Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 4

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  estetická hodnota
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

O relativní nedůležitosti estetické hodnoty při hodnocení výtvarného umění:

100%
Kulka T.
Filosofický časopis (Philosophical Journal)
|
2020
|
vol. 68
|
issue 5
737-753
EN
In contrast to the generally accepted view that the value of a work of art lies entirely or primarily in its aesthetic value, I put forward the rather provocative assertion that the importance of aesthetic value has been overestimated and that it does not play the role that has been attributed to it up to this time. It should, however, be noted that my argument has nothing to do with programmatic attempts by advocates of so-called conceptual art to eliminate aesthetic value as a consideration, or with the effort to devalue it that has been made by followers of other postmodern tendencies. Rather, I am following up here on several of my previous articles in which I explained the need to recognize, in addition to the aesthetic value, the existence of another value – artistic value – that is no less important than aesthetic value. In this article, I want to take this argument a step further and show that artistic value is so fundamental in its importance that, in the valuation of works of art, it is the aesthetic value that plays second fiddle. I will put forward arguments that show that the huge differences in the prices of various works of art cannot be explained by the corresponding differences in their aesthetic value, but instead to the corresponding differences in their artistic value.
CS
Oproti všeobecně přijímanému názoru, podle kterého hodnota uměleckého díla spočívá výhradně či převážně v jeho hodnotě estetické, stavím poněkud provokativní tvrzení, že význam estetické hodnoty byl přeceněn a že při hodnocení výtvarných uměleckých děl zdaleka nehraje tu roli, která jí byla až dosud přisuzována. Toto mé tvrzení však nemá nic společného s programatickými pokusy o eliminaci estetické hodnoty ze strany propagátorů takzvaného konceptuálního umění ani se snahou o její devalvaci stoupenci jiných postmoderních směrů. Navazuji zde na několik předchozích publikací, ve kterých jsem vysvětloval nutnost uznat kromě hodnoty estetické i existenci další hodnoty – hodnoty umělecké, která je neméně důležitá než hodnota estetická. Zde chci tento argument posunout o krok dál a ukázat, že umělecká hodnota má zcela zásadní význam, takže při hodnocení uměleckých děl připadá estetické hodnotě role druhých houslí. Předložím argumenty, které ukazují, že obrovské rozdíly v cenách různých uměleckých děl nemohou být vysvětleny korespondujícími rozdíly v jejich hodnotě estetické, korespondují však s rozdíly v hodnotě umělecké.
2
Content available remote

Lze falzifikovat umělecké dílo?:

84%
Kolman V.
Filosofický časopis (Philosophical Journal)
|
2020
|
vol. 68
|
issue 5
755-764
EN
The author discusses Kulka’s study on aesthetics, especially in regards to the system he presents for the quantification of the value of a work of art; the article also deals in detail with certain “positivist” features of Kulka’s approach to art. From these the author then provides a detailed critique of selected examples. At the same time, however, he appreciates the readable and intellectually stimulating nature of Kulka’s book and of his texts in general.
CS
Autor diskutuje Kulkovu estetickou studii zejména ve vztahu k předkládanému schématu kvantifikace hodnoty uměleckého díla a zabývá se podrobně také jistými „pozitivistickými“ rysy Kulkova přístupu k tématu umění. Tyto pak na vybraných příkladech podrobně kritizuje. Současně však oceňuje zejména čtivou a myšlenkově stimulující povahu Kulkovy knihy a jeho textů obecně.
3
Publication available in full text mode
Content available

Literární dílo jako pretext: pokus o dekompozici a rekompozici

67%
Mikulášek A.
Bohemistyka
|
2022
|
issue 4
493-516
EN
In the following study, we perceive the literary text as a pretext for a decomposition analysis, while the new text modified by us (posttext) sheds an interpretive light on the examined verbal object in the ontological and axiological sense. Decomposition helps to analyze the way of construction and being of the original verbal artefact, as well as to highlight the functions it performs. In the first part we show the values of the poem Let (Flight) from the collection Pokosená hlina (Mowed Clay, 1999) by the contemporary Slovak writer Jozef Leikert on grounds of word-order decomposition strategies. In the second part we analyse the finished ”recomposition”, or rather a verbal adaptation of a canonized poetic text of Czech literature (a poem by Ondřej Koupil called Květen, 2020) and its interpretive possibilities with respect to the pretext, i.e. the poem Máj (May, 1836) by Karel Hynek Mácha.
CS
V následující studii vnímáme literární text jako pretext k dekompoziční analýze, přičemž nový, resp. námi upravený text (posttext) vrhá interpretační světlo na zkoumaný slovesný objekt ve smyslu ontologickém i axiologickém. Dekompozice pomáhá jednak analyzovat způsob výstavby a bytí původního slovesného artefaktu, rovněž zvýrazňuje funkce, které plní. V první části ukazujeme hodnoty básně Let ze sbírky Pokosená hlina (1999) současného slovenského spisovatele Jozefa Leikerta na pozadí slovosledných dekompozičních strategií, v druhé části pak analyzujeme už hotovou „rekompozici”, resp. slovesnou adaptaci kanonizovaného básnického textu české literatury (poéma Ondřeje Koupila nazvaná Květen, 2020) a její interpretační možnosti vzhledem k pretextu, tedy k poémě Máj (1836) Karla Hynka Máchy.
4
Content available remote

Singerova britva, druhizmus a výnimočné postavenie človeka vo vesmíre = : Singer’s razor, speciesism and the exceptional status of man in the universe

34%
Sýkora P.
Filosofický časopis (Philosophical Journal)
|
2013
|
vol. 61
|
issue 3
415-426
XX
The aim of this study is to refute the frequent and repeated critical objections to Singer’s almost four-decades-old argument against speciesism. These objections are based, above all, on misunderstanding. There is misunderstanding not only of the argument itself, but also of Singer’s methodological starting point, which we have termed “Singer’s ethical razor”. In the text we show why it is not possible to reject Singer’s utilitarian argument only by rejecting utilitarianism en bloc. In the same way, we show why it is not appropriate to charge Singer with failing to extend his ethics to include plants and lifeless nature. In fact the opposite is true because Singer clearly demonstrates how environmental ethics relating to the protection of the wild can be based on the same principle of the equal consideration of interests which is the basis for the moral unacceptability of speciesism.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.