Search results

1

Stávka britských horníku 1984–1985

100%

Šmigol O.

Dvacáté století - The Twentieth Century

|

2016

|

vol. 8

|

issue 2

53-79

EN

The miners’ strike of 1984–1985 is a political turning point in the history of post-war Britain. It began in March 1984 as a reaction to pit closures. Well prepared Government refused to give in to the miners’ pressure, which led to a record length strike. Thanks to Government preparedness and to tactical and strategic mistakes of the miners’ leadership the strike failed. This broke the power of the trade unions in Britain and the Conservative government was able to continue its reforms.

CS

Stávka horníku v letech 1984–1985 je přelomovou politickou událostí poválečné Británie. Začala v březnu 1984 kvůli sporu o uzavírání šachet. Dobře připravená vláda odmítla ustoupit tlaku horníků, což mělo za následek rekordní dlouhou dobu stávky. Díky připravenosti vlády a taktickým i strategickým chybám vedení horníků nakonec stávka selhala. Tím byla v Británii zlomena moc odborů a konzervativní vláda mohla pokračovat ve svých reformách.

2

„The Daily Telegraph aféra“. Masmédia a transformace císařského Německa v roce 1908

100%

Stellner F.

Dvacáté století - The Twentieth Century

|

2016

|

vol. 8

|

issue 2

80-94

EN

The study evaluated the consequences of the affair with Daily Telegraph for developing a relationship between the German population and the monarchy and observed a severe disruption of the regard of this institution.The author is convinced that in 1918 the consequences of discrediting the throne came into effect; the monarchy was replaced by a republic. The last German emperor is seen as clearly at fault for this situation. He would have been able to develop good relations between Great Britian and Germany but he was not able to rise to this occasion and thus failed because of his temperament. His personal interventions in foreign affairs and the British-German diplomacy were chaotic and unpredictable because of his struggle between his English and German „identities“. The author also evaluated the current discussion about the „personal rule“ and came to the conclusion that Wilhelm II honored the constitution of the empire and was not under any circumstances an absolute monarch. The public often incorrectly perceived his sudden ideas as official statements.

CS

Studie zhodnotila důsledky aféry s Daily Telegraphem pro vývoj vztahu německého obyvatelstva k monarchii a konstatovala vážné narušení vážnosti této instituce. Autor je přesvědčen, že v roce 1918 se projevily důsledky diskreditace trůnu, a monarchii nahradila republika. Vinu jednoznačně přisuzuje poslednímu německému císaři, který by dokázal vybudovat dobré vztahy mezi Velkou Británií a Německem, ale vzhledem ke svému temperamentu této úloze nedorostl a zklamal. Protože se potácel mezi anglickou a německou „identitou“, byly jeho osobní zásahy do zahraniční politiky a britsko-německé diplomacie chaotické a nevypočitatelné. Autor zhodnotil i současnou diskusi o „osobní vládě“ a došel k závěru, že Vilém II. dodržoval říšskou ústavu a v žádném případě nebyl absolutním monarchou. Veřejnost ale často mylně považovala jeho náhlé nápady za oficiální stanoviska.

3

The British Pro-German Organisation The Link on the Eve of The World War II

100%

Soukupová M.

Dvacáté století - The Twentieth Century

|

2017

|

vol. 9

|

issue 2

9-20

EN

This article analyses the British pro-German organisation The Link, which was established by Sir Barry Domvile in 1937. The organisation officially profiled itself as a non-political, independent movement, which strove to promote friendly relations between Great Britain and Germany, which it considered to be an essential condition for maintaining peace. Over four thousand members joined The Link during its two years of existence. This article questions to what degree individual members of the organisation identified with the Nazi and anti-Semitic ideology present in Germany at the time and to what degree the Nazis used The Link to promote their world opinion. It also analyses the position assumed by official British bodies towards this organisation.

CS

Článek analyzuje britskou proněmeckou organizaci The Link, kterou založil v roce 1937 Sir Barry Domville. Oficiálně se profilovala jako nepolitické, nezávislé hnutí, které usilovalo o podporu přá- telských vztahů mezi Velkou Británií a Německem, což její představitelé pokládali za nezbytný předpoklad pro udržení míru. Za období své dvouleté existence vstoupily do The Link více než čtyři tisíce členů. Příspěvek si klade otázku, do jaké míry se jednotliví členové organizace identifikovali s nacistickou a antisemitskou ideologií přítomnou v tehdejším Německu a nakolik nacisté využívali The Link k propagaci svého světonázoru. Zároveň analyzuje, jaký postoj k ní zaujala oficiální britská místa.

4

„Mysterious England”? Great Britain seen by the magazine přitomnost in the years 1924–1938

100%

Tomáš L.

Dvacáté století - The Twentieth Century

|

2013

|

vol. 5

|

issue 1

66-87

EN

The thesis deals with a question of how Czech interwar journalists in the magazine Přítomnost have been viewing Great Britain. Their detailed articles about British topics could be basically divided into two parts. The first, larger one consists of articles about Britain’s domestic and foreign policies. Numerous articles dealing with a wide variety of British topics could be accounted for the second part, especially essays about British national character and cultural phenomena. Considering a low awareness of Czech interwar society about Britain, it does not surprise that articles in the twenties have had mostly informative nature. Britain has been pictured as a cradle of democracy, reason and gentleman behaviour. In the thirties Britain has been described more realistically and — because of its foreign policy towards Czechoslovakia and Hitler’s Germany — more critically, especially during the year 1938.

CS

Studie se zabývá problematikou pohledu české meziválečné žurnalistiky, konkrétně časopisu Přítomnost, na Velkou Británii. Britská témata, jimž se časopis detailně věnoval, mohou být rozdělena v zásadě na dvě části. Nejobsáhlejší okruh představovala otázka vnitřní a zahraniční politiky ostrovního státu. Pod druhý okruh lze potom zahrnout celou řadu článků, věnujících se široké škále témat, spojených s Velkou Británií, zejména národní povaze a kulturním jevům. Vzhledem k poměrně slabému povědomí české veřejnosti o Británii, měla většina článků ve dvacátých letech povahu informativní a Británie zde byla vykreslována spíše pozitivně, jako kolébka demokracie, rozumu či gentlemanského chování. Ve třicátých letech už byla Británie popisována daleko realističtěji a vzhledem k její zahraniční politice vůči Československu a hitlerovskému Německu i kritičtěji, zejména během roku 1938.

5

Ekonomické rozhodnutí, nebo politická nutnost? Ekonomické aspekty znárodnění ve Velké Británii v letech 1945–1951

100%

Brhelová J., Nikodym L., Nikodym T.

Dvacáté století - The Twentieth Century

|

2015

|

vol. 7

|

issue 1

93-106

EN

The study deals with government interventions. Main objective is to discuss negative long-term consequences of nationalization. Conclusions are drawn by using the methods of economic theory and economic history. Causes and consequences of redistribution of property rights from private subjects to the state are analysed on the case of nationalization that was carried out in Great Britain during the years 1945–1951. The goal of research is to show that the transfer of property rights from private to state hands is complicated and to point out the fact that whole process is more based on political decisions than on economic arguments which are commonly used to justify the political aims.

CS

Studie je věnována problematice státních zásahů. Na příkladu znárodnění výzkum poukazuje na dlouhodobé negativní důsledky, které se z pohledu ekonomické teorie s přerozdělením vlastnických práv ve prospěch státu pojí. Závěry práce jsou formulovány za pomoci spojení ekonomické teorie a historie. Příčiny a dopady přerozdělení vlastnických práv ve prospěch státu jsou analyzovány na případu znárodnění, které bylo realizováno ve Velké Británii labouristickou vládou v letech 1945–1951. Cílem výzkumu je poukázat na komplikovanost převodu majetku do státních rukou a upozornit na skutečnost, že ačkoliv většina státních zásahů do ekonomiky je ospravedlňována ryze ekonomickými argumenty, samotná rozhodnutí tato opatření realizovat vychází ve většině případů ze snahy dosáhnout politických cílů.

6

Británie a Evropa 1945–1951: Evropská linie britské zahraniční politiky a hospodářské příčiny odmítavého postoje k hlubším formám ekonomické integrace Západní Evropy

100%

Brhelová J.

Dvacáté století - The Twentieth Century

|

2017

|

vol. 9

|

issue 1

57-68

EN

The study deals with the British attitude to economic integration of Western Europe in the years of 1945–1951; especially with the analysis of factors which were shaping British relationship to postwar efforts to economic cooperation in Western Europe and with the analysis of reasons that led to the British reluctance to become one of the founding members of the European Coal and Steel Community. The aim is to point to the fact that the British attitude to economic integration was not negative and British decision not being involved to closer forms of economic cooperation limiting national decision-making powers was not decision arising primarily from a distrust of process of economic integration in Western Europe nor from the unwillingness to accept the change of British international status in post-war World. Research conducted by the analysis of British economic development in the years 1945–1951proves that the reasons for the British refusal were primarily economic in nature.

CS

Studie je věnována postoji Velké Británie k procesu evropské integrace v letech 1945–1951, především pak analýze faktorů, které britský vztah k poválečným snahám o ekonomickou spolupráci zemí západní Evropy ovlivňovaly, a důvodů, které k britské neochotě stát se jedním ze zakládajících členů Evropského společenství uhlí a oceli vedly. Cílem je upozornit na skutečnost, že britský postoj k procesu ekonomické integrace západní Evropy nebyl odmítavý a britské rozhodnutí nezapojit se do užších forem ekonomické integrace omezujících národní rozhodovací pravomoci nebylo rozhodnutím vyplývajícím primárně z nedůvěry v budoucnost západoevropské ekonomické spolupráce ani z neochoty přijmout změnu mezinárodního postavení způsobenou novým poválečným uspořádáním. Na základě analýzy poválečného ekonomického vývoje ostrovního státu výsledky výzkumu ukazují, že důvody britského odmítnutí byly především ekonomického charakteru.

7

„Cesta z krize“ Příspěvek k britské politice v době rúrské krize v roce 1923

80%

Soukup J.

Dvacáté století - The Twentieth Century

|

2014

|

vol. 6

|

issue 2

72-82

EN

After the Great War the relations between Great Britain and France began to change. London at that time had to solve many problems concerning the empire as well as the home front (I mean the events in India, Ireland, economic problems, or unemployment). Although Britain after the Great War participated in the occupation of the Rhineland, there was in fact no real interest among many of the British politicians in this region. Moreover, after the rejection of the Versailles Peace Treaty by the Congress of the United States, France was able to get quite a strong influence in this area. France put more pressure on Germany to pay reparations on time. The crisis culminated in January 1923, when the French and Belgian troops occupied the Ruhr area. The British tried to avoid problems by the policy of the so called “benevolent passivity”, whose main objective was to avoid conflict with both the French and Germans during the occupation of the Ruhr. However, compliance with this policy over time became increasingly difficult. Since mid-1923 British politicians tried to intervene in the relations between France and Germany. When this attempt failed, Great Britain returned again to neutrality. The growing economic problems of France, German willingness to reach an agreement and a change of governments both in the UK and France led eventually to the end the crisis and the approval of the Dawes Plan, which modified the reparations.

CS

Po první světové válce se začaly proměňovat vztahy mezi Velkou Británií a Francií. Londýn v této době musel řešit řadu problémů v impériu a na domácí scéně (to se týkalo zejména událostí v Indii, Irsku, ekonomických problémů, nezaměstnanosti). I když se Británie po první světové válce účastnila okupace Porýní, vzhledem k nevelkému zájmu některých britských politiků o tuto oblast a zamítnutí versailleské mírové smlouvy Kongresem Spojených států amerických, dokázala Francie získat poměrně silný vliv na dění v této oblasti. Stále více tlačila na Německo, aby splácelo reparace dle plánu. Krize vyvrcholila vstupem francouzských a belgických vojsk do Porúří na začátku roku 1923. Britové se snažili vyhnout problémům na mezinárodní scéně vyhlášením tzv. politiky „benevolentní pasivity“, jejímž hlavním cílem bylo vyvarovat se během okupace Porúří konfliktů s Francouzi a Němci. Dodržování této politiky se postupem času stávalo stále obtížnějším. Od poloviny roku 1923 se pak Londýn snažil intervenovat, aby se Francie a Německo dohodlo na kompromise. Když se mu to nepodařilo, vrátil se opět k neutralitě. Rostoucí hospodářské problémy Francie, ochota Německa dohodnout se, a změna vlád ve Velké Británii a Francii vedly nakonec k ukončení krize a schválení Dawesova plánu, který upravoval německé reparace.

8

„Politická žena“ premiéra. Vztah Harolda Wilsona a Marcii Williamsové

80%

Šmigol O.

Dvacáté století - The Twentieth Century

|

2017

|

vol. 9

|

issue 2

55-72

EN

Marcia Williams, later known as lady Falkender, was a key adviser to the British Prime Minister Harold Wilson. She began working for him as a secretary and over time became his main associate. During her career when she was both a positive and a negative influence on the Prime Minister. She helped Wilson to become the Labour Party leader and the Prime Minister, she was a loyal counsel and manager of his office. Her personality led to the fact, that over time she became a liability. Especially during second Wilson’s term in office, when she became a centre of several scandals, which damaged her reputation and Prime Minister’s legacy. Lady Falkender therefore remains a controversial individual of the British political history.

CS

Marcia Williamsová, později známá jako lady Falkenderová, byla klíčovou poradkyní britského premiéra Harolda Wilsona. Začínala u něj jako sekretářka, postupně se vypracovala na jeho hlavní spolupracovnici. Během své kariéry byla pozitivním i negativním vlivem na předsedu vlády. Pomohla Wilsonovi se stát lídrem Labouristické strany a poté premiérem, byla mu věrnou rádkyní a ředitelkou jeho kanceláře. Její osobnost však vedla k tomu, že se časem stala spíše přítěží. Zvláště během druhé vlády Harolda Wilsona, kdy se stala centrem několika skandálů, které poškodily jak její pověst, tak premiérův odkaz. Lady Falkenderová tak zůstává velmi kontroverzní osobou britských politických dějin.

9

Nadváha a obezita dětí a dospívajících ve Velké Birtánii - současný stav a přístupy, vycházející z psychosociálních a environmentálních aspektů problému

80%

Včelařová H., Bendová M.

E-psychologie (E-psychology)

|

2013

|

vol. 7

|

issue 2

1-11

EN

The paper introduces the prevalence of overweight and obesity in children and adolescents in the current UK and some knowledge of British researches focused on the role of psychosocial and environmental variables in the creation, development and maintenance of overweight and obesity. The United Kingdom is country with ethnically more diverse composition, that has always raised doubts about the value of the compared data of overweight and obesity, that has been thus obtained in different ethnic groups living here. This problem and its solution in the current country is devoted one part of this contribution. Further part introduces the researches concerned with the relationships between overweight and obesity of British native population and various ethnic groups and their psychosocial and environmental variables, that are always formed, accompanied or mutual differ in a characteristic way of interpersonal communication.The conclusion of the paper is devoted to the strategies, that are currently applied to address the problem of overweight and obesity in some administrative areas of this country. Creators of project Foresight (Butland et al., 2007) propose solutions of increasing incidence of overweight and obesity, in which are involved various ministries and that could be realised through the responsible institutions. These changes would better fit the (psycho) human biology and so could more naturally lead to a healthier lifestyle.

CS

Příspěvek seznamuje s výskytem nadváhy a obezity u dětí a dospívajících v současné Velké Británii a s některými poznatky z britských výzkumů, zaměřených na roli psychosociálních a environmentálních proměnných při vzniku, rozvoji a udržování nadváhy a obezity. Velká Británie patří k zemím s etnicky pestřejším složením obyvatel, což vždy vedlo k pochybnostem odborníků o hodnotě srovnávaných údajů o nadváze a obezitě mezi původními obyvateli a obyvateli z řad jednotlivých etnik, která ve Velké Británii žijí. Tomuto problému a jeho současnému způsobu řešení v této zemi je věnována jedna z částí příspěvku. Dále příspěvek seznamuje s výzkumy, zabývajícími se vztahy mezi nadváhou a obezitou příslušníků původních britských obyvatel i jednotlivých etnik a spolupůsobícími psychosociálními a environmentálními proměnnými, které jsou vždy tvořeny, doprovázeny nebo se navzájem liší charakteristickým způsobem mezilidské komunikace. Britská odborná veřejnost se prostřednictvím britských vládnoucích institucí vyjádřila k problému nadváhy a obezity řadou projektů. Tvůrci projektu Foresight (Butland et al., 2007) navrhují řešení stoupajícího výskytu nadváhy a obezity z celonárodní a déledobé budoucí perspektivy, kdy jsou v jednotlivých resortech prostřednictvím odpovědných institucí zaváděny změny, které by lépe vyhovovaly (psycho) biologii člověka a tak přirozeně vedly ke zdravějšímu životnímu stylu.

10

Velká Británie, Německo a problém vybraných železnic v Číně v letech 1909–1910

80%

Novotný L.

Dvacáté století - The Twentieth Century

|

2016

|

vol. 8

|

issue 2

9-28

EN

The contribution, which is based on unpublished sources from the National Archives in London and the Political Archive in Berlin (Politisches Archiv des Auswärtigen Amts), aims to present and analyze the British and German view of the complicated question of railway-building in China at the end of the Qing Empire era — concretely in the years 1909–1910. The author will turn his attention to the British and German economic interests in this country with special regard to the building of the Chinese railways, which were conducted by foreign companies. He will define the construction of railways as a policy of following the political and economic interests of the Great Powers in China.

CS

Příspěvek, jež je založený na nepublikovaných zdrojích z Národního archivu v Londýně (National Archives Kew) a Politického archivu v Berlíně (Politisches Archiv des Auswärtigen Amts), se soustředí na prezentaci a analýzu britského a německého pohledu na složitou otázku výstavby železnice v Číně na konci éry dynastie Čching — konkrétně v letech 1909–1910. Autor soustředí pozornost na britské a německé ekonomické zájmy v této zemi se zvláštním zřetelem na požadavek výstavby čínské železnice, již budovaly propojené zahraniční společnosti. Charakterizuje výstavbu železnic jako politiku následování diplomatických a ekonomických zájmů velmocí v Číně.

11

Velká Británie a Kanada od Westminsterského statutu k Ogdensburgské smlouvě

80%

Šubrt M.

Dvacáté století - The Twentieth Century

|

2017

|

vol. 9

|

issue 2

21-41

EN

This article analyses the development of political relations between Great Britain and Canada in the era between the Statute of Westminster in both countries (1931) and the signing of the defensive agreement in Ogdensburg between Canada and the United States of America (August 1940). The article discusses the attitude of both countries to the key events and developments of the period: the Great Depression, the Imperial Economic Conference in Ottawa (1932), the Imperial Conference in London (1937) and the threat of another world war. When the Second World War started in September 1939, Canada joined the war on the side of its mother country. The rapid changes, however, had made Canada move closer to the United States of America in the economic and military spheres.

CS

Studie se zaměřuje na analýzu vývoje zahraničněpolitických vztahů mezi Velkou Británií a Kanadou od přijetí Westminsterského statutu v obou zemích roku 1931 do uzavření obranné smlouvy mezi Kanadou a Spojenými státy americkými v Ogdensburgu v srpnu roku 1940. Studie zkoumá přístup obou zemí ke klíčovým událostem zvoleného období: Velká hospodářská krize, imperiální ekonomická konference v Ottawě v roce 1932, imperiální konference v Londýně roku 1937 a hrozby váleč- ného střetu ve světě. Když v září 1939 vypukla druhá světová válka, vstoupila do ní Kanada po boku své mateřské země. Rychlé změny měly však za následek přibližování Kanady ke Spojeným státům americkým v ekonomické i vojenské oblasti.

12

Impéria ve střetu o Střední Asii Příčiny druhé britsko‑afghánské války v souvislostech mocenského boje Velké Británie a Ruska o vliv ve Střední Asii v letech 1873–18781

80%

Kárník J.

Dvacáté století - The Twentieth Century

|

2014

|

vol. 6

|

issue 1

103-125

EN

This study deals with power struggle between Great Britain and Russia over strategically important region of Central Asia in 70s of 19th century. The main objective of whole paper is to present complex explanation of causes of Second Anglo‑Afghan War and also to show simultaneous events which accompanied this process. It contains analysis of mutual correspondence among all main participants of this event: Great Britain, Afghanistan and Russia. The biggest part of study is dedicated to the last month before outbreak of the conflict. It would be almost impossible to understand the causes without insight to the inner political situation in Afghanistan and without analysis of difficult situation in which this country was forced to be by pressure of two imperial powers on its borders. These problems are part of the last section of the article.

CS

Tématem této studie je analýza mocenského střetu Velké Británie a Ruska o vliv ve strategické oblasti Střední Asie v sedmdesátých letech 19. století. Hlavním cílem textu je předložit čtenáři komplexní a prameny podložený výklad příčin druhé britsko‑ afghánské války a dějů, které tento proces provázely. Obsahuje analýzu vzájemné korespondence všech hlavních zúčastněných stran, Afghánistánu, Ruska a Velké Británie. Hlavní důraz je kladen na poslední měsíce před konečným rozhodnutím vlády Britské Indie o vstupu do konfliktu. Nezanedbatelný prostor je pak věnován také vnitřní situaci v Afghánistánu a složitosti pozice, ve které se země, ohrožena tlakem velmocí na svých hranicích, ocitla.

13

Anglo-Czech relations and the Munich crisis

80%

Neville P.

Soudobé dějiny (Contemporary History)

|

2021

|

vol. 28

|

issue 3

676-705

EN

Munich is therefore analysed in the context of a lengthy period between 1919 and 1938, when British statesmen and diplomats showed overt sympathy for minority German, Magyar and Polish groupings in the Czechoslovak Republic. Beneš and his government were also regarded as too pro-French, and too pro-Soviet. A major sub-theme is the extent to which Britain could or should have given military assistance to Czechoslovakia in September 1938. Neville Chamberlain appears as a prime minister who understood military realities, having received advice from his generals which was pessimistic about Czech chances of survival. Finally, the article refutes the suggestion by P.E. Caquet that Britain as a foreign power could be guilty of "treason" in 1938.

CS

Autor v tomto textu ohledává politické a diplomatické vztahy mezi Velkou Británií a Československem mezi lety 1919 a 1939 prizmatem Mnichovské dohody na podzim 1938. Zaměřuje se na nevalný výběr britských diplomatů v Praze mezi válkami a ukazuje, že byl důsledkem „kultu nevědomosti“ v britských diplomatických službách. Britové dávali přednost sudetoněmecké šlechtě před Čechy a Slováky, což se zřetelně projevilo během mediační mise lorda Runcimana v roce 1938. Někteří diplomaté, jako například vyslanec Basil Newton, též zjevně nedokázali zúročit dobu svého působení v Berlíně, kde jim již musela být pravá povaha nacismu zřejmá. Ani československá vláda však nejednala pokaždé ve svůj prospěch. Komentáře prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka ve dvacátých a třicátých letech nejspíš naznačovaly neochotu pomoci Polsku v případě ohrožení statusu polského koridoru. To hrálo do karet takovým britským státníkům, jako byl například sir Austen Chamberlain, který si nepřál jakékoliv závazky v poválečném uspořádání střední a východní Evropy a územní záruky garantované v Locarnu v roce 1925 omezil na oblast západní Evropy. Rostoucí propast mezi Londýnem a Prahou se podle autora projevila také v britském odmítnutí vyslat delegaci na oslavu Masarykových osmdesátých narozenin a v nepřátelském postoji k Masarykovu nástupci, prezidentu Edvardu Benešovi. Mnichovská krize je tak analyzována v kontextu dlouhého období mezi lety 1919 a 1938, kdy čelní britští politici a diplomaté projevovali neskrývané sympatie k příslušníkům německé, maďarské a polské menšiny v Československu. Orientaci Beneše a jeho vlády na Francii a Sovětský svaz vnímali Britové též negativně. Dále se autor v textu zamýšlí nad tím, do jaké míry mohla nebo měla Velká Británie v září 1938 poskytnout Československu vojenskou pomoc. Premiéra Nevilla Chamberlaina vykresluje jako premiéra, jenž chápal vojenskou realitu a vycházel z doporučení svých generálů, že Československo nemá velké šance se Hitlerovi ubránit. V závěru autor odmítá tvrzení historika P. E. Caqueta, že Velká Británie se v roce 1938 jako zahraniční mocnost dopustila zrady na Československu.

14

Cesta k nezávislosti? Britsko-kanadské vztahy a důsledky uzavření americko-kanadské Platýzové smlouvy z roku 1923

80%

Valkoun J.

Dvacáté století - The Twentieth Century

|

2016

|

vol. 8

|

issue 1

162-171

EN

The contribution is focused on the analysis of the British-Canadian relations in connexion with the Conclusion of the American-Canadian Halibut Treaty of 1923 with special regard to the constitutional relations between the mother country and its Dominions, which along with foreign and economic policy formed one of the most significant and interesting chapters in British imperial history in the 1920s. AÝer the First World War, some overseas representatives maintained a position that the Dominions were now equal countries with Britain and, on top of that, that they were no longer in a subsidiary position and were united by common obligations towards the Crown and their membership in the British Empire. Àe circumstances and discussions that accompanied the negotiation and conclusion of the Halibut Treaty between the United States of America and the Dominion of Canada all were reflected to a large extent in a clearer definition of the constitutional status of the Dominions and the problems of negotiation, conclusion and ratification of international treaties.

CS

Příspěvek je založen na analýze britsko-kanadských vztahů v souvislosti s uzavřením americko-kanadské Platýzové smlouvy z roku 1923 se zvláštním zřetelem ke konstitucionálním vztahům mezi mateřskou zemí a dominii, jež tvořily vedle imperiální zahraniční a hospodářské politiky jednu z nejvýznamnějších a nejzajímavějších kapitol britských imperiálních dějin ve dvacátých letech 20. století. Po skončení první světové války zastávali někteří zámořští představitelé názor, že dominia jsou rovnoprávné země s Británií, že se již nenachází v subsidiárním postavení a že je pojí společné závazky vůči Koruně a členství v britském impériu. Okolnosti a diskuse, které doprovázely vyjednávání a uzavření tzv. Platýzové smlouvy mezi Spojenými státy americkými a dominiem Kanada se nemalou měrou odrazily v potřebě jasněji vymezit konstitucionální postavení dominií a problematiku sjednávání, signování a ratifikování mezinárodních smluv.

15

Regenerace brownfields jako odpověď na zastavování krajiny kolem měst

80%

Kirschner V.

Urbanismus a územní rozvoj

|

2006

|

issue 2

34-39

EN

In view of the wide overbuilding of city surroundings, the abandoned urban zones of industry (brownfields) are redeveloped in many a country now, such development being one of the priorities of sustainable development in spatial planning. This contribution brings some experience of Germany and the U.K., describing the situation in the Czech Republic too and defining the main problems the regeneration of brownfields is related to.

CS

V souvislosti s širokým zastavováním krajiny kolem měst začaly mnohé státy uvažovat o výstavbě na dříve využívaných, nyní opuštěných plochách ve městě (brownfields) a stanovily si to jako jeden z hlavních cílů udržitelného rozvoje v oblasti plánování. Tento příspěvek zmiňuje zkušenosti těchto států, konkrétně Německa a Velké Británie, popisuje situaci v České republice a definuje hlavní problémy, před kterými regenerace brownfields stojí.

Refine search results

Stávka britských horníku 1984–1985

„The Daily Telegraph aféra“. Masmédia a transformace císařského Německa v roce 1908

The British Pro-German Organisation The Link on the Eve of The World War II

„Mysterious England”? Great Britain seen by the magazine přitomnost in the years 1924–1938

Ekonomické rozhodnutí, nebo politická nutnost? Ekonomické aspekty znárodnění ve Velké Británii v letech 1945–1951

Británie a Evropa 1945–1951: Evropská linie britské zahraniční politiky a hospodářské příčiny odmítavého postoje k hlubším formám ekonomické integrace Západní Evropy

„Cesta z krize“ Příspěvek k britské politice v době rúrské krize v roce 1923

„Politická žena“ premiéra. Vztah Harolda Wilsona a Marcii Williamsové

Nadváha a obezita dětí a dospívajících ve Velké Birtánii - současný stav a přístupy, vycházející z psychosociálních a environmentálních aspektů problému

Velká Británie, Německo a problém vybraných železnic v Číně v letech 1909–1910

Velká Británie a Kanada od Westminsterského statutu k Ogdensburgské smlouvě

Impéria ve střetu o Střední Asii Příčiny druhé britsko‑afghánské války v souvislostech mocenského boje Velké Británie a Ruska o vliv ve Střední Asii v letech 1873–18781

Anglo-Czech relations and the Munich crisis

Cesta k nezávislosti? Britsko-kanadské vztahy a důsledky uzavření americko-kanadské Platýzové smlouvy z roku 1923

Regenerace brownfields jako odpověď na zastavování krajiny kolem měst