Results found: 2

Search results

Search:
in the keywords: alternativní kultura

Sort By:

Limit search:

Vnitrozemí a pohraničí českého literárního samizdatu : Úvaha nejen pojmoslovná

100%

Přibáň M.

Česká literatura (Czech Literature)

2016

vol. 64

issue 6

822-847

This study comprises two chapters. The first deals with the issue of specialist terminology used in connection with alternative literary culture between 1948 and 1989. The introduction of the term samizdat was preceded by numerous discussions recorded primarily in 1980s typescript periodicals, which the author of this study describes and interprets. The second indicates the boundary of the term samizdat used in research into Communist-period independent literature in its broader conception. It deals with the issues surrounding relations between the author’s manuscript and its samizdat publication, the boundaries between samizdat and semi-legal printed documents in what was known as the grey zone, production technology, the readership range of samizdat literature and the like. The conclusion proposes a conceptual and objective typology of the ways in which samizdat literature publication was organized in the 1970s and 1980s.

Studie sestává ze dvou kapitol. První se zabývá problematikou odborné terminologie, užívané v souvislosti s alternativní literární kulturou let 1948-1989. Zavedení pojmu "samizdat" předcházely četné diskuse, zaznamenané především na stránkách strojopisných periodik 80. let, které autor studie stručně popisuje a interpretuje. V druhé části autor naznačuje hranice uplatnění pojmu samizdat v rámci výzkumu šířeji chápané nezávislé literatury komunistického období. Zabývá se otázkami vztahu mezi autorským rukopisem a jeho samizdatovým vydáním, otázkami hranic mezi samizdatem a pololegálními tisky tzv. šedé zóny, otázkami technologie výroby, problematikou čtenářského dosahu samizdatové literatury apod. V závěru pak navrhuje pojmovou i věcnou typologii organizace vydávání samizdatové literatury v 70. a 80. letech.

Punk and Oi! Rebellion? Music and commodification of the youth subcultures in Czechoslovakia at the turn of the 1980-90s

70%

Michela M.

Hudební věda (Musicology)

2022

vol. 59

issue 2-3

315-347

The paper aims to convey why there was an increased interest in punk music and related genres that became part of the mainstream in 1990, and the specifics of such popularity, by studying the transformation of the perception of punk music and related genres in the historical and social perspective. The paper elaborates on the theory that the boundaries between alternative creation and mainstream were more fluid at the turn of the 1980s and 1990s. For a short time, punk moved from the very edge to the centre of the music industry and become the focus of interest by mainstream media. The paper also brings forth some arguments why it was only a short phase. It points to the place of workers’ pub anti-aesthetics as an important cultural figure influencing the socialization of the generation of the “Husak’s Children”. What were the expert reflections of this music production, for example, in the form of music reviews released by official publishing houses? What role did the generational and class identifications of individual artists, music publicists, and fans play in the reception of punk? The research is based primarily on the analysis of official and unofficial music journalism, but also on interviews with the people involved.

Cílem předkládaného textu je na základě studia proměn vnímání punkové hudby a příbuzných žánrů v historicko-společenské perspektivě interpretovat, proč v roce 1990 došlo k nárůstu zájmu o punkovou hudbu a příbuzné žánry, které se staly součástí hlavního mainstreamu, resp. jaká specifika měla tato popularita. Studie vychází z hypotézy, že na přelomu osmdesátých a devadesátých let 20. století byly hranice mezi alternativní tvorbou a mainstreamem pohyblivější. Punk se tak na krátkou dobu dostal ze samého okraje do centra zájmu hudebního průmyslu a mainstreamových médií. Studie také předkládá argumenty, proč se jednalo pouze o krátkou fázi. Poukazuje na místo dělnicko- hospodské anti-estetiky jako důležité kulturní figury ovlivňující socializaci generace tzv. husákových dětí. Jaké byly odborné reflexe této hudební produkce, např. v podobě hudebních recenzí nahrávek vydaných v oficiálních vydavatelstvích? Jakou roli hrála v recepci punku generační a třídní identifikace jednotlivých interpretů, hudebních publicistů a fanoušků? Výzkum je založen především na analýze oficiální a neoficiální hudební publicistiky, ale také na rozhovorech s aktéry.

Refine search results

1 Hudební věda (Musicology)

1 Česká literatura (Czech Literature)

1 Michela M.

1 Přibáň M.

1 2022

1 2016

Search results

Vnitrozemí a pohraničí českého literárního samizdatu : Úvaha nejen pojmoslovná

Punk and Oi! Rebellion? Music and commodification of the youth subcultures in Czechoslovakia at the turn of the 1980-90s