Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 5

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  constitutional theory
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Publication available in full text mode
Content available

Basic Law: Israel as the Nation-State of the Jewish People: Lessons for Particularistic and Universalistic Constitutional Legitimation

100%
Harel A.
Studia Iuridica
|
2019
|
vol. 82
101-114
EN
The ‘Basic Law: Israel as the Nation-State of the Jewish People,’ passed by the Knesset on July 19, 2018. This Article describes the main provisions of the Basic Law; it discusses some of the past history leading to the legislation. It also provides some evaluation as to its effects and speculations concerning its future. Last I use this basic law to make a broader point concerning constitutional legitimation. More specifically I argue that there are two ways to gain constitutional legitimacy: representational and reasons-based. While particularistic values such as the ones entrenched in the basic law gain legitimacy from representation, universalistic values need not rest on representation. I conclude by arguing that given the failure to gain consensual support for the basic law it is an illegitimate attempt to entrench particularistic values in a divisive society. It is only by representing the public as a whole that this law can gain constitutional legitimacy.
2
Publication available in full text mode
Content available

Fenomenologia autorytetu w ujęciu Alexandre Kojève’a

100%
Winczewski D.
Horyzonty Polityki
|
2022
|
vol. 13
|
issue 45
11-30
EN
Research Objective: The research aim of the article is to present the theory of the authority of Alexandre Kojève, discussing his philosophical assumptions and political implications. The Research Problem and Method: he main problem analyzed in this article is to discuss the political implications of applying the phenomenological method to the concept of authority. Kojève’s philosophy is an attempt at critical reflection that results in a phenomenological separation of authority from force and violence, leading to interesting conclusions that stable political power cannot be based on violence, but must be based on the peaceful rule of law. The Process of Argumentation: The article reconstructs the successive phases of Kojève’s theory of authority, presenting the importance of the philosopher himself in culture, then discussing his definition of authority and the resulting political conclusions. Then the vision of a universal and homogeneous state based on the supremacy of the judiciary was reconstructed. Finally, the text ends with a critical sumarry of Kojève’s proposal. Research Results: On the one hand, there are presented the weaknesses of the philosophical reflection of the text’s protagonist, which are founded on intuitive and subjective speculation on the issue of authority. On the other hand, Kojève’s reflection contains many significant reflections on contemporary democratic theories and their imperfections. His analyzes can be treated as one of the perspectives explaining today’s problems of European integration. Conclusions, Innovations, and Recommendations: The article in conclusions shows how philosophical theoretical thinking is able to identify significant problems of European integration.
PL
Cel badawczy: Celem badawczym artykułu jest przedstawienie teorii autorytetu Alexandre’a Kojève’a poprzez prezentację jego założeń filozoficznych i politycznych. Problem i metody badawcze: Głównym problemem analizowanym w niniejszym artykule jest omówienie implikacji politycznych płynących z zastosowania metody fenomenologicznej w odniesieniu do pojęcia autorytetu. Filozofia Kojève’a stanowi próbę krytycznego namysłu, której efektem jest fenomenologiczne oddzielenie autorytetu od siły i przemocy, co prowadzi do interesujących konkluzji wskazujących na to, że stabilna władza polityczna nie może być oparta na przemocy, lecz na pokojowych rządach prawa. Proces wywodu: Artykuł rekonstruuje kolejne fazy teorii autorytetu Kojève’a, prezentując znaczenie samego filozofa w kulturze, następnie omawia jego definicję autorytetu i wynikające stąd wnioski polityczne. Została zrekonstruowana wizja uniwersalnego i homogenicznego państwa opartego na supremacji władzy sądowniczej. Finalnie tekst wieńczy część krytyczna – omówienie propozycji Kojève’a. Wyniki analizy naukowej: Z jednej strony zostają przedstawione słabe strony refleksji filozoficznej bohatera tekstu, które ufundowane są na intuicyjnej i subiektywnej spekulacji w kwestii autorytetu. Z drugiej strony przemyślenia Kojève’a zawierają wiele przenikliwych refleksji na temat współczesnych teorii demokratycznych. Jego analizy mogą zostać potraktowane jako jedna z perspektyw tłumaczących dzisiejsze problemy integracji europejskiej. Wnioski, innowacje i rekomendacje: Artykuł pokazuje, w jaki sposób filozoficzne myślenie teoretyczne potrafi wskazać na istotne problemy w procesie integracji europejskiej.
3
Publication available in full text mode
Content available

Wspólnota zysków i strat (societas) jako nucleus wspólnoty politycznej u Aarona Aleksandra Olizarowskiego

100%
Huber S.
Odrodzenie i Reformacja w Polsce
|
2023
|
vol. 66
137-160
EN
Aaron Alexander Olizarovius, lawyer and author of De politica hominum societate (1651), restructured Aristotle’s practical philosophy and based his understanding of the political community on the notion of economic partnership (societas) known in Roman law. These aspects point to the creative nature of the treaty as an important document of the dialogue between the Polish-Lithuanian Commonwealth and Western Europe on just social order.
PL
Aaron Aleksander Olizarowski, prawnik i autor De politica hominum societate (1651), reinterpretował strukturę Arystotelesowskiej filozofii praktycznej i oparł swoją koncepcję wspólnoty politycznej na znanym w prawie rzymskim pojęciu „spółki” (societas). W tych zabiegach wyraża się oryginalny charakter całego traktatu, który stanowi ważny dokument dialogu Rzeczypospolitej z Zachodem na temat sprawiedliwego ustroju społecznego.
4
Content available remote

Od sociologie práva k ústavnímu pluralismu: Eugen Ehrlich a teorie společenského konstitucionalismu

80%
Přibáň J.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2022
|
vol. 161
|
issue 5
396-410
EN
The article analyses some theoretical ideas of European constitutional pluralism influenced by Ehrlich’s sociology of law. After the introductory analysis of the concept of EU constitutional pluralism and critique of its positivist understanding, the article focuses on theory of societal constitutionalism, normative plurality and heterarchies prevailing over the normative hierarchical concept of law. While more conventional legal theories frame these heterarchies and pluralism of transnational constitutionalism by monist approaches, theory of societal constitutionalism radicalises these heterarchies and considers the transnational system of law one of many societal systems of functionally differentiated global society. The importance of Erhlich’s sociology of law consists of its capacity to analyse this differentiated system of law which functions independently of state organisation with its monopoly of political power in both supranational EU law and transnational global law. The concluding part, therefore, focuses on Teubner’s theory of societal constitutionalism which draws on Ehrlich’s sociological notion of law in the most original way, analyses knowledge regimes as new constitutional subjects and understands them as a new constellation of relationships between social power and constitutional authority stretching beyond classic constructs of constitutional theory and cosmopolitan ethics as legitimation forces of global law and politics.
CS
Tento článek analyzuje některé teoretické myšlenky evropského ústavního pluralismu, ve kterých je přítomen vliv Ehrlichovy sociologie práva. Po úvodní analýze samotného pojmu ústavního pluralismu EU a kritice jeho pozitivistického pojetí článek analyzuje teorii společenského konstitucionalismu, normativní plurality a heterarchie převládající nad normativně hierarchickým pojetím práva. Zatímco konvenčnější právní teorie se tyto heterarchie a pluralismus transnacionálního konstitucionalismu snaží překrýt monismem a hierarchií kosmopolitních hodnot, teorie společenského konstitucionalismu naopak tyto heterarchie radikalizuje a chápe i transnacionální systém práva jen jako jeden z mnoha společenských systémů funkcionálně diferencované globální společnosti. Význam Ehrlichovy sociologie práva spočívá v tom, že umožňuje analýzu takto diferencovaného systému práva, který funguje nezávisle na státní organizaci s jejím monopolem politické moci, a to jak v podmínkách nadnárodní organizace EU, tak v širším kontextu globálního práva. Závěrečná část se proto zaměřuje na Teubnerovu teorii společenského konstitucionalismu, která originálním způsobem rozvíjí odkaz Ehrlichova sociologického pojetí práva, analyzuje režimy vědění jako nové ústavní subjekty a chápe je jako novou konstelaci vztahu mezi sociální mocí a ústavní autoritou, která přesahuje klasická schémata ústavní teorie i kosmopolitní etiky jako legitimizačního zdroje globálního práva a politiky.
5
Content available remote

Přípustnost zvyklostních ústavních norem z hlediska ústavní teorie

80%
Dienstbier J.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2024
|
vol. 163
|
issue 7
653-675
EN
This article responds to the current Czech discourse on constitutional norms of customary character, emphasizing that the constitutional-dogmatic conclusion regarding the permissibility or non-permissibility of customary constitutional norms within the relevant constitutional community depends on the chosen constitutional-theoretical premises or assumptions. By framing three dilemmas in the form of questions from constitutional theory, the article suggests that, under certain configurations of answers to these questions, one can arrive at both a general conclusion regarding the inadmissibility of constitutional customs and their admissibility within the jurisdiction of the relevant constitutional order. Specifically, these dilemmas involve 1) a dispute over the origin of the constitution’s claim to special validity and binding force (the constitution as a voluntary expression of constituent power vs. as the embodiment of objective values), 2) a dispute over the significance of sources of constitutional norms of textual and non-textual nature, and 3) a dispute over the conception of the constitution as primarily a framework or an overall foundation for governance. In conclusion, the article broadly outlines which constitutional-theoretical concepts tend to prevail in the Czech constitutional discourse, with a preliminary conclusion that constitutional customs are not a priori excluded even in the Czech Republic.
CS
Článek reaguje na aktuální diskuzi o ústavních normách obyčejové povahy a poukazuje na skutečnost, že ústavnědogmatický závěr o přípustnosti či nepřípustnosti ústavních norem obyčejového charakteru v příslušné ústavní komunitě je závislý na zvolených ústavněteoretických východiscích, respektive předpokladech. Prostřednictvím stanovení 3 dilemat v podobě otázek z ústavní teorie pak článek nastiňuje, že za určité konstelace odpovědí na tyto otázky lze dospět k obecnému závěru jak o nepřípustnosti ústavních obyčejů, tak i o jejich přípustnosti v působnosti příslušného ústavního řádu. Jde konkrétně o 1) spor o původ nároku ústavy na zvláštní platnost a závaznost (ústava jako volní projev od ustavující moci vs. jako ztělesnění objektivních hodnot), 2) spor o význam zdrojů ústavních norem textuální a netextuální povahy, 3) spor o chápání ústavy jako převážně rámce, anebo celkového základu pro vládnutí. Závěrem je v článku povšechně nastíněno, které z ústavněteoretických koncepcí spíše převažují v českém ústavním diskurzu, přičemž dochází k předběžnému závěru, že ústavní obyčeje nejsou ani v České republice a priori vyloučeny.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.