Search results

1

Challenges and problems of neuroeconomics : several tasks for social scientists

100%

Müller M.

Teorie vědy (Theory of Science)

|

2018

|

vol. 40

|

issue 2

157-190

EN

Neuroscience is a fascinating discipline – its dynamic progress has led to the emergence of new interdisciplinary research programmes with great potential. One of these research areas is neuroeconomics. As will be shown in this article, this discipline, which is diffi cult to clearly characterize and defi ne, is faced with many problems. Th is paper argues that social scientists should be interested in the problems and tendencies in social neuroscience for several reasons. Neuroeconomics, and other disciplines inspired by neuroscience, will compete with their parent disciplines in many fi elds of interest. On one hand it will be necessary for scientists to defi ne and defend the irreplaceable roles of their disciplines, but also critically evaluate the potential of new approaches on the other. In the context of this discussion, which reopens questions about the scientifi c status of economics and its roles, this paper introduces the main problems related to neuroeconomics. Th is paper concludes that these problems represent a wide domain for social scientists and methodologists of science.

CS

Neurověda je fascinující disciplínou – její dynamický rozvoj podněcuje vznik nových interdisciplinárních výzkumných programů s velkým potenciálem. Jednou takovou oblastí je i neuroekonomie. Jak se ukáže v článku, tato disciplína, kterou je obtížné jednoznačně vymezit a určit její defi nici, se potýká se spoustou problémů. Článek y jj fi argumentuje, že by se společenští vědci měli těmito problémy a tendencemi v sociální neurovědě zabývat, a to hned z několika důvodů. Neuroekonomie, a také další neurovědou inspirované disciplíny, budou svým mateřským oborům konkurovat v mnoha oblastech, přičemž bude nezbytné, aby vědci byli schopni na jedné straně defi novat a obhájit nezastupitelné role svých disciplín, na straně druhé kriticky vyhodnocovat potenciál nových přístupů. V kontextu této diskuze, která znovu otevírá otázky ohledně vědeckého statusu ekonomie a jejích rolí, článek vymezuje základní problémy, s nimiž se neuroekonomie potýká. Práce dospívá k závěru, že tyto problémy představují široké pole působnosti pro společenské vědce a metodology vědy.

2

Pojetí mechanismu v současné teorii vědy

100%

Veselý A.

Teorie vědy (Theory of Science)

|

2016

|

vol. 38

|

issue 2

159-175

EN

The article provides systematic critical review of the notion of mechanism in the new mechanical philosophy (NMP). First, the origins and main principles of NMP are described. It is shown that NMP has originated mainly as a result of critique of logical empiricism. Then the main defining features of mechanism (responsibility for phenomenon, entities and activities, and their organizations) are specified and described in-depth. The article concludes with strong and weak points of NMP. It is argued that NMP provides a new and more realistic perspective on how science is actually realized, and how discoveries happen. It also has constructive normative appeal as it encourages scientists to look for mechanisms that can actually explain some phenomena. At the same time, however, in explaining complex phenomena the heuristics of decomposition and localization must be accompanied by other, more dynamic approaches.

CS

Článek podává systematický kritický přehled o pojetí mechanismu v tzv. nové mechanistické filosofii (NMF). Nejdříve je popsán vznik a hlavní principy NMF. Je ukázáno, že NMF vznikla do značné míry jako kritická reakce na, do té doby převažující, logický empirismus. Dále jsou představeny hlavní definiční znaky mechanismu (odpovědnost za daný jev, entity a aktivity a uspořádání), které jsou po té jednotlivě rozebrány. Na závěr jsou diskutovány přednosti a omezení NMF. Je argumentováno, že NMF nabídla novou a realističtější perspektivu na způsob, jakým se věda dělá a jak se dochází k vědeckým objevům. Má i konstruktivní preskriptivní charakter, neboť povzbuzuje vědce k přemýšlení o vysvětlení jevů prostřednictvím mechanismů. Na straně druhé, pro vysvětlení komplexních jevů jsou heuristiky dekompozice a lokalizace, které tvoří jádro „tradičního" mechanistického přístupu, pouze prvotními aproximacemi a je potřeba je doplňovat dalšími, dynamičtějšími přístupy.

3

Místo myšlenkových experimentů ve filosofii

100%

Tvrdý F.

Teorie vědy (Theory of Science)

|

2018

|

vol. 40

|

issue 2

231-250

EN

Th ought experiments are popular tools of argumentation in science and philosophy. Th e criticism of these experiments from naturalized and experimental philosophers has led to the formation of defl ationary and minimalist approaches that weaken the epistemic power of thought experiments and reconcile them with empiricism. Th is paper aims to demonstrate that these attempts do not overcome the main problems encountered by thought experiments in philosophy. Th e limits of human rationality and imagination prevent experimenters from solving unrealistic scenarios in a reliable way. Th ought experiments in philosophy are diff erent from science because the real ones usually cannot be implemented and are not open to the possibility of empirical falsifi cation. Moreover, they are based on defective analogies and they shift the burden of proof unfairly. Th e persuasive success of thought experiments is very low; therefore, they cannot contribute to the solution of philosophical problems. Th e paper concludes that the most common types of thought experiments should be removed from the set of philosophical methods.

CS

Myšlenkové experimenty jsou populárním argumentačním nástrojem ve vědě i fi losofi i. Jejich kritika ze strany naturalistických a experimentálních fi losofů vedla k vytvoření defl ačních a minimalistických koncepcí, které oslabují epistemickou sílu myšlenkových experimentů a smiřují je s empirismem. Cílem článku je ukázat, že tyto pokusy nepřekonávají hlavní problémy, se kterými se myšlenkové experimenty ve fi losofi i střetávají. Omezená lidská racionalita a představivost znemožňují experimentátorům řešit nereálné scénáře spolehlivým způsobem. Myšlenkové experimenty se ve fi losofi i používají jinak než ve vědě, protože ty pravé jsou obvykle neuskutečnitelné a uzavřené vůči možnosti empirické falsifi kace. Navíc jsou založeny na vadných analogiích a neoprávněně přenášejí důkazní břemeno. Persvazivní úspěšnost myšlenkových experimentů je velmi nízká, a proto nedokáží přispět k řešení fi losofi ckých problémů. Závěrem článku je, že nejběžnější druhy myšlenkových experimentů by měly být odstraněny ze souboru fi losofi ckých metod.

Refine search results

3 Teorie vědy (Theory of Science)

1 Müller M.

1 Tvrdý F.

1 Veselý A.

2 2018

1 2016

Challenges and problems of neuroeconomics : several tasks for social scientists

Pojetí mechanismu v současné teorii vědy

Místo myšlenkových experimentů ve filosofii