Results found: 2

Search results

Search:
in the keywords: hudební význam

Sort By:

Limit search:

Hudební význam jako metaforická exprese. Studie ke Scrutonově pojetí hudebního významu

100%

Hurník Š.

Hudební věda (Musicology)

2023

vol. 60

issue 3

376-397

In his treatment of the aesthetics of music, Roger Scruton offers a relevant concept of the meaning of music, one which amounts to a philosophically tenable alternative to the semiotic theories of musical semantics. This study aims at surmounting the problematic status of Scruton’s theory with its lack of a systematic, exhaustive approach to the subject of musical meaning, and through analysis of Scruton’s musical-aesthetic texts draws up a definition of Scruton’s approach to the meaning of music. To achieve this, the present text employs two methodological procedures making it possible to reveal the key characteristics of Scruton’s approach. The first of these consists in a reconstruction of Scruton’s critique of the semiotics of music. There, the meaning of music emerges as a metaphorical phenomenon which is perceived by the listener in a work of music per se. The second characteristic relates to Scruton’s approach to musical experience. This is understood to be a specific case of aesthetic experience, which delineates the field of the listener’s musical understanding of a performed work of music. Here, the meaning of music is presented as the object of the listener’s musical understanding, whose constitution is based on the metaphoric and intentional processuality of the aesthetic experience of music. These observations lead the author to the conclusion that the meaning of music is a quality of metaphorical expression by which the listener gets a non-conceptual reminder, at the moment of their aesthetic contact with a work of music, of crucial aspects of their own existence.

Roger Scruton ve svém hudebně estetickém díle přichází s nosnou koncepcí hudebního významu, kterou je třeba vnímat jako filosoficky udržitelnou alternativu vůči sémiotickým teoriím hudebního znamenání. Studie se pokouší překonat problematické postavení Scrutonovy teorie, v níž absentuje systematicky vyčerpávající pojednání o tématu hudebního významu, a prostřednictvím rozborů Scrutonových hudebně estetických textů nabízí definici Scrutonova pojetí hudebního významu. Za tímto účelem studie využívá dva metodologické postupy, jejichž prostřednictvím odhaluje základní rysy Scrutonovy koncepce. Prvním z nich je rekonstrukce Scrutonovy kritiky hudební sémiotiky. Hudební význam se tu ukazuje jako metaforický fenomén, jejž posluchač nekonceptuálně zachycuje v díle samotném. Druhým je výklad Scrutonova pojetí hudební zkušenosti. Tato zkušenost je specifickým případem zkušenosti estetické a vyznačuje pole posluchačova hudebního porozumění znějícímu hudebnímu dílu. Hudební význam je zde představen coby předmět posluchačova hudebního porozumění, jehož konstituce spočívá na metaforicko-intencionální procesualitě hudebně-estetické zkušenosti. Prostřednictvím těchto poznatků studie dospívá k závěru, že hudební význam je metaforickou expresí, která posluchače v momentě jeho estetického kontaktu s dílem nekonceptuálně upomíná na základní aspekty jeho vlastní existence.

Hudba a význam. Sémioticky a hermeneuticky orientované metodologické přístupy v anglo-americké muzikologii posledních desetiletí

72%

Čurda M.

Hudební věda (Musicology)

2023

vol. 60

issue 3

323-375

This study offers a selective overview of the most important methodological approaches and theoretical concepts relevant to the study of musical meaning which have emerged in the Anglo-American musicological tradition since the 1990s. It takes as its starting point the work of Lawrence Kramer, which represents the conceptual underpinnings of New Musicology, and continues with Michael Klein’s study of musical intertextuality, which helps to further illustrate the implications of post-modern philosophy for the hermeneutical interpretation of music. A significant portion of the text is dedicated to Robert Hatten’s work on markedness, correlation, gestures, topics, and tropes. The discussion of the topic theory also covers the contributions made by Raymond Monelle, Danuta Mirka, and others. The overview continues with Esti Sheinberg’s theory of musical incongruities and her typology of modes of semantic ambiguity, including irony, satire, parody, and the grotesque. To complement the traditional text-based approach to musical meaning, this overview also considers meanings communicated through the movements of the human body, referencing Nicholas Cook’s thoughts on embodied cognition and Robert Hatten’s approach to interpreting musical gestures encoded in a musical text. Attention is also paid to the line of thinking leading from Edward T. Cone’s ideas on the presence of different voices and personae in seemingly singular musical works, through Fred Maus’s conception of music in terms of dramatic interaction of musical agents, to Hatten’s theory of virtual agency. This is followed by the summary of Byron Almén’s theory of musical narrative, i.e. the capacity of music to articulate a trajectory leading from one state to another, propelled by the dynamic forces of conflict and resolution. Subsequent chapters discuss the relevance of recent approaches to the study of musical form (William Caplin, James Hepokoski, Warren Darcy) and the possibilities/limits of musical narrative in music since 1900, in which the conventional principles of syntax (tonality, form, motivic/thematic structure) are often questioned. In the closing section, the author returns to Kramer’s ideas, takes a stance with regard to the opposition of semiotic and hermeneutic approaches, and discusses ethical issues associated with the act of interpretation (and misinterpretation).

Tato studie nabízí přehled nejvýznamnějších metodologických přístupů a teoretických konceptů vztahujících se ke studiu hudební významovosti, které se objevily v anglo-americké muzikologické tradici od devadesátých let minulého století. Výchozím bodem je dílo Lawrence Kramera, které reprezentuje ideová východiska tzv. Nové muzikologie, a pokračuje studií Michaela Kleina o hudební intertextualitě, která osvětluje některé další implikace postmoderního myšlení pro hermeneutickou interpretaci hudby. Podstatná část stati je věnována dílu Roberta Hattena, tedy konceptům jako příznakovost (markedness), korelace (correlation), hudební topoi (topics) a tropy (tropes). V diskusi o teorii hudebních topoi je rovněž zohledněn přínos autorů jako Raymond Monelle, Danuta Mirka aj. Navazuje výklad o modech významové nejednoznačnosti (semantic ambiguity), tedy o hudební manifestaci principů ironie, satiry, parodie a grotesky, jak je popisuje Esti Sheinberg. Kromě významů obsažených v (hudebním) textu je pozornost věnována též významům komunikovaným skrze pohyby lidského těla. Obecnou charakteristiku pojmu „vtělené kognice“ (embodied cognition) nabízí Nicholas Cook; možnosti studia významu expresivních gest zakódovaných v hudebním textu systematicky demonstruje Hatten. Opomenuta není též pozoruhodná myšlenková linie vedoucí od úvah o přítomnosti různých hlasů či „person“ v hudbě (Edward T. Cone) přes pojetí hudby jako dramatické interakce různých hudebních agentů (Fred Maus) po Hattenovu sofistikovanou teorii virtuální agence (virtual agency). Následuje kapitola představující teorii hudební narativity (Byron Almén), tj. schopnost hudby vyjádřit dějovou trajektorii směřující z počátečního do koncového stavu na základě dynamiky konfliktu a rozuzlení. V této souvislosti je diskutována relevance novodobých přístupů ke studiu hudební formy (William Caplin, James Hepokoski a Warren Darcy) a otázka možností a limitů hudební narativity v hudbě po roce 1900, v níž jsou často zpochybňovány konvenční syntaktické principy (tonalita, forma, motivicko-tematická práce apod.). V závěru se autor vrací k tezím Lawrence Kramera, zaujímá vlastní stanovisko k opozici sémiotických a hermeneutických přístupů a akcentuje etické problémy související s aktem interpretace (a desinterpretace).

Refine search results

2 Hudební věda (Musicology)

1 Hurník Š.

1 Čurda M.

2 2023

Search results

Hudební význam jako metaforická exprese. Studie ke Scrutonově pojetí hudebního významu

Hudba a význam. Sémioticky a hermeneuticky orientované metodologické přístupy v anglo-americké muzikologii posledních desetiletí