Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 4

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  civilní proces
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

Náklady řízení a jejich náhrada v civilních sporech o náhrady při ublížení na zdraví

100%
Smrž I.
Časopis zdravotnického práva a bioetiky (Journal of Medical Law and Bioethics)
|
2018
|
vol. 8
|
issue 3
26-53
EN
The article is focused on the determination of the amount of selected proceedings’ costs and their reimbursement in bodily harm compensation disputes. General comments are suppressed; the attention is mainly directed to answering practical questions and outlining solutions to the existing contradictions. Firstly, the article discusses in general the nature of the bodily harm compensation claims and types of proceedings’ costs. The following chapter is aimed at the determination of the amount of the court fee and the obligation to pay it in this type of dispute. Next chapter focuses on the quantification of the remuneration for representation by an attorney of law for the purposes of the proceedings’ costs reimbursement, including the recommendations to the plaintiff on proceedings’ tactics related thereto.
CS
Článek se zaměřuje na problematické aspekty spojené s určením výše vybraných nákladů řízení a jejich náhradou ve sporech o náhrady při ublížení na zdraví. Obecné výklady jsou potlačeny, pozornost je směrována především na zodpovězení praktických otázek a na nastínění řešení existujících rozporů. Článek nejprve obecně pojednává o druzích a charakteru náhrad, které lze při ublížení na zdraví vymáhat, a o jednotlivých druzích nákladů řízení. Následuje kapitola podrobně se zabývající určením výše soudního poplatku a povinnosti k jeho placení v tomto typu sporů. Další kapitola je zaměřena na vyčíslení odměny za zastupování advokátem pro účely náhrady nákladů řízení, včetně doporučení pro žalobce týkajícího se vedení tohoto typu sporného řízení.
2
Content available remote

Opravné prostředky v novém civilním procesu de leeg ferenda

84%
Zukal M.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2018
|
vol. 157
|
issue 3
251-260
EN
The article focuses on potential legislation concerning a system of remedies in the recodification of civil procedure, which is currently being prepared. Firstly, necessity of recodification itself is emphasized as a consequence of recent recodification of private substantive law. Then the article focuses on system of remedies and remedial proceedings in general: their role, impact on procedural economy, basic principles (especially principle of two instances). The Constitutional court’s case law is critically assessed, since it forces the Supreme court into a position of regular third instance, which does not respect the role of the Supreme court and makes economic rationalisation of civil procedure impossible. The core of the article is a collection of proposals, which are to be dealt with while preparing the wording of new Civil Procedure Act. The author does not claim that all briefly introduced proposals should be accepted without reservation and made part of the new applicable legislation (some of them even could not be accepted at the same time), it is however necessary to consider them (among others) and think each one of them profoundly. The result of such consideration should be a procedure that would be modern, fast and able to secure effective (i. e. also fast) protection of private rights.
CS
Článek se věnuje potenciální úpravě systému opravných prostředků v rámci připravované rekodifikace civilního práva procesního. Úvodem je zdůrazněna nutnost provedení rekodifikace samotné jakožto důsledek proběhnuvší rekodifikace soukromého práva hmotného. Následně je pozornost věnována systému opravných prostředků a opravným řízení obecně: jejich funkci, vlivu na procesní ekonomii, základním zásadám (zejména zásadě dvojinstančnosti). Kriticky je hodnocena judikatura Ústavního soudu stavící dovolací soud do pozice regulérní třetí instance, čímž nerespektuje roli, jakou by měl Nejvyšší soud mít a neumožňuje dostatečné prosazení zásady procesní ekonomie. Jádrem článku pak je soubor tezí, návrhů, s nimiž je třeba se vypořádat při tvorbě nové právní úpravy opravných prostředků v rámci rekodifikace. Autor netvrdí, že všechny stručně nastíněné teze je třeba bez výhrad akceptovat a zapracovat je do nové úpravy (některé z nich by dokonce nebylo možné přijmout současně), je však třeba se s těmito (a případnými dalšími) návrhy vypořádat a při tvorbě nové právní úpravy každý z nich odpovědně zvážit. Výsledkem úvah by měl být proces moderní, rychlý a takový, který zajistí účinnou (tj. mimo jiné včasnou) ochranu soukromých subjektivních práv.
3
Content available remote

Přípravné jednání dle ust. § 114c o. s. ř. - nezbytná součást občanského soudního řádu?

84%
Čapková J.-K.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2024
|
vol. 163
|
issue 2
137-149
EN
The article deals with the legal regulation of preliminary hearing and his practical use according to the numbers of preliminary hearings in selected district courts ordered last year. The goal is to reflect on whether this institute is unfairly overlooked by judges or whether the legal regulation is set in a such way that it is difficult to use it in practice or if it is useless. The article primarily focuses on the issue of delivery of summons to a preliminary hearing, the possibility of issuing a judgement by acknowledgement, the relationship between a preliminary hearing and a qualified call for response and the set rules of legal concentration. In addition, the article tries to explain the purpose of preliminary hearing, what it is meant for and what it is not. Furthermore, what is the difference between the preliminary hearing and the first hearing and what are its advantages. In conclusion, the reader is presented with the author’s opinion on change in the legal regulation, which, according to her, would contribute to the “attractiveness” of preliminary hearing and her answer to the question whether this institute is essential part of the civil procedure code. She is mainly critical to the delivery of summons and the rules of legal concentration and proposes partial changes to the legislation that would lead to the elimination of disproportionate harshness towards the judges and its participants.
CS
Článek se zabývá otázkou zákonné úpravy přípravného jednání a jeho praktického využití vzhledem k datům o počtu nařízených přípravných jednání za minulý rok na vybraných okresních soudech. Jeho cílem je zamyšlení nad tím, zda je tento institut ze strany soudců neprávem přehlížen, nebo jsou jeho pravidla nastavena tak, že je v praxi obtížně využitelný, či je vskutku zbytečný. Článek se primárně zaměřuje na otázku doručování předvolání k přípravnému jednání, možnosti vydání rozsudku pro uznání, vztahu přípravného jednání a kvalifikované výzvy a nastaveným pravidlům zákonné koncentrace. Mimo to se snaží o vysvětlení jeho účelu a smyslu, tedy toho, k čemu přípravné jednání slouží, a k čemu nikoliv, jaký je rozdíl mezi ním a prvním jednáním ve věci a v čem spočívají výhody jeho nařízení. Závěrem je čtenáři prezentován názor autorky na změnu zákonné úpravy, která by dle ní přispěla k „zatraktivnění“ přípravného jednání, a její odpověď na otázku, zda je tento institut nezbytnou součástí občanského civilního řádu. Kriticky se vyjadřuje především k otázce doručování předvolání a pravidlům koncentrace a navrhuje dílčí změny právní úpravy, které by vedly k odstranění její nepřiměřené tvrdosti vůči soudcům a účastníkům řízení.
4
Content available remote

Náhradní doručení v civilním sporu

67%
Střeleček T., Navrátil P.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2018
|
vol. 157
|
issue 6
495-517
EN
Service of documents in civil proceedings raises major consequences for both the parties and the court. Substituted service should be applied exceptionally. It is linked with fundamental questions that can be considered as one of the fundamental problems at the very beginning of the process, which should be both legal and just. The article first presents comparative and historical starting points for substitution, and it outlines which questions are universal but also require new answers given the current possibilities of technology and the state of society. The current state de facto and de lege lata in the Czech Republic is analysed and it is pointed out that the substituted service is quantitatively not negligible. In the next part of the paper are described the conditions for actual notice based on the doctrine of the Principles of Transnational Civil Procedure for the Czech conditions. Alternative delivery is further analysed from both historical and comparative perspectives (England, France, Germany, Austria, Slovakia), not forgetting the views of the European and the constitutional law. On the basis of these perspectives, there are suggestions for de lege ferenda considerations. The article deals especially with the questions of substituted service to a physical person (non-entrepreneur) and deals with the possibilities of complementary use of electronic means for actual notice and their further use in the substituted service of process.
CS
Doručení v civilním procesu vyvolává zásadní následky pro strany sporu i soud. Náhradní doručení by se tak mělo uplatňovat výjimečně. Jsou s ním spojeny zásadní otázky, které lze považovat za jedny ze základních problémů stojících na samém počátku procesu, který má být nejen právní, ale i spravedlivý. Článek nejdříve představuje komparativní a historická východiska náhradního doručení a je nastíněno, které otázky jsou univerzální, ale zároveň vyžadující nové odpovědi vzhledem k současným možnostem techniky a stavu společnosti. Je analyzován současný stav de facto a de lege lata v České republice a je poukázáno na skutečnost, že náhradní doručení je kvantitativně nezanedbatelné. V další části článku jsou načrtnuty podmínky pro materiální doručení na základě doktríny Principles of Transnational Civil Procedure pro české prostředí. Náhradní doručení je dále analyzováno na základě historické i komparativní perspektivy (Anglie, Francie, Německo, Rakousko, Slovensko). Nejsou opomenuty ani pohledy evropskoprávní a ústavněprávní; z těchto perspektiv pak vyplývají podněty pro úvahy de lege ferenda. Těmito se tak článek zabývá zejména s ohledem na otázky náhradního doručení u fyzické osoby (nepodnikající) a věnuje se možnostem doplňkového využití elektronických prostředků pro materiální doručování a jejich dalšímu využití v procesu doručování.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.