Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 3

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  abstrakce
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

Tomáš Akvinský a vědecký status matematiky

100%
Svoboda D., Sousedík P.
Filosofický časopis (Philosophical Journal)
|
2019
|
vol. 67
|
issue 4
521-539
EN
In our article, we attempt to show that in addition to Thomas’ official position, according to which mathematics is, along with physics and metaphysics, a real theoretical science, there also exists a whole series of indications that put this position in doubt. These as it were side standing lead us to the conclusion that in Thomas’ texts there is to be found the embryo of a distinct constructivist conception of mathematics. From the point of view of constructivism, we then attempt to create a conception of mathematics that would be in agreement with the fundamental suppositions of a Peripatetic conception.
CS
V našich úvahách ukazujeme, že u Tomáše sice převládá koncepce, podle níž je matematika společně s fyzikou a metafyzikou reálnou teoretickou vědou, ale vedle toho existuje i celá řada náznaků, které toto stanovisko zpochybňují. Tyto nepočetné a spíše marginální úvahy nás vedou k závěru, že v Tomášových textech je zárodek určité „konstruktivistické“ koncepce matematiky. Z hlediska konstruktivismu se pak pokoušíme vytvořit koncepci matematiky, která by byla ve shodě se základními předpoklady peripatetické tradice.
DE
In unseren Überlegungen versuchten wir nachzuweisen, dass es neben Thomas von Aquins offiziellem Standpunkt, demgemäß die Mathematik zusammen mit Physik und Metaphysik eine reale theoretische Wissenschaft darstellt, auch eine ganze Reihe von Andeutungen gibt, die diesen Standpunkt hinterfragen. Diese eher am Rande erscheinenden Anmerkungen führten uns zu dem Schluss, dass in den Texten Thomas von Aquins der Keim eines gewissen „konstruktivistischen“ Mathematikkonzepts ruht. Hinsichtlich des Konstruktivismus versuchen wir dann, ein Mathematikkonzept zu entwickeln, das im Einklang mit den Grundvoraussetzungen des peripatetischen Konzepts stünde.
2
Content available remote

Za obrazem: teorie obrazu Romana Ingardena a význam abstraktního umění

84%
Murár T.
Filosofický časopis (Philosophical Journal)
|
2023
|
vol. 71
|
issue 2
215-228
EN
The study interprets the meaning of abstract art, taking into consideration the phenomenological investigations of the Polish philosopher Roman Ingarden. In 1958, Ingarden drew attention to a specific method of the constitution of a non-representational, “abstract” image. In the framework of his theory, he focused on the necessity of the viewer turning away from the image while at the same time he defined the abstract image closely to that of decoration, which can be the cause of the image’s demise in the sense of a newly forming reality. Considering the works of art created at the time when Ingarden wrote his study, his concept can be elaborated and the meaning of the abstract image can be presented as leading the viewer beyond the image. The goal of this approach is the constitution of a consciousness of the image in the sense of a new perception of the present reality.
CS
Studie interpretuje význam abstraktního umění s přihlédnutím k fenomenologickému výzkumu polského filosofa Romana Ingardena. Roku 1958 Ingarden ve své studii upozornil na specifický způsob konstituce nezobrazujícího, „abstraktního“ obrazu. V rámci své teorie zaměřené na nutnost obrácení se diváka od obrazu přitom definoval abstraktní obraz blízce dekoraci, jež může být příčinou zániku obrazu ve smyslu nově se utvářející skutečnosti. Vzhledem k uměleckým dílům vznikajícím v době, kdy Ingarden svou studii psal, lze jeho koncepci rozpracovat a význam abstraktního obrazu předložit jako vedoucí diváka za obraz. Cílem tohoto přístupu je konstituce obrazového vědomí ve smyslu nového vnímání přítomné skutečnosti.
3
Content available remote

Zjednodušující předpoklady v nekauzálních vysvětleních

84%
Zámečník L. H., Zach M.
Teorie vědy (Theory of Science)
|
2024
|
vol. 46
|
issue 1
3-29
EN
Scientific knowledge relies heavily on models, shaped by simplifying assumptions, with common categories being abstraction and idealization. This article aims to expose conceptual challenges inherent in conventional interpretations of these concepts, particularly in their practical application to scientific modeling. The primary hurdle emerges in applying these categories to real-world instances of scientific modeling, which we illustrate with examples of non-causal explanations. Key issues revolve around (i) the ambiguous distinction between abstraction and idealization and (ii) the application of the simplifying assumption of abstraction. Our hypothesis posits that non-causal explanations face unintelligibility due to an unclear understanding of the role of simplifying assumptions in them. To test this, we analyze selected examples, ranging from (toy-)examples to real-world instances, scrutinizing the alignment with the standard notions of abstraction and idealization. Throughout, we investigate the influence of simplifying assumptions on these explanations, assessing their adherence or deviation from conventional concepts.
CS
Vědecké poznání je do značné míry zprostředkováno modely, které stojí na různých typech zjednodušujících předpokladů. Mezi nejčastěji skloňované kategorie takových předpokladů patří abstrakce a idealizace. Naším cílem zde bude poukázat na několik konceptuálních problémů, které se týkají standardního pojetí abstrakce a idealizace. Hlavní obtíž spočívá v aplikování těchto kategorií v konkrétních příkladech vědeckého modelování. Nesnáze budeme ilustrovat na několika příkladech nekauzálních vysvětlení. Všimneme si, že zásadní je (i) nejasné odlišení abstrakce a idealizace a (ii) způsob použití zjednodušujícího předpokladu abstrakce. Prověříme naši hypotézu, že kategorie nekauzálního vysvětlení je nesrozumitelná, protože není vyjasněno, jakou úlohu v nekauzálních vysvětleních hrají zjednodušující předpoklady. K prověření této hypotézy využijeme některé vybrané reprezentativní příklady nekauzálních vysvětlení. Zaměříme se jak na velmi jednoduché (toy-)příklady tak také na reálné příklady z vědecké praxe. Ve všech případech budeme analyzovat roli, jakou v nich hrají zjednodušující předpoklady a jejich užití v (ne)souladu se standardním pojetím abstrakce a idealizace.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.