Search results

1

The Compilation and Execution of a Measurement of Chinese Undergraduates’ Moral Values Approval

100%

Zhu H.-L.

Ethics in Progress

|

2015

|

vol. 6

|

issue 2

93-103

EN

The study completes the compilation of the questionnaire on Chinese undergraduates’ moral values from six moral values dimensions: honesty and compliance, civility and self-discipline, love, unity and be helpful, esteem and filial respect. The questionnaire has 31 questions in all, taking advantage of Likert scale. Using this scale, its alpha reliability reach 0.887 with clear internal structure. The validity is well and the model fitting index accords with statistical measurement, which covers the shortage of empirical study on Chinese undergraduate students’ moral values. The measurement, which focused undergraduate moral values, is compiled by a total of 768 valid samples from 6 colleges. Measurement results show that there are sequences of orientation on Chinese undergraduates’ moral values approval, and the order is: Honesty and compliance, civility and discipline, filial respect unity and be helpful, love and esteem; while gender differences do exist. The male undergraduates’ identity level of honesty and compliance, civility and self-discipline, love, and filial respect ranks higher than that of female undergraduates; however, the differences, between male and female undergraduates, on unity and being helpful, as well as esteem are not significant.

2

Izydor z Sewilli jako mistrz kompilacji. Organizacja materiału w "Etymologiach" na przykładzie XVII księgi „De agricultura”

84%

Krynicka T.

Vox Patrum

|

2006

|

vol. 49

319-333

ES

El estudio analiza la composición del libro XVII de “Etimologias” dedicado a las plantas y su cultivo. El Obispo de Sevilla se preocupa mucho por el orden de la materia expuesta. Clasifica las plantas segun su constitución, vegetación, modos de utilización.

3

Активные процессы в терминологии современного языкознания

84%

Kiklewicz A.

Przegląd Wschodnioeuropejski

|

2020

|

vol. 1

335-359

EN

The author considers the problem of linguistic terminology in the context of changes which took place in linguistics of the late XXth century and the beginning of the XXIth century under the influence of postmodern culture. The changes in linguistics depend primarily on such characteristics of postmodernism as irrationalism (anti-scientism), pragmacentrism (sociocentrism) and simulacrism. The author shows how linguistic terminology changes in the new cultural conditions and distinguishes between four phenomena: ambisemy, transfusion, complication and approximation. Taking a critical (normative) methodological position on the latest processes in the filed of terminology, the author considers some criteria for evaluating innovations.

4

Izydor z Sewilli jako mistrz kompilacji: metody pracy twórcy "Etymologii" na podstawie księgi XVII „De agricultura”

67%

Krynicka T.

Vox Patrum

|

2007

|

vol. 50

397-412

ES

Analizando el texto del libro XVII de las Etimologias dedicado a las plantas y su cultivo, examinamos los mćtodos de trabajo de Isidoro eon el texto de sus numerosas fuentes. Tras haber confrontado unos fragmentos de Enciclopedfa y los fragmentos de los textos de los que derivan, tras estudiar y comentar las diferencias que existen entre ellos, notamos y admiramos la impresionante habilidad eon la que Isidoro hace utilización de los datos que le suministran las fuentes. Tran-scribe tal como aparecen en las fuentes muy pocas noticias, siempre que sean muy breves (7,15; 9, 56) o traten de algun tema que no conoce bien el mismo (7,73-74). En la mayoria de los casos los reelabora profundamente. Por un lado va suprimiendo palabras innecesarias y simplificando la sfntaxis; por el otro, transmite a sus lectores sobre todo informaciones que se refieren a las naturales propiedades de plantas, reduciendo al mmimo datos relacionados eon teologia, geografia, historia, mitologia, agricultura y medicina. Tampoco menciona a autores citados, eon la excepción de Marcus Terentius Varro (9,95), Palladius Rutilius Taurus Aemilianus (10, 8) y poetas. Los fragmentos de poesias, no siempre comprensibles despues de haber sido recortados de los textos originales, los utiliza por adomar su obra y hacer gala de su erudición, puede que precisamente por eso cita a los poetas nominalmente. Debido a dichos procedimientos, Isidoro ha logrado a crear una obra de referencia breve y bien expuesta, apreciada como una enciclopedfa de gran autoridad por miles de lectores medievales.

5

Legenda jako ars compilandi. Opisování, dopisování a přepisování v Bridelově Slávě svatoprokopské

67%

Škarpová M.

Česká literatura (Czech Literature)

|

2019

|

vol. 67

|

issue 5

645-683

EN

It is the objective of this paper to seek out new interpretational procedures for the text of Saint Prokopius Sláva svatoprokopská (1662) by Fridrich Bridel and for early modern Czech hagiography in general. In spite of the intensive interest in Bridel, considered to be one of the chief representatives of Czech literary Baroque, literary history has hitherto paid scant attention to his Sláva svatoprokopská. The greatest obstacle to interpretation of this text written by Bridel was clearly that it was neither an original work in the sense of the modern-era aesthetic of genius nor a work of interest from the standpoint of the history of editing or text criticism (Bridel was not endeavouring to make some medieval hagiographical text available in line with the Bollandists). So what could possibly interest literary history about a hagiographical text that was intentionally written as a compilation of numerous older and contemporary texts and that almost programmatically intended to „merely“ reduplicate? One possible solution is provided if a compilation is appraised as one of the basic practices of textual production during the pre-modern period, whose task it was to gather knowledge dispersed in various texts and to systematically arrange it and make it available in condensed form within a single book, thus facilitating fast and easy access to the claims of the authorities. Compilation is one of the textual procedures involved in the targeted treatment of literary manifestations of the past, reminding us that literary output also involves an aspect whereby existing texts are rewritten, and it may be a highly creative act. Although Sláva svatoprokopská is a text that emphasizes acceptance, its relationship to the cited texts is not simply repetition and confirmation of the textual connection, but it is much more complex: the text copying in it not only involves (commenting) additions, but at the same time the accepted piece often recontextualizes in a radically different way, transforming and rewriting. This study attempts to present in detail this creative treatment of adopted textual material and the complexity of the intertextual connections between Sláva svatoprokopská, including analyses of the exception, reductive and compressive techniques used by Bridel, along with his selection criteria. Hence our objective was not to find out what Sláva svatoprokopská can testify about the first abbot of the Sázava Monastery as a historical figure, but all it can testify about Czech hagiographic discourse in the 1660s, which ideals are involved in this text on Saint Prokopius, which meanings are ascribed to him and which text strategies are used to achieve those ends, and not least, how this text relates to the (literary) past, which meanings are ascribed in it to the (Czech) Middle Ages. As Bridel’s literary compilation technique was by no means unique in its day, this paper also attempts to offer a functional tool for the analysis of Czech hagiography and 17th and 18th century Czech religious prose in general.

CS

Cílem stati je hledání nových interpretačních přístupů k legendě o svatém Prokopovi Sláva svatoprokopská (1662) Fridricha Bridela a k české hagiografii raného novověku vůbec. Navzdory intenzivnímu zájmu o F. Bridela, považovaného za jednoho z hlavních představitelů českého literárního baroka, totiž literární dějepisectví jeho Slávě svatoprokopské dosud téměř nevěnovalo pozornost. Zřejmě největší překážkou při interpretaci tohoto Bridelova textu bylo, že nejde ani o originální autorský výkon ve smyslu novodobé estetiky génia, ani o počin zajímavý z hlediska dějin editování či textové kritiky (Bridel neusiloval o zpřístupnění některého středověkého hagiografického textu v intencích bollandistů). Co tedy může literární historii zajímat na hagiografickém textu, který záměrně vznikl jako kompilát z mnoha starších i soudobých textů a téměř programově chtěl „pouze“ opakovat? Možné východisko se nabízí v docenění kompilace jako jedné ze základních praxí literární tvorby v předmoderní době, jejímž úkolem bylo shromáždit vědění roztroušené v různých textech, smysluplně ho uspořádat a zpřístupnit v kondenzované formě v rámci jediné knihy, a tak umožnit rychlý a snadný přístup k výrokům autorit. Kompilace náleží k textovým postupům cíleného nakládání s literárními projevy minulosti, připomínaje, že literární produkce v sobě obsahuje též rozměr přepisování již existujících textů, a může být i výsostně tvůrčím aktem. Sláva svatoprokopská je sice textem zdůrazňujícím přejímání, její vztah k citovaným textům ovšem není jednoduše opakující a stvrzující textovou návazností, nýbrž je mnohem složitější: textové opisování v ní není spojeno jen s (komentujícím) dopisováním, přejímané se zároveň mnohdy radikálně odlišně rekontextualizuje, transformuje a přepisuje. Studie se toto tvořivé nakládání s převzatým textovým materiálem a vůbec komplexitu intertextových vazeb Slávy svatoprokopské pokouší blíže představit, a to včetně analýzy Bridelem užitých excerpčních, reduktivních a komprimačních technik i selekčních kritérií. Naším cílem tedy nebylo pátrání po tom, co může Sláva svatoprokopská vypovědět o historické osobě prvního opata Sázavského kláštera, nýbrž co (vše) vypovídá o českém katolickém hagiografickém diskursu 60. let 17. století, jaké ideály se v tomto textu do sv. Prokopa projikují a jaké významy jsou mu připisovány i jaké textové strategie se k tomu používají, a v neposlední řadě jak se tento text vztahuje k (literární) minulosti, jaké významy se v něm připisují (českému) středověku. A jelikož Bridelova kompilační technika literární tvorby nebyla ve své době nijak ojedinělá, pokouší se tato stať zároveň nabídnout funkční nástroj k analýze české hagiografie, resp. české náboženské prózy 17. a 18. století vůbec.

6

Adaptacje biblijne we współczesnym chrześcijańskim teatrze amatorskim

67%

Lach M.

Język - Szkoła - Religia

|

2023

|

vol. 18

205-216

EN

Christian theatres often try to transfer biblical content to the stage, the main goal of which is the story told along with the message it carries. During the preparation of scenarios, activities such as text simplification, updating events, and other various types of compilations are used. The authors of these performances or the playwrights invited to cooperate, often make a conscious choice of texts, thanks to which universal stories are created to proclaim the kerygma. There is an increasingly awareness in the use of various stylistic forms in order to create mature and valuable performances.

PL

Teatry chrześcijańskie starają się często przenosić na scenę treści biblijne, których celem nadrzędnym jest opowiadana historia wraz z przekazem, jaki ona niesie. Podczas przygotowywania scenariuszy wykorzystywane są takie działania, jak różny stopień redukcji tekstu biblijnego, uaktualnianie wydarzeń czy różnego rodzaju kompilacje. Autorzy tych przedstawień bądź dramaturdzy zaproszeni do współpracy dokonują niejednokrotnie świadomego wyboru tekstów, dzięki którym powstają uniwersalne opowieści mające na celu głoszenie kerygmatu. Zauważa się coraz bardziej zamierzone operowanie różnymi formami stylistycznymi w celu stworzenia dojrzałych i wartościowych spektakli.

Refine search results

2 Vox Patrum

1 Ethics in Progress

1 Język - Szkoła - Religia

1 Przegląd Wschodnioeuropejski

1 Česká literatura (Czech Literature)

2 Krynicka T.

1 Kiklewicz A.

1 Lach M.

1 Zhu H.-L.

1 Škarpová M.

1 2023

1 2020

1 2019

1 2015