Results found: 2

Search results

Search:
in the keywords: Středočeský kraj

Sort By:

Limit search:

Dálnice D3 jako příležitost rozvoje ve Středočeském kraji

100%

Vrtiška M.

Urbanismus a územní rozvoj

2018

issue 3

27-35

The presence of high-capacity transportation infrastructure is often regarded by specialist literature as a factor in territorial development. Based on the author’s analysis, this article is focused on the formulation of development scenarios in motorway corridors on the model of the D3 motorway in Central Bohemia. The main factors observed are the improved accessibility of Prague as the country’s socioeconomic hub and increased attractiveness of the territory for residential and industrial activities. The state of the documents on spatial planning of pertinent municipalities is evaluated. The presence of the motorway seems to be an important factor in development, as it improves the accessibility of nearby settlements and enhances their attractiveness for development activities. In particular, there is a positive impact on the inner periphery, in which complicated access and problematic socioeconomic structure of settlements have caused regressive development. As to prospects for spatial planning, it can be concluded that municipalities have created proper conditions for the construction of the D3 motorway and are ready to meet requirements generated by the presence of a high-capacity road.

Přítomnost kapacitní dopravní infrastruktury je v odborné literatuře často vnímána jako rozvojový faktor území. Tento článek se na základě autorské analýzy soustředí na formulaci scénářů rozvoje v koridoru dálnice na příkladu plánované dálnice D3, respektive její části ve Středočeském kraji. Hlavními sledovanými faktory jsou změna časové dostupnosti Prahy, jakožto hlavního socioekonomického centra, a proměna atraktivity území pro rezidenční a průmyslové aktivity, při současném zhodnocení připravenosti územně plánovací dokumentace dotčených obcí. Ve formulovaných scénářích se přítomnost dálnice D3 projevuje jako významný rozvojový faktor, který významně ovlivňuje nejen dostupnost obcí v její blízkosti, ale také zvyšující atraktivitu obcí pro rozvojové aktivity. Přítomnost dálnice D3 pozitivně ovlivní zejména oblast tzv. vnitřní periferie, ve které v důsledku komplikované dostupnosti a problematické socioekonomické struktury v systému osídlení probíhá regresivní vývoj. Z pohledu územně plánovací přípravy lze konstatovat, že v obcích jsou vytvořeny podmínky pro realizaci dálnice D3 i pro potenciální zvýšené požadavky na rozvoj, které s sebou přítomnost vysokokapacitní komunikace přináší.

Dopady pandemie na poskytovatele veřejných kulturních služeb

84%

Mansfeldová Z., Radim P.

Urbanismus a územní rozvoj

2022

issue 3

9-19

Every crisis affects culture to a greater or lesser extent, either by reduced interest in cultural products and services or as a consequence of reduced opportunities to provide these services and products. Based on the results of a survey, this article addresses various impacts of the coronavirus crisis on public cultural services and ways in which providers of public cultural services tried to manage the consequences. The survey was carried out in the Central Bohemian Region and the Region of Olomouc, so representing two territorial types with varied characteristics in terms of cultural potential and risks. A total of 1,124 providers of public cultural services were addressed between the second half of June and the first half of August 2021, of which 30.6 percent participated in the research. Only subjects that had survived the first wave of the pandemic and related measures were addressed; subjects defunct or inactive in the time of the survey were not.The research was focused on three basic types of providers as representing different types of providers in terms of financing and economy: (1) state-funded institutions at any level of public administration, (2) NGOs of various legal forms, and (3) various types of commercial entities. The coronavirus crisis has affected all types of public cultural service providers, most notably in economic matters but also in personal and social terms. Almost three quarters of all subjects addressed had experienced income decline during the crisis, but the impact was uneven; the providers’ legal form played a significant role. The heaviest affect was on business activities in culture, i.e. on providers who prepare, arrange, and provide cultural activities for the general public. Public backing remains the most frequent source of finance while extraordinary financial support from public sources within Covid-related programmes was a less common solution. Organizations also used their own resources or, in some cases, revised the design of their financial management. The financial situation and relative stability of organizations was influenced by ownership considerations and/or free-of-charge use of premises for the arrangement and provision of cultural activities and services. Impacts of the Covid-19 pandemic and across-the-board measures and restrictions affected all providers regardless of the size and location of the place in which they operate. No relevant differences were found between the two Regions in this respect. On the other hand, certain differences were found as to the location of the place relative to the capitals of these Regions: providers based in greater metropolitan areas are less dependent on contributions from the establishing entity, can apply more formats for their activities and have more varied sources from which finance can be obtained.

Každá krize vždy ve větší či menší míře postihuje kulturu, buď poklesem zájmu o kulturní produkty a služby, nebo jako důsledek omezení možnosti tyto služby a produkty poskytovat. Cílem tohoto článku je ukázat na základě výsledků výzkumu ve dvou krajích Česka, jaké byly dopady koronavirové krize na veřejné kulturní služby a jak se s jejími důsledky poskytovatelé veřejných kulturních služeb vyrovnávali. Téměř tři čtvrtiny dotázaných subjektů si během koronavirové krize nějakou měrou finančně pohoršily a snažily se situaci řešit. Stať analyzuje z pohledu poskytovatelů veřejných kulturních služeb existenční problémy a možnosti jejich řešení s ohledem na typ zřizovatele a poskytovaných kulturních služeb, formy adaptace na měnící se situaci a očekávaný budoucí vývoj včetně hodnocení územní diferenciace dopadu krize na poskytovatele veřejných kulturních služeb.

Refine search results

2 Urbanismus a územní rozvoj

1 Mansfeldová Z.

1 Radim P.

1 Vrtiška M.

1 2022

1 2018

Search results

Dálnice D3 jako příležitost rozvoje ve Středočeském kraji

Dopady pandemie na poskytovatele veřejných kulturních služeb