Search results

1

Barokní poutní knihy a zbožná praxe širokých vrstev

100%

Malura J.

Český lid: etnologický časopis (Český lid: Ethnological journal)

|

2017

|

vol. 104

|

issue 1

33-51

CS

Studie zkoumá literární texty spojené s náboženskými poutěmi baroka a pokouší se při jejich interpretaci o interdisciplinární přístup – východiskem je perspektiva literárněhistorická, ale otázky, které si autor klade, zasahují do oblastí dějin zbožnosti, etnografie a kulturní antropologie. Hlavním pramenem jsou tzv. poutní příručky, knihy, jež sdružují několik literárních žánrů v jednom celku: historické vyprávění, modlitba, meditace, litanie, poutnická píseň. Studie analyzuje dvě desítky takových knih z období hlavního rozvoje kolektivních poutí (1650–1800). Vztahují se k různorodým českým a moravským poutním místům (Svatá Hora u Příbrami, Stará Boleslav, Křtiny, Hájek u Prahy, Velehrad, Štramberk aj.), stranou zájmu nezůstávají ani knihy k poutím přeshraničním (Mariazell, Čenstochová). Všechny prameny jsou analyzovány jako návod k vykonávání zbožné praxe, jako projev literatury performativní a preskriptivní, která byla pomůckou pro provozování rituálů s opakovanými činnostmi. Autor si klade otázku, jak souvisí literární prostředky barokních textů s šířením jistého typu zbožnosti i s budováním emocionálních prožitků. Na základě poutních příruček sleduje především jednotlivé fáze poutě (příprava před poutí, putování a zastavení u drobných sakrálních objektů, zbožnost před milostným obrazem, zaslíbení, loučení, návrat), ptá se po využití konkrétních písňových a modlitebních textů v jejich rámci. Mnohé knihy propagují typické formy barokní spirituality a rovněž typické formy rekatolizační modlitby, meditace a písně (Loretánské litanie, modlitby růžence aj,). Nechybí ani propagace extrémnějších projevů barokního náboženského života, blízkých zbožné praxi náboženských bratrstev.

2

Barokní rukopisné kancionály z Valašska

67%

Smyčková K.

Religious and Sacred Poetry: An International Quarterly of Religion, Culture and Education

|

2014

|

issue 3(7)

47-62

CS

Tento výzkumný článek je založen na analýze čtyř rukopisných zpěvníků: kancionál Mikuláše Zigmundíka z Lidečka (1696), Martina Mužikovského z Pržna (před 1755), J. Mžíka ze Vsetína (1731–1734) a Ondřeje Štefka ze Vsetína (1769– 1770). Jeho cílem je představit málo známé prameny české duchovní písně 17. a 18. století. V českém prostředí se hymnografické výzkumy dosud zaměřovaly primárně na tištěnou produkci, ačkoli rukopisná produkce byla neméně početná. Tato studie se zaměřuje na čtyři barokní rukopisné kancionály z Valašska, svébytného kulturního regionu na východě České republiky. Tyto prameny jsou dostupné v regionálních muzeích a nebyly dosud zpracovány v odborné literatuře. Proto se článek věnuje jejich podrobnému popisu: datace, autorství, místo vzniku, rozsah rukopisu. Ve zkratce se zabývá také iluminacemi, jazykem a notací pramenů, zaměřuje se ale zvláště na jejich písňový repertoár. Literárněhistorická analýza rukopisných kancionálů ukazuje, že se od tištěných zpěvníků lišily vyšším počtem tropovaných ordinárií a že určitá část písní se dochovala pouze v rukopisné, nikoli tištěné podobě. Tropovaná ordinária ukazují, že se praxe katolického kostelního zpěvu mírně odlišovala od oficiálních církevních předpisů, jež nepovolovaly nahrazovat mešní texty vernakulárním zpěvem. Výskyt specifického repertoáru dokládá určitou nezávislost rukopisného média na tištěné hymnografii. Studie přináší zatím předběžné závěry z rozsáhlejšího výzkumu moravských rukopisných kancionálů. Mnoho informací zůstává dosud neznámých (např. o autorech zpěvníků), mnoho čeká na budoucí zpřesnění.

EN

This article is based on an analysis of four hand-written hymn-books: the hymnal by Mikuláš Zigmundík from Lidečko (1696), Martin Mužikovský from Pržno (before 1755), J. Mžík from Vsetín (1731–1734) and Ondřej Štefek from Vsetín (1769–1770). The aim of the article is to present some unknown sources of the Czech spiritual song of the 17th and 18th century. The hymnological studies in the Czech milieu focus still in the first place on the printed production, but the hand-written production was no less plentiful. This study focuses on four handwritten baroque hymn-books from Moravian Wallachia which is a unique cultural region in the eastern part of the Czech Republic. These sources are accessible in some regional museums and have not been described yet in any reference book. The article deals with the detailed description of the manuscripts: the date and the place of origin, the authorship, the extent of the manuscript. The study deals briefly with the illumination, language and music notation, focusing especially on the song repertoire. The literary-historical analysis of the hand-written hymn-books shows that the manuscripts differ from the printed hymn-books in the high number of ordinarium tropes [the addition to the ordinarium missae] and in the fact that a specific part of the repertoire survived only in the manuscript form, not in the printed form. The ordinarium tropes [the addition to the ordinarium missae] demonstrate that the practice of the Catholic Church singing was a little different from the official church regulations. These regulations forbade to replace the Mass texts with vernacular songs. The occurrence of the specific repertoire is a proof of some independence of the printed hymnography. The article offers some provisional results of the large research (focused on Moravian hand-written hymn-books). Much information is still unknown (e. g. about the authors), much is waiting for the next specification.

PL

Niniejszy artykuł opiera się na analizie czterech ręcznie spisanych zbiorów hymnów, którego autorami są kolejno: Mikuláš Zigmundík z Lidečka (1696), Martin Mužikovský z Pržna ( przed 1755), J. Mžík z Vsetína (1731-1734) i Ondřej Štefek z Vsetína (1769-1770). Celem artykułu jest przedstawienie mało znanych źródeł czeskiej pieśni religijnej z XVII i XVIII wieku. Studia hymnologiczne w Czechach skupiają się przede wszystkim nadal na materiale publikowanym, ale ręcznie pisane materiały są nie mniej liczne. Ten artykuł dotyczy czterech ręcznie napisanych, barokowych zbiorów hymnów z Morawskiej Wołoszczyzny, która jest unikalnym regionem kulturowym we wschodniej części Republiki Czeskiej. Te źródła są dostępne w regionalnych muzeach i nie zostały jeszcze dotąd opisane w żadnej literaturze przedmiotu. Dlatego artykuł przedstawia dokładny opis manuskryptów, podając datę i miejsce pochodzenia, autorstwo i długość tekstu. W opisie zajęto się także iluminacjami, językiem i muzyczną notacją, zwracając specjalną uwagę na repertuar pieśni. Analiza historycznoliteracka tych ręcznie spisanych zbiorów hymnów pokazuje, że rękopisy różnią się od drukowanych książek z hymnami ze względu na wysoką ilość ordinarium tropes [dodatków, rozszerzeń liturgicznego śpiewu gregoriańskiego do ordinarium missae, czyli do obowiązkowego kanonu stałych części mszy śpiewanej] i ze względu na fakt, że specyficzna część repertuaru przetrwała tylko w formie rękopiśmiennej, nie w formie drukowanej. Ordinarium tropes [dodatki, rozszerzenia śpiewu gregoriańskiego do ordinarium missae] wskazują, że w praktyce śpiew w kościele katolickim różnił się trochę od obowiązujących w tej materii oficjalnych regulacji (przepisów) kościelnych. Te regulacje zakazywały zastępowania tekstów Mszy św. pieśniami w języku narodowym. Pojawienie się odrębnego repertuaru jest dowodem na pewną niezależność drukowanej hymnografii. Artykuł przedstawia wstępne rezultaty tego szeroko zakrojonego badania (skupiającego się rękopiśmiennych zbiorach hymnów). Nieznana jest jeszcze spora ilość informacji (np. dotycząca autorów hymnów), a wiele informacji oczekuje jeszcze na dalszą specyfikację.

3

The most important sources from the era of pietism related to the history of musical life in the Evangelical Lutheran Church of Levoča/Leutschau:

67%

Petőczová J., Dorna M.

Hudební věda (Musicology)

|

2020

|

vol. 57

|

issue 4

511-561

EN

For centuries, the free royal city of Levoča was the cultural center of the historical region of Spiš. In the early modern period, musical life in its Lutheran church communities developed along the lines established by urban German cantorates. Polyphonic Renaissance and Baroque music predominated in the parish church until 1674, when re-Catholicization ruptured this tradition. The debate around Pietism became the central problem internal to Lutheranism from the beginning of the eighteenth century. Research into the musical life of Levoča in the Pietist era can be divided into three periods unevenly represented by musical sources surviving in the Levoča Lutheran Musical Collection: 1) the beginnings of Pietism (1674–1707): the manuscript Pestrý zborník and the Levoča Lute Tablature Collection B; 2) intense propagation of Pietism (1707–1741): J. A. Freylinghausen’s printed hymnal Geistreiches Gesangbuch (Halle 1733), owned by the Levoča Lumnitzer family; and 3) the decline of Pietism (1741–1783): J. A. Freylinghausen’s printed hymnal Geistreiches Gesang- Buch (Halle 1771) and the manuscript collections of pieces for keyboard owned by Eva Sofia Günther (1773) and Anna Günther (1783). Freylinghausen’s collections are some of the few pieces of evidence for a long tradition of singing Pietist melodies from Halle in Spiš, and they bear witness to a certain autochthony in the development of music there in the eighteenth century. At the century’s end, the new intellectual currents of Rationalism and the Enlightenment began to take root, as witnessed by the repertoire of Eva Sofia and Anna Günther’s collections (music for concerts and entertainment), but even in these sources we can find sacred hymns to be sung during home devotions (Liebster Jesu, du wirst kommen, Meinen Jesum laß ich nicht, etc.). The trend of singing German spiritual songs at the turn of the nineteenth century is documented by the manuscript score of the Choralbuch by the organist Valentín Martin Reiss. Finally, we find the era of Pietist influence on musical life mentioned in archival documents quoted in a 1938 speech by the Lutheran pastor in Levoča Georg Wagner.

CS

Svobodné královské město Levoča bylo po staletí stabilním kulturním centrem historické stolice Spiš. V raném novověku se tu rozvíjel hudební život v evangelických církevních sborech podle vzorů německých městských kantorátů. Ve farním kostele se prováděla vícehlasá renesanční a barokní hudba na vysoké úrovni, a to až do roku 1674, kdy tuto tradici přerušila rekatolizace. Od počátku 18. století se stal hlavním vnitřním církevním problémem luteránství spor o pietismus. Výzkum hudebního života Levoče v období pietismu můžeme rozdělit na tři etapy, nerovnoměrně zastoupené hudebními prameny, které se zachovaly v Levočskej evanjelickej zbierke hudobnín: 1) počátky pietismu 1674–1707: rukopisný Pestrý zborník a Levočský lutnový tabulatúrny zborník B; 2) intenzivnější pronikání pietismu 1707–1741: tištěný zpěvník J. A. Freylinghausena Geistreiches Gesang-Buch, Halle 1733, který vlastnila levočská rodina – Lumnitzerů: 3) doznívání pietismu 1741–1783: tištěný zpěvník J. A. Freylinghausena Geistreiches GesangBuch, Halle 1771; rukopisné sborníky skladeb pro klávesové nástroje Evy Sofie Güntherové, 1773 a Anny Güntherové, 1783. Zpěvníky Freylinghausena jsou jedním z mála důkazů dlouhé tradice zpívání hallských pietistických melodií na Spiši a podávají svědectví o určité autochtonnosti vývoje hudby v 18. století. Koncem století se tu začaly prosazovat nové myšlenkové proudy racionalismu a osvícenství, o čemž svědčí repertoár sborníků Evy Sofie a Anny Güntherových (hudba zábavná, koncertní); i v těchto sbornících najdeme duchovní písně zpívané při domácích pobožnostech (Liebster Jesu, du wirst kommen, Meinen Jesum laß ich nicht, etc.). Trend zpívání německých duchovních písní na přelomu 18. a 19. století dokumentuje rukopisná partitura Choralbuch varhaníka Valentina Martina Reisse. Období pietistických vlivů na hudební život najdeme naposledy zmíněné v archivních dokumentech v přednášce levočského evangelického faráře v Levoči Georga Wagnera z roku 1938.

Refine search results

1 Hudební věda (Musicology)

1 Religious and Sacred Poetry: An International Quarterly of Religion, Culture and Education

1 Český lid: etnologický časopis (Český lid: Ethnological journal)

1 Dorna M.

1 Malura J.

1 Petőczová J.

1 Smyčková K.

1 2020

1 2017

1 2014

Barokní poutní knihy a zbožná praxe širokých vrstev

Barokní rukopisné kancionály z Valašska

The most important sources from the era of pietism related to the history of musical life in the Evangelical Lutheran Church of Levoča/Leutschau: