Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 5

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  diskriminace
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

Diskriminace na základě secuální orientace

100%
EN
The aim of this research was to explore the contemporary situation of discrimination based on sexual orientation in the Czech Republic. I used modified version of the questionnaire first used in the Czech Republic by Procházka, Janík, and Hromada (2003). The questionnaire has 64 items including 19 open questions. I detected that there have been no important changes in discrimination based on sexual orientation in the Czech Republic. 56 % of respondents (n=279) have experience with discrimination. In the quantitative part of the research, I analysed information given by 496 respondents, of whom 150 were lesbians, 289 gay men, 33 bisexual women and 24 bisexual men. In some areas, significantly higher rates of discrimination were reported by males, but there was no significant difference between homosexual and bisexual respondents. This study for the first time surveyed the bullying based on sexual orientation in Czech schools. I found that one third of respondents who attend secondary schools have been victims of discrimination or bullying.
CS
Cílem výzkumu bylo zjistit současný stav diskriminace na základě sexuální orientace v České republice. K výzkumu byla použitá modifikovaná verze dotazníku, který již u nás použili Procházka, Janík a Hromada (2003). Dotazník má celkem 64 položek, z nichž jedna třetina je tvořena otevřenými otázkami. V kvantitativní části výzkumu jsem analyzovala data od 496 respondentů, z toho 150 lesbických žen, 289 gay mužů, 33 bisexuálních žen a 24 bisexuálních mužů. Bylo zjištěno, že rozsah diskriminace na základě sexuální orientace se v posledních letech příliš nezměnil, přičemž zkušenost s diskriminací či obtěžováním uvedlo 56 % respondentů (n=279). V několika zkoumaných oblastech se ukázalo, že s diskriminací se signifikantně více setkávají respondenti mužského pohlaví, zatímco mezi homosexuálními a bisexuálními respondenty nebyl v oblasti diskriminace shledán žádný statisticky významný rozdíl. V rámci studie byla v České republice poprvé zkoumána prevalence obtěžování na základě sexuální orientace v českých školách. Ukázalo se, že více než třetina respondentů, kteří v posledních letech navštěvovali střední školu, se stalo obětí obtěžování či diskriminace z důvodu své sexuální orientace.
2
Content available remote

Seniorita v odměňování : čas pro změnu

67%
EN
Czech and Czechoslovak labour law tradition is rich but for a long period of time had contained a number of provisions which allowed for or supported age and gender discrimination. Despite this mixed legacy, provisions against age discrimination have over the course of time developed in a piecemeal fashion. Czech labour law entered a new phase in 2000 when it had to implement the EU antidiscrimination directives, at least formally. in practice, however, the Czech legislature continues to struggle for re-balanced regulations on age. The presented and analysed regulation of wages determination is far from inter-generational fairness, but nevertheless preserves dignity of older employees' lives.
CS
Česká platná právní úprava odměňování ve veřejné správě je postavena mimo jiné na důsledné aplikaci principu seniority. Ze stručné historické analýzy vyplývá, že důvodem zavedení seniority nebyl ve skutečnosti zájem na vyšší produktivitě nižších úřeníků, ani žádný jiný legitimní cíl ve smyslu čl. 6 odst. 1 směrnice 2000/78/ES. režim, který alespoň ideologicky prosazoval produktivitu - socialismus, senioritu po určité experimentální fázi zrušil. V roce 1992 došlo ke znovuzavedení principu seniority z chvályhodných důvodů - snahy po zvýšení produktivity, kvalifikace, a především v zájmu stabilizace úředníků. Nakonec však převážila snaha šetřit na státních mzdových prostředcích, což i dlouhodobě potvrzuje právní úprava a aplikační praxe. V úrovni statistických zjištění musíme konstatovat omezenost lidského poznání, přesto se zdá, že seniorita posiluje diskriminaci mladších mužů i žen, pokud pobírají plat.
EN
The aim of this article is to analyse the concordance of the existing legal regulation of gender reassignment with those human rights, which are closely related to the transgender issue, at the national, EU and international level. The article first deals with the ambiguity and differentiation of the Czech legal regulation of gender reassignment contained in Act No. 89/2012 Coll., the Civil Code, and Act No. 373/2011 Coll., on Specific Health Services. It also discusses the case law of the Supreme Administrative Court on the issue of gender reassignment, in which the Supreme Administrative Court refused to accept the approach advocated by the European Court of Human Rights. The case law of the European Court of Human Rights forms the next chapter. The focus of this chapter is on the evolutionary development of the refusal of surgical interventions as a condition for the legal recognition of gender reassignment. The article also includes an international framework in which fundamental human rights related to trans issues are reflected. These are the right to privacy, which is closely related to the right to marry, since according to Czech legislation, a change of gender extinguishes marriage (also registered partnerships), and finally the right to health. The final part is devoted to discrimination, which is very close to trans people in many areas.
CS
Tento článek si klade za cíl analyzovat souladnost právní úpravy změny pohlaví s ochranou vybraných lidských práv, které s problematikou transgender úzce souvisí, a to na vnitrostátní, unijní i mezinárodní úrovni. Článek se nejprve zabývá dvojkolejností a diferenciací české právní úpravy změny pohlaví obsažené v zákoně č. 89/2012 Sb., občanském zákoníku, a v zákoně č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. Dále se věnuje judikatuře Nejvyššího správního soudu k problematice změny pohlaví, v níž Nejvyšší správní soud odmítl akceptovat přístup zastávaný Evropským soudem pro lidská práva. Rozhodovací praxe Evropského soudu pro lidská práva pak tvoří další kapitolu. V rámci této kapitoly je zaměřena pozornost na evolutivní vývoj spočívající v odmítnutí chirurgických zákroků, jako podmínky pro právní uznání změny pohlaví. Součástí článku je i mezinárodní rámec, v němž jsou promítnuta základní lidská práva související s problematikou trans osob. Těmi jsou právo na soukromí, s nímž úzce souvisí právo uzavřít manželství, neboť dle české právní úpravy změnou pohlaví manželství (rovněž registrované partnerství) zaniká, konečně pak také právo na zdraví. Závěrečná část je věnována diskriminaci, která je trans osobám velmi blízká v mnoha oblastech.
EN
The main topic of the contribution is a detailed analysis of one of the most common and simultaneously most problematic reasons for the dismissal of a member of the security forces – the loss of medical fitness, from the perspective of non-discrimination with an emphasis on the main application issues. The aim is to assess whether the new regulation on medical fitness for service in the security forces stands up in light of the European Court of Justice ruling in the case of XX versus Tartu Vangla. The authors examine the strictness of the regulation in relation to certain types of illnesses and the possibility for a member to contest the illness as a discriminatory reason for dismissal. The relevance of this issue is further highlighted by the recent establishment of a working group by the Ministry of the Interior of the Czech Republic for the amendment of the Service Act, aimed at addressing gaps in the law and responding to developments in legislation, case law, and society. The loss of medical fitness as one of the most frequently used reasons for dismissal should not be overlooked in light of the European Court of Justice case law.
CS
Těžiště příspěvku spočívá v podrobné analýze jednoho z nejfrekventovanějších a současně nejproblematičtějších propouštěcích důvodů ze služebního poměru příslušníka bezpečnostního sboru, a to ztráty zdravotní způsobilosti z pohledu zákazu diskriminace s poukazem na hlavní aplikační problémy. Hlavním cílem je posouzení otázky, zda úprava nové vyhlášky o zdravotní způsobilosti ke službě v bezpečnostních sborech obstojí ve světle rozsudku Evropského soudního dvora ve věci XX versus Tartu Vangla. Autoři zejména uvažují nad přílišnou přísností vyhlášky ve vztahu k určitým typům nemocí a možností příslušníka rozporovat dané onemocnění jako diskriminačního důvodu k propuštění. Aktuálnost zkoumané problematiky nepochybně zvyšuje i skutečnost, že minulý rok byla v rámci Ministerstva vnitra ČR zřízena pracovní skupina pro novelizaci zákona o služebním poměru, jejímž cílem je mimo jiné vyplnění mezer v zákoně a reakce na vývoj legislativy, judikatury a společnosti. Pozbytí zdravotní způsobilosti jako jeden z nejvíce využívaných důvodů propuštění by ve světle judikatury Evropského soudního dvora zejména neměl být opomenut.
5
Content available remote

Právní aspekty očkování proti covidu-19

59%
EN
Vaccination has been presented as a probable solution to the ongoing pandemic of covid-19 and as such has been applied in the domestic context, and at the moment as a voluntary vaccination. However, there are a number of legal issues and implications associated with vaccination, and the present article seeks to bring at least some of these into focus. Attention is given to the nature of vaccination as a public administration and health service measure, prioritisation in the selection of persons for vaccination, the phenomenon of refusal to vaccinate, the public administration's vaccination campaign, the issue of distinguishing between vaccinated and unvaccinated in the imposition of various restrictions (and the related issue of discrimination on this basis), the legal possibility of compulsory vaccination, the related issue of conscientious objection and, finally, liability for harm caused by covid-19 vaccination. However, given its scope, the text is certainly not in any sense comprehensive.
CS
Očkování je označováno jako pravděpodobné řešení stále aktuální pandemie onemocnění covid-19 a jako takové je uplatňováno také v domácím kontextu, a to v současnosti jako očkování dobrovolné. S tímto očkováním však souvisí řada právních otázek a souvislostí, přičemž předložený článek usiluje o přiblížení alespoň některých z nich. Pozornost je věnována otázkám povahy očkování jako opatření veřejné správy a zdravotní služby, prioritizace při výběru osob k očkování, fenoménu odmítání očkování, očkovací kampaně veřejné správy, problematiky rozlišování mezi očkovanými a neočkovanými při ukládání různých omezení (a související otázce diskriminace na tomto základu), právní možnosti povinného očkování, navazující problematiky výhrady svědomí a konečně odpovědnosti za újmu způsobenou očkováním proti covidu-19. S ohledem na svou šíři však text jistě není jakkoli vyčerpávající.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.