Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 2

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  in dubio mitius
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

Vindikace a restituce. Kolaterální efekt novodobých restitučních zákonů

100%
Eliáš K.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2024
|
vol. 163
|
issue 6
533-555
EN
In 1990/1991, Czechoslovakia adopted restitution laws to remedy certain (including property) wrongs from the communist rule between 1948 and 1989. It was based on the concept, that property transactions from the communist era are valid, but if they are based on a wrong, then the owners (typically the state) are obliged to hand over the property to the restitutor as the former owner. Therefore, restitution is not based on the idea of the continuing ownership of the restitutor, but on the idea of restoring his ownership. In addition to laws on restitution, however, civil law protection of property was and still is, connected with, among other things, the right of the owner to demand the delivery of his property (rei vindicatio) to the person who has it with him without legal reason. Despite the validity of the lex specialis derogat generali conflict rule, controversial questions arose in the literature and in practice regarding the specific ratios of the general protection of property to restitution. The presented study analyzes them. The author pays special attention to the period 1945–1948, when the post-war so-called third Czechoslovak Republic) represented a hybrid political entity in which the foundations of the future communist regime were laid from its establishment. This was manifested in activities carried by “national and class radicalism” (Homolová). The result was more than one violation or abuse of the legal regulations in force at the time. Such measures had their property consequences, which are still being questioned, even though they are not covered by the special restitution legislation. The author deals with issues of conditions and obstacles on the way to correction.
CS
Československo přijalo především v letech 1990/1991 restituční zákony k nápravě některých (rovněž majetkových) křivd z dob komunistické vlády v letech 1948 až 1989. Vyšlo se z pojetí, že majetkové transakce z doby komunismu platí, ale opírají-li se o křivdu, pak určitým vlastníkům (typicky státu) vzniká povinnost majetek vydat restituentovi jako dřívějšímu vlastníkovi. Restituce tedy nestojí na myšlence trvajícího vlastnictví restituenta, ale na myšlence obnovy jeho vlastnictví. Vedle zákonů o restitucích ovšem platila a platí občanskoprávní ochrana vlastnictví spojená mj. s právem vlastníka domáhat se vydání jeho věci (rei vindicatio) na tom, kdo ji má u sebe bez právního důvodu. Přes platnost kolizního pravidla lex specialis derogat generali vznikaly v literatuře i v praxi ohledně konkrétních poměrů obecné ochrany vlastnictví k restitucím sporné otázky. Předložená studie je analyzuje. Autor věnuje zvláštní pozornost období 1945–1948, kdy poválečná tzv. třetí Československá republika představovala hybridní politický útvar, v němž byly už od jeho ustavení položeny základy budoucího komunistického režimu. To se projevilo aktivitami nesenými „nacionálním a třídním radikalismem“ (Homolová). Následkem bylo nejednou porušení nebo zneužití právních předpisů platných v té době. Taková opatření měla své majetkové důsledky, dodnes zpochybňované, ač se jich zvláštní restituční legislativa netýká. Autor se zabývá otázkami podmínek a překážek na cestě k nápravě.
2
Content available remote

Interpretační pravidlo v pochybnostech ve prospěch: účinný nástroj, nebo rétorická ozdoba?

89%
Kadlec O.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2016
|
vol. 155
|
issue 6
526-542
EN
This article deals with the concept of interpretative doubt. The existence of such a doubt is a condition for the application of the rule of lenity, the rule used in public law. The article shows that the concept of doubt can be, and in the case law actually is, approached differently. This variedness makes the rule of lenity manipulatable. The article consists of six parts. The first one introduces the rule. The second and the third analyze it from two theoretical aspects: (i) whose doubt counts, and (ii) at what point of the interpretative process the doubt is evaluated. The first aspect can be approached either by an internal perspective, which means that interpreter’s internal doubt is decisive, or by an external perspective, focusing on the doubt of the addressee of the interpreted law. As to the second aspect, the rule can be applied at three different points in the interpretative process: at the beginning, in the middle or at the end. Because the aim of interpretation is to eliminate unclarity, the placement of the rule in different phases of interpretation results in a different scope of the rule of lenity. The fourth part of the article shows inconsistent approach to both aspects in the case law of Czech high courts. The fifth part proposes solution to the problem.Doubt should be approached by an external view. Also, the rule should apply at the point, where the process of elimination of doubt by interpretation has become unpredictable for the addressee of the law. The sixth and final part summarizes the entire article.
CS
Článek se zabývá konceptem pochybnosti o výkladu právního předpisu. Existence pochybnosti je podmínkou pro aplikaci výkladového pravidla v pochybnostech ve prospěch jednotlivce, užívaného ve veřejném právu. Článek ukazuje, že koncept pochybnosti může být, a v soudní praxi skutečně je, pojímán různě. Různorodost pojetí činí pravidlo manipulovatelné. Článek má šest částí. Úvodní část interpretační pravidlo představuje. Část druhá a třetí ho analyzuje ze dvou teoretických aspektů: (i) čí pochybnost je relevantní a (ii) v jaké fázi interpretačního procesu se pochybnost hodnotí. K prvnímu aspektu lze přistupovat buďto vnitřním pohledem, při kterém rozhodují vnitřní pochybnosti interpreta, anebo vnějším pohledem, při kterém jsou rozhodné pochybnosti adresátů práva. Co do druhého aspektu, lze pravidlo v procesu interpretace zařadit na tři různá místa: na jeho začátek, do jeho středu, anebo na jeho konec. Jelikož interpretace má za cíl odstraňování nejasností, zařazení pravidla v pochybnosti ve prospěch v různých fázích interpretace má za následek rozdílný dosah tohoto pravidla. Čtvrtá část článku na judikatuře českých vrcholných soudů ukazuje nejednotný přístup k řešení obou aspektů pochybnosti v praxi. Pátá část navrhuje východisko z nejednotnosti. Pochybnosti by měly být vnímány vnějším pohledem a pravidlo má nastoupit v situaci, kdy se proces odstraňování pochybností stává pro adresáta nepředvídatelný. Závěrečná šestá část celý článek shrnuje.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.