Search results

1

Kríza mladého veku – nový fenomén?

100%

Zibrinyiová V., Ráczová B.

Psychologie a její kontexty

|

2016

|

vol. 7

|

issue 2

3-14

EN

The following contribution is a theoretical study focusing on the difficulties which young people are experiencing during a life period called emerging adulthood. We believe, emerging adulthood is a transitive and heterogeneous developmental stage. It is not universal for every young person and it is mostly typical in developed countries. Based on social changes, Arnett suggests that developmental tasks typical for adolescence are nowadays more suitable in emerging adulthood (20-30 years of age). Tasks, such as financial and housing independence, getting married, starting a family, and finding a dream job can put a lot of pressure on a young person, especially if he or she is not able to fulfill them. Robbins and Wilner state that this could create conditions for so called “quarterlife crisis”. Quarterlife crisis is considered to be a crisis of the identity and life goals. It is a stressful period of rethinking, which can lead to structural changes of personality and values. Social and psychological causes can many times result in anxiety, depression, feelings of inadequacy and failure. In addition, Robbins and Wilner indicate feelings of indecision, helplessness and panic. There are several problems in the research, which arise mainly from the difficulty of defining the main concept. Clear criteria for when it would be possible to indicate with certainty whether a particular person is experiencing the crisis or not, are missing. Therefore, we have not found methods, which could measure quarterlife crisis and the level of its experiencing. In previously published researches was this blank space replaced by the qualitative methodology, with the interviews aimed on acquiring basic characteristics and symptoms of the quarterlife crisis. In our opinion, the research could now be moved forward on this basis. The spectrum of symptoms obtained in previous research is the starting point for constructing a tool to detect the intensity of experienced difficulties, typical for the quarterlife crisis. Such instrument could be a time-saving alternative for the interviews. In our opinion, the way for constructing a new method could be focusing on aforementioned characteristics and symptoms, which are particular for this period of life. The new instrument could therefore be based on variables such as developmental tasks in the period of emerging adulthood and their (non)achievement, depressive symptomatology, anxiety, coping, self-esteem and overall subjective well-being. The topic of difficulties in emerging adulthood is a new issue that arouses interest. The fact that the quarterlife crisis is currently more popular than a scientific term is not considered as a disadvantage. Exactly this popularity of the concept suggests that the authors Robbins and Wilner noticed a new, previously unnamed, trend among young people. Relatively new research issue is despite the many problems and obstacles a potential area in which research findings can be helpful in coping with the transitive developmental stage of emerging adulthood and related difficulties.

2

Academic youth as a representative of a new phase in a social development. On the condition of identity in early adulthood1

100%

Ławiak A.

Kultura-Społeczeństwo-Edukacja

|

2019

|

vol. 16

|

issue 2

PL

Ławiak Alicja, Academic youth as a representative of a new phase in a social development. About the condition of identity in youthfulness. Culture – Society – Education no 2(16) 2019, Poznań 2019, pp. 235–244, Adam Mickiewicz University Press. ISSN 2300-0422. DOI 10.14746/kse.2019.16.15. The post-modern reality, including the multitude of changes and expanding volumes of offers force the individual to continually redefine themselves. A person existing in contemporary reality is permanently on the search for their identity, in order to finally find the most suitable one, which (as it usually turns out nowadays) does not exist. Youths make a choice within the range of education offers. They more often than not decide to study, with studying being the reason for delaying the moment of entry into adulthood and taking over social roles that are specific for the period of young adulthood. In making this choice, young people enter the phase of so-called emerging adulthood, which for a while now has been a new, separate phase of development, fitting in between adolescence and young adulthood. They are not passing through the complex process of puberty any more, however, they do not always have a mature identity. They find themselves in a period characterised by intense exploration. The article attempts to describe the specifics of this stage, additionally presenting an overview of studies on the mode of coping with issues of identification characterising the early adulthood period.

3

Emerging Adulthood: An Intersectional Examination of the Changing Life Course

100%

Morimoto S. A.

Przegląd Socjologii Jakościowej

|

2019

|

vol. 15

|

issue 4

14-33

EN

This article draws on qualitative data of U.S. high school students considering their place in the adult world; the purpose is to investigate Jeffrey Arnett’s (2000) concept of “emerging adulthood” as a new stage of life course. Drawing on interviews and observational data collected around the time when Arnett’s notion of emerging adulthood started to take hold, I use intersectional interpretive lens in order to highlight how race and gender construct emerging adulthood as high school students move out of adolescence. I consider Arnett’s thesis twofold. First, when emerging adulthood is examined intersectionally, young people reveal that – rather than being distinct periods that can simply be prolonged, delayed, or even reached – life stages are fluid and constantly in flux. Second, since efforts to mitigate against uncertain futures characterizes the Millennial generation, I argue that the process of guarding against uncertainty reorders, questions or reconfigures the characteristics and stages that conventionally serve as markers of life course. I conclude that the identity exploration, indecision, and insecurity associated with emerging adulthood can also be understood as related to how the youth reveal and reshape the life course intersectionally.

4

Individuálne reprezentácie lásky mladých ľudí na Slovensku a v Českej republike

100%

Lukšík I., Petrů Puhrová B., Šrol J.

Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)

|

2023

|

vol. 67

|

issue 5

315-331

EN

Objectives. The investigation of love has produced several psychological concepts and theories. In addition to general signs of love, several cross-cultural differences were also identified. The aim of the study was to verify the previously created a 5-factor model of love, which was created on the basis of individual representations of love of young people in Slovakia, and to find out whether this model is also valid in a cross-cultural Czech-Slovak comparison. Sample and procedure. The research was conducted on a sample of 397 respondents from the Slovak Republic (M=23.1, SD=2.54, men=115; women=282) and 441 respondents from the Czech Republic (M=21, 5, SD=2.15; men=107; women=334) who were aged 18–29. The research was focused on this age cohort due to the fact that for this period of the so-called emerging adulthood is important to explore in the area of relationships and love. Methods. Quantitative methodology was used in the research, the research was carried out with the help of an electronically administered questionnaire. In the questionnaire, a previously verified scale of Individual representations of love was used. In the questionnaire were included questions concerning selected characteristics of partner relationships and demographic data. Analyses. The data were processed by confirmatory factor analysis separately for the Czech and Slovak samples, further by correlation analyses and linear regression analysis, which showed relationships with other variables. Results. The results showed in both countries 5 factors of individual representations of love: 1. physical love, commitment, building and searching, 2. spiritual love, 3. power and positive benefits of love, 4. the opposite side of love and 5. biological and self-centred love. Age and strength of religious faith were shown to be predictors of individual factors. Limits. Since the research was not conducted on a representative sample and it mostly consisted of female university students, the possibilities of generalization are limited. This quantitative research also worked with a selected limited number of meanings of love.

5

Młodość w procesach wchodzenia w dorosłość. Refleksje z perspektywy przemian przebiegu życia

89%

Krzaklewska E.

Rocznik Lubuski

|

2022

|

vol. 48

|

issue 1

39-54

EN

The aim of this article is to reflect on the concept of youth in the context of changes in life course patterns. The extension of the process of transition to adulthood has resulted in the conceptualisation of a new phase in the life course – youth – or emerging adulthood. Using autobiographical in-depth interviews with young adults born in the early 1980s, the author discusses ways of defining youth. How do young people understand, experience and position it in relation to adulthood? The researched boom generation of the 1980s in Poland made a life course revolution, prolonging the transition to adulthood and creating new life course patterns. As the analyses show, youth is a significant period or biographical moment for some of the respondents, while at the same time it remains a value or lifestyle not necessarily related to age.

PL

Celem tego artykułu jest refleksja nad koncepcją młodości z perspektywy przemian przebiegu życia. Wydłużanie się procesu wchodzenia w dorosłość skutkowało wyłonieniem w przebiegu życia nowej fazy – młodości – czy też wyłaniającej się dorosłości (emerging adulthood). Na podstawie autobiograficznych wywiadów pogłębionych z młodymi dorosłymi urodzonymi na początku lat 80., ukazane zostaną sposoby definiowania młodości. Jak jest ona przez nich rozumiana, przeżywana i pozycjonowana w stosunku do dorosłości? Badane pokolenie wyżu demograficznego lat 80. w Polsce dokonało swoistej rewolucji w przebiegu życia, wydłużając wchodzenie w dorosłość i tworząc nowe wzory przebiegu życia. Jak pokazują analizy, młodość dla części osób badanych staje się znaczącym okresem czy momentem biograficznym, równocześnie pozostaje wartością czy stylem życia niekoniecznie związanym z wiekiem.

6

Przywiązanie, parentyfikacja i trauma relacyjna a status tożsamości w okresie wyłaniającej się dorosłości

88%

Róg-Mazurek J.

Kultura-Społeczeństwo-Edukacja

|

2021

|

vol. 19

|

issue 1

219-239

EN

Nowadays, it is young adults, not adolescents, who face the challenge of determining their own identity. This process, compared to previous generations, takes place in qualitatively different conditions. Moreover, the current attributes of an adult have become obsolete. For this reason, making the vision of oneself reality may be associated with various difficulties. The root of the failure to clarify identity is to be found in the original bond with the guardian and in all experiences that disrupt attachment. Among these types of experiences, relational trauma and parentification are worth mentioning. Relational trauma can be said to be when a child experiences repeated neglect in the context of a close relationship. A similar phenomenon is parentification.The aim of the research is to check 1) whether there are significant differences between the identified identity statuses and 2) whether the variables (attachment style, experience of parentification and relational trauma) differentiate the identity status in the period of emergingadulthood. Three identity statuses are distinguished: Identity of anxiety type (N = 23), identity of diffuse type (N = 30) and identity of type achieved (N = 43). Each type differs in terms of both the experiences and the severity of the identity dimensions.

7

Studenci w świecie Internetu. Odniesienia do rodziny i związków partnerskich

88%

Milart E.

Kultura-Społeczeństwo-Edukacja

|

2022

|

vol. 21

|

issue 1

257-271

EN

The article below presents the functioning of students who use the Internet in their family and partnership lives. Particular attention is paid to present developmental characteristics of youth taking into account the categories of family and partnership. The paper presents research on the functioning of adolescents in the selected categories. Own research analysis concerns showing how students use the Internet in both relationships.

8

Orientacja życiowa i typ partycypacji społecznej a gotowość do aktywności przedsiębiorczej w okresie wschodzącej dorosłości

88%

Turska E., Stasiła-Sieradzka M.

Społeczeństwo i Edukacja. Międzynarodowe Studia Humanistyczne

|

2016

|

issue 2(21)

89-102

EN

The article presents research on the relationship between life orientation and types of social participation of young people in emerging adulthood with declared readiness to entrepreneurial activity. The results indicated a greater willingness to entrepreneurship of men rather than women and of young people coming from families where one parent realizes the type of entrepreneurial career. Also, education in entrepreneurship proved to be an important motivating factor to take this form of professional activity in the future. In the surveyed group of people, the level of transitive orientation was significantly higher than the level of moratorium orientation. Transitive orientation proved to be higher among respondents whose parents work as entrepreneurs. The obtained results confirmed significant, but weak relationship between transitive orientation and declared readiness to entrepreneurship. The greatest willingness to entrepreneurship declare people whose type of social participation is classified as assimilative, while the lowest – those with integrative type.

9

Objective and Subjective Effectiveness of Students in the Context of Their Activity Level

88%

Jach Ł.

The New Educational Review

|

2014

|

vol. 35

265-276

EN

Within recent years the percentage of students in relation to the total population of young adults has been increasing in Poland. In search of the psychological consequences of this situation a study has been conducted on the relation between the level of activity of students and both the objective and subjective indicators of their effectiveness and the level of autotelism/calculation of the initiated activities. The study in question has been performed among a group of 473 students of the University of Silesia, and the results thereof indicate differences between the non-active, averagely active and above-averagely active students in the scope of grade point averages, the amount of granted scholarships, subjectively perceived attractiveness for colleagues as well as for the potential employer, the level of identity integration and the position in group hierarchy. The theoretical concept for analyses is constituted by the concept of emerging adulthood, the evolutionary approach and the concept of career capital.

10

University student’s internalising problems in the context of mental support in Poland – a Latent Profile Analysis

88%

Frankowiak J., Kotyśko M.

Studia z Teorii Wychowania

|

2024

|

vol. XV(1(46))

121-141

EN

University students are exposed to a number of stressors that may affect their mental state. However, they do not receive sufficient psychological support, although the demand for it seems to be increasing. The current study examines what psychological profiles can be identified among students based on how often different subjective problems affect their functioning. The participants were 1,499 Polish students (63% women, ages 18-26, 7.4% had previously used professional support). Five profiles, differing in the intensity of the seven internalising problems, were identified in latent profile analysis: in crisis (IC, 2.1%); increased risk − with (IR-S, 7.5%) and without suicidal thoughts or behaviours (IR-NS, 8.8%); increased risk − experiencing tension (IR-T, 19.1%); and not needing support (NNS, 62.5%). Gender, place of origin, and the use of professional psychological support significantly differentiated the profiles. The results of the study allow us to draw indications that are important for the design of preventive measures in the academic environment. Particularly important is the implementation of activities that fall into the area of selective prevention, targeting IR-NS and IR-T groups (about 28% of survey participants). This is supported by the percentage of people belonging to these groups, as well as the nature of the difficulties they are facing.

11

Role víry v prožívání smysluplnosti života u vysokoškolských studentů

75%

Křeménková L., Novotný J. S.

Psychologie a její kontexty

|

2015

|

vol. 6

|

issue 1

79-95

EN

Problem: The aim of this paper is to verify the existence of differences in experiencing life meaningfulness of believers and unbelievers and analyze how much faith affects life meaningfulness. Methods: The sample consisted of 213 university students aged 20-29 years (mean age = 23). Respondents were divided into three groups: Christians (N = 80), Buddhists (N = 25), atheists (N = 108). We used a Existential Scale (ES) questionnaire, 46-item tool, detecting a subjective measure of personal meaningful existence in two dimensions: Personality (sub-dimensions Self-distance and Self-transcendence) and Existentiality (sub-dimensions Freedom and Responsibility). Data were analyzed using SPSS. Results: Using independent t–test, it was confirmed that life meaningfulness was significantly lower for unbelievers in dimension Personality, t(180,943) = 7,013), p < ,001 (this represented a strong effect, d = ,983) and ES Total Score, t(175,424) = 4,201, p < ,001 (this represented a medium effect, d = ,592). Subsequent independent one-way ANOVA (using Welch F) indicated that believers demonstrate a higher life meaningfulness in the dimensions Personality, F (2, 84,212) = 32,062, p < ,001, Self–distance, F (2, 69,585) = 8,556, p < ,001, Self–transcendence, F (2, 79,331) = 26,058, p < ,001, and in ES Total Score, F (2, 74,285) = 9,133, p < ,001. A post hoc Games–Howell indicated that believers (Christians and Buddhists) scored significantly higher in Personality (strong effect, ?2 = ,23), Self-transcendence (strong effect, ?2 = ,19), Self-distance (medium effect, ?2 = ,07), and ES Total Score (medium effect, ?2 = ,07) than atheists. In Personality and Self–transcendence Buddhists also scored significantly higher than Christians. A linear regression was further performed. The faith (Christianity and Buddhism) was a significant predictor of life meaningfulness in ES Total Score, dimension Personality and its sub–dimensions. The religion explains 7,6% (R2 = ,076) of ES Total Score variance, 18,7% (R2 = ,187) of Personality variance, 16,9% (R2 = ,169) of Self–transcendence variance, and 6,9% (R2 = ,069) of Self–distance variance. Finally, we analyzed the influence of gender on the relationship between faith and life meaningfulness. A Pearson correlation explored the relationship between faith and life meaningfulness. This analysis was found to be statistically significant in dimension Personality, r(209) = ,433, p < ,001, and ES Total Score, r(209) = ,276, p < ,001, indicating a strong positive relationship. This relationship was then subjected to a first-order partial correlation in order to explore the relationship controlling for the effects of social support. The first-order correlation was found to be statistically significant in dimension Personality, r(209) = ,432, p < ,001, and ES Total Score, r(209) = ,278, p < ,001, indicating that gender doesn’t affect a relationship between faith and life meaningfulness. Discussion: Analysis confirmed the differences in life meaningfulness depending on faith and corresponds with the results of earlier studies (cf. Mahoney & Grace, 1999; Fromm, 2001; Halama, Martos & Adamová, 2010; Yalom, 2006). Faith seems to facilitate understanding of one’s own world as meaningful, and through religious dogma, traditions and rules provides a firm meaningful life framework. Higher scores of meaningfulness at Buddhists can be explained by the fact that Buddhism compared with Christianity more potentiates the possibility of self-development and a positive perception of the world. The influence of faith on the perceived life meaningfulness is however rather smaller, but still significant. This is consistent with previous studies (cf. Byron & Miller-Perrin, 2009). The biggest influence is evident in the dimension Self-transcendence. Faith, therefore, affects more emotional than cognitive aspects. This is consistent with the fact that faith is more a matter of the heart than sense, rather a kind of sensed, animistic beliefs than rational logical conclusions. The research has some limitations. The research sample consist of specific group of university humanities students. More general population may therefore produce different results. Also the concept of faith (religiosity) was measured in simplex way. For future research it would be desirable to accurately distinguish the different forms of faith (spiritual beliefs) and also monitor their intensity. This could provide further/ deeper insight into the issue of relationship between faith and life meaningfulness. Conclussion: Believers and unbelievers university students significantly differ in their experience of life meaningfulness, especially in the domain of Personality. The actual impact of the faith is not too large and ranges from 6,9 to 18,7% of the explained variance of meaningfulness. The research results and lack of studies on certain aspects of this issue indicate the need for further investigation of the topic.

12

Dosahovanie cieľov a prekonávanie prekážok mladých ľudí v období pandémie covid-19: kvalitatívna štúdia

75%

Schrötter J., Hricová M., Kačmár P., Lovaš L.

Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)

|

2023

|

vol. 67

|

issue 5

273-290

EN

Objectives. The aim of the study was to perform in-depth qualitative research of setting and pursuing goals, as well as overcoming obstacles in young adults during the COVID-19 pandemic. Sample and setting. The sample comprised 30 people, ages 19-29 years (19 men), the average age was 24.37 (SD = 3.05). Statistical analysis. Phenomenological qualitative analysis was performed. Results. Qualitative analysis of the interviews revealed some already known key (main) topics of achieving the goals in young adults, however, it also revealed additional significant topics. The analysis indicated that prioritizing short-term goals can be a functional response to the decreased ability to achieve a long-term goal, but also that short-term goals are preferred because they strengthen self: self-efficacy, self-realisation, and provide satisfaction from the goal attainment. The analysis also revealed the importance of the phenomenon of goal interconnection, where a young adult’s planning does not have to be focused on meeting a goal at a certain time or age (clock-time style); on the contrary, a young adult may focus on events (event-time style). By achieving one goal, a person can shift to achieving another, interconnected goal. However, in young adults achieving the goal is not always associated with a feeling of satisfaction. Results also suggested that sharp changes in goals (goals instability) could potentially be also a strategy of further goal calibration, a strategy of finding goals that are meaningful and fulfilling. An important contribution of the research is studying the goals and planning of young adults during the second wave of the COVID-19 pandemic in Slovakia. The results propose that the pandemic has the potential to affect all phases of the Mindset theory of Action Phases. Limitations. The qualitative character of the study does not enable the results to be quantified.

13

Poczucie własnej skuteczności osób u progu dorosłości

75%

Sarzyńska-Mazurek E.

Edukacja Ustawiczna Dorosłych

|

2019

|

issue 4

19-28

EN

Undoubtedly, self-efficacy has a great impact on the well-being and actions undertaken by people. That feature seems to be beneficial for people in emerging adulthood. It is a stage of life that requires young adults to be actively involved in projecting their future and taking up challenges. The aim of the study was to diagnose the self-efficacy of people entering adulthood in the context of their satisfaction with life. The study used the Sense of Effectiveness Test (TPS) by M. Chomczyńska-Rubacha and K. Rubacha and Satisfaction With Life Scale (SWLS) designed by E. Diener, R.A. Emmons, R.J. Larson and S. Griffin in the adaptation of Z. Juczyński. The study involved 116 people, aged 19–25, including 75 women (64.7%) and 41 men (35.3%). It was found that people with average and low self-efficacy as well as those with average and high life satisfaction dominate the group. The analysis revealed a weak relationship between selfefficacy and life satisfaction. The obtained results induce to undertake further research that may explain the reasons for the low correlation between the analyzed variables.

14

Attachment and development of a mature identity. Attachment styles and the dimensions of identity development among young adults

75%

Jurczyk T.

Psychologia Wychowawcza

|

2018

|

vol. 55(13)

185-195

EN

The aim of the study was to present the relationship between attachment styles and the dimensions of identity development. The theoretical framework of current research constitutes: Attachment Theory by Bowlby (2007) as well as his followers (Bartholomew & Horowitz, 1991), and a concept of Identity Development in the Identity Status Paradigm (Brzezińska & Piotrowski, 2010), which is based on the Psychosocial Development Theory by Erikson (1997). The participants were 109 students from different universities and classes. The experiment was questionnairebased – the participants filled out the Dimensions of Identity Development Scale and the Relationship Questionnaire. The results suggested a relationship between anxious-avoidant and preoccupied attachment styles and specific dimensions of identity development.

15

Temperament a resilience v období mladé dospělosti

75%

Novotný J. S., Tarinová A., Seidlová K.

E-psychologie (E-psychology)

|

2016

|

vol. 10

|

issue 3

1-12

EN

The aim of the study was to analyse relationship between resilience and temperament The aim of the study was to analyse relationship between resilience and temperament The aim of the study was to analyse relationship between resilience and temperament The aim of the study was to analyse relationship between resilience and temperament The aim of the study was to analyse relationship between resilience and temperament The aim of the study was to analyse relationship between resilience and temperament The aim of the study was to analyse relationship between resilience and temperament The aim of the study was to analyse relationship between resilience and temperament The aim of the study was to analyse relationship between resilience and temperament The aim of the study was to analyse relationship between resilience and temperament The aim of the study was to analyse relationship between resilience and temperament The aim of the study was to analyse relationship between resilience and temperament The aim of the study was to analyse relationship between resilience and temperament The aim of the study was to analyse relationship between resilience and temperament The aim of the study was to analyse relationship between resilience and temperament The aim of the study was to analyse relationship between resilience and temperament The aim of the study was to analyse relationship between resilience and temperament The aim of the study was to analyse relationship between resilience and temperament The aim of the study was to analyse relationship between resilience and temperament The aim of the study was to analyse relationship between resilience and temperament The aim of the study was to analyse relationship between resilience and temperament The aim of the study was to analyse relationship between resilience and temperament The aim of the study was to analyse relationship between resilience and temperament The aim of the study was to analyse relationship between resilience and temperament The aim of the study was to analyse relationship between resilience and temperament The aim of the study was to analyse relationship between resilience and temperament The aim of the study was to analyse relationship between resilience and temperament The aim of the study was to analyse relationship between resilience and temperament The aim of the study was to analyse relationship between resilience and temperament The aim of the study was to analyse relationship between resilience and temperament The aim of the study was to analyse relationship between resilience and temperament The aim of the study was to analyse relationship between resilience and temperament The aim of the study was to analyse relationship between resilience and temperament The aim of the study was to analyse relationship between resilience and temperament The aim of the study was to analyse relationship between resilience and temperament The aim of the study was to analyse relationship between resilience and temperament The aim of the study was to analyse relationship between resilience and temperament The aim of the study was to analyse relationship between resilience and temperament The aim of the study was to analyse relationship between resilience and temperament The aim of the study was to analyse relationship between resilience and temperament The aim of the study was to analyse relationship between resilience and temperament The aim of the study was to analyse relationship between resilience and temperament The aim of the study was to analyse relationship between resilience and temperament characteristics. The research sample consisted of 96 college students aged 19 to 30 years (M = characteristics. The research sample consisted of 96 college students aged 19 to 30 years (M = characteristics. The research sample consisted of 96 college students aged 19 to 30 years (M = characteristics. The research sample consisted of 96 college students aged 19 to 30 years (M = characteristics. The research sample consisted of 96 college students aged 19 to 30 years (M = characteristics. The research sample consisted of 96 college students aged 19 to 30 years (M = characteristics. The research sample consisted of 96 college students aged 19 to 30 years (M = characteristics. The research sample consisted of 96 college students aged 19 to 30 years (M = characteristics. The research sample consisted of 96 college students aged 19 to 30 years (M = characteristics. The research sample consisted of 96 college students aged 19 to 30 years (M = characteristics. The research sample consisted of 96 college students aged 19 to 30 years (M = characteristics. The research sample consisted of 96 college students aged 19 to 30 years (M = characteristics. The research sample consisted of 96 college students aged 19 to 30 years (M = characteristics. The research sample consisted of 96 college students aged 19 to 30 years (M = characteristics. The research sample consisted of 96 college students aged 19 to 30 years (M = characteristics. The research sample consisted of 96 college students aged 19 to 30 years (M = characteristics. The research sample consisted of 96 college students aged 19 to 30 years (M = characteristics. The research sample consisted of 96 college students aged 19 to 30 years (M = characteristics. The research sample consisted of 96 college students aged 19 to 30 years (M = characteristics. The research sample consisted of 96 college students aged 19 to 30 years (M = characteristics. The research sample consisted of 96 college students aged 19 to 30 years (M = characteristics. The research sample consisted of 96 college students aged 19 to 30 years (M = characteristics. The research sample consisted of 96 college students aged 19 to 30 years (M = characteristics. The research sample consisted of 96 college students aged 19 to 30 years (M = characteristics. The research sample consisted of 96 college students aged 19 to 30 years (M = characteristics. The research sample consisted of 96 college students aged 19 to 30 years (M = characteristics. The research sample consisted of 96 college students aged 19 to 30 years (M = characteristics. The research sample consisted of 96 college students aged 19 to 30 years (M = characteristics. The research sample consisted of 96 college students aged 19 to 30 years (M = characteristics. The research sample consisted of 96 college students aged 19 to 30 years (M = characteristics. The research sample consisted of 96 college students aged 19 to 30 years (M = characteristics. The research sample consisted of 96 college students aged 19 to 30 years (M = characteristics. The research sample consisted of 96 college students aged 19 to 30 years (M = characteristics. The research sample consisted of 96 college students aged 19 to 30 years (M = characteristics. The research sample consisted of 96 college students aged 19 to 30 years (M = characteristics. The research sample consisted of 96 college students aged 19 to 30 years (M = characteristics. The research sample consisted of 96 college students aged 19 to 30 years (M = characteristics. The research sample consisted of 96 college students aged 19 to 30 years (M = characteristics. The research sample consisted of 96 college students aged 19 to 30 years (M = characteristics. The research sample consisted of 96 college students aged 19 to 30 years (M = characteristics. The research sample consisted of 96 college students aged 19 to 30 years (M = characteristics. The research sample consisted of 96 college students aged 19 to 30 years (M = characteristics. The research sample consisted of 96 college students aged 19 to 30 years (M = characteristics. The research sample consisted of 96 college students aged 19 to 30 years (M = characteristics. The research sample consisted of 96 college students aged 19 to 30 years (M = characteristics. The research sample consisted of 96 college students aged 19 to 30 years (M = characteristics. The research sample consisted of 96 college students aged 19 to 30 years (M = 21.75, SD = 2.07). Adults Temperament Questionnaire and Resilience Scale 21.75, SD = 2.07). Adults Temperament Questionnaire and Resilience Scale 21.75, SD = 2.07). Adults Temperament Questionnaire and Resilience Scale 21.75, SD = 2.07). Adults Temperament Questionnaire and Resilience Scale 21.75, SD = 2.07). Adults Temperament Questionnaire and Resilience Scale 21.75, SD = 2.07). Adults Temperament Questionnaire and Resilience Scale 21.75, SD = 2.07). Adults Temperament Questionnaire and Resilience Scale 21.75, SD = 2.07). Adults Temperament Questionnaire and Resilience Scale 21.75, SD = 2.07). Adults Temperament Questionnaire and Resilience Scale 21.75, SD = 2.07). Adults Temperament Questionnaire and Resilience Scale 21.75, SD = 2.07). Adults Temperament Questionnaire and Resilience Scale 21.75, SD = 2.07). Adults Temperament Questionnaire and Resilience Scale 21.75, SD = 2.07). Adults Temperament Questionnaire and Resilience Scale 21.75, SD = 2.07). Adults Temperament Questionnaire and Resilience Scale 21.75, SD = 2.07). Adults Temperament Questionnaire and Resilience Scale 21.75, SD = 2.07). Adults Temperament Questionnaire and Resilience Scale 21.75, SD = 2.07). Adults Temperament Questionnaire and Resilience Scale 21.75, SD = 2.07). Adults Temperament Questionnaire and Resilience Scale 21.75, SD = 2.07). Adults Temperament Questionnaire and Resilience Scale 21.75, SD = 2.07). Adults Temperament Questionnaire and Resilience Scale 21.75, SD = 2.07). Adults Temperament Questionnaire and Resilience Scale 21.75, SD = 2.07). Adults Temperament Questionnaire and Resilience Scale 21.75, SD = 2.07). Adults Temperament Questionnaire and Resilience Scale 21.75, SD = 2.07). Adults Temperament Questionnaire and Resilience Scale 21.75, SD = 2.07). Adults Temperament Questionnaire and Resilience Scale 21.75, SD = 2.07). Adults Temperament Questionnaire and Resilience Scale 21.75, SD = 2.07). Adults Temperament Questionnaire and Resilience Scale 21.75, SD = 2.07). Adults Temperament Questionnaire and Resilience Scale 21.75, SD = 2.07). Adults Temperament Questionnaire and Resilience Scale 21.75, SD = 2.07). Adults Temperament Questionnaire and Resilience Scale 21.75, SD = 2.07). Adults Temperament Questionnaire and Resilience Scale 21.75, SD = 2.07). Adults Temperament Questionnaire and Resilience Scale for Adults were used. for Adults were used. for Adults were used. for Adults were used. for Adults were used. for Adults were used. for Adults were used. for Adults were used. for Adults were used. for Adults were used. for Adults were used. for Adults were used. The study results correspond with previous findings. The study results correspond with previous findings. The study results correspond with previous findings. The study results correspond with previous findings. The study results correspond with previous findings. The study results correspond with previous findings. The study results correspond with previous findings. The study results correspond with previous findings. The study results correspond with previous findings. The study results correspond with previous findings. The study results correspond with previous findings. The study results correspond with previous findings. The study results correspond with previous findings. The study results correspond with previous findings. The study results correspond with previous findings. The study results correspond with previous findings. The study results correspond with previous findings. The study results correspond with previous findings. The study results correspond with previous findings. The study results correspond with previous findings. The regression The regressionThe regressionThe regressionThe regressionThe regressionThe regression The regression The regressionThe regression analysis revealed a analysis revealed a analysis revealed a analysis revealed a analysis revealed a analysis revealed a analysis revealed a analysis revealed a analysis revealed a analysis revealed a analysis revealed a analysis revealed a analysis revealed a differentiated relationship between temperament and resilience. Negative affectivity is negatively differentiated relationship between temperament and resilience. Negative affectivity is negatively differentiated relationship between temperament and resilience. Negative affectivity is negatively differentiated relationship between temperament and resilience. Negative affectivity is negatively differentiated relationship between temperament and resilience. Negative affectivity is negatively differentiated relationship between temperament and resilience. Negative affectivity is negatively differentiated relationship between temperament and resilience. Negative affectivity is negatively differentiated relationship between temperament and resilience. Negative affectivity is negatively differentiated relationship between temperament and resilience. Negative affectivity is negatively differentiated relationship between temperament and resilience. Negative affectivity is negatively differentiated relationship between temperament and resilience. Negative affectivity is negatively differentiated relationship between temperament and resilience. Negative affectivity is negatively differentiated relationship between temperament and resilience. Negative affectivity is negatively differentiated relationship between temperament and resilience. Negative affectivity is negatively differentiated relationship between temperament and resilience. Negative affectivity is negatively differentiated relationship between temperament and resilience. Negative affectivity is negatively differentiated relationship between temperament and resilience. Negative affectivity is negatively differentiated relationship between temperament and resilience. Negative affectivity is negatively differentiated relationship between temperament and resilience. Negative affectivity is negatively differentiated relationship between temperament and resilience. Negative affectivity is negatively differentiated relationship between temperament and resilience. Negative affectivity is negatively differentiated relationship between temperament and resilience. Negative affectivity is negatively differentiated relationship between temperament and resilience. Negative affectivity is negatively differentiated relationship between temperament and resilience. Negative affectivity is negatively differentiated relationship between temperament and resilience. Negative affectivity is negatively differentiated relationship between temperament and resilience. Negative affectivity is negatively differentiated relationship between temperament and resilience. Negative affectivity is negatively differentiated relationship between temperament and resilience. Negative affectivity is negatively differentiated relationship between temperament and resilience. Negative affectivity is negatively differentiated relationship between temperament and resilience. Negative affectivity is negatively differentiated relationship between temperament and resilience. Negative affectivity is negatively differentiated relationship between temperament and resilience. Negative affectivity is negatively differentiated relationship between temperament and resilience. Negative affectivity is negatively differentiated relationship between temperament and resilience. Negative affectivity is negatively differentiated relationship between temperament and resilience. Negative affectivity is negatively differentiated relationship between temperament and resilience. Negative affectivity is negatively differentiated relationship between temperament and resilience. Negative affectivity is negatively differentiated relationship between temperament and resilience. Negative affectivity is negatively differentiated relationship between temperament and resilience. Negative affectivity is negatively differentiated relationship between temperament and resilience. Negative affectivity is negatively differentiated relationship between temperament and resilience. Negative affectivity is negatively differentiated relationship between temperament and resilience. Negative affectivity is negatively differentiated relationship between temperament and resilience. Negative affectivity is negatively differentiated relationship between temperament and resilience. Negative affectivity is negatively differentiated relationship between temperament and resilience. Negative affectivity is negatively differentiated relationship between temperament and resilience. Negative affectivity is negatively correlated with correlated with correlated with correlated with correlated with correlated with correlated with resilience factors Perception o resilience factors Perception o resilience factors Perception o resilience factors Perception oresilience factors Perception oresilience factors Perception o resilience factors Perception oresilience factors Perception o resilience factors Perception oresilience factors Perception oresilience factors Perception o resilience factors Perception oresilience factors Perception o resilience factors Perception o resilience factors Perception of self and Planned future (35 % 21 of the f self and Planned future (35 % 21 of the f self and Planned future (35 % 21 of the f self and Planned future (35 % 21 of the f self and Planned future (35 % 21 of the f self and Planned future (35 % 21 of the f self and Planned future (35 % 21 of the f self and Planned future (35 % 21 of the f self and Planned future (35 % 21 of the f self and Planned future (35 % 21 of the f self and Planned future (35 % 21 of the f self and Planned future (35 % 21 of the f self and Planned future (35 % 21 of the f self and Planned future (35 % 21 of the f self and Planned future (35 % 21 of the f self and Planned future (35 % 21 of the f self and Planned future (35 % 21 of the f self and Planned future (35 % 21 of the f self and Planned future (35 % 21 of the f self and Planned future (35 % 21 of the f self and Planned future (35 % 21 of the f self and Planned future (35 % 21 of the f self and Planned future (35 % 21 of the explained variance). explained variance). explained variance). explained variance). explained variance). explained variance). explained variance). explained variance). explained variance). Extraversion is positively correlated with Extraversion is positively correlated with Extraversion is positively correlated with Extraversion is positively correlated with Extraversion is positively correlated with Extraversion is positively correlated with Extraversion is positively correlated with Extraversion is positively correlated with Extraversion is positively correlated with Extraversion is positively correlated with Extraversion is positively correlated with Extraversion is positively correlated with Extraversion is positively correlated with Extraversion is positively correlated with Extraversion is positively correlated with Extraversion is positively correlated with Extraversion is positively correlated with Extraversion is positively correlated with Social competence (32 % of the Social competence (32 % of the Social competence (32 % of the Social competence (32 % of the Social competence (32 % of the Social competence (32 % of the Social competence (32 % of the Social competence (32 % of the Social competence (32 % of the Social competence (32 % of the Social competence (32 % of the Social competence (32 % of the Social competence (32 % of the Social competence (32 % of the Social competence (32 % of the Social competence (32 % of the explained variance) explained variance) explained variance) explained variance) explained variance) explained variance) explained variance) explained variance) explained variance) and to a small extent also with Social resources. Resilience factor Structured and to a small extent also with Social resources. Resilience factor Structured and to a small extent also with Social resources. Resilience factor Structured and to a small extent also with Social resources. Resilience factor Structured and to a small extent also with Social resources. Resilience factor Structured and to a small extent also with Social resources. Resilience factor Structured and to a small extent also with Social resources. Resilience factor Structured and to a small extent also with Social resources. Resilience factor Structured and to a small extent also with Social resources. Resilience factor Structured and to a small extent also with Social resources. Resilience factor Structured and to a small extent also with Social resources. Resilience factor Structured and to a small extent also with Social resources. Resilience factor Structured and to a small extent also with Social resources. Resilience factor Structured and to a small extent also with Social resources. Resilience factor Structured and to a small extent also with Social resources. Resilience factor Structured and to a small extent also with Social resources. Resilience factor Structured and to a small extent also with Social resources. Resilience factor Structured and to a small extent also with Social resources. Resilience factor Structured and to a small extent also with Social resources. Resilience factor Structured and to a small extent also with Social resources. Resilience factor Structured and to a small extent also with Social resources. Resilience factor Structured and to a small extent also with Social resources. Resilience factor Structured and to a small extent also with Social resources. Resilience factor Structured and to a small extent also with Social resources. Resilience factor Structured and to a small extent also with Social resources. Resilience factor Structured and to a small extent also with Social resources. Resilience factor Structured and to a small extent also with Social resources. Resilience factor Structured and to a small extent also with Social resources. Resilience factor Structured and to a small extent also with Social resources. Resilience factor Structured and to a small extent also with Social resources. Resilience factor Structured and to a small extent also with Social resources. Resilience factor Structured and to a small extent also with Social resources. Resilience factor Structured and to a small extent also with Social resources. Resilience factor Structured and to a small extent also with Social resources. Resilience factor Structured and to a small extent also with Social resources. Resilience factor Structured and to a small extent also with Social resources. Resilience factor Structured style is in re style is in restyle is in restyle is in restyle is in restyle is in re style is in re style is in re lation with two temperamental dimensions lation with two temperamental dimensions lation with two temperamental dimensions lation with two temperamental dimensions lation with two temperamental dimensions lation with two temperamental dimensions lation with two temperamental dimensions lation with two temperamental dimensions lation with two temperamental dimensions lation with two temperamental dimensions lation with two temperamental dimensions lation with two temperamental dimensions lation with two temperamental dimensions - Effortful control and Orienting sensitivity Effortful control and Orienting sensitivity Effortful control and Orienting sensitivity Effortful control and Orienting sensitivity Effortful control and Orienting sensitivity Effortful control and Orienting sensitivity Effortful control and Orienting sensitivity Effortful control and Orienting sensitivity Effortful control and Orienting sensitivity Effortful control and Orienting sensitivity Effortful control and Orienting sensitivity Effortful control and Orienting sensitivity Effortful control and Orienting sensitivity Effortful control and Orienting sensitivity Effortful control and Orienting sensitivity (15 % of the total explained variance). The small sample with a lower level representativeness (15 % of the total explained variance). The small sample with a lower level representativeness (15 % of the total explained variance). The small sample with a lower level representativeness (15 % of the total explained variance). The small sample with a lower level representativeness (15 % of the total explained variance). The small sample with a lower level representativeness (15 % of the total explained variance). The small sample with a lower level representativeness (15 % of the total explained variance). The small sample with a lower level representativeness (15 % of the total explained variance). The small sample with a lower level representativeness (15 % of the total explained variance). The small sample with a lower level representativeness (15 % of the total explained variance). The small sample with a lower level representativeness (15 % of the total explained variance). The small sample with a lower level representativeness (15 % of the total explained variance). The small sample with a lower level representativeness (15 % of the total explained variance). The small sample with a lower level representativeness (15 % of the total explained variance). The small sample with a lower level representativeness (15 % of the total explained variance). The small sample with a lower level representativeness (15 % of the total explained variance). The small sample with a lower level representativeness (15 % of the total explained variance). The small sample with a lower level representativeness (15 % of the total explained variance). The small sample with a lower level representativeness (15 % of the total explained variance). The small sample with a lower level representativeness (15 % of the total explained variance). The small sample with a lower level representativeness (15 % of the total explained variance). The small sample with a lower level representativeness (15 % of the total explained variance). The small sample with a lower level representativeness (15 % of the total explained variance). The small sample with a lower level representativeness (15 % of the total explained variance). The small sample with a lower level representativeness (15 % of the total explained variance). The small sample with a lower level representativeness (15 % of the total explained variance). The small sample with a lower level representativeness (15 % of the total explained variance). The small sample with a lower level representativeness (15 % of the total explained variance). The small sample with a lower level representativeness (15 % of the total explained variance). The small sample with a lower level representativeness (15 % of the total explained variance). The small sample with a lower level representativeness (15 % of the total explained variance). The small sample with a lower level representativeness (15 % of the total explained variance). The small sample with a lower level representativeness (15 % of the total explained variance). The small sample with a lower level representativeness (15 % of the total explained variance). The small sample with a lower level representativeness (15 % of the total explained variance). The small sample with a lower level representativeness (15 % of the total explained variance). The small sample with a lower level representativeness (15 % of the total explained variance). The small sample with a lower level representativeness (15 % of the total explained variance). The small sample with a lower level representativeness (15 % of the total explained variance). The small sample with a lower level representativeness (15 % of the total explained variance). The small sample with a lower level representativeness (15 % of the total explained variance). The small sample with a lower level representativeness (15 % of the total explained variance). The small sample with a lower level representativeness (15 % of the total explained variance). The small sample with a lower level representativeness (15 % of the total explained variance). The small sample with a lower level representativeness (15 % of the total explained variance). The small sample with a lower level representativeness (15 % of the total explained variance). The small sample with a lower level representativeness (15 % of the total explained variance). The small sample with a lower level representativeness limits the generalizability of results. In practical terms, res limits the generalizability of results. In practical terms, res limits the generalizability of results. In practical terms, res limits the generalizability of results. In practical terms, res limits the generalizability of results. In practical terms, reslimits the generalizability of results. In practical terms, reslimits the generalizability of results. In practical terms, res limits the generalizability of results. In practical terms, res limits the generalizability of results. In practical terms, res limits the generalizability of results. In practical terms, reslimits the generalizability of results. In practical terms, reslimits the generalizability of results. In practical terms, res limits the generalizability of results. In practical terms, res limits the generalizability of results. In practical terms, reslimits the generalizability of results. In practical terms, reslimits the generalizability of results. In practical terms, res limits the generalizability of results. In practical terms, reslimits the generalizability of results. In practical terms, res limits the generalizability of results. In practical terms, res limits the generalizability of results. In practical terms, res limits the generalizability of results. In practical terms, res limits the generalizability of results. In practical terms, reslimits the generalizability of results. In practical terms, res limits the generalizability of results. In practical terms, res limits the generalizability of results. In practical terms, reslimits the generalizability of results. In practical terms, reslimits the generalizability of results. In practical terms, res limits the generalizability of results. In practical terms, reslimits the generalizability of results. In practical terms, reslimits the generalizability of results. In practical terms, res limits the generalizability of results. In practical terms, res limits the generalizability of results. In practical terms, res limits the generalizability of results. In practical terms, res limits the generalizability of results. In practical terms, res limits the generalizability of results. In practical terms, results increase the likelihood of ults increase the likelihood of ults increase the likelihood of ults increase the likelihood of ults increase the likelihood of ults increase the likelihood of ults increase the likelihood of ults increase the likelihood of ults increase the likelihood of ults increase the likelihood of ults increase the likelihood of ults increase the likelihood of ults increase the likelihood of ults increase the likelihood of ults increase the likelihood of success of supporting, developmental and intervention programs, because the variability in potential success of supporting, developmental and intervention programs, because the variability in potential success of supporting, developmental and intervention programs, because the variability in potential success of supporting, developmental and intervention programs, because the variability in potential success of supporting, developmental and intervention programs, because the variability in potential success of supporting, developmental and intervention programs, because the variability in potential success of supporting, developmental and intervention programs, because the variability in potential success of supporting, developmental and intervention programs, because the variability in potential success of supporting, developmental and intervention programs, because the variability in potential success of supporting, developmental and intervention programs, because the variability in potential success of supporting, developmental and intervention programs, because the variability in potential success of supporting, developmental and intervention programs, because the variability in potential success of supporting, developmental and intervention programs, because the variability in potential success of supporting, developmental and intervention programs, because the variability in potential success of supporting, developmental and intervention programs, because the variability in potential success of supporting, developmental and intervention programs, because the variability in potential success of supporting, developmental and intervention programs, because the variability in potential success of supporting, developmental and intervention programs, because the variability in potential success of supporting, developmental and intervention programs, because the variability in potential success of supporting, developmental and intervention programs, because the variability in potential success of supporting, developmental and intervention programs, because the variability in potential success of supporting, developmental and intervention programs, because the variability in potential success of supporting, developmental and intervention programs, because the variability in potential success of supporting, developmental and intervention programs, because the variability in potential success of supporting, developmental and intervention programs, because the variability in potential success of supporting, developmental and intervention programs, because the variability in potential success of supporting, developmental and intervention programs, because the variability in potential success of supporting, developmental and intervention programs, because the variability in potential success of supporting, developmental and intervention programs, because the variability in potential success of supporting, developmental and intervention programs, because the variability in potential success of supporting, developmental and intervention programs, because the variability in potential success of supporting, developmental and intervention programs, because the variability in potential success of supporting, developmental and intervention programs, because the variability in potential success of supporting, developmental and intervention programs, because the variability in potential success of supporting, developmental and intervention programs, because the variability in potential success of supporting, developmental and intervention programs, because the variability in potential success of supporting, developmental and intervention programs, because the variability in potential success of supporting, developmental and intervention programs, because the variability in potential success of supporting, developmental and intervention programs, because the variability in potential success of supporting, developmental and intervention programs, because the variability in potential temperament patterns extends the space for presence of resilience factors or their support. temperament patterns extends the space for presence of resilience factors or their support. temperament patterns extends the space for presence of resilience factors or their support. temperament patterns extends the space for presence of resilience factors or their support. temperament patterns extends the space for presence of resilience factors or their support.temperament patterns extends the space for presence of resilience factors or their support. temperament patterns extends the space for presence of resilience factors or their support.temperament patterns extends the space for presence of resilience factors or their support. temperament patterns extends the space for presence of resilience factors or their support.temperament patterns extends the space for presence of resilience factors or their support.temperament patterns extends the space for presence of resilience factors or their support. temperament patterns extends the space for presence of resilience factors or their support. temperament patterns extends the space for presence of resilience factors or their support. temperament patterns extends the space for presence of resilience factors or their support. temperament patterns extends the space for presence of resilience factors or their support. temperament patterns extends the space for presence of resilience factors or their support. temperament patterns extends the space for presence of resilience factors or their support.temperament patterns extends the space for presence of resilience factors or their support. temperament patterns extends the space for presence of resilience factors or their support. temperament patterns extends the space for presence of resilience factors or their support. temperament patterns extends the space for presence of resilience factors or their support. temperament patterns extends the space for presence of resilience factors or their support.temperament patterns extends the space for presence of resilience factors or their support. temperament patterns extends the space for presence of resilience factors or their support.temperament patterns extends the space for presence of resilience factors or their support.temperament patterns extends the space for presence of resilience factors or their support. temperament patterns extends the space for presence of resilience factors or their support. temperament patterns extends the space for presence of resilience factors or their support.

CS

Cílem studie bylo analyzovat vzájemný vztah resilience a Cílem studie bylo analyzovat vzájemný vztah resilience a Cílem studie bylo analyzovat vzájemný vztah resilience a Cílem studie bylo analyzovat vzájemný vztah resilience a Cílem studie bylo analyzovat vzájemný vztah resilience a Cílem studie bylo analyzovat vzájemný vztah resilience a Cílem studie bylo analyzovat vzájemný vztah resilience a Cílem studie bylo analyzovat vzájemný vztah resilience a Cílem studie bylo analyzovat vzájemný vztah resilience a Cílem studie bylo analyzovat vzájemný vztah resilience a Cílem studie bylo analyzovat vzájemný vztah resilience a Cílem studie bylo analyzovat vzájemný vztah resilience a Cílem studie bylo analyzovat vzájemný vztah resilience a Cílem studie bylo analyzovat vzájemný vztah resilience a Cílem studie bylo analyzovat vzájemný vztah resilience a Cílem studie bylo analyzovat vzájemný vztah resilience a Cílem studie bylo analyzovat vzájemný vztah resilience a Cílem studie bylo analyzovat vzájemný vztah resilience a Cílem studie bylo analyzovat vzájemný vztah resilience a Cílem studie bylo analyzovat vzájemný vztah resilience a Cílem studie bylo analyzovat vzájemný vztah resilience a Cílem studie bylo analyzovat vzájemný vztah resilience a Cílem studie bylo analyzovat vzájemný vztah resilience a Cílem studie bylo analyzovat vzájemný vztah resilience a Cílem studie bylo analyzovat vzájemný vztah resilience a Cílem studie bylo analyzovat vzájemný vztah resilience a Cílem studie bylo analyzovat vzájemný vztah resilience a Cílem studie bylo analyzovat vzájemný vztah resilience a Cílem studie bylo analyzovat vzájemný vztah resilience a Cílem studie bylo analyzovat vzájemný vztah resilience a Cílem studie bylo analyzovat vzájemný vztah resilience a Cílem studie bylo analyzovat vzájemný vztah resilience a Cílem studie bylo analyzovat vzájemný vztah resilience a Cílem studie bylo analyzovat vzájemný vztah resilience a temperamentových charakteristik temperamentových charakteristik temperamentových charakteristik temperamentových charakteristik temperamentových charakteristik temperamentových charakteristik temperamentových charakteristik temperamentových charakteristik temperamentových charakteristik temperamentových charakteristik temperamentových charakteristik temperamentových charakteristik temperamentových charakteristik temperamentových charakteristik temperamentových charakteristik temperamentových charakteristik temperamentových charakteristik temperamentových charakteristik temperamentových charakteristik osobnosti. Výzkumný soubor tvořilo 96 vysokoškolských studentů. Věk respondentů se pohyboval osobnosti. Výzkumný soubor tvořilo 96 vysokoškolských studentů. Věk respondentů se pohyboval osobnosti. Výzkumný soubor tvořilo 96 vysokoškolských studentů. Věk respondentů se pohyboval osobnosti. Výzkumný soubor tvořilo 96 vysokoškolských studentů. Věk respondentů se pohyboval osobnosti. Výzkumný soubor tvořilo 96 vysokoškolských studentů. Věk respondentů se pohyboval osobnosti. Výzkumný soubor tvořilo 96 vysokoškolských studentů. Věk respondentů se pohyboval osobnosti. Výzkumný soubor tvořilo 96 vysokoškolských studentů. Věk respondentů se pohyboval osobnosti. Výzkumný soubor tvořilo 96 vysokoškolských studentů. Věk respondentů se pohyboval osobnosti. Výzkumný soubor tvořilo 96 vysokoškolských studentů. Věk respondentů se pohyboval osobnosti. Výzkumný soubor tvořilo 96 vysokoškolských studentů. Věk respondentů se pohyboval osobnosti. Výzkumný soubor tvořilo 96 vysokoškolských studentů. Věk respondentů se pohyboval osobnosti. Výzkumný soubor tvořilo 96 vysokoškolských studentů. Věk respondentů se pohyboval osobnosti. Výzkumný soubor tvořilo 96 vysokoškolských studentů. Věk respondentů se pohyboval osobnosti. Výzkumný soubor tvořilo 96 vysokoškolských studentů. Věk respondentů se pohyboval osobnosti. Výzkumný soubor tvořilo 96 vysokoškolských studentů. Věk respondentů se pohyboval osobnosti. Výzkumný soubor tvořilo 96 vysokoškolských studentů. Věk respondentů se pohyboval osobnosti. Výzkumný soubor tvořilo 96 vysokoškolských studentů. Věk respondentů se pohyboval osobnosti. Výzkumný soubor tvořilo 96 vysokoškolských studentů. Věk respondentů se pohyboval osobnosti. Výzkumný soubor tvořilo 96 vysokoškolských studentů. Věk respondentů se pohyboval osobnosti. Výzkumný soubor tvořilo 96 vysokoškolských studentů. Věk respondentů se pohyboval osobnosti. Výzkumný soubor tvořilo 96 vysokoškolských studentů. Věk respondentů se pohyboval osobnosti. Výzkumný soubor tvořilo 96 vysokoškolských studentů. Věk respondentů se pohyboval osobnosti. Výzkumný soubor tvořilo 96 vysokoškolských studentů. Věk respondentů se pohyboval osobnosti. Výzkumný soubor tvořilo 96 vysokoškolských studentů. Věk respondentů se pohyboval osobnosti. Výzkumný soubor tvořilo 96 vysokoškolských studentů. Věk respondentů se pohyboval osobnosti. Výzkumný soubor tvořilo 96 vysokoškolských studentů. Věk respondentů se pohyboval osobnosti. Výzkumný soubor tvořilo 96 vysokoškolských studentů. Věk respondentů se pohyboval osobnosti. Výzkumný soubor tvořilo 96 vysokoškolských studentů. Věk respondentů se pohyboval osobnosti. Výzkumný soubor tvořilo 96 vysokoškolských studentů. Věk respondentů se pohyboval osobnosti. Výzkumný soubor tvořilo 96 vysokoškolských studentů. Věk respondentů se pohyboval osobnosti. Výzkumný soubor tvořilo 96 vysokoškolských studentů. Věk respondentů se pohyboval osobnosti. Výzkumný soubor tvořilo 96 vysokoškolských studentů. Věk respondentů se pohyboval osobnosti. Výzkumný soubor tvořilo 96 vysokoškolských studentů. Věk respondentů se pohyboval osobnosti. Výzkumný soubor tvořilo 96 vysokoškolských studentů. Věk respondentů se pohyboval osobnosti. Výzkumný soubor tvořilo 96 vysokoškolských studentů. Věk respondentů se pohyboval v rozpětí 19 rozpětí 19 rozpětí 19 rozpětí 19 rozpětí 19 –30 let (M = 21.75, SD 2.07). Použité metody zahrnovaly Adults Temperament 30 let (M = 21.75, SD 2.07). Použité metody zahrnovaly Adults Temperament 30 let (M = 21.75, SD 2.07). Použité metody zahrnovaly Adults Temperament 30 let (M = 21.75, SD 2.07). Použité metody zahrnovaly Adults Temperament 30 let (M = 21.75, SD 2.07). Použité metody zahrnovaly Adults Temperament 30 let (M = 21.75, SD 2.07). Použité metody zahrnovaly Adults Temperament 30 let (M = 21.75, SD 2.07). Použité metody zahrnovaly Adults Temperament 30 let (M = 21.75, SD 2.07). Použité metody zahrnovaly Adults Temperament 30 let (M = 21.75, SD 2.07). Použité metody zahrnovaly Adults Temperament 30 let (M = 21.75, SD 2.07). Použité metody zahrnovaly Adults Temperament 30 let (M = 21.75, SD 2.07). Použité metody zahrnovaly Adults Temperament 30 let (M = 21.75, SD 2.07). Použité metody zahrnovaly Adults Temperament 30 let (M = 21.75, SD 2.07). Použité metody zahrnovaly Adults Temperament 30 let (M = 21.75, SD 2.07). Použité metody zahrnovaly Adults Temperament 30 let (M = 21.75, SD 2.07). Použité metody zahrnovaly Adults Temperament 30 let (M = 21.75, SD 2.07). Použité metody zahrnovaly Adults Temperament 30 let (M = 21.75, SD 2.07). Použité metody zahrnovaly Adults Temperament 30 let (M = 21.75, SD 2.07). Použité metody zahrnovaly Adults Temperament 30 let (M = 21.75, SD 2.07). Použité metody zahrnovaly Adults Temperament 30 let (M = 21.75, SD 2.07). Použité metody zahrnovaly Adults Temperament 30 let (M = 21.75, SD 2.07). Použité metody zahrnovaly Adults Temperament 30 let (M = 21.75, SD 2.07). Použité metody zahrnovaly Adults Temperament 30 let (M = 21.75, SD 2.07). Použité metody zahrnovaly Adults Temperament 30 let (M = 21.75, SD 2.07). Použité metody zahrnovaly Adults Temperament 30 let (M = 21.75, SD 2.07). Použité metody zahrnovaly Adults Temperament 30 let (M = 21.75, SD 2.07). Použité metody zahrnovaly Adults Temperament 30 let (M = 21.75, SD 2.07). Použité metody zahrnovaly Adults Temperament 30 let (M = 21.75, SD 2.07). Použité metody zahrnovaly Adults Temperament 30 let (M = 21.75, SD 2.07). Použité metody zahrnovaly Adults Temperament 30 let (M = 21.75, SD 2.07). Použité metody zahrnovaly Adults Temperament 30 let (M = 21.75, SD 2.07). Použité metody zahrnovaly Adults Temperament 30 let (M = 21.75, SD 2.07). Použité metody zahrnovaly Adults Temperament 30 let (M = 21.75, SD 2.07). Použité metody zahrnovaly Adults Temperament 30 let (M = 21.75, SD 2.07). Použité metody zahrnovaly Adults Temperament 30 let (M = 21.75, SD 2.07). Použité metody zahrnovaly Adults Temperament 30 let (M = 21.75, SD 2.07). Použité metody zahrnovaly Adults Temperament 30 let (M = 21.75, SD 2.07). Použité metody zahrnovaly Adults Temperament Questionnaire a Resilience Scale for Adult Questionnaire a Resilience Scale for Adult Questionnaire a Resilience Scale for Adult Questionnaire a Resilience Scale for Adult Questionnaire a Resilience Scale for AdultQuestionnaire a Resilience Scale for AdultQuestionnaire a Resilience Scale for AdultQuestionnaire a Resilience Scale for AdultQuestionnaire a Resilience Scale for AdultQuestionnaire a Resilience Scale for Adult Questionnaire a Resilience Scale for Adult Questionnaire a Resilience Scale for AdultQuestionnaire a Resilience Scale for AdultQuestionnaire a Resilience Scale for AdultQuestionnaire a Resilience Scale for AdultQuestionnaire a Resilience Scale for AdultQuestionnaire a Resilience Scale for AdultQuestionnaire a Resilience Scale for Adult Questionnaire a Resilience Scale for Adult Questionnaire a Resilience Scale for Adult Questionnaire a Resilience Scale for Adult s. Výsledky studie korespondují s s. Výsledky studie korespondují s s. Výsledky studie korespondují s s. Výsledky studie korespondují s s. Výsledky studie korespondují s s. Výsledky studie korespondují s s. Výsledky studie korespondují s s. Výsledky studie korespondují s s. Výsledky studie korespondují s s. Výsledky studie korespondují s s. Výsledky studie korespondují s s. Výsledky studie korespondují s s. Výsledky studie korespondují s s. Výsledky studie korespondují s s. Výsledky studie korespondují s s. Výsledky studie korespondují s předchozími výzkumy. předchozími výzkumy. předchozími výzkumy. předchozími výzkumy. předchozími výzkumy. předchozími výzkumy. předchozími výzkumy. předchozími výzkumy. předchozími výzkumy. předchozími výzkumy. předchozími výzkumy. předchozími výzkumy. Regresní analýza odhalila diferencovaný vztah mezi temperamentem a resiliencí. Negativní Regresní analýza odhalila diferencovaný vztah mezi temperamentem a resiliencí. Negativní Regresní analýza odhalila diferencovaný vztah mezi temperamentem a resiliencí. Negativní Regresní analýza odhalila diferencovaný vztah mezi temperamentem a resiliencí. Negativní Regresní analýza odhalila diferencovaný vztah mezi temperamentem a resiliencí. Negativní Regresní analýza odhalila diferencovaný vztah mezi temperamentem a resiliencí. Negativní Regresní analýza odhalila diferencovaný vztah mezi temperamentem a resiliencí. Negativní Regresní analýza odhalila diferencovaný vztah mezi temperamentem a resiliencí. Negativní Regresní analýza odhalila diferencovaný vztah mezi temperamentem a resiliencí. Negativní Regresní analýza odhalila diferencovaný vztah mezi temperamentem a resiliencí. Negativní Regresní analýza odhalila diferencovaný vztah mezi temperamentem a resiliencí. Negativní Regresní analýza odhalila diferencovaný vztah mezi temperamentem a resiliencí. Negativní Regresní analýza odhalila diferencovaný vztah mezi temperamentem a resiliencí. Negativní Regresní analýza odhalila diferencovaný vztah mezi temperamentem a resiliencí. Negativní Regresní analýza odhalila diferencovaný vztah mezi temperamentem a resiliencí. Negativní Regresní analýza odhalila diferencovaný vztah mezi temperamentem a resiliencí. Negativní Regresní analýza odhalila diferencovaný vztah mezi temperamentem a resiliencí. Negativní Regresní analýza odhalila diferencovaný vztah mezi temperamentem a resiliencí. Negativní Regresní analýza odhalila diferencovaný vztah mezi temperamentem a resiliencí. Negativní Regresní analýza odhalila diferencovaný vztah mezi temperamentem a resiliencí. Negativní Regresní analýza odhalila diferencovaný vztah mezi temperamentem a resiliencí. Negativní Regresní analýza odhalila diferencovaný vztah mezi temperamentem a resiliencí. Negativní Regresní analýza odhalila diferencovaný vztah mezi temperamentem a resiliencí. Negativní Regresní analýza odhalila diferencovaný vztah mezi temperamentem a resiliencí. Negativní Regresní analýza odhalila diferencovaný vztah mezi temperamentem a resiliencí. Negativní Regresní analýza odhalila diferencovaný vztah mezi temperamentem a resiliencí. Negativní Regresní analýza odhalila diferencovaný vztah mezi temperamentem a resiliencí. Negativní Regresní analýza odhalila diferencovaný vztah mezi temperamentem a resiliencí. Negativní Regresní analýza odhalila diferencovaný vztah mezi temperamentem a resiliencí. Negativní Regresní analýza odhalila diferencovaný vztah mezi temperamentem a resiliencí. Negativní Regresní analýza odhalila diferencovaný vztah mezi temperamentem a resiliencí. Negativní Regresní analýza odhalila diferencovaný vztah mezi temperamentem a resiliencí. Negativní Regresní analýza odhalila diferencovaný vztah mezi temperamentem a resiliencí. Negativní Regresní analýza odhalila diferencovaný vztah mezi temperamentem a resiliencí. Negativní Regresní analýza odhalila diferencovaný vztah mezi temperamentem a resiliencí. Negativní Regresní analýza odhalila diferencovaný vztah mezi temperamentem a resiliencí. Negativní Regresní analýza odhalila diferencovaný vztah mezi temperamentem a resiliencí. Negativní Regresní analýza odhalila diferencovaný vztah mezi temperamentem a resiliencí. Negativní Regresní analýza odhalila diferencovaný vztah mezi temperamentem a resiliencí. Negativní Regresní analýza odhalila diferencovaný vztah mezi temperamentem a resiliencí. Negativní Regresní analýza odhalila diferencovaný vztah mezi temperamentem a resiliencí. Negativní Regresní analýza odhalila diferencovaný vztah mezi temperamentem a resiliencí. Negativní Regresní analýza odhalila diferencovaný vztah mezi temperamentem a resiliencí. Negativní Regresní analýza odhalila diferencovaný vztah mezi temperamentem a resiliencí. Negativní Regresní analýza odhalila diferencovaný vztah mezi temperamentem a resiliencí. Negativní Regresní analýza odhalila diferencovaný vztah mezi temperamentem a resiliencí. Negativní Regresní analýza odhalila diferencovaný vztah mezi temperamentem a resiliencí. Negativní Regresní analýza odhalila diferencovaný vztah mezi temperamentem a resiliencí. Negativní Regresní analýza odhalila diferencovaný vztah mezi temperamentem a resiliencí. Negativní afektivita je vafektivita je v afektivita je v afektivita je v afektivita je vafektivita je vafektivita je v afektivita je v negativním vztahu s faktory vnímání sebe sama a plánovaná budoucnosti (35 % negativním vztahu s faktory vnímání sebe sama a plánovaná budoucnosti (35 % negativním vztahu s faktory vnímání sebe sama a plánovaná budoucnosti (35 % negativním vztahu s faktory vnímání sebe sama a plánovaná budoucnosti (35 % negativním vztahu s faktory vnímání sebe sama a plánovaná budoucnosti (35 % negativním vztahu s faktory vnímání sebe sama a plánovaná budoucnosti (35 % negativním vztahu s faktory vnímání sebe sama a plánovaná budoucnosti (35 % negativním vztahu s faktory vnímání sebe sama a plánovaná budoucnosti (35 % negativním vztahu s faktory vnímání sebe sama a plánovaná budoucnosti (35 % negativním vztahu s faktory vnímání sebe sama a plánovaná budoucnosti (35 % negativním vztahu s faktory vnímání sebe sama a plánovaná budoucnosti (35 % negativním vztahu s faktory vnímání sebe sama a plánovaná budoucnosti (35 % negativním vztahu s faktory vnímání sebe sama a plánovaná budoucnosti (35 % negativním vztahu s faktory vnímání sebe sama a plánovaná budoucnosti (35 % negativním vztahu s faktory vnímání sebe sama a plánovaná budoucnosti (35 % negativním vztahu s faktory vnímání sebe sama a plánovaná budoucnosti (35 % negativním vztahu s faktory vnímání sebe sama a plánovaná budoucnosti (35 % negativním vztahu s faktory vnímání sebe sama a plánovaná budoucnosti (35 % negativním vztahu s faktory vnímání sebe sama a plánovaná budoucnosti (35 % negativním vztahu s faktory vnímání sebe sama a plánovaná budoucnosti (35 % negativním vztahu s faktory vnímání sebe sama a plánovaná budoucnosti (35 % negativním vztahu s faktory vnímání sebe sama a plánovaná budoucnosti (35 % negativním vztahu s faktory vnímání sebe sama a plánovaná budoucnosti (35 % negativním vztahu s faktory vnímání sebe sama a plánovaná budoucnosti (35 % negativním vztahu s faktory vnímání sebe sama a plánovaná budoucnosti (35 % negativním vztahu s faktory vnímání sebe sama a plánovaná budoucnosti (35 % negativním vztahu s faktory vnímání sebe sama a plánovaná budoucnosti (35 % negativním vztahu s faktory vnímání sebe sama a plánovaná budoucnosti (35 % negativním vztahu s faktory vnímání sebe sama a plánovaná budoucnosti (35 % negativním vztahu s faktory vnímání sebe sama a plánovaná budoucnosti (35 % negativním vztahu s faktory vnímání sebe sama a plánovaná budoucnosti (35 % negativním vztahu s faktory vnímání sebe sama a plánovaná budoucnosti (35 % negativním vztahu s faktory vnímání sebe sama a plánovaná budoucnosti (35 % negativním vztahu s faktory vnímání sebe sama a plánovaná budoucnosti (35 % negativním vztahu s faktory vnímání sebe sama a plánovaná budoucnosti (35 % negativním vztahu s faktory vnímání sebe sama a plánovaná budoucnosti (35 % 21 % vysvětlené va % vysvětlené va % vysvětlené va % vysvětlené va % vysvětlené va % vysvětlené va % vysvětlené va % vysvětlené va % vysvětlené va % vysvětlené va % vysvětlené va % vysvětlené va riance). Extraverze je v riance). Extraverze je vriance). Extraverze je vriance). Extraverze je vriance). Extraverze je v riance). Extraverze je v riance). Extraverze je v riance). Extraverze je v riance). Extraverze je v riance). Extraverze je vriance). Extraverze je vriance). Extraverze je v riance). Extraverze je vriance). Extraverze je v pozitivním vztahu se sociálními kompetencemi (32 % pozitivním vztahu se sociálními kompetencemi (32 % pozitivním vztahu se sociálními kompetencemi (32 % pozitivním vztahu se sociálními kompetencemi (32 % pozitivním vztahu se sociálními kompetencemi (32 % pozitivním vztahu se sociálními kompetencemi (32 % pozitivním vztahu se sociálními kompetencemi (32 % pozitivním vztahu se sociálními kompetencemi (32 % pozitivním vztahu se sociálními kompetencemi (32 % pozitivním vztahu se sociálními kompetencemi (32 % pozitivním vztahu se sociálními kompetencemi (32 % pozitivním vztahu se sociálními kompetencemi (32 % pozitivním vztahu se sociálními kompetencemi (32 % pozitivním vztahu se sociálními kompetencemi (32 % pozitivním vztahu se sociálními kompetencemi (32 % pozitivním vztahu se sociálními kompetencemi (32 % pozitivním vztahu se sociálními kompetencemi (32 % pozitivním vztahu se sociálními kompetencemi (32 % pozitivním vztahu se sociálními kompetencemi (32 % pozitivním vztahu se sociálními kompetencemi (32 % pozitivním vztahu se sociálními kompetencemi (32 % vysvětlené variance) a v vysvětlené variance) a v vysvětlené variance) a v vysvětlené variance) a v vysvětlené variance) a v vysvětlené variance) a v vysvětlené variance) a v vysvětlené variance) a v vysvětlené variance) a v vysvětlené variance) a v vysvětlené variance) a v vysvětlené variance) a v vysvětlené variance) a v vysvětlené variance) a v malé míře také se sociálními zdroji. Faktor resilience strukturovaný styl je malé míře také se sociálními zdroji. Faktor resilience strukturovaný styl je malé míře také se sociálními zdroji. Faktor resilience strukturovaný styl je malé míře také se sociálními zdroji. Faktor resilience strukturovaný styl je malé míře také se sociálními zdroji. Faktor resilience strukturovaný styl je malé míře také se sociálními zdroji. Faktor resilience strukturovaný styl je malé míře také se sociálními zdroji. Faktor resilience strukturovaný styl je malé míře také se sociálními zdroji. Faktor resilience strukturovaný styl je malé míře také se sociálními zdroji. Faktor resilience strukturovaný styl je malé míře také se sociálními zdroji. Faktor resilience strukturovaný styl je malé míře také se sociálními zdroji. Faktor resilience strukturovaný styl je malé míře také se sociálními zdroji. Faktor resilience strukturovaný styl je malé míře také se sociálními zdroji. Faktor resilience strukturovaný styl je malé míře také se sociálními zdroji. Faktor resilience strukturovaný styl je malé míře také se sociálními zdroji. Faktor resilience strukturovaný styl je malé míře také se sociálními zdroji. Faktor resilience strukturovaný styl je malé míře také se sociálními zdroji. Faktor resilience strukturovaný styl je malé míře také se sociálními zdroji. Faktor resilience strukturovaný styl je malé míře také se sociálními zdroji. Faktor resilience strukturovaný styl je malé míře také se sociálními zdroji. Faktor resilience strukturovaný styl je malé míře také se sociálními zdroji. Faktor resilience strukturovaný styl je malé míře také se sociálními zdroji. Faktor resilience strukturovaný styl je malé míře také se sociálními zdroji. Faktor resilience strukturovaný styl je malé míře také se sociálními zdroji. Faktor resilience strukturovaný styl je malé míře také se sociálními zdroji. Faktor resilience strukturovaný styl je malé míře také se sociálními zdroji. Faktor resilience strukturovaný styl je malé míře také se sociálními zdroji. Faktor resilience strukturovaný styl je malé míře také se sociálními zdroji. Faktor resilience strukturovaný styl je malé míře také se sociálními zdroji. Faktor resilience strukturovaný styl je malé míře také se sociálními zdroji. Faktor resilience strukturovaný styl je malé míře také se sociálními zdroji. Faktor resilience strukturovaný styl je malé míře také se sociálními zdroji. Faktor resilience strukturovaný styl je malé míře také se sociálními zdroji. Faktor resilience strukturovaný styl je malé míře také se sociálními zdroji. Faktor resilience strukturovaný styl je malé míře také se sociálními zdroji. Faktor resilience strukturovaný styl je malé míře také se sociálními zdroji. Faktor resilience strukturovaný styl je malé míře také se sociálními zdroji. Faktor resilience strukturovaný styl je ve vztahu se dvěma temperamentovými dimenzemi ve vztahu se dvěma temperamentovými dimenzemi ve vztahu se dvěma temperamentovými dimenzemi ve vztahu se dvěma temperamentovými dimenzemi ve vztahu se dvěma temperamentovými dimenzemi ve vztahu se dvěma temperamentovými dimenzemi ve vztahu se dvěma temperamentovými dimenzemi ve vztahu se dvěma temperamentovými dimenzemi ve vztahu se dvěma temperamentovými dimenzemi ve vztahu se dvěma temperamentovými dimenzemi ve vztahu se dvěma temperamentovými dimenzemi ve vztahu se dvěma temperamentovými dimenzemi ve vztahu se dvěma temperamentovými dimenzemi ve vztahu se dvěma temperamentovými dimenzemi ve vztahu se dvěma temperamentovými dimenzemi ve vztahu se dvěma temperamentovými dimenzemi ve vztahu se dvěma temperamentovými dimenzemi ve vztahu se dvěma temperamentovými dimenzemi ve vztahu se dvěma temperamentovými dimenzemi ve vztahu se dvěma temperamentovými dimenzemi ve vztahu se dvěma temperamentovými dimenzemi – seberegulace a orientační citl seberegulace a orientační citl seberegulace a orientační citl seberegulace a orientační citl seberegulace a orientační citl seberegulace a orientační citl seberegulace a orientační citl seberegulace a orientační citl seberegulace a orientační citl seberegulace a orientační citl seberegulace a orientační citl seberegulace a orientační citl seberegulace a orientační citl seberegulace a orientační citl seberegulace a orientační citl seberegulace a orientační citl ivost (15 % ivost (15 % ivost (15 % ivost (15 % ivost (15 % vysvětlené variance celkem). Omezením studie je menší soubor respondentů s vysvětlené variance celkem). Omezením studie je menší soubor respondentů s vysvětlené variance celkem). Omezením studie je menší soubor respondentů s vysvětlené variance celkem). Omezením studie je menší soubor respondentů s vysvětlené variance celkem). Omezením studie je menší soubor respondentů s vysvětlené variance celkem). Omezením studie je menší soubor respondentů s vysvětlené variance celkem). Omezením studie je menší soubor respondentů s vysvětlené variance celkem). Omezením studie je menší soubor respondentů s vysvětlené variance celkem). Omezením studie je menší soubor respondentů s vysvětlené variance celkem). Omezením studie je menší soubor respondentů s vysvětlené variance celkem). Omezením studie je menší soubor respondentů s vysvětlené variance celkem). Omezením studie je menší soubor respondentů s vysvětlené variance celkem). Omezením studie je menší soubor respondentů s vysvětlené variance celkem). Omezením studie je menší soubor respondentů s vysvětlené variance celkem). Omezením studie je menší soubor respondentů s vysvětlené variance celkem). Omezením studie je menší soubor respondentů s vysvětlené variance celkem). Omezením studie je menší soubor respondentů s vysvětlené variance celkem). Omezením studie je menší soubor respondentů s vysvětlené variance celkem). Omezením studie je menší soubor respondentů s vysvětlené variance celkem). Omezením studie je menší soubor respondentů s vysvětlené variance celkem). Omezením studie je menší soubor respondentů s vysvětlené variance celkem). Omezením studie je menší soubor respondentů s vysvětlené variance celkem). Omezením studie je menší soubor respondentů s vysvětlené variance celkem). Omezením studie je menší soubor respondentů s vysvětlené variance celkem). Omezením studie je menší soubor respondentů s vysvětlené variance celkem). Omezením studie je menší soubor respondentů s vysvětlené variance celkem). Omezením studie je menší soubor respondentů s vysvětlené variance celkem). Omezením studie je menší soubor respondentů s vysvětlené variance celkem). Omezením studie je menší soubor respondentů s vysvětlené variance celkem). Omezením studie je menší soubor respondentů s vysvětlené variance celkem). Omezením studie je menší soubor respondentů s vysvětlené variance celkem). Omezením studie je menší soubor respondentů s nižší mírou nižší mírou nižší mírou nižší mírou nižší mírou reprezentativnosti. Z reprezentativnosti. Z reprezentativnosti. Zreprezentativnosti. Zreprezentativnosti. Zreprezentativnosti. Z reprezentativnosti. Z reprezentativnosti. Z reprezentativnosti. Z praktického hlediska výsledky zvyšují pravděpodobnost úspěšnosti praktického hlediska výsledky zvyšují pravděpodobnost úspěšnosti praktického hlediska výsledky zvyšují pravděpodobnost úspěšnosti praktického hlediska výsledky zvyšují pravděpodobnost úspěšnosti praktického hlediska výsledky zvyšují pravděpodobnost úspěšnosti praktického hlediska výsledky zvyšují pravděpodobnost úspěšnosti praktického hlediska výsledky zvyšují pravděpodobnost úspěšnosti praktického hlediska výsledky zvyšují pravděpodobnost úspěšnosti praktického hlediska výsledky zvyšují pravděpodobnost úspěšnosti praktického hlediska výsledky zvyšují pravděpodobnost úspěšnosti praktického hlediska výsledky zvyšují pravděpodobnost úspěšnosti praktického hlediska výsledky zvyšují pravděpodobnost úspěšnosti praktického hlediska výsledky zvyšují pravděpodobnost úspěšnosti praktického hlediska výsledky zvyšují pravděpodobnost úspěšnosti praktického hlediska výsledky zvyšují pravděpodobnost úspěšnosti praktického hlediska výsledky zvyšují pravděpodobnost úspěšnosti praktického hlediska výsledky zvyšují pravděpodobnost úspěšnosti praktického hlediska výsledky zvyšují pravděpodobnost úspěšnosti praktického hlediska výsledky zvyšují pravděpodobnost úspěšnosti praktického hlediska výsledky zvyšují pravděpodobnost úspěšnosti praktického hlediska výsledky zvyšují pravděpodobnost úspěšnosti praktického hlediska výsledky zvyšují pravděpodobnost úspěšnosti praktického hlediska výsledky zvyšují pravděpodobnost úspěšnosti praktického hlediska výsledky zvyšují pravděpodobnost úspěšnosti praktického hlediska výsledky zvyšují pravděpodobnost úspěšnosti praktického hlediska výsledky zvyšují pravděpodobnost úspěšnosti praktického hlediska výsledky zvyšují pravděpodobnost úspěšnosti podpůrných, rozvojových a intervenčních programů, neboť variabilita v podpůrných, rozvojových a intervenčních programů, neboť variabilita v podpůrných, rozvojových a intervenčních programů, neboť variabilita v podpůrných, rozvojových a intervenčních programů, neboť variabilita v podpůrných, rozvojových a intervenčních programů, neboť variabilita v podpůrných, rozvojových a intervenčních programů, neboť variabilita v podpůrných, rozvojových a intervenčních programů, neboť variabilita v podpůrných, rozvojových a intervenčních programů, neboť variabilita v podpůrných, rozvojových a intervenčních programů, neboť variabilita v podpůrných, rozvojových a intervenčních programů, neboť variabilita v podpůrných, rozvojových a intervenčních programů, neboť variabilita v podpůrných, rozvojových a intervenčních programů, neboť variabilita v podpůrných, rozvojových a intervenčních programů, neboť variabilita v podpůrných, rozvojových a intervenčních programů, neboť variabilita v podpůrných, rozvojových a intervenčních programů, neboť variabilita v podpůrných, rozvojových a intervenčních programů, neboť variabilita v podpůrných, rozvojových a intervenčních programů, neboť variabilita v podpůrných, rozvojových a intervenčních programů, neboť variabilita v podpůrných, rozvojových a intervenčních programů, neboť variabilita v podpůrných, rozvojových a intervenčních programů, neboť variabilita v podpůrných, rozvojových a intervenčních programů, neboť variabilita v podpůrných, rozvojových a intervenčních programů, neboť variabilita v podpůrných, rozvojových a intervenčních programů, neboť variabilita v podpůrných, rozvojových a intervenčních programů, neboť variabilita v podpůrných, rozvojových a intervenčních programů, neboť variabilita v podpůrných, rozvojových a intervenčních programů, neboť variabilita v podpůrných, rozvojových a intervenčních programů, neboť variabilita v podpůrných, rozvojových a intervenčních programů, neboť variabilita v podpůrných, rozvojových a intervenčních programů, neboť variabilita v podpůrných, rozvojových a intervenčních programů, neboť variabilita v možných možných možných možných možných temperamentových vzorcích rozšiřuje prostor pro přítomnost faktorů resilience, resp. jejich temperamentových vzorcích rozšiřuje prostor pro přítomnost faktorů resilience, resp. jejich temperamentových vzorcích rozšiřuje prostor pro přítomnost faktorů resilience, resp. jejich temperamentových vzorcích rozšiřuje prostor pro přítomnost faktorů resilience, resp. jejich temperamentových vzorcích rozšiřuje prostor pro přítomnost faktorů resilience, resp. jejich temperamentových vzorcích rozšiřuje prostor pro přítomnost faktorů resilience, resp. jejich temperamentových vzorcích rozšiřuje prostor pro přítomnost faktorů resilience, resp. jejich temperamentových vzorcích rozšiřuje prostor pro přítomnost faktorů resilience, resp. jejich temperamentových vzorcích rozšiřuje prostor pro přítomnost faktorů resilience, resp. jejich temperamentových vzorcích rozšiřuje prostor pro přítomnost faktorů resilience, resp. jejich temperamentových vzorcích rozšiřuje prostor pro přítomnost faktorů resilience, resp. jejich temperamentových vzorcích rozšiřuje prostor pro přítomnost faktorů resilience, resp. jejich temperamentových vzorcích rozšiřuje prostor pro přítomnost faktorů resilience, resp. jejich temperamentových vzorcích rozšiřuje prostor pro přítomnost faktorů resilience, resp. jejich temperamentových vzorcích rozšiřuje prostor pro přítomnost faktorů resilience, resp. jejich temperamentových vzorcích rozšiřuje prostor pro přítomnost faktorů resilience, resp. jejich temperamentových vzorcích rozšiřuje prostor pro přítomnost faktorů resilience, resp. jejich temperamentových vzorcích rozšiřuje prostor pro přítomnost faktorů resilience, resp. jejich temperamentových vzorcích rozšiřuje prostor pro přítomnost faktorů resilience, resp. jejich temperamentových vzorcích rozšiřuje prostor pro přítomnost faktorů resilience, resp. jejich temperamentových vzorcích rozšiřuje prostor pro přítomnost faktorů resilience, resp. jejich temperamentových vzorcích rozšiřuje prostor pro přítomnost faktorů resilience, resp. jejich temperamentových vzorcích rozšiřuje prostor pro přítomnost faktorů resilience, resp. jejich temperamentových vzorcích rozšiřuje prostor pro přítomnost faktorů resilience, resp. jejich temperamentových vzorcích rozšiřuje prostor pro přítomnost faktorů resilience, resp. jejich temperamentových vzorcích rozšiřuje prostor pro přítomnost faktorů resilience, resp. jejich temperamentových vzorcích rozšiřuje prostor pro přítomnost faktorů resilience, resp. jejich temperamentových vzorcích rozšiřuje prostor pro přítomnost faktorů resilience, resp. jejich temperamentových vzorcích rozšiřuje prostor pro přítomnost faktorů resilience, resp. jejich temperamentových vzorcích rozšiřuje prostor pro přítomnost faktorů resilience, resp. jejich temperamentových vzorcích rozšiřuje prostor pro přítomnost faktorů resilience, resp. jejich temperamentových vzorcích rozšiřuje prostor pro přítomnost faktorů resilience, resp. jejich temperamentových vzorcích rozšiřuje prostor pro přítomnost faktorů resilience, resp. jejich podporu. podporu.

16

Coping and Mental Health during Emerging Adulthood. The Relationships between Coping Strategies and Risk of Depression and Life Satisfaction among Students in Higher Education

75%

Konaszewski K., Niesiobędzka M., Kolemba M.

Polish Psychological Bulletin

|

2022

|

vol. 53

|

issue 2

17

Umiejętności życiowe i kompetencje społeczne dziewcząt i chłopców jako kapitał początkowy w pierwszej fazie transition to adulthood

71%

Zielińska M., Nyćkowiak J.

Wychowanie w Rodzinie

|

2020

|

vol. XXIII

|

issue (2/2020)

39-66

EN

Introduction. We are currently observing changes in the models of entering adulthood in Poland, including changes in the dominant patterns of behaviour related to partnership, marriage, and family. In a sociological sense, we are talking about the phenomenon of postponing social roles related to adulthood, about an ever-longer moratorium and changing markers of adulthood. In the family home, a young person acquires competences and skills useful in an independent, responsible adult life. The article will present the nature of those skills which, together with the competences, were considered to be the initial capital of the first phase of transition to adulthood. Aim. The aim of the article is to try to answer the question of whether the 18-year-old secondary school students who were on the verge of adulthood, in the so-called liminal phase within the transition to adulthood, are equipped with the initial capital in the form of skills and competences significant for the functioning in the adult society. We also answer the question of whether, and to what extent, socialization to adulthood, taking place in the family home, corresponds to contemporary changes in the equal treatment of women and men, and to what extent it maintains the traditional division of roles. Materials and methods. The empirical base of the article is the results of sociological research conducted in 2018 in upper secondary schools in Lubuskie voivodeship. Results. The key differences in the field of socialization to adulthood between girls and boys were recorded in two areas: training of skills related to running a household along with caring for other family members, and training in long-term decision making. Conclusions. Striving for equality between women and men is reflected in everyday behaviour and choices, but they are not part of the internalized habitus. The accents and fields of the expected help have changed, but the scripts concerning the so-called male and female tasks remain the same.

PL

Wprowadzenie. Obecnie obserwujemy w Polsce przeobrażenia modeli wchodzenia w dorosłość, w tym zmiany dominujących wzorców zachowań dotyczących partnerstwa, małżeństwa, rodziny. W sensie socjologicznym mówimy o zjawisku odraczania ról społecznych związanych z dorosłością, o coraz dłuższym moratorium i zmieniających się markerach dorosłości. W domu rodzinnym młody człowiek nabywa kompetencje i umiejętności przydatne w samodzielnym, niezależnym, odpowiedzialnym dorosłym życiu. W artykule przedstawiony zostanie charakter tych umiejętności, które wraz z kompetencjami uznane zostały za kapitał początkowy pierwszej fazy transition to adulthood. Cel. Celem artykułu jest próba odpowiedzi na pytanie, czy poddani badaniu osiemnastoletni licealiści znajdujący się u progu dorosłego życia, w tzw. fazie liminalnej transition to adulthood, są wyposażeni w kapitał początkowy w postaci znaczących dla funkcjonowania w dorosłym społeczeństwie umiejętności i kompetencji. Odpowiadamy także na pytanie o to, czy i w jakim zakresie socjalizacja do dorosłości, zachodząca w domu rodzinnym, odpowiada współczesnym zmianom w zakresie równego traktowania kobiet i mężczyzn, a w jakim podtrzymuje tradycyjne podziały ról. Materiały i metody. Bazę empiryczną artykułu stanowią wyniki badań socjologicznych przeprowadzonych w 2018 roku w województwie lubuskim w szkołach ponadgimnazjalnych. Wyniki. Kluczowe różnice w zakresie socjalizacji do dorosłości dziewcząt i chłopców zarejestrowane zostały w dwóch obszarach: treningu umiejętności związanych z prowadzeniem gospodarstwa domowego i opieką nad pozostałymi członkami rodziny oraz w obszarze treningu podejmowania długofalowych decyzji. Wnioski. Dążenia do równości kobiet i mężczyzn uwidaczniają się w zachowaniach i obyczajach codziennych, ale nie stanowią części uwewnętrznionego habitusu. Zmieniły się akcenty oraz pola oczekiwanej pomocy, pozostały skrypty dotyczące tzw. prac kobiecych i męskich.

18

Strategie wchodzenia w dorosłość wiejskiej młodzieży w krajach azjatyckich

63%

Długosz P.

Teraźniejszość – Człowiek – Edukacja

|

2018

|

vol. 21

|

issue 4(84)

43-66

EN

The question of entering adulthood is discussed mainly in the context of urban youth from middle classes in Europe and North America. There is a lack of information about adulthood in countries where rural societies prevail. This article aims at presenting knowledge about entering adulthood in traditional societies in Asia. A secondary research of survey data from the research conducted among youth between 14 and 29 years of age in Uzbekistan, Kazakhstan, Kyrgyzstan and Georgia was undertaken in order to find an answer to the question regarding strategies for entering adulthood and factors having impact on this process. The “Big Five” model in which entering adulthood means finishing education, taking up a job, starting a family, having children and running an independent household was applied in the analysis of this phenomenon. The results of analyses indicate that the youth in subjective terms prefer traditional forms of adulthood based on a family. By analysing classic criteria of adulthood, it was determined that the majority of young people have failed to attain the status of adulthood yet. The conducted analyses have also shown differences in entering adulthood between rural and urban youth.

PL

Problematyka wchodzenia w dorosłość jest omawiana głównie na przykładzie miejskiej młodzieży wywodzącej się klas średnich w Europie i Ameryce Północnej. W państwach, w których dominują społeczności wiejskie, brakuje informacji na temat dorosłości. Prezentowany artykuł jest próbą przedstawienia wiedzy na temat wchodzenia w dorosłość w społeczeństwach tradycyjnych zamieszkujących Azję. Do odpowiedzi na pytania dotyczące strategii wchodzenia w dorosłość i czynników ją kształtujących została wykorzystana analiza danych zastanych z badań sondażowych zrealizowanych wśród młodzieży w wieku 14–29 lat w Uzbekistanie, Kazachstanie, Kirgistaniei Gruzji. Do analizy tego fenomenu wykorzystano koncepcję „wielkiej piątki” (Big Five), w której to wejście w dorosłość jest równoznaczne z zakończeniem edukacji, podjęciem pracy, założeniem rodziny, posiadaniem dzieci, prowadzeniem samodzielnego gospodarstwa domowego. Wyniki analiz pokazały, że młodzież w sferze subiektywnej preferuje tradycyjne formy dorosłości opierające się na rodzinie. Analizując klasyczne kryteria dorosłości, stwierdzono, że większość młodych jeszcze nie osiągnęła statusu dorosłego. Prowadzone analizy pokazały też, że wejście w dorosłość jest różne dla młodzieży wiejskiej i miejskiej.

19

Wchodzenie w dorosłość. Ogólnopolskie badanie młodych Polaków w wieku 18–29 lat

63%

Wiszejko-Wierzbicka D., Kwiatkowska A.

Studia Socjologiczne

|

2018

|

issue 2(229)

147-176

PL

Główne pytanie tekstu dotyczy wchodzenia w dorosłość młodych Polaków w wieku 18-29 lat, ich postrzegania dorosłości. Zgodnie z wynikami badania młodzi odchodzą obecnie od deﬁniowania dorosłości w kategoriach tradycyjnych markerów społecznych na rzecz własności intrapsychicznych oraz kompetencji. Dorosłość jest silnie związana z postrzeganiem siebie jako osoby kompetentnej w obszarze zawodowym i relacji społecznych, z pewną autonomię. Markery te (kompetencji, relacji, autonomii) na poziomie mikro odpowiadają najważniejszym potrzebom psychicznym człowieka (teoria autodeterminacji). Na poziomie makro markery te są zbieżne z charakterystyką czterech europejskich modeli wchodzenia w dorosłość, stworzonych przez Cécile van de Velde. Polski model wydaje się mieć charakter hybrydowy, łączący dużą rolę kompetencji zawodowych i autonomii z naciskiem na samorozwój jednostki.

EN

The article focuses on the model of entering adulthood. According to the results of the on-line survey among 3264 (aged 18–29), people, in deﬁning adulthood young people abandon the traditional social markers in favour of intra-psychic properties and competences. The sense of adulthood is strongly associated with the perception of oneself primarily as a competent person in both professional and social relations, and maintaining a certain autonomy. These markers (competencies, relationships, autonomy) at the micro level correspond to the most important psychological human needs (theory of self-determination). At the macro level, the markers of competence, relationships and autonomy are in line with the characteristics of four European models of adulthood ( Cécile van de Velde); the Polish model appears to be hybrid in character, combining the signiﬁcant role of professional competences and autonomy with the emphasis on self-development of an individual.

20

Jak być szczęśliwym i mieć udane życie? Warunki udanego, szczęśliwego życia w opiniach studiujących i niestudiujących młodych Polaków

63%

Mianowska E.

Dyskursy Młodych Andragogów / Adult Education Discourses

|

2017

|

vol. 18

59-76

PL

W artykule zaprezentowano wyniki analiz, których celem było zbadanie, czy studiujący i niestudiujący młodzi dorośli różnią się w kwestii wyboru kryteriów udanego życia. Celem było również rozpoznanie dynamiki tych wyborów w ostatnich piętnastu latach. W analizach wykorzystano dane z cyklicznych badań prowadzonych przez zespół badaczy pod kierunkiem profesora Janusza Czapińskiego „Diagnoza Społeczna. Warunki i jakość życia Polaków” (www.diagnoza.com). Obliczenia wykonano dla danych z ośmiu edycji badań prowadzonych w latach: 2000, 2003, 2005, 2007, 2009, 2011, 2013 i 2015. Uzyskane wyniki pozwalają na stwierdzenie, że studiujących i niestudiujących młodych dorosłych różni wybór priorytetowych warunków, które dopomagają w osiągnięciu zadowolenia z życia. Studiujący rzadziej niż niestudiujący jako warunki udanego życia wskazują pieniądze, pracę, posiadanie dzieci, częściej natomiast wykształcenie i pogodę ducha i optymizm. Odnotowane różnice mogą świadczyć, że okres stającej się dorosłości (emerging adulthood) w przypadku studiujących i niestudiujących wykorzystywany jest na eksplorowanie różnych sfer życia. Studiujący intensywniej eksperymentują na polu społecznych relacji, niestudiujący w sferze pracy.

EN

The article presents results of analyses aimed at checking whether studying and not studying young adults are distinct in terms of choosing criterions of successful life. The analyses also aimed at recognizing the dynamics of these choices in the recent 15 years. The analyses made use of data collected in a cycle research “The Social Diagnosis. Living conditions and quality of life of Polish people” (www.diagnoza.com) commissioned by a group of researchers led by professor Janusz Czapiński. The calculations were made for data collected in eight editions of survey commissioned in the following years: 2000, 2003, 2005, 2007, 2009, 2011, 2013 and 2015. The obtained results make it possible to determine that studying and not studying young adults differ in terms of choosing priority conditions of reaching life satisfaction. The studying less frequently than not studying ones indicate money, work, having children as conditions of successful life. The studying indicate education, cheerfulness and optimism more often than not studying ones as conditions of successful life. The data may suggest that the period of emerging adulthood, in the case of studying and not studying individuals, is used to explore different aspects of life. The studying ones experiment more intensively in the area of social relationships whereas not studying ones experiment in the area of work.

Refine search results

Kríza mladého veku – nový fenomén?

Academic youth as a representative of a new phase in a social development. On the condition of identity in early adulthood1

Emerging Adulthood: An Intersectional Examination of the Changing Life Course

Individuálne reprezentácie lásky mladých ľudí na Slovensku a v Českej republike

Młodość w procesach wchodzenia w dorosłość. Refleksje z perspektywy przemian przebiegu życia

Przywiązanie, parentyfikacja i trauma relacyjna a status tożsamości w okresie wyłaniającej się dorosłości

Studenci w świecie Internetu. Odniesienia do rodziny i związków partnerskich

Orientacja życiowa i typ partycypacji społecznej a gotowość do aktywności przedsiębiorczej w okresie wschodzącej dorosłości

Objective and Subjective Effectiveness of Students in the Context of Their Activity Level

University student’s internalising problems in the context of mental support in Poland – a Latent Profile Analysis

Role víry v prožívání smysluplnosti života u vysokoškolských studentů

Dosahovanie cieľov a prekonávanie prekážok mladých ľudí v období pandémie covid-19: kvalitatívna štúdia

Poczucie własnej skuteczności osób u progu dorosłości

Attachment and development of a mature identity. Attachment styles and the dimensions of identity development among young adults

Temperament a resilience v období mladé dospělosti

Coping and Mental Health during Emerging Adulthood. The Relationships between Coping Strategies and Risk of Depression and Life Satisfaction among Students in Higher Education

Umiejętności życiowe i kompetencje społeczne dziewcząt i chłopców jako kapitał początkowy w pierwszej fazie transition to adulthood

Strategie wchodzenia w dorosłość wiejskiej młodzieży w krajach azjatyckich

Wchodzenie w dorosłość. Ogólnopolskie badanie młodych Polaków w wieku 18–29 lat

Jak być szczęśliwym i mieć udane życie? Warunki udanego, szczęśliwego życia w opiniach studiujących i niestudiujących młodych Polaków