Results found: 2

Search results

Search:
in the keywords: gastronomie

Sort By:

Limit search:

“Tripe soup for all women!” Transgression of gender boundaries as part of female identity in communist and contemporary Bulgaria

100%

Shkodrova A.

Soudobé dějiny (Contemporary History)

2021

vol. 28

issue 3

648-675

There is growing interest into how cultural frameworks produce stereotypes of "masculine" and "feminine" foods. The patterns and dynamics of this process have been discussed mainly from a socio-cultural perspective, but the research thus far has failed to create a conceptual framework to explain both the persistence in the association of some foods with a specific gender and shifts in others. Based on a case study of attitudes in communist and post-communist Bulgaria towards tripe-soup - a dish with great potential to be perceived as manly - this article suggests that it is useful to consider food gendering as composed of several levels of codification. One of them is the perception about what constitutes masculinity and femininity in general, and this transpires to be the most conservative and consistent across periods and cultural frameworks. The second level of codification is the attribution to foods of certain traits, which are then associated with the content of masculinity and/or femininity. The associations made on this level are sometimes able to shift, depending on the cultural framework, but they can also form stable compounds, such as the association between meat and masculinity. The third level of codification is the inclination of the sexes to transgress the borders set by the first two levels in the process of building their gender identity. As gender is not something that one is, but something that one does, individuals assume their gender roles depending upon circumstances, and it is possible that this level of "codification" is a level of constant enactments, the most volatile of the three. This article investigates how tripe soup was constructed as "masculine" and how these discourses have been challenged. It argues that the process reflects shifts in the acceptability of women's association with "masculinity", rather than changes in the perceptions of what constitutes "the feminine" or "the masculine".

Způsob, jakým kulturní rámce vytvářejí stereotypy o „mužských“ a „ženských“ jídlech, je v současnosti velmi přitažlivým tématem. Dosud byly vzorce a dynamika těchto procesů zkoumány především ze sociokulturní perspektivy a chyběl konceptuální rámec objasňující, proč u některých jídel asociace s konkrétním pohlavím přetrvávají, zatímco u jiných dochází k posunům. Na příkladu studia postojů zaujímaných k dršťkové polévce – pokrmu s vysokým potenciálem být vnímán jako ryze mužský – v komunistickém i postkomunistickém Bulharsku autorka ukazuje, že genderovou stereotypizaci jídla ( food gendering) je potřebné vnímat na několika úrovních kodifikace. V prvé řadě jde o vnímání toho, co utváří maskulinitu a feminitu obecně. Toto vnímání se ukazuje jako nejkonzervativnější a nejméně proměnlivé napříč dobou a kulturními rámci. Na druhé úrovni kodifikace jsou jídlům přiřazovány určité vlastnosti, jež jsou pak spojovány s mužským a/nebo ženským obsahem. Takto utvářená spojení se mohou v závislosti na kulturním rámci měnit, existují ale i ustálená spojení, jako například mezi masem a mužstvím. Třetí úrovní kodifikace je sklon obou pohlaví překračovat v procesu budování své genderové identity hranice jim vytyčené na předchozích dvou úrovních. Jelikož gender není to, co člověk je, ale co dělá, jedinci přijímají své genderové role v závislosti na okolnostech. Je tedy možné, že na třetí úrovni „kodifikace“ aktéři nepřetržitě „hrají role“, a tato úroveň se pak také vyznačuje největší proměnlivostí. Autorka zkoumá, jak se historicky utvářelo vnímání dršťkové polévky jako „mužského pokrmu“ a jak byly tyto diskurzy zpochybňovány. Tento proces přitom podle ní odráží spíše proměny ve vnímání toho, nakolik je „mužské“ přijatelné ve spojení s ženami, než posun ve vnímání toho, co je považováno za „ženské“ či „mužské“ samo o sobě.

Socialist luxury on a fork: haute cuisine in Czechoslovakia, 1948-1969

86%

Franc M.

Soudobé dějiny (Contemporary History)

2021

vol. 28

issue 3

619-647

The Czechoslovak participation at the Osaka World’s Fair in Japan, in 1970, resonated weakly at home, mainly for political reasons. With the onset of normalization, the target clientele of Czechoslovak haute cuisine changed and efforts to bring it closer to the most modern Western trends were attenuated significantly. Instead, comfortable conservatism prevailed, which matched with the atmosphere of Brezhnevism and its affinity for traditionalist luxury.

Namísto toho se podle autora prosazoval pohodlný konzervativismus, který dobře ladil k atmosféře brežněvismu s jeho zálibou v tradicionalistickém přepychu.

Refine search results

2 Soudobé dějiny (Contemporary History)

1 Franc M.

1 Shkodrova A.

2 2021

Search results

“Tripe soup for all women!” Transgression of gender boundaries as part of female identity in communist and contemporary Bulgaria

Socialist luxury on a fork: haute cuisine in Czechoslovakia, 1948-1969