Search results

1

Wykonywanie zadań publicznych jako determinanta podmiotowych granic publicznego prawa podmiotowego dostępu do informacji publicznej

100%

Jakimowicz W.

Studia Prawa Publicznego

|

2023

|

issue 4 (44)

11-37

EN

The study concerns the subjective limits of the public subjective right to public information. It attempts to answer the question of the addressee of the claim characterizing this right in the Polish legal order from the perspective of constitutional regulations and the provisions of the Act on Access to Public Information. The analysis focuses on the interpretation of the statutory concepts of “public tasks” and “entity performing public tasks” using the method of doctrinal interpretation as necessary in this respect. At the same time, such an understanding of doctrinal interpretation was adopted, according to which it is an interpretation carried out in the process of implementing the law, i.e. in specific circumstances, by the entity implementing this law and made from the point of view of the science of law, i.e. when referring to scientific arguments in the justification of the position and proposed solutions presented. For this reason, the results of the doctrinal interpretation of the terms “public task” and “entity performing public tasks” were also referred to the views presented in the jurisprudence of administrative courts. The analysis led to the conclusion that an “entity performing public tasks” within the meaning of the Act on Access to Public Information can be spoken of when the obligation to act of a specific entity corresponding to the content of the public task is anchored in a legal norm addressed to this entity, and the responsibility for its implementation is borne by the public-law community (state, self-government communities), of which this entity becomes a body in the functional sense. At the same time, this analysis justifies the conclusion that the theoretical constructions of administrative law, apart from their obvious scientific value, also have operational significance, and the need or even necessity to use the method of doctrinal interpretation in the area of this law seems obvious.

2

Některé techniky jazykové metody interpretace práva

58%

Škop M.

Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)

|

2017

|

vol. 156

|

issue 9

770-782

EN

The linguistic method (or textual methods) of interpreting statutes is considered in the Czech legal environment as a simple and naive way of approaching the text. This article focuses on the relation between law-making and interpretation through some techniques of so-called linguistic interpretation. It focuses on techniques in pari materia, noscitur a sociis and ejusdem generis. It will first introduce the use of textual techniques in general and their position in the process of interpreting law. It is important to realize that these techniques schematize intuitive understanding of the statutes and help in doctrinal (and in some cases authoritative too) interpretation by making the interpreter’s thoughts more clear. The article also focuses on the relationship between construction of statutes and the interpretation of statutes: it can be assumed that the legislator should anticipate possible ways of interpretation and construct statute to eliminate potential problems or threatening ambiguities. In doing so, she can use the usual interpretative techniques and formulate them in cases that are more complex and presuppose interpretative legal skills. Subsequently, the article discusses the various interpretative techniques mentioned above: it analyzes their nature, the possibilities of their use and the boundaries that are associated with this use.

CS

Jazyková metoda interpretace právních předpisů je v českém právním prostředí pokládána za jednoduchý způsob přiblížení se textu. Předkládaný článek se soustředí na vztah tvorby právních předpisů a jejich interpretace prostřednictvím některých technik tzv. jazykového výkladu. Soustředí se na techniky in pari materia, noscitur a sociis a ejusdem generis. Představí nejprve smysl používání technik obecně, tedy jejich místo v procesu interpretace práva. Zde je důležité uvědomit si, že tyto techniky schematizují intuitivní porozumění právnímu předpisu a napomáhají zejména doktrinálnímu (v některých případech i autoritativnímu) výkladu tím, že přibližují myšlenkové postupy interpreta. Článek se dále soustředí na vztah tvorby právních předpisů a interpretace práva: lze předpokládat, že normotvůrce by měl předpokládat možné budoucí způsoby výkladu a konstruovat text tak, aby eliminoval možné problémy či nejasnosti. V tom může využít obvyklé interpretační techniky a s jejich pomocí formulovat i v případech, které jsou složitější a předpokládají interpretační právní dovednosti. Následně článek rozebírá jednotlivé (výše zmíněné) interpretační techniky: rozebírá jejich podstatu, možnosti jejich používání a meze, které jsou s tímto používáním spojeny.

3

O sądach wartościujących w wykładni doktrynalnej sensu stricto w opisowym ujęciu pragmatycznym

58%

Malinowski A.

Studia Iuridica

|

2020

|

vol. 86

168-182

PL

The subject of the article is a description of reasoning that occurs in the doctrinal interpretation process, in which value judgments are used. The value judgments in doctrinal interpretation have been grouped according to the subject of the evaluation. Distinctions were made regarding the semantic ambiguities of the legal text, syntactic ambiguities of the legal text, and validation problems, filling the gap by using analogia legis.

Refine search results

1 Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)

1 Studia Iuridica

1 Studia Prawa Publicznego

1 Jakimowicz W.

1 Malinowski A.

1 Škop M.

1 2023

1 2021

1 2017

Wykonywanie zadań publicznych jako determinanta podmiotowych granic publicznego prawa podmiotowego dostępu do informacji publicznej

Některé techniky jazykové metody interpretace práva

O sądach wartościujących w wykładni doktrynalnej sensu stricto w opisowym ujęciu pragmatycznym