Results found: 1

Search results

Search:
in the keywords: doorways

Sort By:

Limit search:

Portál do Staré sněmovny : K původu a povaze vzorů all'antica v huti Benedikta Rieda

100%

Ramešová M.

Umění (Art)

2018

vol. 66

issue 3

158-174

a2_The spurs were widespread in 15th century Venetian sculpture. Since the Adriatic rim was part of the Venetian Republic, and Matthias Corvinus had political ties with Dalmatia, the models from these regions could easily make their way to Hungary via Dalmatian stonecutters who worked for Corvinus in Buda, as attested by archival data. The Vladislav Hall façade capital with a well (one of Corvinus’ emblems) clearly shows stonecutters from Buda came to Prague.

Portály osazené kolem roku 1500 na Pražském hradě hutí Benedikta Rieda byly v Čechach průkopníky architektury inspirované tvary all’antica. Spojují však prvky tří epoch evropského stavitelství. Na portálu do Sněmovny se objevuje „renesanční“ edikula s nástavcem, spirálová profilace, „pozdně goticky“ přetočené pilastry a „románské“ nárožní drápky. Dosavadní výklady portálu se také, zdá se, rozcházejí. Pohledy na dílo lze uvést v soulad, pokud jej nesrovnáváme s italskými portály all’antica či jejich záznamy, ale se sochařskými díly chrámové výbavy. Všechny prvky portálu pak dávají smysl a doplňují se. Oltářní nástavce a nástěnná tabernákula italského qua- ttrocenta shodně užívají půlkruhový oblouk i stáčenou profilaci. Obojí je v tradici evropského umění typické pro označování památných a posvátných míst. Tordování nadto odkazovalo na Šalamounův chrám, tj. prototyp křesťanského stánku, na nějž navazovala i tabernákula. V Itálii 15. století převážil typ perspektivního tabernákula s iluzí ubíhajícího prostoru. Tak lze osvětlit, proč portál do Sněmovny zabíhá do stěny: užil-li tvůrce jako vzor perspektivní tabernákulum, nedospěl k mylnému výkladu vzoru, ale k doslovnému a tvůrčímu přepsání iluze do reality. Tordování mu mohlo též vyhovět. Bylo blízké estetickému myšlení Benedikta Rieda, který jeho efekt zhodnotil ve vytočených pilastrech pro obohacení vlastních uměleckých postupů. S nárožními drápky se setkáváme v benátském a dalmatském sochařství 15. století. Skrze politické spojení Benátek s Dalmácií a Uherským královstvím se vzory mohly dostat do Prahy, kde souzněly s cítěním umělce i potřebami mecenáše. Jejich nositeli by byli dalmatští kameníci, kteří dle archivních dokladů působili na dvoře Matyáše Korvína.

Refine search results

1 Umění (Art)

1 Ramešová M.

1 2018

Search results

Portál do Staré sněmovny : K původu a povaze vzorů all'antica v huti Benedikta Rieda