This article describes the theoretical foundations for researching game space and analytical methods focused on player reception of level design. It focuses primarily on games with open worlds and looks at environmental narratives within them. The methods discussed include game telemetry, mental mapping, and eye-tracking. Game worlds can be perceived as complex wholes that are important not only as the stage for game interactions, but also as sign structures carrying semantic meaning. These structures consist of spatial elements that form the narrative potential of the game space. This potential is actualized and interpreted by the player during gameplay.
CS
Tento článek popisuje teoretická východiska pro výzkum herního prostoru a analytické metody zaměřené na hráčskou recepci level designu. Zaměřuje se především na hry s otevřenými světy a nahlíží na environmentální vyprávění v nich. Rozebírané metody zahrnují herní telemetrii, zakreslování mentálních map a eye-tracking. Herní světy je možné vnímat jako komplexní celky, které jsou důležité nejenom jako dějiště herních interakcí, ale také jako znakové struktury nesoucí sémantický význam. Tyto struktury se skládají z prostorových prvků, které tvoří narativní potenciál herního prostoru. Tento potenciál je aktualizován a interpretován hráči během hraní.
This article explores the role of digital games as virtual laboratories for addressing ecological and climate change challenges. It begins by examining the intersection of citizen science and digital gaming, specifically initiatives that have enabled global communities to contribute to ecosystem preservation efforts through collaborative data collection, analysis, and problem-solving that have been vital for monitoring marine habitats. Building upon these developments, we will explore how digital games share parallels with mesocosms, attempting to render ecological and Earth systems phenomena legible while simultaneously contributing to contemporary debates surrounding biodiversity, species loss, and climate change. Notably, digital gameworlds have expanded their scope beyond simple ecological simulations, incorporating intricate climate models alongside social, political, and historical elements to craft nuanced, evolving virtual environments that attempt to reflect the fragile interconnection of systems on a planetary scale.
CS
Tento článek zkoumá roli digitálních her jako virtuálních laboratoří pro řešení ekologických problémů a problémů souvisejících se změnou klimatu. Článek začíná zkoumáním průniku občanské vědy a digitálního hraní, konkrétně iniciativ, které umožnily globálním komunitám přispět k úsilí o zachování ekosystémů prostřednictvím společného sběru dat, analýzy a řešení problémů, které byly zásadní pro monitorování mořských biotopů. V návaznosti na tento vývoj prozkoumáme, jak digitální hry sdílejí paralely s mezokosmy, pokusíme se lépe vysvětlit jevy ekologických systémů a zároveň přispějeme k současným debatám o biodiverzitě, ztrátě druhů a změně klimatu. Jedním z hlavních bodů je, že digitální herní světy rozšířily svůj záběr nad rámec jednoduchých ekologických simulací a zahrnují složité klimatické modely spolu se sociálními, politickými a historickými prvky, aby vytvořily detailní vyvíjející se virtuální prostředí, která se pokoušejí odrážet křehké propojení systémů v planetárním měřítku.
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.