Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 3

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  dělba moci
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

Prosincová ústava v komparativním kontextu vývoje ústavnosti v Evropě

100%
Klíma K.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2017
|
vol. 156
|
issue 12
1060-1071
EN
The Constitution of the Habsburgian Monarchy from December 1867 (s.c. Constitution of December) is a document of constitutional signification. This document marks on of the most significant steps in the aftermath of the revolutional year of 1848, which brought the Austro-Hungarian Monarchy closer to constitutional Monarchy. The Constitution of December is also historically staying in comparison with other constitutional documents monarchies influenced by the constitutional documents of the English, American and French Revolutions. The Constitution of December is historically considered to be one of the elements of the newly emerging bipartial Austro-Hungarian federal state. From the perspective of the comparative analysis, what needs to be highlighted is foremost the fact of the liberalisation of the central power of the Austrian Monarchy by way of strenghtening the role of the Parliament and legislative power. The December Consitution was not a single legal document, it comprised of a group of a number of constitutional acts. Such a form, from the perspective of statutory law represents one of the models of the separation of powers (tripartial model) and the installation of new political rights. The limitation of the power of the monarch is connected with the construction of governmental form of executive power (cabinet), bicameral model of the parliamentary system, constitutional immunity of the deputies and independence of the judges. The Constitution of December (1867) has been valid untill the End of the Austro-Hungarian federal state.Without a doubt, we can conclude that this constitutional system also had some influence on the constitution of the Czechoslovakia (1920).
CS
Prosincová ústava z roku 1867 byla jedním z řady dokumentů ústavního charakteru, které po revolučním roce 1848 znamenaly cestu tehdejší rakousko-uherské monarchie ke konstituční monarchii. Byla též v řadě konstitucionalizace monarchických totalitárních systémů v Evropě, tak jak je ovlivnily revoluce anglická, americká a francouzská, jakož i vývoj dalších (například skandinávských) konstitučních monarchií. Prosincová ústava je historicky spojována především se vznikem dualistního rakousko-uherského soustátí jako federace velmi decentralizovaného typu.V ústavně komparativním pohledu však její význam vyniká především jako liberalizace systému monarchické moci zvýšením role parlamentu, a tudíž moci zákonodárné. Prosincová ústava nebyla jednolitým dokumentem, ale představovala z hlediska formálního vydání celé řady zákonů. Tyto zákony z pohledu ústavněprávního upravují určitý systém dělby moci tripartitního charakteru a úpravu (zavedení některých nových) politických práv. Určité omezení moci panovníka bylo spojeno se zavedením kabinetní formy vlády, bikamerálního modelu parlamentarismu, poslanecké imunity a nezávislosti soudcovské. Prosincová ústava (1867) platila až do zániku monarchie a nepochybně se v některých svých konstrukčních rysech projevila i v textu Ústavy Republiky Československé z roku 1920.
2
Content available remote

Dělba moci v právní argumentaci

100%
Hapla M.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2019
|
vol. 158
|
issue 5
472-488
EN
The separation of powers is traditionally considered as one of the key legal and political principles. However, after a closer look, it becomes clear that it actually consists of several very diverse components. The author of the article notes the contradiction that arises between the emphasis on the independence of an institution and the need for its control by other powers. He asks when we are to prefer the first component at the expence of the other and vice versa. The current doctrine does not give us a satisfactory answer. This problem can not be solved by adding another normative thesis to the separation of powers or by identifying its basis. In the professional community, there is no consensus on what the idea stands in its background. Some academics think about efficiency, freedom, self-determination and many others. The author suggests in his text to understand the two components as separate contradictory principles whose collision can be solved through proportionality-based methods. Compared to the current practice, this approach means a shift towards more transparent decision making.
CS
Dělba moci je tradičně považována za jeden z klíčových právních a politických principů. Při důkladnějším zkoumání však vychází najevo, že se ve skutečnosti skládá z několika velmi různorodých komponent. Autor článku si všímá zejména rozporu, který nastává mezi důrazem na nezávislost nějaké instituce a nutností její kontroly ze strany jiných složek moci. Pokládá si otázku, kdy máme upřednostnit první, kdy druhou uvedenou komponentu. Současná doktrína nám na to nedává uspokojivou odpověď. Uvedený problém nelze vyřešit doplněním dělby moci o další normativní tezi nebo identifikací jejího základu. V odborné komunitě nepanuje shoda na tom, jaká idea stojí v jejím pozadí. Uvažuje se takto o efektivitě, svobodě, sebeurčení a mnoha dalších. Autor ve svém textu argumentuje pro to, abychom uvedené komponenty chápali jako samostatné kontradiktorní principy, jejichž kolize může být řešena prostřednictvím metod založených na proporcionalitě. Ve srovnání se současnou praxí znamená takový přístup posun k transparentnějšímu rozhodování.
3
Content available remote

Judikatura, nebo precedens?

80%
Smejkalová T.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2019
|
vol. 158
|
issue 9
852-864
EN
The aim of this text is to show that decontextualization and disregarding the context set by the relevant (adjudicated) facts of the case in the context of Czech legal system may be considered overstepping boundaries set by separation of powers, and, in consequence, harming the legitimacy of the judiciary as a whole. This text first deals with the notion of precedent as understood in anglo-american legal systems and explains the notion of precedential scope and the importance of facts for the application of precedent. Further, it tackles the Czech concept of “judikatura” [settled case-law] and discusses to what extent may decontextualization of the use of this case-law be considered a risk for the legitimacy of the judiciary in the Czech Republic.
CS
Cílem tohoto textu je ukázat, že příklon soudů k abstraktní normotvorbě a dekontextualizaci soudcovského dotváření práva, ke které dochází v českém právním systému (například v kontextu formulace právních vět), je možné považovat za překračující tuto hranici danou principem dělby moci a jako takovou v důsledku delegitimizující soudnictví. Tento text se nejprve zabývá problematikou precedentu a posléze vysvětlí, jak je na skutkovou podobnost nahlíženo v systémech anglosaského právního systému. Dále se zabývá českým konceptem judikatury a diskutuje, do jaké míry může dekontextualizace judikatury představovat riziko pro legitimitu soudnictví v České republice.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.