Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 5

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  epistemologie
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

O skepticismu a filosofii u Davida Huma:

100%
Janoušek H.
Filosofický časopis (Philosophical Journal)
|
2020
|
vol. 68
|
issue 4
623-633
EN
The study examines Zuzana Parusniková’s book David Hume, Sceptic. It first examines how the book situates Hume’s philosophy in between radical scepticism resulting from the scrutiny of human knowledge and natural belief that cannot be shaken by sceptical doubts. Hume accepts radical scepticism and the limits it sets for human understanding. However, a practicable philosophy must submit itself to belief in the common world and offer a useful examination into the principles of moral and social behavior and common life. This finally results in philosophy becoming a guide for a happy life. In the second part, the study employs Hume’s concept of the love of truth to show a deeper link between several functions of philosophy, and, by interpreting Hume’s view of the relation between abstruse and easy philosophy, it criticizes Parusnikova’s interpretation of abstruse philosophy.
CS
Text studie analyzuje knihu Zuzany Parsunikové David Hume, Sceptic, jež klade filosofii Davida Huma do rozporu mezi radikální skepsí plynoucí z reflexe lidského poznání a přirozenou vírou, jejíž genezi nedokáží skeptické pochybnosti narušit. Hume přijímá radikální skepsi i meze, které stanovuje lidskému rozumu. Praktikovatelná filosofie se však musí podřídit víře ve společný svět a prospěšně zkoumat principy lidského jednání a soužití ve společensko-morální oblasti. Vposledu se filosofie stává návodem ke šťastnému životu. Ve své druhé části zde předkládaná studie využívá Humovu koncepci lásky k pravdě, aby ukázala hlubší souvislost mezi funkcemi filosofie u Huma, a na základě výkladu Humova pojetí vztahu obtížné a snadné filosofie kritizuje autorčin výklad epistemo­logické funkce obtížné filosofie.
2
Content available remote

Pierre-Daniel Huet a jeho přínos novověkému skepticismu

100%
Parusniková Z.
Filosofický časopis (Philosophical Journal)
|
2021
|
vol. 69
|
issue 4
677-694
EN
Pierre-Daniel Huet (Huetius, 1630–1721), a scholar of immense erudition, died 300 years ago. Huet wrote many works on philosophy, theology, history and literature. At his time Huet was best known for his fierce criticism of Cartesianism. From an empiricist and sceptical standpoints, he attacked the position of the arrogance of reason in epistemology and the credibility of rational proofs of God in theology. But it was Huet’s scepticism, developing the arguments of the ancient sceptics and insisting on the principal weakness of human mind to achieve true and certain knowledge, that had the biggest impact on the development of early-modern philosophy. I analyze Huet’s scepticism in the context of the revival of the ancient sceptical tradition in Western Europe in the 16th and 17th centuries and promote a relatively new interpretation of the formation of early-modern philosophy, in which scepticism is supposed to play a constitutive role.
CS
Pierre-Daniel Huet, významný učenec, který se zabýval filosofií, teologií, historií i literaturou, zemřel právě před 300 lety. Své současníky Huet nejvíce zaujal ostrou kritikou kartezianismu. Ze stanoviska empirismu a skepticismu odmítl pozici arogance rozumu v epistemologii a důvěryhodnost racionálních důkazů Boha v teologii. Největší vliv na vývoj novověké filosofie měl však jeho skepticismus, ve kterém Huet rozvíjel myšlenky antických skeptiků především s důrazem na nemohoucnost lidské mysli dospět k pravdivému či jistému poznání. V článku rozvíjím analýzu Huetova skepticismu v širším kontextu znovuoživení antické skeptické tradice v západní Evropě v 16. a 17. století a propaguji relativně novou interpretaci formování novověké filosofie, v níž hraje tato tradice klíčovou roli.
3
Content available remote

Místo myšlenkových experimentů ve filosofii

100%
Tvrdý F.
Teorie vědy (Theory of Science)
|
2018
|
vol. 40
|
issue 2
231-250
EN
Th ought experiments are popular tools of argumentation in science and philosophy. Th e criticism of these experiments from naturalized and experimental philosophers has led to the formation of defl ationary and minimalist approaches that weaken the epistemic power of thought experiments and reconcile them with empiricism. Th is paper aims to demonstrate that these attempts do not overcome the main problems encountered by thought experiments in philosophy. Th e limits of human rationality and imagination prevent experimenters from solving unrealistic scenarios in a reliable way. Th ought experiments in philosophy are diff erent from science because the real ones usually cannot be implemented and are not open to the possibility of empirical falsifi cation. Moreover, they are based on defective analogies and they shift the burden of proof unfairly. Th e persuasive success of thought experiments is very low; therefore, they cannot contribute to the solution of philosophical problems. Th e paper concludes that the most common types of thought experiments should be removed from the set of philosophical methods.
CS
Myšlenkové experimenty jsou populárním argumentačním nástrojem ve vědě i fi losofi i. Jejich kritika ze strany naturalistických a experimentálních fi losofů vedla k vytvoření defl ačních a minimalistických koncepcí, které oslabují epistemickou sílu myšlenkových experimentů a smiřují je s empirismem. Cílem článku je ukázat, že tyto pokusy nepřekonávají hlavní problémy, se kterými se myšlenkové experimenty ve fi losofi i střetávají. Omezená lidská racionalita a představivost znemožňují experimentátorům řešit nereálné scénáře spolehlivým způsobem. Myšlenkové experimenty se ve fi losofi i používají jinak než ve vědě, protože ty pravé jsou obvykle neuskutečnitelné a uzavřené vůči možnosti empirické falsifi kace. Navíc jsou založeny na vadných analogiích a neoprávněně přenášejí důkazní břemeno. Persvazivní úspěšnost myšlenkových experimentů je velmi nízká, a proto nedokáží přispět k řešení fi losofi ckých problémů. Závěrem článku je, že nejběžnější druhy myšlenkových experimentů by měly být odstraněny ze souboru fi losofi ckých metod.
4
Content available remote

Subjekty a fragmenty : K teoretizaci a interpretaci literárního postmodernismu

80%
Kanda R.
Česká literatura (Czech Literature)
|
2017
|
vol. 65
|
issue 6
877-901
EN
This study deals with a conception of postmodernism that is based on the ideas of the American Marxist theorist Frederic Jameson. The first, theoretically-based section does not define literary postmodernism as a particular style, but as a cultural landmark, basically associated with the broader socio-economic, epistemic and ideological context. The basis of postmodern epistemology, which critically opposes the epistemology of modernism comprises a critique of the Carthesian subject and the concept of reality as a whole. This critique results in the problematization of the subject as an autonomous entity and the fragmentation of reality. My study asserts that the ideological function of this postmodern critique also works to delegitimize all ''totalitarianizing'' tendencies, while legitimizing a particular kind of cultural reproduction. The second part of the study focuses on interpreting prose works by Emil Hakl (Skutečná událost, An Actual Event, 2013) and Václav Kahuda (Vítr, tma, přítomnost, Wind, Darkness, Presence, 2014), which I believe artistically portrays the consequences of conceptualizing the subject and reality that are typical of postmodern culture. The fragmentation of reality, the self-alienation of the subject and the collapse of historicity in Hakl's prose does not allow for the creation of a space in which radical acts are possible. Václav Kahuda's prose is a fragmentation of reality, and the loss of the essence of the subject is overcome by the construction of a paranoid universe and a shift towards a monistic view of an all-pervasive transcendental principle.
CS
Studie pracuje s pojmem postmodernismu, který vychází z koncepce amerického marxistického teoretika Fredrika Jamesona. V první, teoreticky založené části není literární postmodernismus definován jako určitý styl, nýbrž jako kulturní dominanta, jejíž povaha souvisí s širším socioekonomickým, epistemickým a ideologickým kontextem. Podstatou postmoderní epistemologie, která se kriticky vymezuje proti epistemologie moderny, je kritiky karteziánského subjektu a pojetí reality jako celku. Důsledkem této kritiky je problematizace subjektu jako autonomní entity a fragmentace reality. Ve studii tvrdím, že uvedená postmoderní kritika působí zároveň svou ideologickou funkcí jako delegitimizace všech „totalizujících“ tendencí a zároveň legitimizace určité typu kulturní reprodukce. Druhá část studie je zaměřena na interpretaci próz Emila Hakla Skutečná událost (2013) a Václava Kahudy Vítr, tma, přítomnost (2014), v nichž jsou podle mého názoru umělecky zachyceny důsledky konceptualizace subjektu a reality, typické pro postmoderní kulturu. Fragmentace reality, sebeodcizení subjektu a zhroucení historicity v Haklově próze znemožňuje vytvoření prostoru, v němž je možný radikální čin. V próze Václava Kahudy je fragmentace reality a ztráta esence subjektu překonávána konstrukcí paranoidního univerza a příklonem k monistické představě všeprostupujícího transcendentního principu.
5
Content available remote

Je Adornova negativní dialektika naplněním existencialistického příslibu?: Nad knihou "Adorno and Existence" Petera E. Gordona

80%
Kaplan H.
Filosofický časopis (Philosophical Journal)
|
2024
|
vol. 72
|
issue 1
85-103
EN
In the study presented here, the author disputes the conclusions that the American history professor Peter E. Gordon presented in his book Adorno and Existence, and ponders the book’s role in contemporary Adorno research within the discourse of the Anglo-Saxon world. The general theme of Gordon’s book is Adorno’s lifelong response to the philosophy of Husserl and Heidegger. In his principle argument, Gordon argues that negative dialectics is the realization of a goal that the aforementioned philosophers set themselves but never fulfilled. The task of the first half of the study is to show Gordon’s book in the context of the current response to Adorno’s philosophy in the Anglo-Saxon countries and, in light of the argument mentioned above, to show where Gordon’s work is essential and where it fails. The second half of the study seeks to modify Gordon’s argument. The author asserts that phenomenology and existentialism can only serve towards the formulation of Adorno’s own positions if they are sated with a pre-established method – a method developed on the basis of Walter Benjamin’s theory of knowledge and György Lukács’ Hegelian Marxism.
CS
Ve zde předkládané studii autor polemizuje se závěry knihy Adorno and Existence, jejímž autorem je americký profesor historie Peter E. Gordon, a zamýšlí se nad její rolí v současném adornovském bádání v diskursu anglosaského světa. Obecným tématem Gordonovy knihy je Adornova celoživotní recepce Husserlovy a Heideggerovy filosofie. Ve svém stěžejním argumentu Gordon tvrdí, že negativní dialektika je realizací cíle, který si zmínění filosofové předsevzali, ale nikdy nenaplnili. Úkolem první poloviny zde předkládaného textu je jednak představit Gordonovu knihu v rámci současné recepce Adornovy filosofie v anglosaských zemích a jednak ve světle zmíněného argumentu ukázat, v čem je Gordonova práce podstatná a kde naopak selhává. Druhá polovina studie se Gordonův argument snaží revidovat. Autor tvrdí, že fenomenologie a existencialismus mohou sloužit k formulaci Adornových vlastních stanovisek pouze tehdy, je-li jimi nasycena již předem ustanovená metoda – metoda vypracovaná na základě teorie poznání Waltera Benjamina a hegelizovaného marxismu Györge Lukácse.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.