Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 9

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  antroponymum
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

Специфіка сільського іменника півдня волинської області другої половини ХІХ століття : вплив церковного календаря на називання дитини як визначальний мотив номінації

100%
Садова Л.
Acta onomastica
|
2019
|
vol. 60
|
issue 2
253-262
EN
This paper provides an analysis of peasants’ names in the rural areas of Brany and Rzhyshiv as they were recorded in the church documents of the 19th century. In the 19th century Volyn, the church calendar played an important role in name-giving which followed the principle of choosing the name according to the date of birth. The basis of the names in this period is made up by names of Greek, Latin and Hebrew origin, and a small number of names of Slavic origin. These names reflect regional specifics caused by historical, religious, and cultural features of the region, and demonstrate the anthroponymic preferences of that period. The analysis focused on the composition of male and female names, the degree of influence of extra-language factors, the tendencies in name formation, and also the frequency of individual names, and it also provides a list of names used actively in the area of this particular period.
CS
Tento článek se zabývá analýzou jmen vesnického obyvatelstva v oblastech vesnic Brany a Rzhyshiv tak, jak byla doložena v církevních záznamech v 19. století. V tomto období hrál velkou roli církevní kalendář a výběr jména se řídil především podle data narození dítěte. Většina těchto jmen je řeckého, latinského a hebrejského původu a pouze malá část jsou jména slovanská. Analyzovaná jména vykazují regionální zvláštnosti zapříčiněné historickými, náboženskými a kulturními rysy dané oblasti, a dokládají preference ve výběru jmen tohoto období. V analýze jsou jména zpracovávána z hlediska kompozice, vlivu mimojazykových faktorů, tendencí ve formování a četnosti jednotlivých jmen, a na jejím základě je vypracován seznam nejčastěji používaných jmen charakteristických pro tuto oblast v daném období.
2
Content available remote

Jména po chalupě v obcích Láz a Čenkov

100%
Havrda M., Maturová M.
Acta onomastica
|
2017
|
vol. 58
165-171
EN
The paper provides with an analysis of the preserved names after houses in villages Láz and Čenkov. The linguistic analysis was carried out on a total of 139 names (75 in the village of Láz, and 64 in Čenkov). The largest group consists of names based on the surnames of the original or more rarely of the current owners. However, other groups were also represented, such as names derived from nouns reflecting the psychophysical or social qualities, education or profession of the owner. A partial comparative probe proves that, in spite of sceptical prognoses, the names after houses are still used in some villages and they successfully face especially the demographic changes of the Czech countryside.
3
Content available remote

Rybalʹsʹka leksyka u formuvanni hidronimiv, prizvyshch i prizvysʹk v ukrayinsʹkiy movi

100%
Minyailo R.
Acta onomastica
|
2021
|
vol. 62
|
issue 2
323-334
EN
This article aims to identify motivational and word-forming models of names of small rivers and lakes, surnames and nicknames which are based on “fishing” vocabulary. The methodology includes continuous sampling of onyms related to the field of fish and fishing, their word-formation analysis, linguistic observation of etymology, and interpretation in dictionaries to determine motivational models. The article is based on etymological dictionaries of Ukrainian language, Proto-Slavic dictionary of hydronyms, historical and etymological investigations, and dialect dictionaries. The classified fishing hydronyms are formed according to the motivational model “naming a water object according to the species of the fish that predominates in it”. The motivational model of “naming a river according to the external or behavioral characteristics of fish” seems less probable, as such names may refer both to the characteristics of fish and of the stream (e.g. tiny, winding). As for the surnames, a wider range of forming models is observed, e. g. a similarity between a specific person’s external characteristics and a fish, or between their behavioural traits. Naming motivation for “fishing” nicknames (which are actually based on the same models as surnames and very frequently serve as a link between a common noun and a proper name, in this case personal name) can be even more diverse. A great part of fishing nicknames is formed according to the motivational model “naming the person after a potential seme in the semantic structure of the word-motivator”, which often involves unexpected motivation.
CS
Cílem této studie je identifikovat motivační a slovotvorné modely u hydronym (jména menších vodních toků a jezer) a antroponym (příjmení a přezdívky), která jsou založena na rybářském názvosloví. Do výzkumu byla zahrnuta vybraná onyma, která se vztahují k této slovní zásobě. Jména a odpovídající apelativa byla analyzována z hlediska slovotvorby a etymologie. Studie vychází z etymologických slovníků ukrajinštiny, praslovanského slovníku hydronym, různých historických a etymologických výzkumů a nářečních slovníků. Analyzovaná hydronyma jsou tvořena podle modelu „pojmenování vodního objektu podle druhu ryby, který v něm převládá“. Tento model se zdá být pravděpodobnější než model „pojmenování vodního toku podle vnějších znaků či způsobů chování dané ryby“, protože tato pojmenování mohou odkazovat nejen k vlastnostem ryby, ale i řeky samotné (např. malinká, hbitá). U příjmení lze pozorovat více modelů, např. jméno vzniká na základě vzhledu či chování jedince, které připomíná vlastnosti ryby. V případě přezdívek modely z části vycházejí ze způsobu tvoření příjmení (přezdívka se nezřídka stává mezičlánkem mezi apelativem a příjmením). Velká část těchto přezdívek je vytvořena podle modelu „pojmenování osoby podle potenciálního sému v sémantické struktuře motivačního slova“, což často zahrnuje i motivaci „příležitostnou“ (neočekávanou).
4
Content available remote

Homonymie mezi oikonymy a antroponymy zakončenými na -slav/-slava jako problém automatické morfologické analýzy

80%
Osolsobě K., Žižková H.
Acta onomastica
|
2021
|
vol. 62
|
issue 2
377-403
EN
Homonymy at all levels, which is a distinct feature of all natural languages, is also one of the most significant obstacles to automatic natural language processing. In this paper, we will point out the morphosyntactic differences of Czech anthroponyms ending in -slav ( Miroslav-type, masculine) and Czech oikonyms with the same ending (Miroslav-type, feminine) and Czech anthroponyms ending in -slava (Miroslava-type feminine, because its forms are homonymous with both: masculine anthroponyms and feminine oikonyms). The analysis of data from the Syn v8 corpus shows that word form homonymy significantly influences the results of automatic morphological analysis. We will document errors in the coverage of the automatic analyzer dictionary and, above all, errors in morphological tagging, and we will propose a solution to partially improve the automatic disambiguation of the given type of proper nouns.
5
Content available remote

Autorská produkce literárních proprií : romány Anny Bolavé

80%
Adam R.
Acta onomastica
|
2017
|
vol. 58
6-15
EN
The paper uses two novels by the contemporary Czech female writer Anna Bolavá for the research of authorial production of proper names. First it describes the novels and its „landscape of proper names“; then it presents an interview with the authoress on proper names used in the novels. The paper tries to show that this method can yield new relevant knowledge on the production of literary proper names as well as on the writer’s poetics; besides, it is useful as a corrective of mis- and overinterpretation.
6
Content available remote

Arkhayichna oykonimiya pravoberezhnoho Polissya i sumizhnykh terytoriy u XV st.: areal i semantyka tvirnykh osnov

80%
Kupchynska Z.
Acta onomastica
|
2021
|
vol. 62
|
issue 2
304-322
EN
This article analyses the geographical names ending in *-ьn, *-ьskъ, *-any/*-jany, *-itji, *-j(ь), *-ovъ/*-evъ, *-inъ of the right-bank Polesia in the 15th century. The analysed material comes from historical documents and secondary literature. The oikonyms of these archaic types are analysed according to the structure and meaning of the word stems used as the name bases. The areas of these names are described and visualised on a map chart.
CS
Článek se zabývá místními jmény pravobřežního Polesí s formanty *-ьn, *-ьskъ, *-any/*-jany, *-itji, *-j(ь), *-ovъ/*-evъ, *-inъ v 15. století. Prameny pro výzkum oikonymického materiálu byly historické památky a rejstříky. Oikonyma těchto archaických typů byla analyzována z hlediska struktury a významu fundujících základů. Hranice areálu těchto názvů jsou popsány a vizualizovány na mapě.
7
Content available remote

Vidapeljativni prizvišča žiteliv M. Novovolins'ka Volins'koji oblasti na -ehk-o, pochidni bid imennikovich osnob

80%
Chviščuk O., Hromik J., Javors'kij A.
Acta onomastica
|
2018
|
vol. 59
|
issue 1
90-105
EN
Appellative derivatives ending in -enk-o, derived from nouns play an important role in the anthroponymicon of the Novovolynsk Volyn region. O. B. Tkachenko notes that originally the derivatives with the suffix -enk-o belonged to the folk forms of children names after the father, and the appellative constructions of formation are likely to have appeared in the second half of the 12th and in 13th century. According to M. L. Hudash, ancient appellative Slavic nicknames that changed into the surnames are not always possible to distinguish from the actual nicknames that are portrayed from ancient times as informal namings. Both constructions have been formed from the appellative vocabulary of a specific semantic category as groups of personal and non-personal names. The difference was only in different motives and methods of assigning nomination. The analysis of appellative surnames of the Novovolynsk citizens ending in -enk-o derived from nouns revealed the generating extensive structure of these words, indicating a natural and long-term process of their formation. These anthroponyms represent various semantic and thematic layers of the vocabulary, describe native speakers with a help of their physical or mental features, behaviour, and reflect the Ukrainian outlook and mentality. Summing up, the surnames with the suffix -enk-o are of great importance to the anthroponymicon of Novovolynsk, Volyn region. This situation is obviously caused not only by lingual but also extralingual factors, primarily active migration processes not only within the country but also in the region, resulting in forming the modern structure of this young town.
CS
Deapelativní odvozeniny zakončené na -enk-o utvořené od substantiv sehrávají důležitou roli v antroponymii Novovolyňska ve Volyňské oblasti. Jak uvádí O. B. Tkačenko, odvozeniny se sufixem -enk-o původně patřily k lidovým podobám pojmenování dětí po otci a deapelativní formace se pravděpodobně začaly objevovat ve 2. polovině 12. století a ve století 13. Podle M. L. Chudaše staré deapelativní slovanské přezdívky, z nichž se vyvinula příjmení, nelze vždy odlišit od skutečných přezdívek doložených od nejstarších dob jako neformální pojmenování. Obě konstrukce byly utvořeny od apelativ specifické sémantické kategorie jako skupiny osobních a neosobních jmen. Rozdíl byl pouze v různých motivech a metodách udělování jména. Analýza deapelativních příjmení obyvatel Novovolyňska zakončených na -enk-o utvořených od substantiv odhaluje složitou strukturu těchto slov, naznačující přirozený dlouhodobý proces jejich tvoření. Tato antroponyma zahrnují různé sémantické a tematické vrstvy slovní zásoby, popisují osoby prostřednictvím jejich fyzických i duševních vlastností a chování a odrážejí ukrajinskou mentalitu. Příjmení se sufixem -enk-o zaujímají v antroponymii Novovolyňska významné místo. Je to nepochybně způsobeno nejen jazykovými, ale i mimojazykovými faktory, především pak migračními procesy nejen v rámci země, ale i uvnitř oblasti, které vyúsťují v moderní strukturu tohoto mladého města.
8
Content available remote

Метафоризація граматичного значення роду антропонімів як засіб вираження оцінки (на прикладі моделей «хтось (ім. чол. роду) у спідниці / у панчохах / у сукні», «хтось (ім. жін. роду) у штанах»)

80%
Халіман О.
Acta onomastica
|
2019
|
vol. 60
|
issue 2
221-232
EN
This article deals with the peculiarities of the metaphorised use of grammatical meanings of masculine and feminine genders in anthroponyms (on the example of the models ‘someone (a noun of the masculine gender) in a skirt / in stockings / in a dress’, ‘someone (a noun of the feminine gender) in pants’) as an evaluation tool in modern journalistic and artistic discourses of the Ukrainian language. The described grammatical feature originates from the contradiction between the grammatical gender meaning and the opposite sex of the indicated person which presents them in specific evaluating shades. In the process of metaphorisation, the grammatical meaning models the corresponding assessment and pragmatic meanings. Due to gender associations formed in ancient times, the usage of feminine forms for males leads to modelling a negative evaluation through the equalisation of the male to the female. The usage of masculine forms for females is carried out both for a positive and a negative evaluation: a positive one when comparing a woman to a man as a strong personality and a negative one when referring to her as a rude personality with femininity contradicting features. Furthermore, we observe that the meanings are superordinate to one another (e.g. «in a skirt» is alien to a man). The analysis of constructions in modern journalism proves a use of the metaphorised forms of masculine gender proper names for a woman, at the same time the figurative use of feminine gender proper names applied for a man does not prove to be productive.
CS
a ženských rodů antroponym na příkladu modelů ‚někdo (podstatné jméno mužského rodu) v sukni/punčochách/šatech‘ a ‚někdo (podstatné jméno ženského rodu) v kalhotách jako prostředek k vyjádření hodnocení v moderních novinářských a uměleckých textech v ukrajinském jazyce. K popisovanému jevu dochází na základě rozporu mezi gramatickým významem rodu a opačným pohlavím dané osoby, který ji určitým způsobem popisuje. V průběhu metaforizace utváří gramatický význam odpovídající hodnocení a pragmatické významy. Kvůli genderovým asociacím, které jsme si vytvořili velmi dávno, vede použití forem ženského rodu v označování mužů k utváření negativního hodnocení právě na základě přirovnávání muže k ženě. Mužské formy pro ženy jsou používány při kladném i záporném hodnocení: kladně je vnímáno přirovnávání ženy k muži v souvislosti se silnou osobností, negativně pak v souvislosti s hrubým chováním a rysy, které jsou s ženskostí v rozporu. Dá se také pozorovat jistá nadřazenost pojmů (např. ‚v sukni‘ s mužem nebývá spojováno). Analýza konstrukcí v současné žurnalistice potvrzuje ve zkoumaných modelech vysoký výskyt užití metaforizované formy vlastního jména mužského rodu pro ženu, kdežto k přenesenému používání vlastních jmen ženského rodu na muže téměř nedochází.
9
Content available remote

Антропоніми в писемному мовленні молодших школярів-білінгвів

71%
Braha I. I.
Acta onomastica
|
2024
|
vol. 65
|
issue 1
27-59
EN
The present study seeks to investigate the use of anthroponyms in bilingual primary schoolers’ written speech and analyze the effect that the Ukrainian-Russian bilingualism produces on the process of mastering proper names and their specific case forms. The study materials include 1,505 letters to St. Nicholas written by pupils of 2–4 forms from schools in Sumy. The pupils’ language socialisation involves continued exposure to the mass Ukrainian-Russian bilingualism, with Surzhyk (mixed Ukrainian-Russian speech) commonly used for family communication. The nucleus of the anthroponymic field is determined by the children’s age characteristics and the text genre – it includes proper names of the children who wrote the texts. The peripheral position is occupied by the names of children from the authors’ immediate surroundings, as well as by those of their parents and teachers. Based on the analysis of text localisation of the anthroponyms under study, the use of proper names depends on the compositional element of the text and rules of etiquette. The pupils display a tendency to combine both full and short variants of proper names. As a result of bilingualism, the pupils frequently use hybrid anthroponyms – with interference detected in both formal and informal proper names. Another tendency is inconsistent use of the vocative case: in the vocative position, it is often substituted by the substandard form of the nominative case. Further research may lie in comparing the use of anthroponyms in bilingual children’s oral and written speech.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.