Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 3

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  důvěra
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

Hledání opravdové důvěry

100%
Hytych R.
E-psychologie (E-psychology)
|
2009
|
vol. 3
|
issue 2
59-70
EN
According to Abhidhamma, a culture specific ethical-psychological system which inspired a psychotherapeutical approach of satitherapy, trust is one of the key proficiencies of the mind. The case study demonstrates the development of client´s proficiencies of healthily grounded trust in the process of psychotherapy through cultivation of mindfulness and the growth of client´s competences to cope more ably with daily life.
CS
V pojetí kulturně specifického eticko-psychologického systému abhidhamma, ze kterého vychází psychoterapeutický směr satiterapie, je důvěra jednou z klíčových schopností mysli. Text kazuistiky ukazuje, jak je v terapeutickém procesu na podkladě kultivace všímavosti rozvíjena klientova schopnost zdravě podložené důvěry a jak směřuje k růstu kompetencí klienta dovedně zvládat každodenní život.
2
Content available remote

Souhlasy s cookies a přístupy k ochraně osobních údajů

100%
Tomíšek J.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2022
|
vol. 161
|
issue 6
561-577
EN
This article discusses the current approaches to the protection of personal data in the light of the amended legal regulation on the storage and reading of data from end devices of electronic communications services users, which, among other things, extends the requirements for the collection of consent to the use of so-called cookies. The article therefore presents an approach to data protection based on control by the data subject and an approach based on protecting the trust placed in those who process personal data. Subsequently, the suitability of both approaches for establishing data protection in today’s society characterized by large-scale processing of personal data is discussed. The author concludes that the control-based approach should not be the dominant approach to the protection of personal data, as control of such a scale of processing by those concerned is not possible given the limited time and the limits of rational decision- -making. Therefore, he proposes to emphasise the trust-based approach in the protection of personal data. This is already widely reflected in general data protection legislation, but not in the area of privacy and personal data protection in electronic communications. The author therefore proposes to abandon the requirement for consent to store and read data from electronic communications services users’ devices and to replace it with a link to the general rules on data protection, complemented by an interpretation of the European Data Protection Board elaborating on the principles of the trust-based approach.
CS
Předmětem článku je diskuse aktuálních přístupů k ochraně osobních údajů ve světle novelizované právní úpravy ukládání a čtení údajů z koncových zařízení uživatelů služeb elektronických komunikací, která mj. rozšiřuje požadavky na sběr souhlasů s použitím tzv. cookies. Článek proto představuje přístup k ochraně osobních údajů založený na kontrole ze strany osoby, které se údaje týkají, a přístup založený na ochraně důvěry vložené v ty, kteří osobní údaje zpracovávají. Následně je diskutována vhodnost obou přístupů pro zajištění ochrany osobních údajů v současné společnosti charakterizované velkým rozsahem zpracování osobních údajů. Autor dospívá k závěru, že přístup založený na kontrole by neměl být dominantním přístupem k ochraně osobních údajů, protože kontrola takového rozsahu zpracování ze strany dotčených osob není možná s ohledem na omezené časové zdroje a limity racionálního rozhodování. Proto navrhuje klást v ochraně osobních údajů důraz na přístup založený na důvěře. Ten je již široce promítnut do obecné právní úpravy ochrany osobních údajů, nikoli však do oblasti ochrany soukromí a osobních údajů v elektronických komunikacích. Autor proto navrhuje opustit požadavek na souhlas s ukládáním a čtením údajů z koncových zařízení uživatelů služeb elektronických komunikací a nahradit jej vazbou na obecná pravidla ochrany osobních údajů, doplněná výkladem Evropského sboru pro ochranu osobních údajů rozpracovávajícím zásady přístupu založeného na důvěře.
3
Content available remote

Informovaný souhlas – historická analýza vztahu lékaře a pacienta

80%
Doležal A.
Časopis zdravotnického práva a bioetiky (Journal of Medical Law and Bioethics)
|
2016
|
vol. 6
|
issue 3
52-71
EN
Informed consent is the fundamental ethical and legal doctrine that protects the patient's rights. Philosophers and lawyers have created an enormous literature addressing the themes of personal autonomy, self-determination, and informed consent. Firstly, this article makes a historical research based on some empirical studies, searching for historical sources of doctor – patient relationship. Informed consent is a little bit hybrid concept which speaks both to physicians´ disclosure obligations and patients´ willingness to undergo a particular treatment. Both elements and their historical background shall be analysed in this article. The brief history of doctor-patient communication seems to be based on paternalistic approach. Throughout the ages physicians believed that they should make treatment decisions for their patients. This conviction inheres in the Hippocratic Oath. The patient is not mentioned as a person whose ability and judgment deserve consideration, at least in the antique and medieval ages. We can find slide different opinions on communication between doctor and patient in modern era. Two recently framed and competitive historical analyses illustrate the difficulty of amassing historical evidence about informed consent and its historical justifications. The two theses have been ably defended by historian Martin S. Pernick and psychiatrist Jay Katz. Katz speaks about “the silent world of doctor and patient”, which persists at least till the second half of 20th century. By contrast, Pernick concludes, after a thorough examination of a wide variety of nineteenth-century sources, that "truth-telling” and “consent-seeking” have long been part of an indigenous medical tradition, based on medical theories that taught that knowledge and autonomy had demonstrably beneficial effects on most patients' health.
CS
Informovaný souhlas je fundamentální etická i právní doktrína, která má ochraňovat práva pacienta. Filosofové a právníci vytvořili množství odborné literatury, která se zabývá otázkou autonomie, sebe-určení v kontextu informovaného souhlasu. Primárním cílem tohoto článku je provést historickou analýzu, vycházející z empirických studií, přičemž předmětem zkoumání budou historické prameny popisující vztah mezi pacientem a lékaře. Při tomto historickém zkoumání je třeba mít stále na vědomí, že informovaný souhlas je hybridní koncept – skládá se totiž z prvku lékařovy povinnosti sdělovat informace pacientovi a z pacientovy vůle podstoupit léčbu. V tomto článku se pokusím analyzovat oba tyto koncepty. Historická analýza pak poodkrývá, že vztah lékaře a pacienta byl založen na „paternalistickém“ konceptu, doktoři chtěli činit dobro pro své pacienty, aniž by se jich ptali na názor a přenášeli na ně rozhodovací pravomoc. Historie medicínské etiky se odvíjela od Hippokratovské přísahy. V starověké i středověké medicíně není pacient přizván do procesu rozhodování o jeho léčbě. V moderní éře by tomu mělo být jinak. Má však jít o radikální změnu? V článku jsou zkoumany dvě odlišné interpretace vztahu lékaře a pacienta v historickém kontextu, teze obhajovaná Martinem Pernickem a druhá zastávaná psychiatrem Jay Katzem. Katz mluví o „tichém světu lékaře a pacienta“, který přetrvával minimálně do druhé poloviny 20. století. Pernick nesouhlasí. Podle ně koncepty pravdomluvnosti vůči pacientovi, s čímž souvisí i snaha dosáhnout souhlasu pacienta s navrženou léčbou, jsou přítomny již minimálně v 18. století. Článek srovnává obě teze a vyvozuje etické závěry.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.