Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 3

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  fanziny
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

Kontrkultura w Polsce – fakt czy fikcja? Lata 80. i 90. w wypowiedziach animatorów kontrkultury na łamach fanzinów

100%
Głowacki B.
Stan Rzeczy
|
2014
|
issue 2(7)
95-118
PL
Polska kontrkultura z lat 80. miała dość specyficzny charakter, który nie do końca odpowiadał ówczesnym działaniom kontrkulturowo-alternatywnym na Zachodzie. Przejawiało się to przede wszystkim w deklarowanym antykomunizmie (i szerzej antylewicowości), ale także w zachowawczym podejściu do kwestii światopoglądowych (np. wyznawana religijność) czy braku postaw emancypacyjnych (np. w obszarze feminizmu czy praw mniejszości seksualnych). Alternatywny obieg (czyli działanie poza oficjalnymi kanałami) często w dużym stopniu wynikał z trudności obiektywnych (ograniczenia systemu komunistycznego), a deklarowane przez uczestników zasady i wartości były jedynie tego konsekwencją. Autentyczna kontrkultura w tradycyjnym tego słowa znaczeniu zaczęła krystalizować się dopiero w latach 90., gdy pojawiło się nowe, młodsze pokolenie aktywistów. Widać to wyraźnie na przykładzie analizy treści zawartych w fanzinach wydawanych w drugiej połowie lat 80. i na początku lat 90.
EN
Polish counterculture from the 80s had a quite specific character which was considerably different from the counterculture and alternative activities undertaken in the Western World. The aforementioned discrepancy was mostly visible in a declared anticommunist (and, in a broader sense, anti-leftist) attitudes, but also in the conservative world view (declared religiousness), lack of emancipation attitudes (for instance, in the realm of feminism or sexual minorities). Even the alternative circulation (outside the official channels) was more often chosen because of the objective difficulties caused by the communist system constrains. Due to that, declared by the activists principles and values were just a consequence of the existing situation. The authentic counterculture (in a way it is described in the West) started to crystalize in Poland only in the 90s. It was due to the new (younger) generation of activists that emerged back then. It is clearly visible upon analyzing the articles in underground fanzines from the late 80s and the early 90s.
2
Content available remote

Zprávy z první linie : proměny hardcore-punkových fanzinů v post digitální době

51%
Hroch M.
Český lid: etnologický časopis (Český lid: Ethnological journal)
|
2019
|
vol. 106
|
issue 1
29-47
EN
The aim of this study is to critically analyze the role of printed fanzines in the post-digital era. Fanzines are non-commercial magazines which are mainly produced by subculture members. They used to bring fresh information to readers, but their role has changed. The main research question of this study is why Czech authors who are members of hardcore-punk subculture (who are currently the most active producers) still produce printed magazines when fresh information can be easily found on the internet. Fanzines in contrast with mainstream media are participatory media which turn consumers into producers – subculture has a non-hierarchical structure therefore it offers a bigger space for participation. I chose the method of qualitative in-depth interviews with 8 informers to learn more about subcultural mechanisms; a part of the informers were active in the pre-digital era and the second part of the informers were active in the post-digital era. This range of informers helped me to depict the change which came along with digital media.
CS
Záměrem této studie je kriticky zhodnotit roli tištěných fanzinů v post-digitální době. Fanziny jsou nekomerční časopisy, které nejčastěji využívají příslušníci subkultur. Dříve sloužily jako informační rozcestník, jejich role se ale změnila. Hlavní výzkumnou otázkou této studie je, proč mají autoři z řad současných tuzemských členů hardcore-punkové subkultury, kteří jsou nejaktivnějšími tvůrci fanzinů, stále potřebu vyrábět tištěné časopisy, když se všechny informace dají najít na internetu. Na rozdíl od mainstreamových médií je zde výrazná míra participace konzumentů mediálních sdělení, z nichž se stávají producenti – subkultura má nehierarchickou strukturu, proto dává velký prostor k participaci. Abych nahlédl do subkulturních mechanismů, pro sběr dat jsem zvolil metodu kvalitativních hloubkových rozhovorů s 8 informátory – část z nich byla aktivní v před-digitální době a část v post-digitální době. Takový výběr mi umožnil lépe postihnout změnu, která přišla s digitálními médii.
3
Content available remote

Just don’t call it a magazine: Czech jazz fanzines of two totalities (1944-1958)

45%
Vidomus P.
Hudební věda (Musicology)
|
2024
|
vol. 61
|
issue 2
252-308
EN
The emerging research on music fanzines in Central and Eastern Europe focuses almost exclusively on the production of the late 1980s (such as punk, skinhead, rock, metal), but leaves aside historically older periods. This article maps for the first time the terrain of privately (i.e. illegally) published Czech jazz fanzines across two totalities: in the final phase of the Nazi occupation and in the first phase of the communist regime. The case studies of Okružní korespondence [Circular Correspondence], Boptime and Jazz Express are followed by an analysis of other so far little-known independent publications as well as the so-called semi-official jazz press. I also deal with the issue of the repression of their creators. In the conclusion, I suggest how the research of fanzines and sources of a private nature can contribute to a re-evaluation of the “official jazz history” and to a deeper insight into the lived experience of jazz musicians and their supporters.
CS
Rozvíjející se výzkum hudebních fanzinů ve střední a východní Evropě se téměř výhradně zaměřuje na produkci pozdních 80. let (jako punk, skinhead, rock, metal), ale ponechává stranou historicky starší období. Tato práce poprvé mapuje terén soukromě (tj. ilegálně) vydávaných českých jazzových fanzinů napříč dvěma totalitami: v závěrečné fázi nacistické okupace a v první fázi státního socialismu. Na případové studie Okružní korespondence, Boptimu a Jazz Expressu navazuje analýza jiných dosud málo známých nezávislých tiskovin a také tzv. semioficiálního jazzového tisku. Zabývám se rovněž otázkou represe jejich tvůrců. V závěru naznačuji, jak může výzkum fanzinů a pramenů soukromé povahy přispět k přehodnocení „oficiální jazzové historie“ a k hlubšímu vhledu do žité zkušenosti jazzových hudebníků i jejich příznivců.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.