Search results

1

Bośnia − hortus horridus. Obraz Bośni w podróżach franciszkanów Grgi Marticia i Ivana Frano Jukicia

100%

Pieniążek-Markowić K.

Prace Filologiczne. Literaturoznawstwo

|

2014

|

issue 4(7)

263-278

EN

The subject of discussion in the present article are travel accounts of the nineteenth century given by two Franciscans, namely, Grgo Matić and Ivan Frano Jukić as a result of their visit in Bosnia. The image of the territory, reconstructed on the basis of their accounts, manifests itself as a devastated Arcadia. Bosnia turns out to be a country which may not be taken under rational consideration, since it is embroiled in absurdities and contradictions, streaked with poverty, but rich in all resources of nature. The visited country is perceived as a paradisiac place destroyed by its contemptible in habitants, who being dirty themselves, sully the whole space with their own impurity. It is a place where everything is out of place, which is transformed into a borderland, dominated by divisions, far from social and divine order. Presented as such, Bosnia, hortus horridus, becomes a sort of gothic garden in which, among beautiful, yet wild, nature and ruins imperfect and scared people live; their tainted women who transgress against the established roles, the oppressor (Ottoman Turks), a lazy local Muslim, and a member of the Orthodox Church who breaks out of the Illyrian common visions.

2

Nieczystość w dyskusjach publicznych

100%

Kaczor M.

Analecta Cracoviensia

|

2019

|

vol. 51

85-98

EN

The purpose of the paper is to discuss impurity in public discussions that goes beyond good language practices. It is a form of linguistic abuse that reduces public decency. In public disputes, it is not thought of in a religious sense, but primarily in the context of social morality, and in particular moral principles. The “uncleanness” is spoken of where one sees the moral weakness of man, his morally pathological condition, bottom, fall, lack of the ability to consistently follow moral principles and subordinate them to their actions in the social sphere. Through “uncleanness,” language users point to the inability to accept human harm, unfair law, and inaction against evil.

PL

Celem referatu jest omówienie nieczystości w dyskusjach publicznych, która wykracza poza dobre obyczaje językowe. Jest to forma nadużycia językowego, obniżająca publiczną przyzwoitość.W sporach publicznych nie myśli się o niej w znaczeniu religijnym, ale przede wszystkim w kontekście moralności społecznej, a w szczególności zasad moralnych. O „nieczystości” mówi się tam, gdzie dostrzega się słabość moralną człowieka, jego stan moralnie patologiczny, dno, upadek, brak umiejętności konsekwentnego kierowania się zasadami moralnymi i podporządkowania im swojego działania w sferze społecznej. Przez „nieczystość” użytkownicy języka wskazują na niemożliwość zaakceptowania krzywdy człowieka, niesprawiedliwego prawa, bezczynności wobec zła.

3

Hřbitovní vzpoury. Odpor k pohřbívání sebevrahů a pojetí „nečistoty“ na českém a moravském venkově od pozdního 17. po první polovinu 19. století

100%

Tinková D.

Český lid: etnologický časopis (Český lid: Ethnological journal)

|

2020

|

vol. 107

|

issue 2

167-188

EN

Based on selected archival materials from the Bohemian and Moravian milieus, the study deals with the problems connected to the burial of people who committed suicide. The study seeks to demonstrate the extent to which the concept of ‘impurity’ and ‘tainting’ still played a crucial role in the period in question and how it established the legitimacy of a number of ‘parajudicial’ practices applied to the body of a suicide (cutting off the head and limbs, burning or burial of items that came into contact with the body of the suicide or objects which the person used to kill himself/herself). These practices, usually enshrined only in custom, might be interpreted as rudiments of purifying rituals with elements of protective magic that persisted in some localities up to the 18th century, often independent of the decisions of the secular and ecclesiastical courts.

CS

Studie se na základě vybraných archivních materiálů z českého a moravského prostředí zabývá problémy s pohřbíváním sebevrahů. Základ tvoří výslechové protokoly z velkostatkových a guberniálních fondů z pohraničních oblastí jižních Čech a moravskoslezského pomezí; jsou však konfrontovány i s případy z jiných oblastí. Studie se snaží ukázat, do jaké míry hrál ještě ve studovaném období klíčovou roli koncept „nečistoty“, „pošpinění“, který zjevně zakládal i legitimitu řady „parajudiciálních“ praktik aplikovaných na těle sebevraha.Do této souvislosti jsou pak zasazeny právě i „hřbitovní revolty“, které ukazují, že „lidové“ prostředí skutečně mezi „usvědčeným“ a „osvobozeným“ sebevrahem nerozlišovalo: zakopání do profánní, neposvěcené půdy se setkávalo s odporem jak u sebevrahů „odsouzených“, tak u osob zbavených viny pro duševní poruchu: obavy z nečasu, neúrody či poškození úrody panovaly evidentně u obou, a obou vládla představa možných „přízraků“ či „duchů“. Tento generalizovaný strach lze dát možná do souvislosti se zcela základními potřebami a obavami rurálních komunit, pro něž neúroda či projevy nepřízně počasí typu krup či velkého sucha představovaly události naprosto fatální. Chápání znesvěcení, „nečistoty“, pošpinění se tak mohlo v myšlení prostých poddaných zcela míjet s pojetím „oficiálním“, církevním či právním. Jeho logika – a s ním spojené „parajudiciální“ praktiky a strategie „vyloučení“ či naopak „očisty“ tvořily součást ochranné magie úzce spjaté se základními potřebami rurálních komunit – zejména těch odlehlejších a více ohrožených chudobou.

4

Status kobiety w polskiej kulturze ludowej. Szkic antropologiczny

100%

Figiel A.

Zeszyty Wiejskie

|

2018

|

vol. 24

93-108

EN

The status and position of a woman in folk culture were primarily based on stereotypical thinking. According to that, she personified negative values, filled with darkness, passivity and indifference. She also embodied chaos, destruction, the "that word" and the moon. Her ambivalent status was most strongly influenced by her biological nature: menstruation, pregnancy and ability to give life. Apart from negative connotations, her nature was seen as a manifestation of the sacrum. So, she was dangerous, alien and impure, but also inviolable. The specific features of her character located her within the home space.

PL

-

5

Grzechy główne i metody walki z nimi w "Homiliach na I List św. Pawła do Koryntian" św. Jana Chryzostoma

61%

Uciecha A.

Vox Patrum

|

2001

|

vol. 40

247-262

EN

In his description of the reality and the consequences of Capital sin, St. John spoke with evocative eloquence. Using metaphor, imagery and analogy in conformity with the Christian system of values, enabled him to rationalize the underlying motives of human behavior. The quality of his analysis and his gift of rhetoric and eloquence were outstanding.

Refine search results

1 Analecta Cracoviensia

1 Prace Filologiczne. Literaturoznawstwo

1 Vox Patrum

1 Zeszyty Wiejskie

1 Český lid: etnologický časopis (Český lid: Ethnological journal)

1 Figiel A.

1 Kaczor M.

1 Pieniążek-Markowić K.

1 Tinková D.

1 Uciecha A.

1 2020

1 2019

1 2018

1 2014

1 2001

Bośnia − hortus horridus. Obraz Bośni w podróżach franciszkanów Grgi Marticia i Ivana Frano Jukicia

Nieczystość w dyskusjach publicznych

Hřbitovní vzpoury. Odpor k pohřbívání sebevrahů a pojetí „nečistoty“ na českém a moravském venkově od pozdního 17. po první polovinu 19. století

Status kobiety w polskiej kulturze ludowej. Szkic antropologiczny

Grzechy główne i metody walki z nimi w "Homiliach na I List św. Pawła do Koryntian" św. Jana Chryzostoma