European law but which are being revived with the proposed arrangements for the transfer of part of the decision on questions referred for a preliminary ruling to the General Court. The aim of this article is to place the proposed changes in their historical context, to introduce them and to reflect on some of the critical points that might arise in connection with their passing.
CS
Začátkem prosince loňského roku (2022) předložil Soudní dvůr podle čl. 281 druhého pododstavce SFEU Evropskému parlamentu a Radě žádost na změnu Protokolu č. 3 o statutu Soudního dvora Evropské unie. Změna statutu, kterou Soudní dvůr žádá, má za cíl svěřit Tribunálu poprvé v dějinách Evropské unie pravomoc rozhodovat o některých předběžných otázkách předložených členskými státy. Stalo se tak po téměř dvaceti letech formální existence této možnosti a několika jejích odmítnutí ze strany Soudního dvora, kdy podle Soudního dvora dozrál čas, aby Tribunál rozhodoval o části předběžných otázek. Navrhovanou úpravu lze rozložit do čtyř oblastí, a sice vymezení oblastí, ve kterých má Tribunál nově rozhodovat o předběžných otázkách, centralizovaný systém přidělování předběžných otázek, kdy odpovědnost za jejich přidělování bude svěřena Soudnímu dvoru, nové procesní záruky spojené s částečným přenosem rozhodování o předběžných otázkách a konečně ochranné mechanismy, které již nejsou evropské právní úpravě nové, avšak s navrhovanou úpravou přenosu části rozhodování o předběžných otázkách na Tribunál opět ožívají. Cílem tohoto článku je zasazení navrhovaných změn do historického kontextu, jejich představení a zamyšlení se nad některými kritickými body, které by se v souvislosti s jejich přijetím mohly objevit.
2
Content available remote

Implicitní odcházení: znamená rozhodnutí polského ústavního tribunálu aktivaci čl. 50 SEU?

100%
Kovalčík M.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2022
|
vol. 161
|
issue 7
681-686
EN
The essay reacts to the current debate on whether the decision of the Polish Constitutional Tribunal can be considered a notice of withdrawal under Article 50 of the Treaty on European Union. The essay addresses this issue in more detail by first clarifying the interpretation of the Article in question and then applying these general findings to the Polish case.
CS
Esej reaguje na aktuální debatu o tom, zda lze rozhodnutí polského Ústavního tribunálu považovat za oznámení o vystoupení dle čl. 50 Smlouvy o Evropské unii. Tuto otázku důkladněji rozebírá tak, že nejprve objasňuje výklad předmětného článku a následně předestřená východiska aplikuje na polský případ.
3
Content available remote

Tři tváře vzájemné důvěry v unijním právu

100%
Boháček L.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2022
|
vol. 161
|
issue 1
49-63
EN
The EU concept of mutual trust is of hybrid nature. It mixes the notion of trust as a factual phenomenon with a legal principle whose effects differ from the understanding of trust in the social sciences. However, the exact nature of mutual trust in EU law remains unclear. The article builds on its hybrid character and points out that this concept has in fact three different faces: 1) presumption of mutual trust, 2) mutual trust as an objective to be pursued, 3) the legal principle of mutual trust, which consists in the presumption of compliance with EU law by all the Member States. Using an analysis of the theoretical justification behind this concept, the article first highlights the different motivations of the EU legislation and the Court of Justice for using mutual trust and their different perception of it. The article then considers the link between different faces of mutual trust and their legal relevance. It argues that the individual faces of mutual trust should not be mixed and confused. While it is desirable to pursue a genuine state of trust between Member States, from a legal point of view, the presumption of compliance with EU law is the key principle. Therefore, it would be more appropriate to use directly this legal presumption (instead of general ‘mutual trust’) while dealing with matters of law.
CS
Unijní koncepce vzájemné důvěry má hybridní charakter. Mísí v sobě pojetí důvěry jako faktické kategorie s právní zásadou, jejíž účinky se od běžného chápání důvěry ve společenských vědách liší. Přesná povaha vzájemné důvěry v unijním právu nicméně zůstává nevyjasněná. Článek vychází z jejího hybridního charakteru a poukazuje na to, že tato unijní koncepce má ve skutečnosti tři různé tváře: 1) vzájemná důvěra jakožto předpoklad panujícího stavu, 2) vzájemná důvěra jako cíl, jehož má být dosaženo, 3) právní zásada vzájemné důvěry spočívající v presumpci dodržení unijního práva všemi členskými státy. S využitím analýzy teoretického zdůvodnění této koncepce článek nejprve poukazuje na rozdílnou motivaci unijní legislativy a Soudního dvora k využití vzájemné důvěry a její odlišné chápání. Následně se článek zamýšlí nad propojením a právní relevancí jednotlivých tváří koncepce. Předložen je argument, že jednotlivé tváře vzájemné důvěry není vhodné směšovat. Ačkoli je žádoucí usilovat o dosažení skutečného stavu vzájemné důvěry mezi členskými státy, z právního hlediska je klíčová presumpce dodržení unijního práva (třetí tvář koncepce). Spíše než se „vzájemnou důvěrou“ by proto bylo v právní rovině vhodnější pracovat přímo s touto domněnkou.
4
Content available remote

Soudní dvůr Evropské unie poprvé k nehmotné újmě způsobené porušením nařízení GDPR

100%
Otta Š.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2024
|
vol. 163
|
issue 5
500-511
EN
The GDPR celebrated its sixth birthday this year. However, this certainly does not mean that all questions related to its application have been answered. One of the unanswered questions so far has been the interpretation of the conditions for the right to compensation for non-material damage caused by a breach of the Regulation. The Court of Justice has recently changed that with its first answers to the preliminary questions referred by the Austrian Supreme Court. The article presents the legal framework of the GDPR on compensation for non-material damage and then focuses on the Court’s judgment, starting with a description of the facts of the case, the Advocate General’s opinion and an analysis of the Court’s conclusions themselves.
CS
Nařízení GDPR oslavilo v letošním roce již šesté narozeniny své účinnosti. To však rozhodně neznamená, že již došlo k zodpovězení všech otázek spojených s jeho aplikací. Jednou z takových nezodpovězených otázek doposud zůstával výklad podmínek pro přiznání práva na náhradu nehmotné újmy způsobené porušením nařízení. To nedávno změnil Soudní dvůr prvními odpověďmi na předběžné otázky položené rakouským nejvyšším soudem. Článek představuje právní rámec nařízení GDPR ohledně náhrady nehmotné újmy a dále je zaměřen na rozsudek Soudního dvora, počínaje popisem skutkových okolností případu, přes stanovisko generálního advokáta až po rozbor jeho samotných závěrů.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.