Search results

1

Námořní migrace, brexit a budoucnost evropských hranic očima antropoložky

100%

Follis K.

Český lid: etnologický časopis (Český lid: Ethnological journal)

|

2017

|

vol. 104

|

issue 1

19-32

CS

Od počátku tohoto desetiletí jsou vnější hranice Evropské unie stále více místa strádání, nejistoty, nebezpečí a smrti pro stovky tisíc lidí, každý pokus dostat se do Evropy, aby se vyhnuli válce a chudobě v severní a subsaharské Africe a na Středním východě. V roce 2015 přišel přes jeden milión lidí přes námořní trasy, nebývalý počet, který způsobil paniku mezi politiky na kontinentu a společnostech „staré“ a „nové“ Evropské unie. Neo-nacionalistické a neo-fašistické strany a hnutí získaly značnou půdu. V červnu 2016 se voliči ve Spojeném království se rozhodli opustit Evropskou unii v Brexit referendu, jehož nevyzpytatelné důsledky mohou za nějakou dobu přijít. Migrační krize z minulého roku podnítila hlas: „Nech“ tím, že se vytvoří dojem, že imigrace do EU je pod kontrolou, a že Velká Británie musí „mít kontrolu nad svými hranicemi.“ I když to zatím není známo, co přesně se rozumí pod pojmem „ převzetí kontroly,“můžeme pozorovat, že v důsledku těchto událostí se podmínky migrace, mobility a občanství v Evropě mění. V tomto rozhovoru budu tvrdit, že se jedná o odklon od toho, čemu říkám neoliberální-humanitární konsensus směrem k novému modelu, jehož přesný tvar je zatím neurčený, ale jehož nenadálé rysy jsou osvětleny nedávným antropologickým bádáním. Případová studie ve Velké Británii ukáže, že kontrola hranic a regulace mobility prochází výrazným anti-humanitárním obratem. Budu zkoumat význam a vyhlídky na tento nový anti-humanismus a možnosti antropologického vhledu.

2

Überlegungen über das Genie von František Xaver Němeček. Inhalt, Quellen und Inspiration

58%

Hlobil T., Bartilla S.

Hudební věda (Musicology)

|

2022

|

vol. 59

|

issue 1

70-92

EN

A text bringing for the first time a comprehensive survey of Němeček’s reflections on genius contained in all of his known published writings as well as in his lectures on aesthetics surviving in the handwritten student’s notes taken down by Peter Eduard Bolzano. A summary of Němeček’s views is followed by a review of their sources and inspirations. The study points to the relevance of anthropology textbooks and treatises for the time’s approaches to the thematization of genius.

CS

Studie představuje poprvé souhrnně Němečkovy úvahy o géniovi obsažené ve všech známých publikovaných pracích a rovněž v přednáškách z estetiky dochovaných v rukopisném studentském zápisu Petera Eduarda Bolzana. Shrnutí Němečkových stanovisek následně ústí v zamyšlení nad jejich zdroji a inspiracemi. Studie poukazuje na důležitost antropologických učebnic a pojednání pro dobové tematizování génia.

3

Moderna a transcendence ve světle Masarykova realismu

58%

Svoboda J.

Filosofický časopis (Philosophical Journal)

|

2018

|

vol. 66

|

issue 5

679-698

EN

Masaryk’s realism is a modernist conception which assumes a rationally-grounded conviction that the modern educated and critically reflective person finds themselves in a deep existential crisis.The reason for this crisis is the loss of belief in transcendence-in that which goes beyond the individual and provides them with the guarantee of a universal sense to life. Masaryk’s realist project thus intentionally hinges on two levels of transcendence in the creative focal point of which the experiencing subject immediately finds themselves and with which the subject is, in reality, in a continuing principled relation. The levels are first, that in which the ‘real’ consciousness of our existence is dynamically created and, secondly, that of our reflective relating to the objective world, which is the domain of the exact sciences. Masaryk considers his distinctive conception of metaphysics as the legitimate philosophical component into which the two levels of our principled reflection fit. He understands metaphysics here as, on the one hand, the ultimate framework of all sciences and, on the other hand, as significantly incorporated into his conception of psychology. Psychology, however, in his conception is not just a narrowly specialised discipline, rather it justifiably recognises its metaphysical dimension, and this in connection with a conception of ethics, and, as a necessarily epistemological consequence, with religion too. Masaryk’s realist conception of ‘scientific’ metaphysics thus presents itself as an admirable attempt to bridge the two separately perceived areas to which a person as a conscious subject in reality is in a fundamental relation: the spheres of the ‘fallibility’ of scienceand the ‘certainty’ of faith. Equally, it significantly reflects Masaryk’s lifelong endeavour to achieve the closest connection of theory and practice, which in the mid-1890s he characterised as as "political" realism.

CS

Masarykův realismus je modernistickou koncepcí, jež vychází z racionálně založeného přesvědčení, že moderní vzdělaný a kriticky uvažující člověk se nachází v hluboké existenciální krizi. Důvodem této krize je ztráta víry v transcendenci - v to, co jedince „přesahuje“ a poskytuje mu garanci univerzálního smyslu života. Masarykův realistický projekt se proto cíleně odvíjí ve dvou rovinách transcendence, v jejichž tvůrčím ohnisku se prožívající subjekt bezprostředně nachází a s nimiž je ve skutečnosti v trvalém principiálním vztahu. Jde o rovinu, v níž se dynamicky vytváří „reálné“ vědomí naší existence, a o rovinu našeho reflektivního vztahování se k objektivnímu světu, jež je doménou exaktních věd. Za legitimní filosofickou komponentu, do níž jsou obě roviny naší principiální reflexe pozitivně zahrnuty a v jejímž ideovém rámci spolu mají vzájemně účinně korespondovat, Masaryk považuje své osobité pojetí metafyziky. Metafyziku přitom na jedné straně chápe jako završující rámec všech věd, na straně druhé je významně včleněna do jeho pojetí psychologie. Psychologie však v jeho pojetí není jen úzce speciální disciplínou, nýbrž důvodně přiznává i svůj metafyzický rozměr, a to právě ve spojitosti s pojetím etiky a v nutném gnoseologickém důsledku i s náboženstvím. Masarykovo realistické pojetí „vědecké“ metafyziky se tudíž jeví jako impozantní pokus o překlenutí dvou povýtce odděleně vnímaných oblastí, k nimž se člověk jako vědomý subjekt ve skutečnosti zásadně vztahuje: sfér „falibility“ vědy a „jistoty“ víry. Stejně tak významně odráží Masarykovo celoživotní úsilí o co nejužší propojování teorie a praxe, které v polovině devadesátých let 19. století charakterizoval jako „politický“ realismus.

4

Výchova k lidství v díle J.A. Komenského s přesahem do současného pojetí výchovy

51%

Kosíková V., Kunášek D.

Polonia Journal

|

2021

|

issue 13

31-50

CS

Článek obsahuje jakési hledání odpovědí na otázky: V čem nám český velikán J.A.Komenský, může posloužit ještě v dnešní době? Co z jeho myšlenek je stále relevantní? Hlavní zaměření pak bude mířit k otázce: Proč a v čem má být škola stále „humanitatis officinae“, tj. dílnou lidskosti? A jakou úlohu a odpovědnost má v tomto procesu současná výchova? A s jakou mírou svobody a odpovědnosti má přistupovat k jednotlivci? V článku jsou v kontextu otázek nad smyslem výchovy připomenuty některé osobnosti ze světa filozofie, historie, pedagogiky i psychologie, u nichž je možné objevit obdobné myšlenky, až souznění s odkazem Komenského, i jejich vlastní odkaz, který nás oslovuje v pojímání současného světa a člověka a jeho výchovy v něm.

EN

To answer the question which of J.A. Comenius` concepts and thoughts are still relevant in today`s education, the article considers the issue of “humanitatis officinae“ and its role in today’s school system. Additionally, the author tries to find the solution for the following dilemmas: What is the current role and responsibility of education in the process of upbringing? And to what extent should the level of freedom and responsibility be involved into the education approach to the individual? In the context of these questions connected with the importance of education, the article recalls some advocates from the areas of philosophy, history, pedagogy, and psychology. According to their similar perspectives on the issue it is possible to reach harmony with Comenius’ legacy, as comparable with their own legacy, for they address us and our understanding of the present world, as well as education of an individual.

Refine search results

1 Filosofický časopis (Philosophical Journal)

1 Hudební věda (Musicology)

1 Polonia Journal

1 Český lid: etnologický časopis (Český lid: Ethnological journal)

1 Bartilla S.

1 Follis K.

1 Hlobil T.

1 Kosíková V.

1 Kunášek D.

1 Svoboda J.

1 2022

1 2021

1 2018

1 2017

Námořní migrace, brexit a budoucnost evropských hranic očima antropoložky

Überlegungen über das Genie von František Xaver Němeček. Inhalt, Quellen und Inspiration

Moderna a transcendence ve světle Masarykova realismu

Výchova k lidství v díle J.A. Komenského s přesahem do současného pojetí výchovy