Results found: 2

Search results

Search:
in the keywords: hodonymy

Sort By:

Limit search:

Urbanonimia wyobrażona: przewodnik po Wilnie nieistniejącym

100%

Walkowiak J. B.

Język Polski

2018

vol. 98

issue 4

94-105

Artykuł omawia litewskie nazwy ulic przedwojennego Wilna, przedstawione w 1938 roku w przewodniku opracowanym przez J.V. Narbutasa pod kierunkiem M. Biržiški, które w takiej postaci nigdy wcześniej oficjalnie nie zaistniały. Blisko 60% z nich stanowiły urbanonimy polskie przetłumaczone na litewski, jednak prawie 40% ulic otrzymało nazwy nowe. Celem było zastąpienie polskiego krajobrazu kulturowego litewskim, choć zmiany dotknęły też wiele nazw neutralnych (np. Świerkowa, Tramwajowa). Nowe nazwyczasem tworzono na zasadzie metonimii (np. ul. Lwowska > Ukrainų ‘Ukraińska’). Często starano się znaleźćodpowiednik o zbliżonym brzmieniu (Saska Kępa > Sausas Kampas ‘Suchy Zakątek’), dbano też o ekwiwalencję upamiętnienia (np. duchowny litewski zamiast polskiego) czy zbliżoną rangę patrona.

The article discusses Lithuanian street names of interwar Vilnius as they appeared in a 1938 guidebook by J.V. Narbutas, written on the advice of M. Biržiška. In such form, they had never been in official use before. Nearly 60 per cent were translated from Polish to Lithuanian, but almost 40 per cent were new names. The aim was to replace the Polish cultural landscapewith a Lithuanian one, yet a few culturally neutral onyms (e.g. Świerkowa ‘Spruce Str.’, Tramwajowa ‘Tramway Str.’)disappeared too. Some new names were coined by metonymy (e.g. Lwowska ‘Lviv Str.’ > Ukrainų ‘Ukrainian Str.’). Oftenan attempt was made to retain phonetic similarity (Saska Kępa > Sausas Kampas ‘Dry Corner’), and to find namesakes of similar type (e.g. a Lithuanian priest instead of a Polish one) or importance.

Names as covert affirmation of identity : on some propagandistic urbanonyms of the post-war western borderlands in Poland

80%

Walkowiak J. B.

Acta onomastica

2019

vol. 60

issue 1

138-149

While considerable space has been devoted by Polish scholars to the politically motivated street name changes at turning points in Polish history, especially after WW2 or after the fall of Communism in 1989, not as much attention has been paid to certain less obvious manifestations of politicizing urban toponymy. Among these, one may invoke some Polish post-war street names referring to the Piast dynasty, to Slavic heritage, or to the 1410 victory of the joint Polish-Lithuanian forces over the Teutonic Knights in the battle of Grunwald. The article discusses such street names: specific onyms, their motivation, history and statistics, stressing their prevalence in the so-called ‘Recovered Territories’, i.e. pre-war German areas incorporated into Poland after WW2. Less numerous onyms are motivated by West Slavic tribes and by Slavic versions of some eastern German toponyms. In contrast with the streets named after Communist party leaders, where the element of propaganda is easily discernible, the ideological implications of the hodonymy discussed here are covert; consequently, after 1989 these names usually did not undergo de-Communisation. Yet at the time of their bestowal, such names carried a very specific ideological load.

Zatímco polští vědci věnovali významný prostor politicky motivovaným změnám uličních názvů v meznících polské historie, zvláště po 2. světové válce a po pádu komunismu v roce 1989, mnohem méně pozornosti bylo věnováno méně zřetelné manifestaci politizace urbanonymie. Mezi těmito případy jsou poválečná uliční pojmenování odkazující k dynastii Piastovců, ke slovanskému dědictví nebo k roku 1410, kdy spojené polsko-litevsko-ruské síly zvítězily nad německými rytíři v bitvě u Grunwaldu. Text se zabývá takovýmito specifickými uličními názvy, jejich motivací, historií, a zastoupením, s důrazem na jejich převahu v tzv. Zemích znovuzískaných, tedy v předválečných německých územích připojených k Polsku po 2. světové válce. Méně častá byla pojmenování motivovaná jmény západoslovanských kmenů a slovanskými variantami některých východoněmeckých toponym. Na rozdíl od ulic pojmenovaných po komunistických vůdcích, kde je propagandistický prvek snadno rozpoznatelný, ideologické pozadí hodonym, jimiž se zde zabýváme, je skryté; po roce 1989 tato jména nebyla zasažena dekomunizací. Ještě v době jejich vzniku měla taková jména velmi specifický obsah.

Refine search results

1 Acta onomastica

1 Język Polski

2 Walkowiak J. B.

1 2019

1 2018

Search results

Urbanonimia wyobrażona: przewodnik po Wilnie nieistniejącym

Names as covert affirmation of identity : on some propagandistic urbanonyms of the post-war western borderlands in Poland