Search results

1

Fantastická literatura v českém kontextu jako výzva literární vědě

100%

Dědinová T.

Česká literatura (Czech Literature)

|

2015

|

vol. 63

|

issue 2

183-211

CS

Cílem studie je charakterizace fantastické literatury v širším kontextu a nástin dvou typů fantastiky s ohledem na přístup k fantastickým prvkům a na mimotextové souvislosti. Po načrtnutí komplikací spojených s pokusy o definici fantastické literatury ohraničuje fantastičnost z hlediska historického, osobního (halucinace) a ve vztahu k mytickým a náboženským textům, aby posléze představila definici intuitivní metodou s využitím Wittgensteinových rodových podobností. Následné rozdělení na vlastní fantastično a fantastično jako prostředek vyjádření ilustruje odlišné využití fantastických prvků autory spojenými s komunitou příznivců fantastiky a mimo ni, poukazuje na kognitivní mimotextová kritéria významně se podílející na hodnocení fantastických děl a rovněž na nepevnou hranici mezi oběma kategoriemi. Nakonec přistupuje ke vztahu mezi fantastickou a krásnou literaturou úhlem pohledu teorie fantastiky a upozorňuje v tomto kontextu na časté podcenění nefantastické literatury jako opisu skutečnosti. Fantastickou literaturu představuje jako komplexní fenomén uvnitř krásné literatury a nikoli jako úzce žánrovou literaturu určenou vyhraněnému čtenáři.

2

Światocentryczność fantastyki

100%

Maj K. M.

Annales Universitatis Paedagogicae Cracoviensis. Studia Poetica

|

2021

|

vol. 9

216-233

EN

The article introduces the reader to the phenomenon of the so-called world-centeredness as well as to the world-centered turn in contemporary narrative theory. Having delineated cultural, economic, and transmedial aspects of the turn in question, the author discusses the problem of academic discrimination against fantasy, science fiction, and similar genres in Polish literary theory of the 20th and 21st centuries. This aims for redirecting the focus of literary theory towards more neglected aspects of artistic production such as world-building (instead of storytelling), immersion (instead of closereading), and performatic worldplay (instead of backgrounding the diegetic world). All these new phenomena are suggested for inclusion in postclassical narrative studies applied to analysing fantasy, science fiction, and other forms of fantastika across the media.

PL

Artykuł wprowadza polskiego czytelnika w problematykę światocentryczności i zwrotu światocentrycznego we współczesnej teorii narracji. Nakreśliwszy kulturowe, ekonomiczne i transmedialne aspekty rzeczonego zwrotu, autor porusza problem dyskryminacji fantasy, science fiction oraz nurtów pokrewnych w akademickim piśmiennictwie teoretycznoliterackim XX i XXI wieku w Polsce. Celem tego jest przekierowanie uwagi teorii literatury na ignorowane dotąd aspekty twórczości artystycznej, takie jak choćby światotwórstwo (w miejsce fabułotwórstwa), imersja (w miejsce uważnego czytania) i performatywna światogra (w miejsce traktowania świata jako tła wydarzeń fabularnych). Wszystkie te zjawiska postuluje się włączyć w obręb postklasycznych studiów narratologicznych wykorzystywanych do analizy fantasy, science fiction oraz innych form fantastyki na przestrzeni różnych mediów.

3

A Classic Work of Italian Literature: Italo Calvino’s Trilogy for Young Readers

88%

Campagnaro M.

Libri & Liberi

|

2013

|

vol. Vol 2

|

issue No. 1

83-95

EN

During his career as a writer, Calvino achieved a special bond with the children’s universe. He was one of the greatest Italian storytellers for adults who also explored the area of children’s literature and young adult literature and did so with sublime results. In particular, his literary approach is especially inspiring when addressing young adults. The main characters of his Our Ancestors trilogy embody some important qualities of the new contemporary man. The protagonists of The Cloven Viscount, The Baron in the Trees and The Nonexistent Knight all live, each in his own way, ‘upside down’, because they break the rules of logic. Their ‘adultness’ is characterized by the actual dimensions of unrest, ‘incompleteness’, indefiniteness, doubt, confusion, and uncertainty about the future, that is, by feelings that deeply define the archetypical elements of youth. Furthermore, their behaviour emphasizes the role of wandering which is considered a viaticum given as a means to access a different quality of life, which is certainly strange, unusual, and extraordinary, but also, precisely because of this extraordinariness, all the more authentic and rewarding. Finally, the search for humanity, differently incarnated by the three respective characters, represents the highest literary and educational values of Calvino’s narratives.

HR

Tijekom svoje spisateljske karijere Calvino je uspostavio posebnu vezu s dječjim svijetom. Bio je jedan od najvećih talijanskih pripovjedača za odrasle čitatelje koji je također istraživao područje dječje književnosti i književnosti za mladež, i to s izvanrednim rezultatima. Njegov je književni izričaj naročito inspirativan kad ga upućuje mladim čitateljima. Glavni likovi njegove trilogije Naši preci uključuju važne značajke novoga suvremenoga čovjeka. Protagonisti romana Raspolovljeni viskont, Barun penjač i Nepostojeći vitez žive, svaki na svoj način, ‘naopako’ jer krše logičke zakone. Njihova je ‘odraslost’ obilježena danas aktualnim obilježjima nemira, ‘necjelovitosti’, neodređenosti, dvojbe, zbunjenosti i nesigurnosti o budućnosti, tj. osjećajima koji dubinski određuju arhetipske sastavnice mladosti. Nadalje, njihovo ponašanje ističe važnost lutanja koje se smatra pomašću danom kako bi se dostigla drukčija kakvoća života, a koja je svakako čudna, neobična i iznimna. Međutim, upravo zbog te iznimnosti, još je u većoj mjeri vjerodostojna i zadovoljavajuća. Konačno, potraga za humanošću, na različite načine utjelovljena u trima spomenutim likovima, predstavlja najviše književne i odgojne vrijednosti Calvinovih pripovijedi.

DE

In seiner schriftstellerischen Laufbahn baute Italo Calvino eine besondere Beziehung zur Welt der Kinder und Jugendlichen auf. Er war nicht nur einer der erfolgreichsten italienischen Erzähler für Erwachsene, sondern bereicherte ebenso den Bereich der Kinder- und Jugendliteratur. Insbesondere erscheint seine literarische Ausdrucksweise für junge Leser außerordentlich inspirierend. Die Hauptgestalten seiner Trilogie Unsere Vorfahren verkörpern Wesenszüge des zeitgenössischen Menschen. Die Protagonisten aus seinen Romanen Der geteilte Visconte, Der Baron auf den Bäumen und Der Ritter, den es nicht gab leben – jeder auf seine Weise – ‚verkehrt’, weil sie gegen logische Gesetze verstoßen. Ihr ‚Erwachsensein’ ist von den modernen Gefühlen der Unruhe, der ‚Unganzheitlichkeit’, der Unbestimmtheit, des Zweifels, der Verwirrung und der Zukunftsunsicherheit geprägt, d.h. von Gefühlen, welche archetypisch für die Jugend stehen. In den Verhaltensweisen der Protagonisten spielt ferner das Wandern als eine Art von Salbung eine wichtige Rolle, durch die eine andere Qualität des Lebens erzielbar ist. Mag dieses Qualität auch fremd, ungewöhnlich und außerordentlich erscheinen, so ist sie jedoch gerade dank ihrer Außergewöhnlichkeit noch authentischer und lohnender. Nicht zuletzt stellt die anhand der drei erwähnten Gestalten auf unterschiedliche Weise verkörperte Suche nach Humanität die höchsten literarischen und erzieherischen Werte in Calvins Erzählgut dar.

Refine search results

1 Annales Universitatis Paedagogicae Cracoviensis. Studia Poetica

1 Libri & Liberi

1 Česká literatura (Czech Literature)

1 Campagnaro M.

1 Dědinová T.

1 Maj K. M.

1 2021

1 2015

1 2013

Fantastická literatura v českém kontextu jako výzva literární vědě

Światocentryczność fantastyki

A Classic Work of Italian Literature: Italo Calvino’s Trilogy for Young Readers